• 18.12.2024

    Státní podnik Lesy ČR by měl v příštím roce státu odvést sedm miliard korun, dvakrát víc než vloni. Potvrdil to generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík. Sedmiliardový odvod je zahrnutý ve státním rozpočtu na příští rok, který podepsal prezident Petr Pavel. Příjmy podniku za letošní rok na něj ale nebudou stačit - podle Šafaříka bude muset podnik využít peníze z rezerv, třeba na pěstební činnost nebo na soudní spory. Pokud by nastala třeba nějaká nenadálá kalamita kůrovce, podle Šafaříka by to mohlo ohrozit fungování celého podniku. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi. Peníze státu ze svých zisků a výnosů Lesy ČR odvádějí od roku 2013, dosud státu poslaly téměř 43 miliard korun.

  • 18.12.2024

    Sněmovna schválila novelu o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Ti z nich, kteří by se rozhodli v Česku usadit a ochranu nepotřebují, by mohli nově využít možnosti zvláštního dlouhodobého pobytu. Dolní komora doplnila vládní předlohu o sporné úpravy o zpřísnění nabývání českého občanství občany Ruské federace i o nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, za který by mělo hrozit v základní sazbě až pětileté vězení. Novelu dostane k posouzení Senát. Předlohu schválila dolní komora hlasy 99 ze 177 přítomných poslanců, proti jich bylo 78. Pro novelu zvedli ruku zástupci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 a nezařazený Ivo Vondrák (dříve ANO). Proti hlasovali zákonodárci opozičních ANO, SPD a Pirátů.

    K hlasování o podobě se dolní komora dostala ve čtvrtém dějství závěrečného kola projednávání novely. Vládní tábor nechal dopoledne stanovit pro hlasování s poukazem na obstrukce ANO a SPD pevný termín. Jejich zákonodárci kritizovali část koaličních poslaneckých úprav vládní novely. Pokládali je za přílepky, ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s takovým označováním nesouhlasil. Uvedl, že jde o sběrný zákon o opatřeních souvisejících s konfliktem, který vyvolalo Rusko vůči Ukrajině, navíc tento zákon zdůrazňuje bezpečnostní zájem. "Oba dva (pozměňovací) návrhy věcnou souvislost s bezpečnostními hrozbami jednoznačně mají," řekl. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová předlohu označila za dalšího kandidáta pro podání k Ústavnímu soudu.

  • 18.12.2024

    Dětí ukrajinských uprchlíků v českých mateřských, základních a středních školách meziročně přibylo. K 30. září jich v nich bylo 53.246, aktuálně tvoří 2,8 procenta ze všech dětí a žáků. Vyplývá to z informací na webu ministerstva školství. Podle úřadu se počet žáků ukrajinských uprchlíků zvýšil zejména na středních a základních školách, naopak jich ubylo v přípravných třídách základních škol či konzervatořích. Od roku 2022 jsou Ukrajinci nejpočetnější skupinou cizinců v českém regionálním školství, asi 70 procent z nich tvoří právě ukrajinští uprchlíci, uvedlo ministerstvo. K začátku školního roku tvořili uprchlíci většinu ukrajinských dětí a žáků v regionálním školství. V základních školách to bylo 78,2 procenta ze všech ukrajinských žáků, ve středních školách 56,1 procenta a v mateřských školách 51,3 procenta. Většina žáků ukrajinských uprchlíků podle ministerstva chodí do veřejných škol, tedy těch, které zřizují kraje či obce.

  • 18.12.2024

    Výnosy z prodeje emisních povolenek bude možné do budoucna použít výhradně na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Nyní musí být takto využita polovina výnosů. Změnu přinese v návaznosti na směrnice EU novela o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, kterou schválil Senát. Novelu, která by mohla nabýt účinnosti začátkem příštího roku, ještě dostane k podpisu prezident. Souhlas s novelou doporučily senátní výbory hospodářský i pro životní prostředí navzdory výhradám k zavádění nového unijního systému ETS 2, který má rozšířit emisní povolenky i na pohonné hmoty nebo vytápění. Podle kritiků by to vedlo ke zdražení benzinu, nafty, plynu nebo uhlí. Vláda proto bude usilovat podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) o úpravu systému včetně zastropování cen povolenek a minimálně roční odklad jeho plného zavedení, tedy od roku 2028, s cílem zajistit silnější ochranu proti prudkému růstu cen energií. Dosáhnout toho chce v příštím roce.

