• 31.5.2023

    Správa majetku zajištěného v trestním řízení možná přejde z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na ministerstvo vnitra. Převod předpokládá vládní novela, kterou v úvodním kole podpořila Sněmovna. Předloha navíc rozšiřuje možnosti ponechání zajištěné movité věci na místě a v některých případech umožní zajistit místo věci peníze. Novelu posoudí ústavně-právní výbor. Správu majetku teď vykonává po dobu zajištění buď soud, který o zajištění rozhodl, či na základě soudního pověření územní pracoviště ÚZSVM nebo soudní exekutor. Novela navrhuje, aby soud mohl pověřit místo majetkového úřadu právě ministerstvo vnitra. Na ministerstvu už od roku 2017 funguje Centrum zajištěných aktiv (Cenza), které se zabývá prodejem zajištěných věcí. Výnos putuje na zvláštní účet ministerstva spravedlnosti, ze kterého jsou odškodňovány oběti spáchané trestné činnosti. Pokud by ministerstvo vnitra nemohlo správu konkrétního majetku zajistit, pomůže podle novely orgánům v trestním řízení nalézt vhodného správce. Vnitro také bude moci odmítnout správu majetku, pokud jde o věc, která vyžaduje zvláštní podmínky nakládání nebo odbornou způsobilost. Kvůli správě zajištěných vozidel by mělo mít podle návrhu nepřetržitý přístup k údajům z jejich registru.

  • 31.5.2023

    Prezident Pavel s manželkou Evou odcestoval na dvoudenní návštěvu Rakouska, kde českou hlavu státu s vojenskými poctami ve čtvrtek přijme rakouský prezident Alexander Van der Bellen. Pavel se sejde také s předsedou rakouské Národní rady Wolfgangem Sobotkou a ministryní obrany Klaudií Tannerovou. Prezidentský pár se na cestu do Rakouska vydal vlakem, jedním z pravidelných spojů. Mluvčí Českých drah Lukáš Kubát uvedl, že prezidentovu cestu po kolejích do Vídně neprovázejí žádné mimořádnosti. "Žádné speciální opatření za České dráhy jsme nepřipravovali ani nepřipravujeme," uvedl. Jízda vlakem na státní návštěvu je u českých politiků stále poměrně neobvyklá, dobré železniční spojení ale letos v březnu využil i rakouský prezident Van der Bellen, který na rozlučkovou návštěvu před koncem úřadování bývalého prezidenta Miloše Zemana přijel do Prahy právě vlakem.

  • 31.5.2023

    Odboráři z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) předali sněmovnímu petičnímu výboru petici proti zvyšování důchodového věku na 68 let a za dřívější odchod do penze zaměstnanců v náročných profesích. Podle předsedy výboru Tomia Okamury (SPD) má zhruba 82 tisíc podpisů. Na tiskové konferenci uvedl, že veřejné slyšení k petici ve Sněmovně by se mohlo uskutečnit 6. června. Podle Okamury jde počtem podpisů o největší petici, kterou v tomto volebním období výbor obdržel. Sám stojí na straně petentů a pod petici se ještě podepíše. Vláda podle šéfa ČMKOS Josefa Středuly předložila návrh důchodové reformy, kde místo toho, aby zablokovala věk odchodu do důchodu na 65 letech, stanoví takzvaný nekonečný věk odchodu do penze. Při ustavení petice odboráři zvolili věk 68 let, neboť se daná hranice v té době na veřejnosti probírala. Uvedl také, že český zaměstnanec ve srovnání s německým navíc během svého ekonomicky aktivního života odpracuje o 11 let více z důvodu delší pracovní doby. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zhruba před třemi týdny představil reformní změny ke zmírnění zadlužování důchodového systému a k zajištění jeho udržitelnosti. Důchodový věk by se měl nově nastavit podle vývoje doby dožití každý rok lidem, kterým je 50 let. Penze by měla trvat v průměru 21,5 roku. Zaručený důchod by měl odpovídat 20 procentům průměrné mzdy. Nové důchody by měly být o něco nižší než dnes.

  • 31.5.2023

    Ministerstva práce a vnitra připravují změny k urychlení přijímání zahraničních pracovníků. Legislativní řešení by mělo být do konce roku. Na sněmu Hospodářské komory to řekl vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj česká ekonomika bude ke svému dalšímu rozvoji do roku 2030 potřebovat minimálně 300.000 sil z ciziny navíc k těm, které každoročně přicházejí. Nedostatek pracovníků hospodářský růst omezuje, dodal Jurečka. Zaměstnavatelé dlouhodobě žádají změnu pravidel k získání zaměstnanců z ciziny. "Máme připravený za ministerstvo práce návrh, který bude schopen bonifikačním systémem hodnotit firmy z hlediska jejich transparentnosti a férového přístupu k lidem, kteří přicházejí ze třetích zemí, aby bylo díky tomu možné výrazně zrychlit proces," uvedl Jurečka. Podle něj ministerstvo vnitra pracuje pak na své části agendy. Zohledňuje bezpečnost. "Věřím, že v letošním roce toto legislativně vyřešíme, abychom dokázali proces zrychlit," řekl šéf resortu práce. Česko má dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost v EU. Zaměstnavatelé si na nedostatek sil a nepružný proces přijímání sil ze zahraničí dlouhodobě stěžují. Odbory se naopak stavějí k příchodu zahraničních pracovníků zdrženlivě. Za nemožností obsadit některá místa vidí nízké výdělky.

