Zprávy

Nová poslanecká novela by měla omezit odklady zahájení povinné školní docházky, zrušit přípravné třídy základních škol a zavést slovní hodnocení výsledků žáků v první a druhé třídě namísto klasického známkování. S novelou školského zákona, kterou předložili zástupci všech sněmovních frakcí, souhlasila i vláda. Předlohu, která má rovněž posunout termín zápisu do první třídy z dubna zpět na leden a únor, nyní projedná sněmovní školský výbor. Novela podle jejího spoluautora Pavla Klímy (TOP 09) vznikala půldruhého roku a přístup "žák připravený na školu" mění na "škola připravená na žáka".

Odklad, který se podle Klímy týká 20.000 dětí, by do budoucna mohl být přípustný jen v odůvodněných případech. Možný by byl tehdy, pokud zdravotní stav dítěte, například závažné fyzické či psychické postižení, neumožňuje účast ve výuce. Žádost o odklad by bylo třeba doložit doporučením lékaře specialisty, například onkologa nebo klinického psychologa, a školského poradenského zařízení. Pediatři by doporučení dávat nemohli. Poslanci novelu připravili v reakci na upozornění odborníků, podle nich je v Česku nadmíra dětí, které do základní školy nastupují s ročním odkladem až v sedmi letech. Počet takovýchto dětí patří podle České školní inspekce k nejvyšším ve srovnání s dalšími evropskými státy a dosud se jej nedařilo snížit.

Uvažovat o tom, co bude, až bude na Ukrajině mír, je podle českého premiéra Petra Fialy předčasné. Podle něj je nyní důležité se soustředit na dosažení míru, což je možné jen další podporou Ukrajiny v jejím boji. Fiala to řekl novinářům během summitu Evropské unie v Bruselu. Český premiér se rovněž setkal na schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Jednali právě především o české podpoře Kyjeva a to nejen v oblasti vojenské, ale také o projektu šestnácti českých firem na rekonstrukci nemocnic na Ukrajině v hodnotě přes čtyři miliardy korun.

Nasazení mírových jednotek na Ukrajině, o kterém nedávno hovořil například francouzský prezident Emmanuel Macron, není podle Fialy aktuální téma. "Zatím jsme daleko od nějakého mírového řešení. Je to krok, o kterém někdo může hypoteticky uvažovat za poměrně dlouhou dobu. Nyní je třeba se bavit o tom, že jakékoli řešení bez Ukrajiny by bylo špatné," uvedl český premiér na dotaz ČTK. Rusko podle českého premiéra nevede válku jen proti Ukrajině, ale i proti Evropě. Proti Ukrajině bojuje vojensky, zatímco proti dalším zemím různými hybridními útoky.

Širší změny trestního práva by měly pomoci k omezení počtu vězňů, snížení recidivy i k úsporám v rozpočtu. V prvním kole je po více než šestihodinové debatě podpořila Sněmovna. Novela trestního zákoníku nově klade větší důraz na alternativní tresty a to včetně peněžitých a některé činy částečně dekriminalizuje. Uvolňují se tak zlehka také pravidla pro pěstování a držení konopí. Předlohu teď posoudí ústavně-právní výbor, na což bude mít prodlouženou tříměsíční lhůtu. Navrhované změny mají přispět podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) k modernizaci trestního práva. Zpravodajka Helena Válková (ANO) označila navrhovanou reformu za smysluplnou, ale s řadou neuralgických bodů. Česko podle ní trpí nejen přeplněností věznic, ale i zastaralým systémem trestání.

Peněžitý trest budou moci soudy ukládat podle novely za jakýkoliv trestný čin. U závažných činů, například znásilnění, jej ale nebude možné uložit jako jediný trest. Snižuje se také sazba za opakovanou krádež nebo za schvalování terorismu na internetu. U zanedbání povinné výživy mají být napříště trestné jen případy, kdy neplacení alimentů vystaví vyživovaného člověka nebezpečí nouze. Postih některých jiných jednání naopak novela zpřísňuje, například trestá takzvanou deepfake pornografii.

Prezident Pavel se spojil s českými vojáky na zahraničních misích. Tradičního předvánočního hovoru mezi hlavou státu a veliteli českých jednotek se zúčastnili i náčelník generálního štábu Karel Řehka a ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Českým vojákům každoročně před Vánoci volal také Pavlův předchůdce Miloš Zeman.

V Pobaltí působí jednotky české armády v rámci Alianční předsunuté přítomnosti eFP (Enhanced Forward Presence), s vedením české armády se z Lotyšska spojil velitel druhého úkolového uskupení Ladislav Dutka, z Litvy velitel čtvrtého úkolového uskupení Roman Buldra. Na Slovensku tvoří Češi součást mnohonárodního bojového uskupení, které vzniklo jako snaha posílit východní křídlo Severoatlantické aliance (NATO) v reakci na agresi Ruska vůči Ukrajině. Češi uskupení na Slovensku do letošního léta vedli, v červenci velení předali Španělům. Pavel hovořil s velitelem pátého úkolového uskupení české armády Michalem Voltrem.