-
16.6.2026
Centrum Olomouce se od čtvrtka do soboty promění v jedno velké živé pódium, zdejší ulice obsadí téměř tři stovky kapel, tanečníků a dalších umělců. Sjedou se sem na šestý ročník největšího pouličního festivalu v Česku s názvem Olomouc (o)žije. Přehlídku letos otevře vystoupení bubenické formace Jumping Drums, řekl ČTK organizátor festivalu Štěpán Havran. Organizátoři čekají letos rekordní ročník s návštěvností kolem 30.000 lidí. První festivalový den nabídne mimo jiné také karaoke show s projektem Game of Life či vystoupení žongléra a kouzelníka. "Páteční program zahájí velká taneční show. Představí se zde desítky tanečníků. Během dne město rozezní a roztančí přes sto kapel a vystupujících," uvedl Havran. Sobota začne tradiční festivalovou snídaní před radnicí na Horním náměstí. "Odpolední program odstartujeBubenická škola Ivo Batouška, která bubenickým rytmem opět probudí celé centrum. Připraveny jsou také bohaté DJs zóny," doplnil pořadatel akce. Noční klid je v celém centru po dobu konání akce posunut do 02:00.
-
15.6.2026
Z bývalého lomu Libouš v Ústeckém kraji vznikne jezero, které bude následně propojené s vodním dílem Nechranice. Vznikne druhé největší vodní dílo v ČR po přehradě Orlík. Vyplývá to z návrhu optimálního využití povrchových lomů Libouš a Bílina, který předložilo ministerstvo zemědělství (MZe) ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu. Materiál dnes schválila vláda, uvedlo MZe v tiskové zprávě.
Budoucí jezero bude s Nechranicemi propojené buď prostřednictvím štolového přivaděče, což se zatím podle resortu jeví jako nejlépe hodnocená varianta, nebo otevřeným korytem. V příští fázi stát zajistí podrobný inženýrskogeologický průzkum.
Propojení jezera Libouš s Nechranicemi má zároveň významný energetický potenciál, uvedlo ministerstvo. Lokalita totiž umožňuje výstavbu přečerpávací vodní elektrárny, která by využívala zbytkovou jámu jako dolní nádrž a posílila stabilitu elektrizační soustavy.
-
15.6.2026
Asociace poskytovatelů adiktologických služeb (APAS) je připravená využít všechny prostředky k ochraně stability služeb ke zvládání závislostí, pokud vláda neposkytne garance jejich dalšího fungování. Uvedla to dnes ve svém vyjádření, které zaslala ČTK. Kvůli přesunu protidrogové politiky z úřadu vlády pod ministerstvo zdravotnictví žádala premiéra Andreje Babiše (ANO) o jednání a dohodu na pokračování financování. Experti poukazují na to, že zdravotnický resort dosud nedokázal adiktologické služby financovat. Předseda vlády setkání odmítl.
"Když adiktologické služby nemají jisté financování, následky nenesou jen lidé se závislostí a jejich rodiny. Důsledky dopadnou na rodiče, kteří hledají pomoc pro dítě experimentující s drogami, na školy, které zůstanou bez odborné prevence, na obce, které pak řeší problémy ve veřejném prostoru, na nemocnice, kam přicházejí lidé až v krizi, na policii, která supluje práci, kterou měla dřív zachytit prevence, léčba nebo terénní služba," uvedla APAS.
Kabinet v polovině května náhle rozhodl o přesunu protidrogové politiky z úřadu vlády pod resort zdravotnictví bez předchozího projednání se zaměstnanci a odborníky. Ti to kritizují. Obávají se zhoršení situace, šíření nových drog i infekcí a černého trhu. Podle vlády bude fungování efektivnější.
-
15.6.2026
Veřejnost má podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) právo vědět, že Ukrajinci v Česku páchají trestné činy, a to včetně těch nejzávažnějších. Ministr dnes na síti X upozornil, že v českých věznicích je v současnosti 496 Ukrajinců, což podle něj představuje nárůst o téměř 120 procent od roku 2022, tedy od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Tejc takto zdůvodnil předloženou novelu trestního řádu, která má policii umožnit zveřejňovat státní příslušnost pachatelů. V Česku je nyní 18.892 vězňů, z toho 1632 cizinců. Podle expertky na předsudečné násilí Kláry Kalibové není plánovaná změna ani potřebná, ani založená na faktech.
