Zprávy

Představitelé Vězeňské služby (VS) a ministerstva spravedlnosti odmítli názor, že v Česku by se kvůli ušetření výdajů na vězeňství měly výhledově uzavřít některé věznice. Na dnešním jednání sněmovního bezpečnostního výboru uvedli, že pokud se podaří snížit počet vězňů, odsouzení získají ve věznicích větší životní prostor, a bude tak s nimi možné lépe pracovat. Šéf VS Simon Michailidis upozornil, že vězeňství zcela jistě nemůže být levnější, pokud stát chce, aby systém fungoval efektivně. V přeplněných českých věznicích je nyní 19.613 vězňů, náklady na každého z nich VS vyčísluje na 1900 korun denně.

Celovečerní dokumentární film Pan Nikdo proti Putinovi vyrobený dánskou společností made in copenhagen v koprodukci s českou společností PINK bude mít světovou premiéru na americkém filmovém festivalu Sundance. Film režiséra Davida Borensteina přináší pohled do současného Ruska skrz tajně pořízené záběry a vyprávění mladého učitele Pavla Talankina, který je zároveň spolurežisérem snímku. V českých kinech se film objeví v březnu 2025 na festivalu Jeden svět.

Český koproducent se na filmu, který ukazuje proměnu ruské společnosti po začátku války na Ukrajině, podílel na zvukové a obrazové postprodukci snímku a stal se klíčovým partnerem pro zajištění bezpečnosti protagonisty filmu. "Bylo zřejmé, že pokud film vznikne, bude muset Rusko opustit. A tak jsme ešili, jak by se to dalo udělat. A hlavně, kam by odejít mohl, kde by se cítil bezpečně. Film vznikl a nám se, pomocí celé řady lidí, podařilo dostat Talankin do České republiky," uvedl producent Radovan Síbrt ze společnosti PINK.

Talankin žil v desetitisícovém ruském městě Karabaš. Pracoval jako učitel na místní základní škole a se začátkem války na Ukrajině se náplň jeho práce proměnila, když byl pověřen zavedením nového válečného vzdělávacího plánu obsahujícího speciální lekce a organizování propagandistických akcí. Vše zároveň musel dokumentovat na kameru a materiál odesílat ministerstvu školství. Frustrovaný učitel se rozhodl kameru nevypínat a dokumentovat i ostatní dění ve škole a mimo ní. Ve stejnou dobu se také seznámil s režisérem Borensteinem a společně našli způsob, jak natočený materiál dostat ze země. Výsledkem je otevřená sonda do života lidí v současném Rusku.

Tým mezinárodních výzkumníků pod vedením českých vědců v Etiopii vybudoval síť stanic na sledování hrozby zemětřesení. Podle vědců projekt poblíž města Arba Minč umožňuje přesnější detekci a lokalizaci zemětřesení v této seismicky aktivní oblasti a přispěje ke zmírnění následků budoucích katastrof. Vyplývá to z tiskové zprávy, kterou ČTK poskytla Akademie věd ČR.

Projekt podle Akademie věd ČR spočíval ve vybudování tří seismických stanic ve městě Arba Minč, vesnici Dorze a národním parku Nečisar, které poskytováním spolehlivých dat umožňují přehodnotit seismické modely, posoudit hrozbu vzniku zemětřesení a stanovit místa, kde může mít nejvážnější následky.

Členské státy EU dnes schválily plné přijetí Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru od 1. ledna příštího roku, uvedla Rada EU. Formální rozhodnutí přijali ministři vnitra zemí bloku na jednání v Bruselu, kde Česko zastupuje ministr Vít Rakušan. Sofia a Bukurešť krok podle agentury AFP označily za historické rozhodnutí.

Rakousko, které vstup obou zemí do Schengenu dlouho blokovalo, před pár dny potvrdilo, že nebude proti. Krok přichází ve chvíli, kdy mnoho zemí EU, například Německo, naopak kontroly na vnitřních hranicích zavedlo. Přijetí nových zemí do schengenského prostoru vyžaduje jednomyslný souhlas členských států Evropské unie. Bulharsko a Rumunsko splnily kritéria pro vstup do prostoru volného pohybu již v roce 2011, některé státy ale z různých důvodů přístup těchto dvou zemí blokovaly.

Schengen je největší oblastí volného cestování na světě. Jeho součástí je v současnosti 29 zemí - 25 států EU a dále Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko - a více než 450 milionů lidí. Kontroly na vnitřních hranicích s Kyprem dosud nebyly zrušeny a Irsko není součástí schengenského prostoru.