Zprávy

Odboráři z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) předali sněmovnímu petičnímu výboru petici proti zvyšování důchodového věku na 68 let a za dřívější odchod do penze zaměstnanců v náročných profesích. Podle předsedy výboru Tomia Okamury (SPD) má zhruba 82 tisíc podpisů. Na tiskové konferenci uvedl, že veřejné slyšení k petici ve Sněmovně by se mohlo uskutečnit 6. června. Podle Okamury jde počtem podpisů o největší petici, kterou v tomto volebním období výbor obdržel. Sám stojí na straně petentů a pod petici se ještě podepíše. Vláda podle šéfa ČMKOS Josefa Středuly předložila návrh důchodové reformy, kde místo toho, aby zablokovala věk odchodu do důchodu na 65 letech, stanoví takzvaný nekonečný věk odchodu do penze. Při ustavení petice odboráři zvolili věk 68 let, neboť se daná hranice v té době na veřejnosti probírala. Uvedl také, že český zaměstnanec ve srovnání s německým navíc během svého ekonomicky aktivního života odpracuje o 11 let více z důvodu delší pracovní doby. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zhruba před třemi týdny představil reformní změny ke zmírnění zadlužování důchodového systému a k zajištění jeho udržitelnosti. Důchodový věk by se měl nově nastavit podle vývoje doby dožití každý rok lidem, kterým je 50 let. Penze by měla trvat v průměru 21,5 roku. Zaručený důchod by měl odpovídat 20 procentům průměrné mzdy. Nové důchody by měly být o něco nižší než dnes.

V Poslanecké snmovně byli ve středu na ekumenické bohoslužbě uvedeni do služby dva sněmovní kaplani. Jeden z římskokatolické a druhý z protestantské církve. Svou činnost zahájí kaplani první červnovou středu.  Poslancům a zaměstnancům dolní komory budou v kapli k dispozici každou středu, přičemž se budou po týdnu střídat, řekl ČTK sněmovní kancléř Martin Plíšek. Kaplany jsou farář Církve bratské Daniel Kvasnička a kanovník Metropolitní kapituly u sv. Víta Milan Hanuš. Generální sekretář Ekumenické rady církví Petr Jan Vinš již dříve uvedl, že činnost kaplanů nebude misijní, nebude motivovaná snahou získávat nové věřící. Kaplani by neměli veřejně propagovat jednotlivé poslance nebo strany, jejich služba má být politicky neutrální. Neměli by se ani zasazovat za zájmy jednotlivých církví.

Kaple se ve Sněmovně otevřela zhruba před sedmi lety. Vznikla ve Šternberském paláci z bývalé šatny naproti prostorám takzvané konírny, v nichž se scházejí zejména poslanci zdravotnického a sociálního výboru. Hlavní objekty kaple tvoří velký kruhový stůl s výsečí a kříž. Vstup tvoří světelný koridor, jenž představuje přechod z civilního do duchovního prostředí.

Sdružení Děti Země po 30 ročnících ukončilo oceňování antiekologických činů Ropák roku. Informovali o tom pořadatelé. Podle nich anketa splnila svůj porevoluční účel. Posledním Ropákem byl za rok 2021 loni vyhlášený bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec z ANO. Sdružení Děti Země bude dál pořádat anketu Zelená perla o antiekologický výrok roku. Ekologové přijímají nominace na výroky z loňského roku do 11. června.

Na Pražském hradě se ve středu sešli nejvyšší ústavní činitelé a ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Schůzku ke koordinaci zahraniční politiky svolal prezident Petr Pavel. Ten na tiskové informaci po jednání informoval, že se na jednání věnovali vztahům se sousedními státy, Ukrajině s ohledem na blížící se summit Severoatlantické aliance (NATO) a Číně a vztahu k Tchaj-wanu. Česko má podle prezidenta zájem na dlouhodobém udržování co nejlepších vztahů se sousedy. Podle Pavla je důležité hledat cesty, jak efektivně využívat formáty, jako jsou Visegrádská skupina (V4 - ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko), Slavkovský formát (ČR, Slovensko, Rakousko) nebo takzvaná bukurešťská devítka. ČR jednoznačně setrvává v podpoře Ukrajiny, kterou napadlo Rusko, uvedl Pavel. Bude podporovat ambice země pro vstup do NATO i Evropské unie, aktivity, které povedou nejen k obnově její suverenity, ale také k poválečné rekonstrukci. Co se týče Číny, ústavní činitelé mají podle Pavla snahu zachovávat velice pragmatický přístup. Chtějí usilovat o to, aby vztahy s Čínou byly založené na vzájemné výhodnosti, respektu a reciprocitě.

Nejvyšší ústavní činitelé budou podle Pavla společně vyhodnocovat zahraniční cesty, scházet by se měli jednou za půl roku. Mezitím se uskuteční ještě jedno setkání k zahraniční politice v dlouhodobější perspektivě.