Z měsíčního statistického hlášení Vzeňské služby vyplývá, že ke konci května bylo nejvíce vězněných cizinců ze Slovenska, a to 495. Následovalo 492 Ukrajinců, 98 Poláků a 85 Vietnamců. Z 492 Ukrajinců bylo 156 odsouzených k odnětí svobody, 335 obviněných ve vazbě a jeden chovanec detenčního ústavu.
Tejc dříve vysvětloval navrženou změnu tak, že kvůli neinformovanosti se objevují různé spekulace. Právnička Kalibová připomněla, že o stavu kriminality i podílu cizinců na ní policisté souhrnně informují v ročence. Poukázala na to, že podle statistik cizinecké kriminality jsou Ukrajinci na sedmém místě - na prvních třech místech figurují Bulhaři, Slováci a Gruzínci.
-
15.6.2026
Podání návykových látek jinému člověku bez jeho vědomí bude zřejmě trestné. Návrh, pod který se podepsali lídři koaličních ANO, SPD a Motoristů, dnes vláda poslala do Sněmovny. Poslanecká novela trestního zákoníku míří zejména na případy přidání omamné látky do nápoje, tedy na takzvaný drink spiking. Jde ale také o přimíchání omamné látky do jídla nebo o její injekční podání. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) po jednání kabinetu návrh zdůvodnil snahou vlády bojovat proti závislostem. Zkušenosti s drink spikingem má třetina mladých.
-
15.6.2026
Zastupitelé Karlovarského kraje dnes schválili záměr převodu letiště Karlovy Vary do majetku státu. Letiště, které patří Karlovarskému kraji, by podle záměru měla nově využívat Armáda ČR. Podmínkou převodu letiště Karlovy Vary je ale zachování civilního mezinárodního provozu. Převod by se měl uskutečnit do konce letošního roku. Podle předchozích vyjádření ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) by správu letiště měla převzít státní společnost LOM Praha (někdejší Letecké opravny Malešice).
Hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis (ANO) dnes ČTK řekl, že podrobnosti o tom, které části letiště by stát měl převzít a jestli by některé zůstaly kraji, se ještě neřešily. Náměstek hejtmana Karlovarského kraje Martin Hurajčík (ANO) dnes řekl, že kraj provozuje letiště řadu let a za tu dobu do něj investoval stovky milionů korun. "Ale pokud chceme jeho zachování v dobrém stavu, žádá si to velké investice. A je otázkou, zda by to měl investovat nejmenší kraj v republice nebo stát, který ho považuje za základní infrastrukturu," uvedl Hurajčík. Opoziční zastupitel Jan Bureš (ODS) upozornil, že kraj by si měl ponechat i předkupní právo pro případ, že stát už letiště nebude potřebovat.
-
15.6.2026
Zapojení Česka do unijní půjčky s názvem Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE) na vojenské vybavení dnes schválila vláda. Česko má čerpat přibližně 2,06 miliardy eur (přibližně 50 miliard korun). Vláda bod projednávala již v květnu, ale premiér Andrej Babiš (ANO) tehdy novinářům řekl, že potřeboval od ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) doplnit další informace o jednotlivých projektech. Peníze mají směřovat na tanky Leopard 2A8 a vozy Tatra T-815. Z půjčky má být také financována dálnice D11 s vojenským využitím.
V březnu letošního roku český plán posoudila a schválila Evropská komise, o měsíc později ho schválila již rovněž i Rada EU. Do programu se zapojilo 19 členských států, ze sousedních zemí například Polsko a Slovensko.
Zůna dříve uvedl, že peníze z půjčky SAFE se nezapočítávají do plnění obranných výdajů v rámci Severoatlantické aliance (NATO), neboť jde o půjčené peníze.
