Zprávy

Ekologické zemědělství v Česku se soustřeďuje hlavně v horských a podhorských oblastech, kde je 90 procent všech farem. Vyplývá to z poslední ročenky ekologického zemědělství ministerstva zemědělství. Podle ní se v roce 2021 ekologicky hospodařilo na 558.124 hektarech, což odpovídá 15,7 zemědělské půdy. Podíl orné půdy v režimu ekologického zemědělství se podle zprávy meziročně zvýšil o zhruba deset procent na 103.000 hektarů. Podle ministerstva to naznačuje, že přibývá farmářů hospodařících v režimu ekologického zemědělství, kteří se zaměřují na pěstování plodin a chov zvířat.

Jako ochranu před inflací Češi nejčastěji volí uložení peněz do investičního zlata, termínovaných vkladů nebo realitních fondů. Zatímco investice do zlata preferuje 24 procent lidí, termínovaný vklad 21 procent a fondy investující do nemovitostí 19 procent. Zhruba 60 procent lidí vnímá znehodnocení úspor stejně velkým problémem jako zdražování. Vyplývá to z únorového průzkumu agentury Median mezi 2000 respondenty. Samotný nákup nemovitosti uvedlo 18 procent lidí, investice do akcií a dluhopisů a investiční fondy by volilo shodně 17 procent respondentů, spořicí účty v bance 11 procent, penzijní připojištění devět a stavební spoření skončilo s osmi procenty, ukázal průzkum. Investice do kryptoměn uvedlo sedm procent lidí.

Počet firem a živnostníků se v Česku od vzniku samostatného státu víc než zdvojnásobil. Teď jich jsou téměř tři miliony. Vyplývá to z analýzy Hospodářské komory. Živnostníci podle ní tvoří dlouhodobě většinu ze všech podnikatelských subjektů v tuzemsku. V posledních 15 letech v Česku taky přibývá firem. Důvodem je podle Hospodářské komory i snížení byrokracie, Česko je zároveň atraktivnější pro zahraniční investory. Podle komory přibývá hlavně společností, které se zaměřují na informační a komunikační technologie.

Velkou část tuzemských firem tvoří také malé a střední podniky do 250 zaměstnanců.

Desítky lidí si v sobotu v centru Prahy připomněly první výročí ruského bombardování divadla v Mariupolu v nyní okupované části Ukrajiny. V době ruského náletu se tam ukrývala zřejmě tisícovka lidí, o život přišly podle některých odhadů stovky z nich. Shromáždění začalo před budovou české pobočky Organizace spojených národů, od níž se účastníci vydali na piazzettu Národního divadla. Organizátoři chtěli akcí také poukázat na osud obránců Mariupolu z pluku Azov, mnozí se podle nich stále nacházejí v ruském zajetí. Účastníci shromáždění přinesli ukrajinské a české vlajky a transparenty s nápisy vyzývající k záchraně Azova nebo k vyloučení Ruska z OSN. Na akci dohlížely početné skupiny policistů. "Rusko páchá válečné zločiny na válečných zajatcích a nesmíme dopustit, aby na vojáky v zajetí bylo zapomenuto," uvedli pořadatelé z česko-ukrajinské iniciativy Hlas Ukrajiny k cílům shromáždění. Vyzývají také k tomu, aby bylo Rusko vyloučeno z Rady bezpečnosti OSN.