• 11.4.2024

    Poslanci Evropského parlamentu dnes vyzvali Evropskou komisi, aby zrušila jmenování německého europoslance Markuse Piepera na post zmocněnce pro malé a střední podniky. Jako důvod uvedli podezření, že ho zvýhodnila šéfka EK Ursula von der Leyenová, která je z téže německé strany. Podle médií ale byla do této funkce nejlépe hodnocená česká europoslankyně Martina Dlabajová. Informovala o tom agentura AFP.

    Většina europoslanců schválila pozměňovací návrh vyzývající ke zrušení jmenování a k zahájení nového řízení. Hlasování není závazné, ale podle AFP politicky oslabuje von der Leyenovou, která dva měsíce před evropskými volbami vede konzervativní listinu frakce Evropské lidové strany (EPP). Volby do europarlamentu se konají 6. až 9. června.

    K prošetření výběrového řízení vyzvala již dříve mezinárodní protikorupční organizace Transparency International (TI). Již na konci února rovněž skupina europoslanců z liberálních a levicových stran chtěla po Evropské komisi vysvětlení.

  • 11.4.2024

    Dvě města, dvě setkání se zástupci české komunity a pět oficiálních ministerských jednání. To vše bylo součástí návštěvy šéfa české diplomacie Jana Lipavského v Brazílii. "Moje cesta je první cestou českého ministra zahraničí po více než 20 letech. Jsem přesvědčen, že moje návštěva Brazílie pomohla dalšímu rozvoji vzájemných vztahů."

    Důležitým motivem cesty byla také připomínka prezidenta Brazílie a zakladatele hlavního města Juscelina Kubitscheka. Šéf české diplomacie proto navštívil památník věnovaný tomuto politikovi s českými kořeny a setkal se také s jeho pravnukem. Klíčová pak byla dvě setkání s českými krajany, zástupci českých firem v zemi a dalšími zástupci české komunity, a to v Brasílii i v Sao Paulu. „Díky všem krajanům, kteří pracují na udržení českého jazyka, kultury i tradic. Shledání s nimi jsou důkazem, že odkaz Čechů v Brazílii je v dobrých rukách,“ uvedl ministr Lipavský.

    Dalším navštíveným státem je Argentina. Je domovem největší a nejaktivnější české krajanské komunity v Jižní Americe, poznamenal Lipavský. Perspektivními obory spolupráce jsou podle něj například potravinářství, dřevozpracující průmysl, obrana, bezpečnost, čistá energie a kybernetická bezpečnost.

  • 11.4.2024

    První a jediné specializované centrum pro oběti sexuálního násilí v Česku, které se otevřelo 22. ledna, přijalo dosud 260 klientek. Počet je vyšší, než se původně očekávalo. Část obětí získala podporu přímo na místě, část na dálku. Roste podíl těch, které odbornou pomoc vyhledávají krátce po napadení. ČTK to řekla ředitelka organizace proFem Jitka Poláková. Sněmovna již schválila návrh novely trestního zákoníku se změnou definice znásilnění, za které se má nově považovat nesouhlasný pohlavní styk místo silou vynuceného.

    "Zájem o služby centra Port je obrovský. Stanovenou kapacitu pro letošní rok tak velmi rychle přesáhneme. Je vidět, že na tyto služby se čekalo," řekla Poláková. Centrum sídlí v Břevnovské ulici v horním patře budovy pošty. Pro letošek počítalo s podporou asi 1000 obětí. Za dva a půl měsíce provozu přijalo 260 lidí. Zhruba desetina z nich přišla rovnou bez objednání. Do střediska dorazili s žádostí o podporu také muži. Podle Polákové po otevření centra vzrostl podíl osob, které vyhledaly v organizaci pomoc krátce po napadení.

    Po příchodu se klientce či klientovi věnuje krizová interventka. Zmapuje, jaká pomoc je potřeba. Poté následuje cílená podpora a zvolí se poradenství, terapie a advokátní zastoupení. K dispozici je i výslechová místnost. Poláková podotkla, že první kontakt bývá nejnáročnější a zabere i několik hodin.