    Senát na popud výboru pro životní prostředí konstatoval, že naplňování klimatických cílů a závazků ČR vůči EU je potřeba uskutečňovat tak, aby nebyla snížena konkurenceschopnost českých podniků a byla zajištěna ochrana českých domácností před energetickou a dopravní chudobou. Vyzval vládu k přípravě studie o socioekonomických dopadech systému nebo přípravě opatření a nástrojů, které zamezí neúměrným dopadům na domácnosti.

  • 18.12.2024

    Čeští a slovenští kriminalisté zajistili rekordních 100 kilogramů pervitinu. Dnes o tom informovala Národní protidrogová centrála. Policisté při akci s krycím názvem Vivaldi obvinila šest lidí. Pokud by pervitin prodali, vydělali by podle policie 100 milionů korun. Kromě pervitinu policisté zajistili taky dohromady 30 kilogramů hašiše a kokainu nebo sto rostlin marihuany. Obviněným hrozí 10 až 18 let za mřížemi.

  • 18.12.2024

    Letiště Václava Havla letos do konce listopadu odbavilo 15 milionů cestujících. To je meziročně o skoro 18 procent víc. Vyplývá to z údajů na webu letiště. Zároveň je to víc lidí než vloni. Letiště očekává, že za celý letošní rok odbaví přes 16 milionů cestujících. Počty přilétajících a odlétajících ale i nadále zůstávají nižší než před pandemií covidu-19. Nejvíce se z Prahy létalo tradičně do Londýna, následovala Paříž, dále Milán, Amsterodam a Řím. Téměř 196.000 cestujících v listopadu letělo do Británie, následovala Itálie, Španělsko, Francie a Německo. Od 27. října platí zimní letový řád, podle kterého 56 leteckých společností zajišťuje provoz do 115 destinací. Přibylo několik nových spojení, například do Liverpoolu či Bahrajnu.

  • 18.12.2024

    Od začátku roku do konce listopadu zahájilo v Česku podnikání 77.780 lidí, je to nejvyšší počet od roku 2011. Ve stejném období skončilo s podnikáním 65.851 osob. Celkově se tak počet podnikatelů v zemi letos zatím zvýšil o zhruba 12.000. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou pravidelně provádí společnost CRIF – Czech Credit Bureau. "Do konce listopadu letos s podnikáním začalo o 14,5 procenta více lidí než ve stejném období minulého roku," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Nových podnikatelů za 11 měsíců letošního roku podle ní bylo více než za celý loňský rok. "Nových podnikatelů přibývá navzdory dalšímu zvýšení odvodů pro živnostníky od začátku roku 2025, které nebude poslední. Za 11 měsíců letošního roku začalo podnikat nejvíce lidí za posledních 13 let. Úvěry podnikatelům rostou a ve srovnání s loňským rokem se mírně zlepšila jejich platební morálka, podíl nesplácených úvěrů poklesl," doplnila Kameníčková. Od začátku roku začalo nejvíc lidí podnikat v Praze, následoval Středočeský a Jihomoravský kraj. Celkový počet podnikatelů se zvýšil v 11 ze 14 českých krajů.

  • 18.12.2024

    Armádní bojový pilot Aleš Svoboda dokončil první fázi astronautského výcviku pro záložní tým astronautů Evropské kosmické agentury (ESA). Sedmitýdenní výcvik zahrnoval například základy biologie, trénink přežití v zimě nebo adaptaci těla na stav beztíže. Trénink bude dále zahrnovat ještě dvě fáze, další čeká pilota v druhé polovině příštího roku, poslední část absolvuje na jaře 2026. Novinářům to na tiskové konferenci řekl Svoboda společně se zástupci z ministerstev obrany a dopravy. Nový tým astronautů pro vesmírný program představila ESA před dvěma lety. V hlavním týmu jsou dvě ženy a tři muži, kteří jsou zaměstnanci agentury. Dalších 12 lidí je v rezervním týmu, mezi nimi i Svoboda. Uspěl v konkurenci bezmála 22.600 lidí.

    Mise českého astronauta je součástí projektu Česká cesta do vesmíru, který propojuje vzdělávání a popularizaci vědy s posilováním českého kosmického průmyslu.

  • 18.12.2024

    Životní úroveň v Česku vloni vzrostla. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Hrubý domácí produkt na obyvatele vyjádřený ve standardech kupní síly se zvýšil o jeden procentní bod na 91 procent průměru Evropské unie. Česko je tak na úrovni Slovinska. Zároveň je na tom nejlépe ze zemí Visegradské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko).  Nejnižší HDP na obyvatele ve standardech kupní síly v EU má dlouhodobě Bulharsko, loni dosáhlo 64 procent unijního průměru. Naopak nejvyšší životní úroveň je v Lucembursku, kde loni byla na 234 procentech průměru EU.

    Ze zemí, které vstoupily do EU od roku 2004, je Česko na sdíleném třetím místě se Slovinskem. Před ním jsou Kypr a Malta. Ze starých členských zemí je životní úroveň nižší než v Česku ve Španělsku (88 procent), v Portugalsku (83 procent) a v Řecku (67 procent). Mezi státy V4 si Česko stojí nejlépe, následuje Polsko s 80 procenty průměru EU, Maďarsko se 76 procenty a Slovensko se 73 procenty.

    Česko si také loni udrželo pozici s nejnižší mírou nezaměstnanosti. Ta byla 2,6 procenta, a zůstala tak výrazně pod evropským průměrem.

  • 18.12.2024

    Knihovna Václava Havla pořádá vzpomínkový večer k 13. výročí úmrtí prvního polistopadového prezidenta. Promítat se budou archivní filmové záběry z konce 80. let, kdy byl Václav Havel v plné síle. Ukázky pocházejí z neformálních natáčení nezávislých kameramanů a zachycují Havla mimo jiné jako disidenta ve skrýši, rozverného kumpána a nakonec i jako netradiční hlavu státu. Součástí vzpomínkových akcí je také koncert v Národním technickém muzeu, kde vystoupí Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy s dirigentem Jakubem Zichou.

    Už dopoledne uctili Havlovu památku u rodinné hrobky Havlových na pražském Vinohradském hřbitově předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Oba se shodli, že myšlenky Václava Havla jsou stále platné. Podle Pekarové Adamové je Havel obrovskou inspirací, mnoho jeho myšlenek je nadčasových a stále platných nejen ve střední Evropě, ale po celém světě. "Ať už je to důraz na svobodu, lidskou důstojnost, lidská práva, ale také na vlastní aktivitu, snahu věci měnit a nikoliv jenom stát opodál," řekla novinářům. Vystrčila k hrobce doprovodilo dalších 12 senátorů a senátorek, na hřbitově se potkali se studenty z nedaleké obchodní akademie, kteří také přišli uctít Havlovu památku. Předseda Senátu studenty poprosil, aby více mluvili se svými rodiči a prarodiči. "Říkejte jim, co si myslíte a proč si to myslíte," vyzval je. Bourání bariér mezi generacemi považuje Vystrčil za důležité.

    Další akce se dnes konají po celé republice, například v Hradci Králové pořádá spolek Milion chvilek vzpomínkové setkání u lavičky Václava Havla před Městskou knihovnou. Výročí si lidé připomenou také u chalupy bývalého prezidenta na Hrádečku, kde první český prezident zemřel 18. prosince 2011 ve věku 75 let.

Pages