-
23.10.2026
Za otravu kolegů ve šternberské zbrojovce, pokládání otrávených nástrah cílených na olomoucké bezdomovce a za přípravu výbušného systému si muž z Olomoucka odpyká ve vězení 24 let. Kromě výjimečného trestu mu olomoucký krajský soud uložil na žádost žalobce také zabezpečovací detenci, podle znalců je muž pro společnost nebezpečný. Motivací byla jeho snaha brát spravedlnost do svých rukou, spouštěčem byl podle znalců dlouhodobý pocit příkoří.
Podle obžaloby muž ve druhé polovině roku 2023 umístil do společně užívané lednice ve společnosti Excalibur Army ve Šternberku na Olomoucku lahev s limonádou kontaminovanou chladicí kapalinou, ze které se o několik měsíců později napili dva zaměstnanci. Jeden z nich na následky otravy zemřel, druhý měl těžce poškozené ledviny.
V květnu 2025 poté podle spisu rozmístil na různých místech v Olomouci nápoje otrávené jedem na krysy, olovem či morfinem s cílem zabít lidi bez domova. Nástrahy byly včas zajištěny, žádná další otrava nenastala. Obhájce v závěrečné řeči zpochybnil příčetnost obžalovaného.
-
23.10.2026
Téměř sedm z deseti Čechů považuje komunální volby za důležité. S výsledky voleb, které se konaly na začátku měsíce, jsou lidé většinou spokojení. V očích veřejnosti je vítězem komunálních voleb opoziční STAN, za nejúspěšnější jej označilo 35 procent respondentů. Vyplývá to zprůzkumu Median, který dnes agentura zveřejnila. V komunálních volbách tradičně nejvíc mandátů získala místní sdružení nezávislých kandidátů. Ze stran obdrželi nejvíce křesel lidovci, STAN, ODS a ANO.
Komunální volby jsou důležité pro 68 procent Čechů. Naopak pro čtvrtinu lidí jsou volby do zastupitelstev obcí nedůležité. S výsledky voleb i dosavadní správou obcí je spokojeno shodně 58 procent dotázaných. Z lidí, kteří byli letos volit, je spokojených 67 procent. Naopak mezi nevoliči je spokojených 35 procent.
-
23.10.2026
Europoslanci dnes podpořili tříletý odklad klíčových povinností vyplývajících z metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. Evropská komise původně navrhla jeden rok. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala právě až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. O konečné podobě právního předpisu nyní bude Evropský parlament vyjednávat s Radou EU, která zastupuje členské státy.
Odklad o tři roky podpořilo 341 europoslanců, 225 jich bylo proti a šest se zdrželo hlasování. Z českých europoslanců jich hlasovalo pro 17, proti byla pirátská europoslankyně Markéta Gregorová a čtyři europoslanci se hlasování nezúčastnili. "Hlasovala jsem proti tříletému odkladu evropského nařízení o metanu. Metan je jeden z hlavních skleníkových plynů, takže omezení jeho emisí je důležité pro ochranu klimatu," uvedla pro ČTK Gregorová.
Středopravicová Evropská lidová strana (EPP) se dnes spojila s krajně pravicovými europoslanci, aby odklad prosadila, poznamenal bruselský server Politico. Jde podle něj o další případ, kdy největší politická skupina v Evropském parlamentu překročila dosavadní tabu a spolupracovala s krajní pravicí při prosazení legislativy, která oslabuje pravidla na ochranu životního prostředí.
-
23.10.2026
Klokánky a další zařízení pro okamžitou pomoc dětem (ZDVOP) mají od začátku příštího roku dostat o 60 milionů korun navíc. Radiožurnálu a serveru iROZHLAS.cz to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Podle ředitelky Fondu ohrožených dětí Hanky Kupkové jsou zařízení pro týrané či zanedbávané děti přeplněná, potýkají se s nedostatkem personálu a avizované navýšení částky na jejich provoz zdaleka nestačí.
Klokánek je projekt Fondu ohrožených dětí. Za cíl má dětem místo ústavní péče najít přechodnou rodinnou péči, dokud se nevrátí do své rodiny nebo dokud pro ně není nalezena trvalá náhradní rodinná péče. Kupková však upozorňuje na rozpor, že jde o částku pro všechna zařízení tohoto typu v České republice. Vedle Fondu ohrožených dětí Klokánek je v tuzemsku dalších 30 poskytovatelů. Kupková varuje, že celý systém péče krachuje. Poslední valorizace státního příspěvku byla v červenci 2024.
"Už teď mám kvůli nedostatku lidí zavřených devět bytů, chybí kapacity pro děti, nemám pečující osoby. Není dostatek přechodných pěstounů, naše zařízení také musí odmítat," řekla rozhlasu Kupková. Také se obává, že informace o 60milionové injekci Klokánku zhatí celonárodní sbírku, která začne v listopadu.
