Zprávy

Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje dnes zařadila do provozu 14 nových sanitek v celkové hodnotě téměř 71 milionů korun. Vozidla budou sloužit na výjezdových základnách po celém kraji a postupně nahradí část dosluhujícího vozového parku. Největší část investice, přes 68 milionů korun, financoval Moravskoslezský kraj, na nákupu se podílel také Fond zábrany škod České kanceláře pojistitelů a město Opava.

Součástí dodávky je pět sanitek určených především do městského provozu, osm vozidel s pohonem všech kol pro náročnější terén a jedna specializovaná sanitka rychlé lékařské pomoci s takzvanou krabicovou nástavbou. Ta nabízí výrazně prostornější zdravotnický prostor, který umožňuje pohodlnější práci posádky a lepší péči o pacienty při složitějších zásazích nebo mezinemocničních transportech. Cena tohoto speciálního vozu dosáhla 6,8 milionu korun.

Nové sanitky přinášejí také modernější vybavení. Všechny jsou osazeny nosítky s elektricky poháněným hydraulickým podvozkem, který usnadňuje manipulaci s pacienty a snižuje fyzickou náročnost práce zdravotníků. Novinkou jsou rovněž chladničky se stálou teplotou pro bezpečné uchovávání vybraných léčiv. Podle vedení záchranné služby je pravidelná obnova vozového parku klíčová pro zachování vysoké kvality a bezpečnosti přednemocniční péče v regionu.  

Jmenování nových ředitelů České inspekce životního prostředí a Správy Krkonošského národního parku vyvolalo ostrou kritiku opozice. Ministr životního prostředí Igor Červený dnes do čela ČIŽP dosadil Pavla Straku, který v minulosti kandidoval za Motoristy a patří mezi významné sponzory strany. Opoziční politici upozorňují na možné střety zájmů a zpochybňují jeho odbornou kvalifikaci pro vedení instituce, která dohlíží na ochranu životního prostředí a vyšetřuje ekologické havárie.

Kontroverze provází také jmenování Petra Moravce novým ředitelem Správy KRNAP. Opozice připomíná dřívější ministerskou kontrolu, která upozornila na nesrovnalosti při vykazování pracovní doby a využívání služebního automobilu. Kritici z řad TOP 09, STAN i Zelených označují výběr za výsměch odbornosti a ochraně přírody a tvrdí, že ve výběrovém řízení byli k dispozici vhodnější kandidáti.

Ministerstvo životního prostředí naopak argumentuje výsledky výběrových řízení. Moravec vzešel z konkurzu, do kterého se přihlásilo 14 uchazečů, a Straku doporučila jako nejlepšího kandidáta čtyřčlenná komise v opakovaném výběrovém řízení na šéfa České inspekce životního prostředí. Obě personální změny nicméně dál vyvolávají politické spory a debatu o odbornosti vedení klíčových institucí v oblasti ochrany přírody.

Premiér Andrej Babiš před summitem EU v Bruselu zopakoval, že navrhované snížení prostředků pro Česko v příštím sedmiletém rozpočtu Evropské unie zůstává pro vládu nepřijatelné. Podle něj by česká národní alokace měla klesnout z původně uvažovaných deseti miliard eur na 8,5 miliardy eur, což představuje zhruba 205 miliard korun. Česko zároveň požaduje více prostředků na investice do dopravní infrastruktury, zejména dostavby dálnic a železnic.

Lídři členských států dnes zahajují první debatu o víceletém finančním rámci EU na období 2028 až 2034. Zatímco poradkyně premiéra Milena Hrdinková označila kompromisní návrh připravený kyperským předsednictvím za vyvážený základ pro další jednání, Babiš upozorňuje na podmínky čerpání evropských peněz. Kritizuje zejména požadavek, aby 43 procent prostředků směřovalo do zelených projektů a dalších 14 procent do sociální oblasti, zatímco Česko podle něj potřebuje investovat především do modernizace dopravní infrastruktury.

Kyperský návrh počítá s celkovým rozpočtem EU ve výši 1,73 bilionu eur, což je o dvě procenta méně než původní návrh Evropské komise. Škrty se týkají hlavně oblasti konkurenceschopnosti, naopak více prostředků by mělo směřovat do kohezní politiky a zemědělství. Česko je zatím stále čistým příjemcem evropských fondů – loni získalo z rozpočtu EU o 31,1 miliardy korun více, než do něj odvedlo. Po započtení prostředků z evropského fondu obnovy dosáhla čistá bilance ve prospěch České republiky téměř 78 miliard korun.  

Přírodní koupaliště v Ústeckém kraji, která pravidelně sledují hygienici, jsou na začátku letní sezony vhodná ke koupání. Kvalita vody je podle krajské hygienické stanice bez problémů, výjimkou byly na začátku června pouze lom Varvažov a jezero Chmelař, kde byla zhoršená průhlednost vody. Situaci však mohly zlepšit nedávné deště a další kontroly hygienici teprve provedou.

Dobré podmínky nabízejí i největší severočeská jezera Most, Milada a Barbora, kde je voda průzračná i několik metrů pod hladinu. K jezerům Most a Barbora už nyní jezdí autobusové spoje, sezonní doprava k Miladě začne 27. června. Návštěvníci tam nově najdou také další občerstvení a půjčovny sportovního vybavení.

Letní sezonu postupně zahajují i venkovní koupaliště v regionu. Od začátku června je otevřené Kamencové jezero v Chomutově, provoz nyní spouští také koupaliště v Pernštejně po opravách bazénu a okolních chodníků. Koupání nabízejí i areály v Lounech, Žatci či Podbořanech, zatímco na Děčínsku využívají lidé kromě koupališť také řadu přírodních vodních ploch a řeku Ohři.