• 17.9.2021

    Bývalý prezident Václav Klaus odjel z Ústřední vojenské nemocnice v Praze, kde byl od úterý kvůli potížím s vysokým tlakem. Čekajícím novinářům řekl, že měl velmi vysoký tlak a žaludeční komplikace. Lékaři mu předepsali léky, nyní se podle svých slov cítí dobře. Na novinářský dotaz poznamenal, že se u něj nedá očekávat dodržování klidového režimu a z nemocnice zamířil do svého institutu.

    Osmdesátiletý Klaus neměl v minulosti zdravotní problémy často. Jeho zdraví média sledovala v roce 2008, kdy podstoupil operaci kyčelního kloubu. V roce 2012 se podrobil operaci šedého zákalu. Na konci letošního února onemocněl covidem-19. Po přednášce pro studenty Vysoké školy ekonomické se nechal otestovat na koronavirus a výsledek byl pozitivní. Po vyšetření v nemocnici se odjel léčit domů.

    Do střešovické nemocnice nastoupil v úterý ve stejný den jako prezident Miloš Zeman, který byl podle lékařů dehydrován a lehce vyčerpán. Zeman ještě v nemocnici zůstává, do práce se plánuje vrátit ve středu. Klaus mu dnes popřál, aby se cítil lépe.

  • 17.9.2021

    Češi během letošního léta cestovali do zahraničí více než vloni. Nejoblíbenější destinací bylo tradičně Chorvatsko, kam podle tamních úřadů zamířilo přes 750.000 Čechů. Je to téměř tolik, jako před vypuknutím pandemie koronaviru. Oproti loňsku vzrostl až trojnásobně i provoz na pražském letišti. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl ministr zahraničních věcí Jakub Kulhánek (ČSSD).

    I přes meziroční nárůst letošní cestování stále zaostává za statistikami z období před vypuknutím koronavirové krize. Tradičně nejvíce Čechů během léta cestovalo do Chorvatska. Většina z nich tam jela autem, případně vlakem. Druhou nejvyhledávanější destinací bylo Řecko, kam létaly nejvytíženější letecké linky z Prahy. Zamířilo tam skoro 200.000 lidí z Česka. Dále následovalo Bulharsko s přibližně 120.000 českými turisty a Turecko, kam jelo asi 100.000 Čechů. Propad naopak kanceláře zaznamenaly u dovolených v Tunisku, Rakousku nebo na Slovensku.

  • 17.9.2021

    Stát by mohl mít větší přehled o pracovní době a odpočinku strojvedoucích. Úřady budou moci pomocí monitoringu jejich licencí jednoznačně zjistit, jestli konkrétní strojvedoucí neřídí v době odpočinku například pro jiného dopravce. Počítá s tím vládní novela drážního zákona, kterou dnes schválila Sněmovna. Nyní ji projedná Senát. Pokud by novelu z nějakého důvodu vrátil do Sněmovny, poslanci už by se jí kvůli volbám nestihli zabývat.

    Podle dřívějšího vyjádření náměstka ministra dopravy Jakuba Kopřivy úřady neví, zda jsou strojvedoucí přetěžováni, či nikoli. Navrhované opatření má pomoci státu zjistit, jestli tomu tak je. Vláda pak bude moci případně přijmout příslušná opatření. Nehody na železnici byly velkým tématem loni v létě. Vyžádaly si i několik obětí a zraněných.

  • 17.9.2021

    Pětapadesátiletý muž, který loni v srpnu založil v bohumínském panelovém domě požár, při kterém zemřelo 11 lidí, zřejmě stráví zbytek života ve vězení. Státní zástupce Michal Król dnes řekl novinářům, že uzavřeli dohodu o vině a trestu, v níž muž obžalovaný z vraždy a obecného ohrožení přijal doživotní vězení. Nesouhlasil ale s dohodou ohledně náhrady škody. Obsah dohody musí schválit soud.

    Pozůstalí po obětech už dávali dřív najevo, že s dohodou nesouhlasí a chtějí klasický soudní proces. "Proč to udělal? O to se mi jedná! Proč upálil nevinné lidi," ptal se dnes po příchodu k soudu šedesátiletý Milan Bernat. Při požáru přišel o jedenáctiletou vnučku, syna a jeho přítelkyni. "Stále nás to trápí," dodal. Obviněný dnes podle Króla vypadal smířený s osudem a moc nemluvil. "Ke všemu se přiznal," řekl. Dohodu o náhradě škody chtěl muž nechat na rozhodnutí soudu. "Má na to právo," řekl Król. Nároky poškozených se tak bude zabývat soud, když bude dohodu schvalovat.

    Požár panelového domu vypukl loni 8. srpna odpoledne. Motivem žhářského útoku byly podle žalobce spory v rodině. Obviněný nezvládl fakt, že jej opustila manželka a nastěhovala se do bytu, kde bydlel její syn s družkou a svým synem. Právě dveře tohoto bytu polil muž podle policie přineseným benzinem a zapálil. Požár se rychle šířil. V bytě bylo 15 lidí, konala se tam zrovna oslava narozenin. Oheň v bytě zahubil útočníkovu manželku, syna, vnuka a jeho matku.

  • 17.9.2021

    Sněmovní komise k vyšetřování otravy řeky Bečvy schválila dnes ráno téměř jednomyslně závěrečnou zprávu a požádala předsedu Sněmovny Radka Vondráčka (ANO) o svolání mimořádné schůze. Závěry nechce prezentovat předtím, než dokument dostanou poslanci. Předsedkyně komise Marie Pěnčíková (KSČM) uvedla, že dokument bude publikován celý, aby veřejnost dostala úplné informace. Zpráva má zhruba 30 stran. Zveřejněna bude na den přesně rok po havárii, která podle rybářů způsobila otravu řeky na 40 kilometrech toku.