  • 11.4.2024

    Dnešní summit iniciativy Trojmoří ve Vilniusu je důležitý z ekonomického hlediska, ale i kvůli bezpečnostní spolupráci, cílem je posílit odolnost, obranyschopnost a mobilitu napříč regionem. Českým novinářům v Litvě to dnes řekl prezident Petr Pavel. Před summitem se setkal s estonským protějškem Alarem Karisem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

    Ve Vilniusu se ve středu uskutečnilo fórum expertů na dopravu, dnes se koná byznysové fórum, na které z Prahy s prezidentem vyrazila zhruba patnáctičlenná podnikatelská a akademická delegace. Principem je podle Pavla usnadnit spolupráci mezi firmami působícími především v dopravní infrastruktuře, energetice a digitálních technologiích. Dalším cílem návštěvy je debata o bezpečnostní spolupráci.

    Trojmoří je iniciativou sdružující 13 států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Patří do ní Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Rakousko, Chorvatsko, Rumunsko, Řecko a Bulharsko. Řecko uskupení rozšířilo teprve loni, k iniciativě se tehdy přidružily také Moldavsko a Ukrajina.

  • 11.4.2024

    České republice hrozí nová miliardová arbitráž. Švýcarská firma Towit zaslala koncem ledna českému ministerstvu financí takzvané oznámení o sporu, ve kterém tvrdí, že stát porušil její investici, uvedl server HlídacíPes.org. Spor podle něj souvisí s kauzou Diag Human. Podle Českého rozhlasu Radiožurnálu žádají společnost Towit Machinery Trading a dva švýcarští občané po ČR téměř čtyři miliardy Kč. Zaslání oznámení o sporu potvrdilo ministerstvo financí. Nyní začíná běžet šestiměsíční lhůta pro nalezení smírného řešení sporu. Pokud se na něm strany nedohodnou, může začít samotná arbitráž.

    Potenciální spor úzce souvisí s mezinárodní arbitráží o ochranu investic, kterou proti Česku vede společnost Diag Human, uvádí HlídacíPes.org. Towit si podle něj nárokuje 30 procent potenciální částky, kterou by český stát měl vyplatit firmě Čechošvýcara Josefa Šťávy za údajně zmařený obchod s krevní plazmou z počátku 90. let. Towit svůj nárok podle serveru zakládá na pohledávce bývalého právníka Diag Human Jiřího Oršuly. Celková suma navýšená o stále rostoucí úroky se nyní pohybuje kolem 17 miliard korun.

    V květnu 2022 ČR částečně neuspěla v mezinárodní arbitráži s Diag Human ohledně údajného pochybení ministerstva zdravotnictví při zadávání veřejných zakázek na zpracovatele krevní plazmy. Vláda ale rozhodla o tom, že se ČR proti rozhodnutí odvolá.

  • 11.4.2024

    Na španělských Kanárských ostrovech u města Puerto de la Cruz zemřel český turista. Při fotografování rozbouřeného moře spadl do vody. Z vln ho záchranáři vytáhli za pomoci vrtulníku, ale třiapadesátiletého muže se jim nepodařil oživit, napsal server Heraldo.

    Na Kanárských ostrovech platí druhý nejvyšší stupeň výstrahy kvůli silným vlnám a nárazům větru o rychlosti přesahující 90 kilometrů za hodinu. Úřady vydaly varování před povodněmi na pobřeží, uzavřely silnice a promenády v bezprostřední blízkosti moře.

  • 11.4.2024

    Migrační balíček, který schválili europoslanci, umožní podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) účinnější ochranu vnějších hranic Evropské unie a rychlejší vyhošťování. Žádnou zemi nebude zavazovat k přijetí migrantů, napsal Rakušan ČTK. Šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš na síti X napsal, že pakt problém s migranty neřeší, ale naopak je do Evropy už dávno pozval. Obsahuje podle něj také skryté kvóty na uprchlíky. Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová v debatě s voliči k eurovolbám řekla, že hnutí kvůli schválení paktu požádá o mimořádnou schůzi Sněmovny. Pakt zcela odmítá i další opoziční hnutí SPD.

    Rakušan uvedl, že pakt není tak ambiciózní, jak Česko chtělo, přesto je dobrou zprávou pro všechny, kdo současný stav nepovažují za uspokojivý. "Umožní účinnější ochranu vnějších hranic EU a rychlejší vyhošťování. Zároveň nebude žádnou členskou zemi zavazovat k přijetí migrantů na jejím území," napsal. Dalšími nutnými kroky jsou podle něj jednání se zeměmi mimo EU a účinnější pomoc v místech, odkud migrace vychází.