-
23.10.2026
Koalice ANO, SPD a Motoristů prosadila dnes ve Sněmovně přednostní projednání vládního návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku. Předřazení předlohy navrhl předseda klubu SPD Radim Fiala, podle jehož požadavku dolní komora předtím odhlasovala i možnost nejen nočního, ale také sobotního jednání. Postup vládního tábora rozhořčil opozici, která proto slibuje obstrukce. Koalice chce poplatky nahradit financováním České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ze státního rozpočtu. Novela je ve Sněmovně v úvodním kole. Opozice mluví o zestátnění obou veřejnoprávních médií a o ohrožení jejich nezávislosti.
"Nás to nezaskočí, akorát to bude znamenat zásadní dopady na to, jak bude Sněmovna fungovat v následujících měsících,“ prohlásil předseda ODS Martin Kupka, který vystoupil jako první řečník s přednostním právem po schválení úprav programu schůze. Kupka zdůraznil, že opozice bude média veřejné služby bránit. "To, že do toho jdete po totálně prohraných volbách, ukazuje pouze vaši slabost," vzkázal Kupka koalici s poukazem na výsledky uplynulých obecních a senátních voleb. Opoziční Piráti považují zařazení změny poplatků za veřejnoprávní média na dnešní schůzi Poslanecké sněmovny za pomstu vládní koalice za pro ni nepovedené nedávné komunální a senátní volby. Na tiskové konferenci ve Sněmovně označil předseda strany Zdeněk Hřib opozicí kritizovanou normu za snahu vlády o likvidaci veřejnoprávních médií.
Návrh vládní novely přiznává oběma médiím zhruba o 15 procent méně peněz ze státního rozpočtu, než se kterými hospodaří po loňském zvýšení poplatků. Rozpočty obou institucí by se měly proti letošku snížit celkem o 1,4 miliardy korun. Dohromady by měly mít 7,8 miliardy korun. Vláda odstartovala boj o veřejnoprávní média v rozporu se standardními politickými pravidly, jak je jejím zvykem, řekl dnes novinářům ve Sněmovně předseda ODS Martin Kupka. Opozice je podle něj připravená využít všechny nástroje, aby kabinet neuspěl. Podle zástupců ODS přistoupila koalice ke svému postupu tak narychlo, aby se nestihla zmobilizovat občanská společnost.
Pracovníci ČT a ČRo vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámila iniciativa Veřejnoprávně v reakci na plán převést poplatky na stát. Součástí jednání o návrhu na zrušení TV a rozhlasových poplatků by měla být diskuse, pro ČT je návrh do velké míry likvidační, uvedlo vedení ČT.
-
23.10.2026
Odbory odmítají chystané změny podpor v nezaměstnanosti. Vyzvaly vládu ke stažení návrhu z novely, kterou projednává Sněmovna. Jednají i s vedením sněmovních stran o případném odmítnutí záměru. Vyplývá to z tiskové zprávy, kterou Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) dnes zaslala ČTK. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) opakovaně uvedl, že úprava podpor má motivovat k rychlejšímu hledání práce a na výdajích jeho resort uspoří asi pět miliard korun ročně. Připustil úpravu u některých skupin nezaměstnaných. Záměr vedle odborů kritizují experti, zaměstnavatelé i část opozice. Proti je také koaliční SPD.
"Vláda hledá miliardy v peněženkách lidí, kteří právě přišli o práci. Člověku vypadne mzda, ale nájem, energie a výdaje na děti musí platit dál. Právě tehdy mu chce stát sebrat část pomoci. Takový postup zásadně odmítáme," uvedl předseda ČMKOS Josef Středula. Dodal, že na zajištění v nezaměstnanosti lidé odvádí pojistné. Podle odborů pracovník s čistou mzdou 30.000 korun by v nezaměstnanosti od státu místo nynějších 24.000 korun pobíral 19.500 korun. ČMKOS uvádí, že Česko má ve srovnání s evropskými státy nízké výdaje na dávky v nezaměstnanosti v poměru k sociálním výdajům.
Od ledna by měla podle návrhu podpora v nezaměstnanosti klesnout z 80 na 65 procent výdělku či vyměřovacího základu. Nejvýš by mohla činit 60 procent průměrné mzdy místo 80 procent. Maximální letošní částka by podle těchto pravidel činila 28.903 korun místo 38.537 korun. V dalších dvou měsících by se pobíralo stejně jako teď 50 procent, poté 45 procent místo nynějších 40 procent. Lidem nad 52 let se mají doby s nejvyšší a prostřední částkou zkrátit ze tří měsíců na dva.