    Zpravodaj dokumentu Petr Gazdík (STAN) dodal, že materiál zahrnuje všechna pochybení, kterých se vyšetřovací orgány dopustily, a další zjištění na základě konkrétních výpovědí a také návrhy opatření, aby se podobná katastrofa nemohla opakovat.

  • 17.9.2021

    Internetový prodejce Amazon buduje v Kojetíně na Přerovsku nové distribuční centrum, ve kterém vznikne více než 2000 pracovních míst. Stavba logistického centra začne v průmyslovém parku na kraji Kojetína dokončena příští rok, jeho plné zprovoznění je naplánováno na rok 2023. Firma Amazon už zahájila nábor prvních zaměstnanců, zatím hlavně specialistů.

    Společnost Amazon pomocí nového distribučního centra v Kojetíně podle Šmída rozšíří nabídku produktů a podpoří rostoucí počet nezávislých malých podniků, které prostřednictvím jejího e-shopu prodávají své zboží. Zaměstnanci centra budou připravovat, balit a odesílat zákazníkům drobné položky, jako jsou knihy, elektronika a spotřební zboží. Provoz v Kojetíně bude vybaven moderní technologií včetně robotických jednotek.

    Podle starosty Kojetína Leoše Ptáčka je průmyslový park na pozemcích bývalého cukrovaru velkým přínosem pro město, které se dlouhodobě potýká s odchodem mladých lidí. Kojetínská radnice do občanské vybavenosti podle Ptáčka v posledních letech investovala stovky milionů korun, aby město pro mladé rodiny zatraktivnila.

  • 17.9.2021

    Ve čtvrtek testy v Česku potvrdily 550 nových případů onemocnění covid-19, o 130 víc než před týdnem. Šlo tak o třetí den v řadě, kdy nárůst přesáhl 500 případů. Za poslední týden připadá v Česku 28 nově odhalených případů nákazy na 100.000 obyvatel, což je nejvíc od konce května. V nemocnicích je v souvislosti s covidem podle posledních údajů 158 lidí.

    Nejrychleji se koronavirová infekce šíří v Praze, kde na 100.000 obyvatel připadá v průměru 45 nových případů za posledních sedm dní. Následuje Karlovarský kraj se zhruba 40 a Moravskoslezský kraj s 36 případy za týden v přepočtu na 100.000 lidí. Naopak nejlépe je na tom Liberecký kraj, kde se incidenční číslo drží pod deseti. Od začátku září přibylo do statistik zatím 14 případů úmrtí, téměř stejně jako za celý červenec.

  • 17.9.2021

    Rusko chce, aby Česká republika propustila Rusa Alexandra Frančettiho, zadrženého v neděli v Praze. Podle agentury TASS to řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová s tím, že Praha nemá případ politizovat. Jeho vydání Ukrajině podle ní bude mít důsledky. Frančettiho zadržela česká policie na žádost Ukrajiny, která ho viní, že se v roce 2014 aktivně podílel na ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym.

    Pražský městský soud poslal Frančettiho v úterý do předběžné vazby. V ní má Rus čekat na to, jak dopadne řízení ohledně ukrajinské žádosti o jeho vydání.

  • 17.9.2021

    Svatovítskou katedrálu na Pražském hradě na jedenáctém večeru festivalu Dvořákova Praha rozezněla koncertní verze Dvořákova oratoria Svatá Ludmila. Koncertní verze oratoria měla asi 75 minut oproti asi dvou a půlhodinové původní Dvořákově skladbě. Dirigent Petr Altrichter se při přípravě držel původních autorových škrtů doplněných o vlastní při zachování logiky díla. Obecenstvo zaplnilo hlavní loď katedrály a na závěr umělce odměnilo několikaminutovým potleskem vestoje.

    Český text k Dvořákově oratoriu napsal spisovatel a básník Jaroslav Vrchlický. V něm kombinací historického příběhu a fikce ztvárnil raně středověké české země na pomezí mezi pohanstvím a křesťanstvím, sňatek Ludmily s prvním historicky doloženým Přemyslovcem Bořivojem a svátost křtu, který jim na Velehradě udělil biskup Metoděj. Dvořák s Vrchlickým do skladby zapracovali také nejstarší známou českou duchovní píseň Hospodine, pomiluj ny, kterou dílo vrcholí.

    Dvořák vytvořil Svatou Ludmilu v roce 1886 pro hudební festival v anglickém Leedsu, odkud dostal po úspěchu oratoria Stabat Mater objednávku na skladbu s biblickým námětem. Zakázku přijal, ale dokázal si prosadit, že duchovní námět bude spojený s českou historií. Práce na oratoriu mu zabrala přes osm měsíců, následně skladbu při uvedení v Leedsu sám dirigoval.

  • 17.9.2021

    Předáním cen Kristián dnes večer v pražském Obecním domě začne 28. ročník mezinárodního filmového festivalu Febiofest. Hosté úvodního večera zhlédnou nejnovější film Woodyho Allena Festival pana Rifkina. Febiofest potrvá v Praze do 24. září a uvede přes 100 filmů z celého světa. Některé z filmů osobně představí jejich tvůrci.

    Cenu Kristián dnes obdrží herec Jiří Lábus, herečka Božidara Turzonovová a britský producent Mike Downey. Hlavní soutěž představí debuty a druhé filmy talentovaných filmařů. Vlastní sekci má na festivalu norský kameraman Sturla Brandth Grøvlen, který přijede představit své snímky Shirley s Elisabeth Mossovou v hlavní roli, oceňované Kamenné srdce, českým divákům známý oscarový snímek Chlast a novinku Last and First Man.

Pages