Zprávy

O těžbě lithia v Krušných horách debatovali lidé v Dubí na Teplicku ve středu do půlnoci se zástupci investora a zpracovateli posudku vlivu záměru na životní prostředí. Ti se skoro devět hodin během veřejného projednání snažili zmírnit obavy místních z hlubinné těžby rud. Závazné stanovisko ministerstva životního prostředí k těžbě a zpracování lithia očekává ČEZ do konce letošního roku. ČTK to dnes řekl Jaroslav Verner, mluvčí skupiny ČEZ, která má většinový podíl v Geometu, jenž je investorem.

Lidé mají obavy z prachu, hluku i problémů s vodou. Dotazy padaly na kompenzace za zhoršení životního prostředí. Zástupci firem a zpracovatele posudku argumentovali bezpečností provozu, dodržováním všech limitů, navrženými kompenzačními opatřeními. Obavy obyvatel z těžby ale trvají. V sále Lidového domu se jich sešlo několik stovek.

Starosta Dubí Jiří Kašpar (ODS) uvedl, že město poslalo 73 požadavků. "V minulosti už jsme tu zažili těžby, na Cínovci se těžilo do roku 1990, ve spodku Dubí se těžilo hnědé uhlí. Zmizely části katastru, příroda byla zdevastovaná. Teď, když se začíná vzpamatovávat, přišel další projekt. Město dalo republice mnoho, lidé za to dostali 2000 korun pohřebného. Nedivím se, že se lidé bojí, co bude," uvedl.

Rekonstrukce pražského náměstí Jiřího z Poděbrad za zhruba 471,1 milionu korun bez DPH je dokončena. Prostranství je od tohoto týdne přístupné lidem a dnes ho slavnostně otevřeli zástupci hlavního města a Prahy 3. Na náměstí přibyly stromy, má nové povrchy, zprovozněna byla kašna a prostranství má podle zástupců města propracovaný systém hospodaření s dešťovou vodou. Práce na úpravách začaly na počátku roku 2024. Některé prvky proměny vyvolaly kritiku na sociálních sítích.

Dlouho připravovaná rekonstrukce zahrnuje nové prostranství s velkoformátovou dlažbou pro pořádání akcí před kostelem Nejsvětějšího Srdce Páně, nahrazení asfaltu dlažbou nebo mlatovými povrchy, výsadbu stromů a další zeleně, rekonstrukci kašny nebo opravu a rozšíření dětského hřiště. Město na úpravy získalo evropskou dotaci zhruba 70 milionů korun.

Použité povrchy umožňují vsakování a kolem stromů je podle architekta využit speciální substrát s příměsí dřevěného uhlí zadržující vodu. Jak uvedl jeden z autorů návrhu Miroslav Cikán, na náměstí přibylo 177 stromů, celkem jich je tam 244. Dodal, že vysazené platany časem svými korunami na prostranství vytvoří zastíněná podloubí. Některé z úprav v poslední době čelily kritice na sociálních sítích, například prostranství před kostelem, které mělo podle kritiků zahrnovat zeleň, nebo červené lavičky odkazující na obdobný mobiliář používaný ve Vídni.

Vláda Andreje Babiše (ANO) by měla podle Senátu dodržet státní kompenzaci 12 miliard korun pro Jihomoravský kraj a Vysočinu a dotčené obce kvůli rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany, jak to předpokládá Akční plán Dukovany schválený bývalým kabinetem Petra Fialy (ODS). Senát o to dnes požádal vládu kvůli tomu, že chce původní rozhodnutí revokovat. Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) to senátorům potvrdil, kompenzovány by podle něj měly být jen skutečně vynaložené náklady.

Senát poukázal na obavy obcí, že rozdílné postoje vlád povedou ke snížení či odkladu slíbených kompenzací, což ohrozí připravené projekty a naruší důvěru v závazky státu. "Není možné říci: Přijali to ti před náma, tak to nebudeme dodržovat a kašleme na to," uvedl předseda senátorů ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra. Podle dalších představitelů frakce je postup vlády nepřijatelný.

Dva nové bloky v Dukovanech připravuje korejská společnost KHNP. Náklady na jejich vybudování činí při cenách z loňského roku 407 miliard korun. První z nových reaktorů v Dukovanech by měl být hotový v roce 2036. V současnosti na místě pokračuje geologický průzkum lokality. Stavba prvního bloku by měla začít v roce 2029.

Vláda podporuje další balík protiruských sankcí, který navrhla Evropská komise. Senátorům to dnes řekl při představení českých postojů pro nadcházející zasedání Evropské rady v Bruselu vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Navrhované sankce se zaměřují na energetiku, obchod, a to včetně zákazu dovozu ruských a běloruských ryb, ruské banky i na takzvanou ruskou stínovou flotilu. Předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (za TOP 09) zdůrazňoval potřebu vymáhání sankcí proti Rusku.

Po přijetí navrhovaného balíku by mělo na sankční seznam přibýt více než 30 ruských bank. Komise rovněž poprvé navrhla zákaz vstupu do EU každému, kdo od začátku války na Ukrajině sloužil v ruské armádě. Nová omezení se opět zaměřují na ruské příjmy z ropy a takzvanou stínovou flotilu, kterou tvoří zahraniční lodě přepravující ruské ropné produkty. Rusko s pomocí flotily obchází západní sankce a získává tak peníze na financování války proti Ukrajině. Na sankční seznam by mělo přibýt dalších 30 lodí k nynějším 632 plavidlům.