    Čeští europoslanci některé části schváleného migračního balíčku podpořili, jiné ale odmítli. Návrhy podle nich neřeší problém migrace komplexně a nejsou dostatečně ambiciózní. Českým zástupcům v Evropském parlamentu rovněž vadí, že normy se nezabývají tím, jak migraci předcházet.

  • 11.4.2024

    Vláda v příštích měsících zváží možnosti odškodnění pro lidi donucené minulým režimem k emigraci a pro ty, kteří podléhali takzvanému dlouhodobému dohledu. Na druhé straně posoudí krácení důchodů širšímu okruhu prominentů komunistického režimu, než říká dosavadní norma. Po zasedání kabinetu to novinářům řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

    Od příštího roku by pak měl u úřadu vlády začít fungovat fond na pomoc osobám a příbuzným postižených minulým režimem pro případ nestandardních situací, se kterými jim neumí stát pomoct běžnými cestami. Od roku 2026 by fond měl přejít do správy Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Ten by měl nově dostat také kompetenci sám podávat žádost o uznání účastníka odboje a odporu proti komunismu, na jejímž základě jsou případy posuzovány.

    Kabinet tak podle Jurečky chce pokračovat v narovnávání křivd v oblasti důchodů někdejších disidentů a dalších osob postižených komunistickým režimem. Zjednodušení procesu uznávání účastníka třetího odboje by měl ÚSTR připravit do 31. května. Do konce srpna má ministerstvo práce a sociálních věcí posoudit, jak funguje vymezení okruhu komunistických funkcionářů, kterým má být pokrácen důchod, a zda by bylo možné jeho další rozšíření.

  • 11.4.2024

    Vláda se postavila neutrálně k návrhu dvou poslanců ODS na zrušení zákazu maloobchodního prodeje ve vybraných státních svátcích. Na síti X o tom informoval vicepremiér a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Postoje stran k návrhu se před jednáním vlády rozcházely, když lidovečtí ministři se zrušením zákazu nesouhlasili, naopak členové vlády za TOP 09 a ODS ho podporovali. Zákon nyní dostane k posouzení Sněmovna.

    Lidovečtí ministři naopak přicházeli na jednání vlády s návrhem přijmout k zákonu odmítavé stanovisko. Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) před schůzí vlády upozornil, že pokud se Sněmovna začne normou zabývat, lidovci předloží pozměňovací návrh, který by zákaz prodeje naopak rozšířil na všechny státní svátky.

    Podle ministra pro legislativu Michala Šalomouna (za Piráty) se o návrhu na vládě vedla debata. "Není to věc, která by koalici nějakým způsobem spojovala, ať už stranicky, nebo odborně. Každý na to má jiný názor," řekl. Neutrální stanovisko podle něj kabinet přijal zejména z toho důvodu, že pokud se vláda k poslaneckému návrhu nevyjádří, je její postoj považován za kladný.

  • 11.4.2024

    Vláda schválila zřízení dětského ombudsmana. K tomu Česko dlouhodobě nabádá Výbor pro práva dětí OSN na základě Úmluvy o právech dítěte, která začala platit v Československu v únoru 1991. Předpis by mohl být účinný od příštího roku, záležet bude na rychlosti projednávání ve Sněmovně.

    Česko patří spolu s Německem, Rakouskem a Portugalskem mezi čtveřici zemí Evropské unie, které dětského ombudsmana dosud nemají. Novela počítá s modelem dvou samostatně působících ombudsmanů, dětský by tak fungoval vedle stávajícího veřejného ochránce práv v rámci nynější kanceláře. Dětským ombudsmanem by se mohl stát člověk starší 35 let s právnickým vzděláním, který se v předchozích deseti letech nejméně polovinu času věnoval ochraně či prosazování práv dětí. Novela umožňuje ucházet se o funkci také soudcům a soudkyním, zejména těm, kteří projednávají opatrovnické spory.

    Dětský ombudsman má ve striktně vymezených případech dostat možnost v pozici vedlejšího účastníka vstupovat do některých řízení týkajících se ochrany práv dětí. Mezi jeho další pravomoci by měla patřit vzdělávací a osvětová činnost o právech dítěte a kontrola dodržování práv dětí.

Pages