-
15.6.2026
V Čechách čekáme polojasno až oblačno, postupně až zataženo a od západu místy déšť nebo přeháňky, na západě později výjimečně i bouřky. Na Moravě a ve Slezsku bude jasno až polojasno, během dne s postupným přibýváním oblačnosti a večer s ojedinělými přeháňkami nebo slabým deštěm. Nejnižší noční teploty 11 až 6 °C. Nejvyšší denní teploty 19 až 24 °C, na jižní Moravě až 26 °C, v 1000 m na horách kolem 16 °C.
Po chladnějším počátku týdne se v Česku bude oteplovat, pátek a víkend budou tropické s teplotami nad 30 stupňů Celsia. O víkendu se zejména ve větších městech mohou objevit i tropické noci, během kterých teplota neklesne pod 20 stupňů. Výraznější déšť nebo přeháňky meteorologové čekají v úterý odpoledne a ve středu.
-
15.6.2026
Česko nesouhlasí s tím, jak se izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir chová a co dělá, na druhou stranu zařazovat ho na sankční seznamy Evropské unie je pro ČR příliš. Během dnešního jednání unijních ministrů zahraničí v Lucemburku to uvedl šéf české diplomacie Petr Macinka. Česko rovněž odmítá uvalování jakýchkoli dalších sankcí vůči Izraeli. Některé evropské země nyní hovoří například o omezení dovozu zboží z nelegálních židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Ministr Macinka uvedl, že dnes na jednání vysvětloval českou pozici partnerům v EU. Zdůrazňoval, že před izraelskými volbami by Ben Gvir díky podobným sankcím získal zvláštní publicitu a vykresloval by se jako "oběť jakéhosi antisionistického spiknutí EU". "U jeho radikálních voličů by mu to nejspíš pomohlo a já jsem varoval, že náš zájem není mu pomáhat, ale spíše ho ignorovat. Také nesouhlasíme s tím, jak se chová, co dělá. Na druhou stranu zařazování na sankční seznam EU je pro nás příliš," dodal český ministr. Po jeho vystoupení prý několik dalších zemí český postoj podpořilo. Pro uvalení sankcí je přitom potřeba jednomyslnost.
Řada unijních zemí, například Španělsko, Slovinsko či Irsko, vyzvala k uvalení sankcí vůči Ben Gvirovi kvůli tomu, jak zacházel s aktivisty z flotily, která chtěla dovézt pomoc do palestinského Pásma Gazy.
-
15.6.2026
Vláda dnes schválila návrh zákona, který nahrazuje financování veřejnoprávních médií z poplatků příspěvkem ze státního rozpočtu. Česká televize by měla v příštím roce získat z rozpočtu 5,74 miliardy korun, což je o jednu miliardu méně, než letos plánuje vybrat z poplatků. Český rozhlas by měl mít z rozpočtu příjem 2,065 miliardy Kč, tedy zhruba o 400 milionů proti letošku méně. Na tiskové konferenci po zasedání vlády o tom informoval ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy).
Obě instituce ze státního rozpočtu dostanou 7,8 miliardy korun, a budou tak mít stejně peněz jako v roce 2024, tedy před loňským zvýšením televizního a rozhlasového poplatku. Oproti letošnímu roku jde zhruba o 15 procent méně. Podle Klempíře to bude znamenat vyšší tlak na efektivitu médií veřejné služby. Návrh zákona také obsahuje valorizační vzorec, pokud kumulovaná inflace dosáhne deseti procent. Novela, kterou chce vláda nahradit poplatky příspěvkem ze státního rozpočtu, je podle opozičních politiků zásahem do nezávislosti veřejnoprávních médií.
Česká televize a Český rozhlas se v případě přijetí vládního zákona o financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu nevyhnou propouštění. Vyplývá to z vyjádření šéfa televize Hynka Chudárka a generálního ředitele rozhlasu Reného Zavorala. ČT by podle Chudárka musela omezit výrobu a propustit odhadem asi 300 až 500 lidí z 2900. Český rozhlas, který zaměstnává přibližně 1350 pracovníků a přijde o zhruba 411 milionů Kč, by podle Zavorala musel propustit 150 až 200 lidí z 1350 zaměstnanců.
Pages
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 10
- 11
- 12
- 13
- 14
- 15
- 16
- 17
- 18
- …
- následující ›
- poslední »