Zprávy

Evropa obchodní konfrontaci se Spojenými státy nezačala, uvedla dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropská unie je podle ní nadále otevřena jednání, má ale zároveň sílu se americkým clům bránit. Šéfka EK to prohlásila během plenárního zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku.

"Evropa tuhle konfrontaci nezačala. Nechceme odvetná opatření, ale pokud to bude nutné, máme plán na odvetu,“ uvedla von der Leyenová. Dodala, že unie preferuje jednání, protože "konfrontace není v ničím zájmu". "Nejsme jen největším trhem na světě, ale jsme také spolehliví a předvídatelní. A to je to, co naši partneři hledají,“ řekla také von der Leyenová v projevu před europoslanci.

Šéfka EK také uvedla, že součástí strategie EU je také diverzifikace obchodních vztahů. "Otevřeme dveře rychle se rozvíjejícím ekonomikám po celém světě, Evropa už má obchodní dohody se 76 zeměmi," řekla von der Leyenová. Připomněla, že unie nedávno uzavřela obchodní dohody s Mexikem, Švýcarskem či skupinou Mercosur, v níž jsou sdruženy Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay, a zahájila obchodní a investiční partnerství s Jihoafrickou republikou.

Začínají zápisy do prvních tříd základních škol, potrvají do konce dubna. O konkrétním termínu rozhodují ředitelé škol. Podle odhadů ministerstva školství by letos k zápisu mohlo přijít asi 147.500 dětí, méně než loni. Letos v září mají do první třídy nastoupit děti, které se narodily od 1. září 2018 do 31. srpna 2019. Zápisy se kromě nich týkají také sedmiletých a starších dětí, které měly dříve odklad povinné školní docházky. Ve výjimečných případech mohou rodiče zapsat i dítě, které by do školy nastoupilo v pěti letech.

Rodiče nebo zákonní zástupci dětí, kteří chtějí požádat o odsunutí povinné školní docházky o rok, musí k žádosti přiložit posudek z pedagogicko-psychologické poradny a potvrzení od lékaře či psychologa. Podíl odkladů povinné školní docházky v ČR dlouhodobě výrazně převyšuje průměr ostatních evropských zemí a dosahuje hodnot kolem 20 procent, uvedla ve výroční zprávě za školní rok 2023/2024 Česká školní inspekce. Odklad by měl být jen výjimečným opatřením, které by se podle některých expertů mohlo týkat dvou procent dětí.

Tresty za pěstování a držení konopí jsou v Česku příliš vysoké a několikaleté vězení hrozí i pacientům, kteří látku užívají k léčbě a mírnění bolestí. Na semináři ve Sněmovně to řekli experti na drogovou problematiku. Vyzvali ke změně přístupu. Sněmovna teď projednává vládní novelu trestního zákoníku, která má umožnit legální pěstování tří rostlin konopí. Odborníci se obávají, že nové nastavení změny nepřinese. Doporučují úpravy.

"Troufnu si říct, že jsme se za léta neposunuli ani o kousek dál. Je tady příležitost ve druhém a třetím čtení základní věci posouvat," uvedl pirátský poslanec Ivan Bartoš, který seminář pořádal. Podle něj zákonodárci ve Sněmovně podali k novele asi 15 návrhů s různým nastavením i dalšími úpravami.

Experti se obávají, že návrh ke změně přístupu nepovede. Podle výroční zprávy o nelegálních drogách za rok 2024 bylo ke konci předloňska ve vězení za drogovou trestnou činnost 2867 osob, tvořili 16 procent odsouzených. Téměř polovina si podle bývalého národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila odpykávala trest kvůli marihuaně. Řadu odsouzených tvoří pacienti či jejich blízcí. Za poslední rok konopí k samoléčbě užilo devět až 14 procent lidí nad 15 let. Po přepočtu je to 800.000 až 1,3 milionu osob. S přibývajícím věkem míra užívání k léčení roste, nejvyšší je u seniorů, uvádí zpráva.

Systém dotací v Česku čelí zásadním problémům, neklade důraz na výsledky. Stát se často zaměřuje na maximální vyčerpání peněz než na podporu projektů, které mohou mít skutečný přínos. Takový systém je chybný a nepomáhá reálnému rozvoji regionů ani dlouhodobému posilování konkurenceschopnosti. Ve výroční zprávě to dnes uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle jeho prezidenta Miloslava Kaly nepřinesly evropské dotace zdaleka takový užitek, jaký mohly přinést.

Výroční zpráva podle NKÚ mapuje ty oblasti, v nichž stát nedostál vlastním slibům. Například slib digitalizovat agendy státu do roku 2025 byl odložen na rok 2027. Přestože se podařilo zavést některé klientské portály, výrazně zlepšit efektivitu státní správy se v mnoha případech podle NKÚ nepodařilo.

"Vynakládání veřejných prostředků běží v daných kolejích bez ohledu na deklarované cíle," komentoval ve výroční zprávě výsledky kontrol Kala. Jako příklad nepovedeného naplňování cílů uvedl, že ani po 16 letech nedokončilo ministerstvo práce a sociálních věcí a spolupracující resorty školství a zdravotnictví transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti.