• 24.7.2024

    Jasno až polojasno, na horách při přechodně zvětšené oblačnosti ojediněle přeháňky. Nejvyšší teploty 22 až 27 °C, v 1000 m na horách kolem 17 °C. Slabý, přes den ve východní polovině území mírný severní vítr.

  • 24.7.2024

    Česko za první pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie o 33,7 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Loni v pololetí byla takzvaná čistá pozice Česka vůči EU 45,6 miliardy korun. Za letošní kladnou bilancí jsou příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU), které dosáhly 34,9 miliardy korun. Bez nich by byla čistá pozice v pololetí poprvé záporná, uvedlo dnes ministerstvo financí.

    Od svého vstupu do EU v roce 2004 odvedlo Česko do evropského rozpočtu 906,3 miliardy korun a získalo 1,97 bilionu korun. Celková čistá pozice za dobu členství v unii tak činí 1,06 bilionu korun. Při započtení příjmů z NGEU byly příjmy z evropských zdrojů 2,08 bilionu korun a celková čistá pozice 1,17 bilionu korun.

  • 24.7.2024

    Odborové svazy veřejného sektoru vyhlásily k dnešku stávkovou pohotovost kvůli tomu, že s vládou zatím nemají dohodu na zvýšení platů pro letošek a příští rok. Rozhodli to dnes na společném jednání odboroví předáci a předačky, oznámil šéf odborů státních orgánů a organizací Pavel Bednář. Odbory požadují přidání nejméně o deset procent pro všechny zaměstnance veřejné sféry. Ministerstvo práce navrhuje růst výdělků části pracovníků veřejné sféry a státních zaměstnanců.

    Platy ve veřejném sektoru stanovuje pět tabulek s jednotlivými tarify podle odbornosti a délky praxe. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhuje úpravu první tabulky pro úředníky, pracovníky v kultuře, technické pracovníky v sociálních službách a ve zdravotnictví či nepedagogické síly ve školství a také přidání pro lidi ve státní službě od září.

    Ve veřejné sféře pracuje 846.300 lidí. Z nich výdělek podle první tabulky dostává 359.900 a zaměstnanců státu je 70.400. O zvednutí výdělků ostatních od ledna se podle ministra práce vede debata. Premiér Petr Fiala (ODS) už dřív řekl, že při přípravě rozpočtu na příští rok se bude jednat i o adekvátním navýšení platů.

  • 24.7.2024

    Česká republika učinila v posledním roce značný pokrok v reformě státního zastupitelství a rovněž v dokončení revize právních předpisů o střetu zájmů, nadále má ale určité nedostatky, pokud jde o vyšetřování případů korupce na vysoké úrovni. V každoroční zprávě o stavu právního státu v členských zemích Evropské unie to dnes uvedla Evropská komise. I přes pokrok v některých oblastech zůstávají podle EK v Česku problémy rovněž pokud jde o zavádění reforem, které se týkají transparentnosti informací o vlastnictví médií.

    Unijní exekutiva stejně jako v minulých třech letech rozdělila hodnocení do čtyř kapitol, věnovaných soudním systémům, boji proti korupci, pluralitě médií a celkové kontrole a vyváženosti institucí.

    V případě ČR vidí Brusel pozitivní vývoj v oblasti justice. "Česko dosáhlo značného pokroku v pokračování reformy státního zastupitelství," říká zpráva EK. "Určitého pokroku pak bylo dosaženo při přijímání opatření ke zkrácení délky řízení a zajištění nezávislosti vyšetřování a stíhání v případech korupce na vysoké úrovni," dodává dokument.

  • 24.7.2024

    Prezident Petr Pavel se dnes na zasedání vlády zúčastnil jednání o zprávě o zajišťování obrany. Debata byla věcná, otevřená i kritická, řekl novinářům, když z jednání kabinetu po zhruba dvou hodinách odcházel. Vláda si je podle hlavy státu vědoma všech rizik nejen spojených s bezpečnostní situací, ale i s modernizací armády a s tím, jak postupuje.

    "Situace je především formována obavami z vývoje války na Ukrajině. I proto nejen naše země, ale i další členské státy NATO urychlují nejen vybavování svých armád, ale také modernizační projekty," řekl Pavel. S premiérem a ministry hovořil také o tom, že obrana země není jen o modernizaci armády, ale jedná se o záležitost celé společnosti. "Jejího mentálního nastavení z hlediska i vlastní odpovědnosti a toho, co jsme ochotni pro zachování suverenity a samostatnosti naší země udělat," uvedl.

    Česko má od letoška v zákoně stanovenou povinnost dávat aspoň dvě procenta svého hrubého domácího produktu (HDP) na obranu.

  • 24.7.2024

    Za dvě dekády čeští celníci odhalili 47 nelegálních výroben tabákových výrobků. Za tu dobu zajistili více než 240 milionů cigaret a 950 tun tabáku, což představuje daňové úniky 2,2 miliardy korun. V poslední době se nelegální továrny přesouvají z východu na území Evropské unie. Uvedli to zástupci Generálního ředitelství cel. O další miliardy přichází stát kvůli nákupu levnějších cigaret českými zákazníky v zahraničí.

    Produkty z tuzemských nelegálních výroben tabáku často putují do západních zemí. Naopak mnoho nekolkovaných cigaret se na území republiky dostane ze zahraničí, protože tam jsou levnější. Podle výkonného ředitele Českého sdružení pro značkové výrobky Lukáše Horáka dosahuje podíl cigaret bez českého kolku aktuálně okolo 15 až 20 procent domácí spotřeby. "Je to způsobeno velkými cenovými rozdíly, které vznikly v poslední době mezi Českou republikou a zejména Polskem. Příjmy státního rozpočtu jsou tak kráceny o deset až 12 miliard ročně," řekl Horák.

  • 24.7.2024

    Polostátní energetická společnost ČEZ dnes zahájila jednání s korejskou firmou KHNP o smlouvě na stavbu dvou jaderných reaktorů v Dukovanech. Podpis dohody očekává do konce března příštího roku. Sdělil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Půjde o největší zakázku od vzniku České republiky.

    KHNP zvítězila v jaderném tendru, v němž ji česká vláda upřednostnila před francouzskou firmou EDF. Zatím půjde o stavbu dvou reaktorů v Dukovanech, první z nich by měl být hotový v roce 2036. Náklady při aktuálně preferované výstavbě dvou reaktorů jsou při současných cenách 400 miliard korun. V příštích třech až pěti letech by ovšem ČEZ měl podle rozhodnutí vlády s Korejci jednat také o opci na výstavbu dalších dvou bloků v Temelíně.

  • 24.7.2024

    Vláda chce zakázat prodej pyrotechniky na tržnicích a omezit její používání v určitých lokalitách. Zatím ale není shoda na možném omezení prodeje silných petard a raket pouze pro osoby s odbornou způsobilostí. Novinářům to při příchodu na jednání kabinetu řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Očekává, že o sporném bodu rozhodne hlasování ministrů.

    "Nechceme, a jednoznačně tam máme shodu, prodávat pyrotechniku na tržnicích. Chceme omezit, a tam máme také dohodu, používání kategorie F2, aby nemohla být používána kolem zoo, nemocnic, domů pro seniory nebo zařízení, kde se chovají zvířata," řekl Hladík. Do kategorie pyrotechniky F2 spadají fontány, petardy, rakety, malé římské svíce nebo kompaktní baterie, jejichž pyrotechnická nálož nepřesahuje 200 gramů. Koupit je mohou lidé od 18 let.

    Podle Hladíka zatím vláda nenašla shodu na možném omezení prodeje pyrotechniky kategorie F3, kterou nyní mohou koupit osoby starší 21 let a patří do ní například velké fontány, velké římské svíce, silnější petardy, velké rakety a větší kompaktní baterie.

  • 24.7.2024

    Ministerstvo obrany připravuje další část muniční iniciativy pro Ukrajinu, její součástí bude pět zbrojařských společností. Informoval o tom dnes Deník N. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) serveru řekla, že plán pod pracovním názvem Iniciativa 2025 je přirozeným pokračováním fungujícího mechanismu, ve kterém by mělo být Česko opět prostředníkem mezi plátci a zbrojaři.

    Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný Deníku N sdělil, že mezi plátci by měly být především evropské státy, konkrétně půjde především o podporu Dánska, Nizozemska a Německa. Finanční podpora by se podle Kopečného s jednotlivými státy mohla začít vyjednávat na konci léta, záležet má i na tom, jaká bude hlavní položka v rámci iniciativy. Do české iniciativy, která shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii dosud přispělo 15 zemí. Před časem dorazila na Ukrajinu první zásilka zhruba 50.000 kusů munice.

  • 24.7.2024

    Letiště Praha za první pololetí letošního roku odbavilo 7,18 milionu cestujících, meziročně zhruba o 23 procent více. I přes meziroční růst však letiště stále nevyrovnalo čísla z předcovidového roku 2019, kdy za půlrok odbavilo 7,8 milionu lidí. Meziročně o 18 procent na 61.604 letos v pololetí také vzrostl počet vzletů a přistání na ruzyňském letišti.

    Nejvíce se z Prahy létalo tradičně do Londýna, dohromady tam odcestovalo více než 633.000 lidí. Na druhém místě je Paříž se zhruba 360.500 cestujícími, následovaly Amsterdam, Milán a Řím. Z pohledu států byla za pololetí nejžádanější Velké Británie, následovaly Itálie, Španělsko, Francie a Německo.

Pages