  • 31.5.2023

    V Poslanecké snmovně byli ve středu na ekumenické bohoslužbě uvedeni do služby dva sněmovní kaplani. Jeden z římskokatolické a druhý z protestantské církve. Svou činnost zahájí kaplani první červnovou středu.  Poslancům a zaměstnancům dolní komory budou v kapli k dispozici každou středu, přičemž se budou po týdnu střídat, řekl ČTK sněmovní kancléř Martin Plíšek. Kaplany jsou farář Církve bratské Daniel Kvasnička a kanovník Metropolitní kapituly u sv. Víta Milan Hanuš. Generální sekretář Ekumenické rady církví Petr Jan Vinš již dříve uvedl, že činnost kaplanů nebude misijní, nebude motivovaná snahou získávat nové věřící. Kaplani by neměli veřejně propagovat jednotlivé poslance nebo strany, jejich služba má být politicky neutrální. Neměli by se ani zasazovat za zájmy jednotlivých církví.

    Kaple se ve Sněmovně otevřela zhruba před sedmi lety. Vznikla ve Šternberském paláci z bývalé šatny naproti prostorám takzvané konírny, v nichž se scházejí zejména poslanci zdravotnického a sociálního výboru. Hlavní objekty kaple tvoří velký kruhový stůl s výsečí a kříž. Vstup tvoří světelný koridor, jenž představuje přechod z civilního do duchovního prostředí.

  • 31.5.2023

    Ústavní soud dal novou možnost na odškodnění rodině, které otec nemohl být u porodu v březnu 2020. Omezení bylo součástí vládních opatření proti šíření koronaviru. Ústavní soud se konkrétně zabýval stížnosti advokáta Ondřeje Pecáka, který nejdřív neuspěl u několika správních soudů. Pecák požadoval odškodné 50 tisíc korun pro sebe a stejné sumy pro svou partnerku a dceru. Třeba Městský soud v Praze argumentoval tím, že možnost otce být u porodu nepředstavuje základní právo. To ale Ústavní soud zamítl.

  • 31.5.2023

    Sdružení Děti Země po 30 ročnících ukončilo oceňování antiekologických činů Ropák roku. Informovali o tom pořadatelé. Podle nich anketa splnila svůj porevoluční účel. Posledním Ropákem byl za rok 2021 loni vyhlášený bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec z ANO. Sdružení Děti Země bude dál pořádat anketu Zelená perla o antiekologický výrok roku. Ekologové přijímají nominace na výroky z loňského roku do 11. června.

  • 31.5.2023

    Dluhy českých domácností u bank v dubnu meziměsíčně stouply o 31 miliard korun na 2,19 bilionu korun. Zadlužení firem vzrostlo o 21 miliard na 1,29 bilionu korun. Také meziročně byly dluhy domácností i firem vyšší, u domácností to bylo zhruba o 126 miliard korun a u firem o 55 miliard korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které  zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Dluhy českých domácností u bank rostou od února 2016. Výjimkou byl loňský duben, kdy se meziměsíčně snížily zhruba o 20 miliard na 2,067 bilionu korun. Podle ČNB ale tehdejší statistiku ovlivnilo odebrání bankovní licence Sberbank CZ. Letošní dubnovou statistiku naopak ovlivnil odkup portfolia úvěrů Sberbank CZ. Insolvenční správkyně Sberbank CZ Jiřina Lužová ČTK již dříve řekla, že poslední dubnový víkend přešli úvěroví klienti Sberbank CZ do České spořitelny. Nad bilion korun se zadlužení českých domácností poprvé dostalo v červnu 2010.

  • 31.5.2023

    Na Pražském hradě se ve středu sešli nejvyšší ústavní činitelé a ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Schůzku ke koordinaci zahraniční politiky svolal prezident Petr Pavel. Ten na tiskové informaci po jednání informoval, že se na jednání věnovali vztahům se sousedními státy, Ukrajině s ohledem na blížící se summit Severoatlantické aliance (NATO) a Číně a vztahu k Tchaj-wanu. Česko má podle prezidenta zájem na dlouhodobém udržování co nejlepších vztahů se sousedy. Podle Pavla je důležité hledat cesty, jak efektivně využívat formáty, jako jsou Visegrádská skupina (V4 - ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko), Slavkovský formát (ČR, Slovensko, Rakousko) nebo takzvaná bukurešťská devítka. ČR jednoznačně setrvává v podpoře Ukrajiny, kterou napadlo Rusko, uvedl Pavel. Bude podporovat ambice země pro vstup do NATO i Evropské unie, aktivity, které povedou nejen k obnově její suverenity, ale také k poválečné rekonstrukci. Co se týče Číny, ústavní činitelé mají podle Pavla snahu zachovávat velice pragmatický přístup. Chtějí usilovat o to, aby vztahy s Čínou byly založené na vzájemné výhodnosti, respektu a reciprocitě.

    Nejvyšší ústavní činitelé budou podle Pavla společně vyhodnocovat zahraniční cesty, scházet by se měli jednou za půl roku. Mezitím se uskuteční ještě jedno setkání k zahraniční politice v dlouhodobější perspektivě.

  • 31.5.2023

    Jedličkův ústav na pražském Vyšehradě slaví 110 let od svého založení. Děti i dospělí klienti s tělesným nebo kombinovaným postižením připravili hudební a divadelní představení. Ústav založil z iniciativy Zemského spolku pro léčbu rachitiků a mrzáků v Praze chirurg Rudolf Jedlička 1. dubna 1913. Vzniklo tak první české zařízení tohoto typu, kde se dětem a mládeži s tělesným postižením dostávalo vzdělání, tehdy především v řemeslech, a další péče.

    Jedličkův ústav dodnes funguje v původní budově na Vyšehradě, v současnosti poskytuje vzdělávací a sociální služby ještě v několika dalších objektech před Táborskou branou. Spadají pod něj školy od mateřské po střední s maturitou. Současným zřizovatelem Jedličkova ústava a škol je hlavní město.

Pages