• 14.4.2021

    Čtvrtina Čechů stále nechává své úspory napospas inflaci. Za nejvhodnější způsob ukládání peněz totiž považují hotovost nebo běžný účet, ukázal březnový průzkum Generali Investments CEE mezi tisícovkou respondentů. Češi ale podle něj zároveň přichází na chuť investování a pětina investorů je nyní ještě aktivnější než před pandemií. Desetina z nich například investuje do kryptoměn, populární ale i nadále zůstávají zejména nemovitosti. Téměř desetina Čechů si peníze stále odkládá v hotovosti. Mezi lidmi se základním vzděláním je to dokonce pětina. Dalších 14 procent považuje za nejlepší našetřené peníze ponechat na běžném účtu. "Data navíc ukazují, že nejde o malé částky. Více než pětina Čechů má v hotovosti nebo na běžném účtu přes 100.000 korun. Jejich úspory se jim tak nejen nezhodnocují, navíc jsou vystaveny inflaci a hodnotu reálně ztrácí. Například jen za minulý rok lidé takto hospodařící se svými úsporami mohli kvůli inflaci a nedostatečné finanční gramotnosti v úhrnu přijít až o 3,2 procenta hodnoty," uvedl obchodní ředitel Generali Investments CEE Peter Mederly.

  • 14.4.2021

    Platby pomocí biometrických údajů, jako je například otisk prstu nebo scan obličeje, ověřuje již polovina Čechů. Jde o jeden ze způsobů silného ověření zákazníka převážně při placení na internetu, které zavedla evropská směrnice PSD2. Na on-line tiskové konferenci o tom informoval generální ředitel Mastercard pro ČR a Slovensko Michal Čarný. Loni v prosinci biometrické ověření využívalo 37 procent lidí. "Každá technologická novinka je spojená s nutností edukace a podpory držitelů karet. Tento úkol české banky zvládly na jedničku, a to navzdory lockdownu, který byl kvůli nárůstu nákupů na internetu až o 29 procent zatěžkávacím obdobím. I díky tomu dnes patří Česká republika mezi evropskou špičku ve využívání biometrické autentizace při nakupování online," uvedl Čarný.

  • 14.4.2021

    Český patent na nový způsob produkce černého česneku získali vědci Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity. Na ekonomicky výhodnější metodě takzvaného staření pracovali pět let společně s Výzkumným ústavem potravinářským v Praze. Černý česnek má specifickou chuť, vůni a silnější léčivé účinky, má tak využití v gastronomii i jako preventivní prostředek proti rakovině. Nový princip jeho výroby spočívá v sušení při dané teplotě bez ohledu na vlhkost prostředí.

  • 14.4.2021

    Letečtí dopravci odsunuli spuštění pravidelných linek z Brna do zahraničí. Lety do Bergama u Milána a zpět jsou nyní v plánu na 17. května. Letadla z budou od létat dvakrát týdně. Od 21. května by mělo znovu fungovat spojení s Londýnem. Od července pak bude spojení s Anglií posílené o další dvě rotace. Třetí a zároveň úplně novou pravidelnou linku do Kyjeva čeká start na začátku června. Lety do Velké Británie a Itálie zajišťuje společnost Ryanair, novou linku na Ukrajinu dopravce SkyUp. Vše závisí na aktuální epidemické situaci.

  • 14.4.2021

    K očkování proti covidu-19 se mohou od dnešního dne začít registrovat na webu ministerstva zdravotnictví lidé, kterým je mezi 65 a 69 lety. Podle vyjádření ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) je jich celkem asi 670 tisíc. Očekává ale, že se jich bude hlásit asi 400 tisíc, protože někteří se už mohli registrovat dříve kvůli chronickým nemocem, u kterých může nákaza koronavirem jejich zdravotní stav zkomplikovat. Očkování proti covidu začalo v Česku 27. prosince loňského roku. Nejprve se mohli nechat vakcinovat zdravotníci, zaměstnanci a klienti domovů pro seniory, kde se na podzim nákaza častěji šířila. Postupně se registrace otevírala také pro mladší vybrané skupiny zaměstnanců kritické infrastruktury, učitele nebo sociální pracovníky. Z pacientů mají nárok na očkování například lidé léčící se s nádory, cukrovkou, těžkým astmatem či vyžadující dialýzu. Z 1,45 milionu lidí žijících v Česku dostalo už alespoň jednu dávku vakcíny proti covidu 57 procent, dokončené očkování dvěma dávkami má necelých 29 procent.

  • 14.4.2021

    V Česku za úterý přibylo 5 tisíc 33 nově potvrzených případů nákazy koronavirem. To je o zhruba 500 případů méně než za minulé úterý. Reprodukční číslo ukazující šíření epidemie se druhý den drží nad hodnotou jedna. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Laboratoře během úterý provedly 21750 PCR testů. S covidem je aktuálně hospitalizovaných přes 5 tisíc pacientů. V souvislosti s nákazou zemřelo od začátku pandemie v Česku přes 28 tisíc lidí. Ukončené očkování proti nemoci covid-19 má zatím v Česku víc než tři čtvrtě milionu lidí. Potřebnou druhou dávku dostalo k úternímu večeru přes 768 tisíc lidí.

