Zprávy

V Česku by podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) měly vzniknout další vodárenské nádrže, nynější kapacity v budoucnu nebudou stačit. Nejblíž výstavbě jsou Nové Heřminovy na Bruntálsku, Vlachovice na Zlínsku a Kryry na Lounsku. Jde o prioritní oblasti z celkem dvou desítek míst, která má stát vybrána pro stavbu přehrad. Jako první by v roce 2033 mohla být dokončena nádrž Nové Heřminovy, čtyři nebo pět let poté by následovaly Vlachovice a kolem roku 2040 Kryry, řekl Šebestytán novinářům při dnešní návštěvě vodárenské nádrže Švihov.

Poukázal na to, že po roce 1989 v Česku nevznikla žádná vodní nádrž. Podle něj jde o oblast, která byla dlouho opomíjená. Za důležité pokládá, aby se na projekty podařilo zajistit peníze. "Snažíme se o to, aby to byla kombinace národních zdrojů a evropských prostředků," uvedl ministr.

Odborníci podle něj upozorňují na skutečnost, že se sice nemění úhrny srážek, ale prodlužuje se vegetační období. "Takže máme vyšší výpar a krajina, jak nám funguje déle, spotřebovává víc vody," řekl Šebestyán. Zlom by měl podle něj přijít zhruba za 20 let, kdy podle něj kapacita nynějších vodárenských nádrží začne být nedostatečná.

Gočárova galerie v Pardubicích v sobotu zahájí výstavu děl Anny Zemánkové s názvem Plody s chutí bramborových šišek. Autorka začala tvořit v 60. letech, kdy jí bylo kolem 50 let. Její práce vznikala mimo akademické umělecké prostředí a vyznačuje se výraznou imaginací, detailní kresbou a motivy inspirovanými přírodou i fantazijními organismy. Patřila mezi obdivovatele švýcarského spisovatele a popularizátora teorií o mimozemských vlivech Ericha von Dänikena. ČTK to řekla kurátorka Natálie Drtinová, která je zároveň správkyní její výtvarné pozůstalosti. Lidé na výstavě uvidí kolem 300 děl.

Nějaké její práce se dochovaly z doby, kdy jí bylo 18 let, jsou ale jiné než ty pozdější. Z pragmatických důvodů se vyučila dentistkou a měla vlastní ordinaci. Potom byla ženou v domácnosti. Děti ale začaly postupně ale začaly odcházet a budovaly si vlastní domovy. "Její synové chtěli, aby se zabavila, dali jí papíry a pomůcky, pastelky nebo tempery. Ona se tomu začala intenzivně věnovat a už ji to nikdy nepustilo. Začínala temperami, ale ty práce už vůbec nepřipomínaly krajinky, jaké kreslila dřív jako dívka," řekla kurátorka.

Postupem let Zemánková měnila techniky i velikost svých děl, začínala u rozměrných obrazů a postupně je zmenšovala až na velikost známky. Posléze své obrazy perforovala a vyšívala. Podle Drtinové měla autorka smysl pro humor, protože například na jedno své dílo použila žlutou síťku na citrony.

Čtvrteční debata evropských lídrů o Ukrajině na summitu v Bruselu potvrdila, že Evropa není schopna domluvit se na tom, zda se bude jednat s Ruskem nebo kdo bude jednat. Novinářům to při příchodu na druhý den jednání Evropské rady řekl český premiér Andrej Babiše. Zároveň ale vyjádřil optimismus, že americký prezident Donald Trump je s Evropou na jedné lodi. Babiš označil Trumpa za velmi příjemného člověka a uvedl, že se ho neobává.

Podle Babiše válka na Ukrajině nemá vojenské řešení. Čtvrteční debatu evropských lídrů o tom, zda by ruský prezident Vladimir Putin mohl použít jadernou zbraň, označil český premiér za " úplně šílenou". Ve čtvrtek na summit dorazil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Unijní lídři se nicméně podle Babiše nebyli schopni domluvit, kdo by je při případných diplomatických jednáních s Ruskem reprezentoval, zda by to byl například předseda Evropské rady António Costa. Babiš v této souvislosti uvedl, že italská premiérka Giorgia Meloniová "mluví k věci a má racionální návrhy", a zmínil také belgického premiéra Barta De Wevera.

Snímek Perla slovenské rodačky Alexandry Makarové ovládl letošní ročník Rakouské filmové ceny, stal se mimo jiné nejlepším filmem. Informovala o tom agentura APA, která úspěch rakousko-slovenské Perly označila za triumf.

Koprodukční snímek je příběhem emigrantky a talentované malířky Perly, která se tajně v 80. letech vrací do normalizačního Československa. Film měl loni premiéru v soutěži Tiger Competition na Mezinárodním filmovém festivalu v Rotterdamu. Režisérku a scenáristku Makarovou k natočení filmu inspirovaly nejen životní příběhy její babičky a matky, ale historie celé její rodiny.

V příběhu se československá disidentka, malířka a svobodná matka Perla snaží ve Vídni uživit, jak se dá. Především chce podporovat svou devítiletou dceru Julii, která je talentovanou klavíristkou. Z bývalého domova na Slovensku zavolá její bývalý přítel z mládí a Juliin otec Andrej, kterého právě propustili z vězení, a oznámí jí, že je vážně nemocný. Tato situace s Perlou otřese, nakonec se rozhoduje pro riskantní plán. S falešnými doklady se vrací zpět do Československa, kde se chce definitivně vypořádat se svou minulostí.