-
23.10.2026
Svítící nápisy v pražském metru, československé filmové plakáty, nejkrásnější knihy i známá písma, která dali světu čeští tvůrci. To vše si mohou návštěvníci prohlédnout na výstavě Identita - příběh českého grafického designu, která je od poloviny října k vidění v bruselském Muzeu designu. Brusel přitom podle autorů výstavy sehrál zásadní roli v historii československého designu. Úspěch československého pavilonu na světové výstavě Expo 58 totiž pomohl prosadit modernější přístupy k designu i v tehdejším komunistickém Československu.
"Chtěli jsme ukázat, že i země, která není považována za zemi s hlubokou designérskou tradicí, má vlastní unikátní vizuální hlas," řekl ČTK kurátor a designér Filip Blažek, který spolu s teoretičkou designu Lindou Kudrnovskou výstavu připravil. "Přestože jsme v průběhu turbulentního 20. století prožili množství různých převratů i politických, kulturních a společenských změn, český design se vždy dokázal držet na určité úrovni velmi srovnatelné se světem," dodal Blažek.
Návštěvníci se mohou dozvědět například to, jak vznikající Československo hledalo svou vizuální identitu a novou státní vlajku, jak se měnil design během komunistického režimu nebo co se změnilo po roce 1989. Výstava potrvá v belgické metropoli až do 7. března 2027 a ve spolupráci s Českým centrem Brusel jsou v plánu různé doprovodné vzdělávací a tvůrčí aktivity.
-
23.10.2026
Na projekt Korzo Národní, který připomíná události 17. listopadu na pražské Národní třídě, lidé ve sbírce k dnešním 9:00 přispěli přes 4,5 milionu korun. Organizátoři z iniciativy Díky, že můžem ve středu vyhlásili plánovanou sbírku. Jejich projekt nezískal letos podporu od ministerstva kultury. Organizátoři už ve čtvrtek uvedli, že se akce uskuteční 17. listopadu v plném rozsahu.
Kromě jednotlivců na sbírku přispívají i samosprávy. Akci podpořil Jihočeský kraj, Praha 7 či Liberecký kraj. Podle ministerstva kultury projekt nesplnil podmínky pro dotaci. Dotační program podle ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) pamatuje pouze na kulatá výročí v řádu celých desetiletí, což letošní 37. výročí událostí z roku 1989 nesplňuje. V minulých letech akce od ministerstva dostala stovky tisíc až 1,5 milionu korun.
-
23.10.2026
Politici všech pěti opozičních stran se nebudou účastnit mediálních debat s poslancem za SPD Miroslavem Ševčíkem, dokud se veřejně neomluví za středeční výroky v Poslanecké sněmovně. Hrubost a agresivita, kterou tím podle nich vládní poslanec projevil, nesmějí být běžnou součástí politické diskuse. Šéfové poslaneckých klubů ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09 to uvedli ve společném prohlášení.
Opozice pobouřilo Ševčíkovo vyjádření o menopauze, které ve středu pozdě večer po žádosti předsedkyně poslanců STAN Michaely Šebelové o pauzu na jednání frakce vyvolalo v jednacím sále silné emoce a ostrou výměnu názorů mezi vládním a opozičním táborem. Starostové se kvůli obrátí na mandátový a imunitní výbor dolní parlamentní komory. Ševčík novinářům řekl, že svými slovy nikoho nenapadl a nebyla určena Šebelové. Podle té byl poslanec opilý, což Ševčík odmítl. Uvedl, že nekouří, neužívá drogy, nepije tvrdý alkohol a ve Sněmovně pije pouze kofolu. Kauzu označil za nafouknutou.
-
23.10.2026
Vládní hnutí ANO chce zavést postih za nelegální zaměstnávání cizinců a za zastřené zprostředkovávání jejich zaměstnávání, tedy pronájem pracovníků jedné firmy jiné společnosti. Mělo by za to hrozit až deset let vězení. Změny se asi stanou součástí novely, která má v ČR zpřísnit podmínky dočasné ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou agresí. Novelu Sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování.
Cílem změn je účinněji postihovat případy neoprávněného zaměstnávání, uvedl k úpravám ministr vnitra Lubomír Metnar, který je předložil jako poslanec spolu s ministry Alešem Juchelkou a Alenou Schillerovou (všichni ANO). Podle nich nelegální zaměstnávání a jeho zastřené zprostředkování představuje zejména pro ukrajinský a ruskojazyčný organizovaný zločin zásadní zdroj zisků a nástrojů faktické kontroly nad cizineckou komunitou.
Novinkou má být také povinnost pro řidiče vozidel s ukrajinskou poznávací značkou nechat si auto od července 2027 zapsat do českého registru vozidel kvůli postihu přestupků. Dosud stačilo, aby byla vozidla nahlášená v evidenci, a nepodléhala tak stejným technickým kontrolám. Registrováno je podle Metnara 28.000 vozidel z Ukrajiny, podle odhadů se jich však na silnicích pohybuje dvojnásobek.
Pages
- « první
- ‹ předchozí
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- 9
- …
- následující ›
- poslední »