  • 13.4.2021

    Lubomír Zaorálek (ČSSD) zůstane ministrem kultury. Na jeho přání o tom dnes večer rozhodlo grémium strany. Na pozici ministra zahraničí sociální demokracie navrhne Jakuba Kulhánka, náměstka ministra vnitra. Po jednání užšího vedení strany o tom informoval novináře ve Sněmovně statutární místopředseda ČSSD Roman Onderka.

    Vicepremiér, ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček původně nabídl pozici ministra zahraničí Zaorálkovi, který však dal najevo, že chce nadále řídit resort kultury. Českou diplomacii nyní dočasně vede Hamáček poté, co byl v pondělí odvolán Tomáš Petříček (ČSSD). O nominaci Kulhánka už byl podle Onderky informován prezident Miloš Zeman.

  • 13.4.2021

    Česko podle ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) neplánuje žádná okamžitá rozhodnutí ohledně vakcíny Johnson & Johnson, jejíž výrobce odložil dodávky kvůli vyšetřování podezření na vznik krevních sraženin v USA. Řekl to dnes Radiožurnálu. Prvních 14.400 dávek mělo do ČR přijít v pondělí. Celkově jich mělo být za duben podle v lednu schválené strategie 185.000.

    "Určitě na to budeme výhledově nějak reagovat," uvedl ministr. Připomněl, že podobně s ministry zahraničí zemí Evropské unie probíral podobné problémy i u vakcíny AstraZeneca. V jejím případě se politici i Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) shodli na tom, že přínosy očkování převažují nad jejími riziky.

    Nabídka Ruska byla podle ministra na nákup 300.000 dávek vakcíny Sputnik V okamžitě a každý měsíc pak dalších 150.000 dávek. Arenberger připomněl, že každá vakcína, kterou by se v Česku očkovalo, musí splnit určité náležitosti jako jsou klinická data o účinnosti a bezpečnosti nebo prokázat správnou výrobní praxi. "Musíme vědět, v jakém závodě je to vyráběno a jestli splňuje všechny parametry, které předepisuje Evropská unie. My zatím tohle od Sputniku nemáme," dodal. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) podle něj už několikrát požadoval od ruského výrobce upřesnění dokumentů a čeká na odpovědi.

  • 13.4.2021

    Povinný podíl českých potravin na pultech obchodů nakonec platit nebude. Sněmovna ho dnes na návrh Senátu vyřadila z novely zákona o potravinách. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) senátní návrh podpořil. Do novely se kvóty na potraviny dostaly ve Sněmovně na základě pozměňovacího návrhu poslanců SPD. Měly se už od příštího roku vztahovat na obchody s plochou nad 400 metrů čtverečních a na zákonem stanovené potraviny.

    Toman řekl, že obecně vyšší zastoupení tuzemských potravin podporuje, souhlasí ale s tím, že navržené provedení nebylo dobré. Ocenil, že v novele prošel pozměňovací návrh, který umožňuje zadavatelům veřejných zakázek, například školám, nemocnicím nebo úřadům, upřednostnit v zadávacím řízení tuzemské potraviny. Někdejší ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) kritizoval návrh jako neproveditelný. Navrhované řešení s povinným podílem označil jako z 50. let minulého století.

  • 13.4.2021

    KSČM vypověděla dohodu o toleranci menšinové vlády hnutí ANO a ČSSD. Novinářům ve Sněmovně to dnes řekl předseda komunistů Vojtěch Filip. Oznámil to premiérovi Andreji Babišovi (ANO). KSČM v hnutí ANO podle Filipa ztratila důvěru. Toleranční dohodu uzavřely hnutí ANO a KSČM před třemi lety. Pokud by opoziční strany vyvolaly ve Sněmovně hlasování o vyslovení nedůvěry vládě, poslanecký klub KSČM by hlasoval pro, dodal Filip. Komunisté to sami iniciovat nebudou.

    Jedním z požadavků KSČM v dohodě o toleranci bylo zřízení banky komerčního typu v rukou státu. Babiš podle médií komunistům předložil minulý týden od loňska připravovaný návrh na zřízení národní rozvojové banky. Mohla by vzniknout transformací Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) a byla by zaměřena především na úvěrování firem a samospráv. V materiálu ale podle Filipa nebyla lhůta, jež by garantovala, že ANO může zajistit založení banky do konce volebního období. Novela zákoníku práce obsahuje též návrh na uzákonění pěti týdnů dovolené, což komunisté požadují. K předloze chtějí svolat mimořádnou schůzi.

Pages