• 23.2.2024

    Polojasno až oblačno, místy déšť, nad 500 m, místy i v nižších polohách srážky smíšené nebo sněhové. Večer místy tvorba mlh a nízké oblačnosti. Nejvyšší teploty 7 až 11 °C.

  • 23.2.2024

    Úřad evropského veřejného žalobce bude sídlit v nově zrekonstruované budově v pražském Justičním areálu Na Míčánkách. Kromě něj v objektu budou i některá administrativní oddělení Městského soudu v Praze a střediska Probační a mediační služby. Rekonstrukce si vyžádala náklady ve výši 268 milionů korun s DPH, řekl ČTK mluvčí pražského městského soudu Adam Wenig. Rekonstrukce, přístavba a nástavba začala v listopadu roku 2021 a trvala dva roky. Provedla ji firma Aubock. "Po celkové rekonstrukci má opravená budova, která je rovněž bezbariérová, kapacitu téměř 200 pracovních míst. Rekonstrukcí objektu bylo vybudováno téměř 100 kanceláří o podlahové ploše 1948 metrů čtverečních," uvedl Wenig.

  • 23.2.2024

    Dotace na biologickou ochranu plodin či produkci a zpracování vysokojakostních brambor budou nově vypláceny formou sazby na hektar plodin nebo kilogram brambor. Zemědělci tak už nebudou muset předkládat dokumenty, které by nárok na dotaci potvrzovaly, informovalo v tiskové zprávě ministerstvo zemědělství (MZe). Tyto dotace jsou financovány z národních zdrojů. Změny podle MZe již platí. Ročně si pěstitelé podle MZe budou moci přijít na přibližně 50 milionů korun. V podpůrném programu Biologická ochrana rostlin jako náhrada chemické ochrany sazby závisí na druhu plodiny. Například za hektar rajčat ve skleníku je možné získat 792.000 korun, za okurky ve skleníku 714.000 korun a sazba u obilovin činí 1275 korun, informovalo MZe.

  • 23.2.2024

    Odhalením Lavičky Jana Zajíce vyvrcholily v Šumperku pietní akce k uctění památky vítkovského rodáka a studenta šumperské průmyslové školy, který se před 55 lety upálil na protest proti postupující normalizaci a prohlubující se rezignaci společnosti. Lavičku navrhli a vytvořili studenti místních středních škol. Osud studenta Zajíce, který byl další živou pochodní po Janu Palachovi, bude lavička kolemjdoucím připomínat u VOŠ a SPŠ Šumperk. Umístěná je u pamětní desky s jeho bustou z dílny sochaře Olbrama Zoubka. Lavička vznikla podle návrhu Veroniky Vaňkové, absolventky tamní průmyslové školy, kde studoval právě i Jan Zajíc. Vyrobili ji studenti střední školy řemesel. Absolventka průmyslového designu ji navrhla k loňské výstavě v Senátu. "Podle zadání mělo jít o symbol k výročí upálení Jana Zajíce. Napadla mne lavička v souvislosti s ohořelým dřevem. Lavička je z jedné strany opálena plamenem a umístěna je na ní také tabulka ve tvaru římské dvojky, která symbolizuje pochodeň číslo 2. Mám z toho pěkný pocit, i z toho, že se kvůli její výrobě spojily dvě školy. Lavička se povedla," řekla dnes ČTK její autorka. Odhalení lavičky provázela zdravice od prezidenta Petra Pavla a jeho manželky Evy.

    Jan Zajíc se polil hořlavinou a zapálil 25. února 1969 v průchodu domu na Václavském náměstí v Praze. Zraněním ještě týž den podlehl. Jeho čin byl ovlivněn událostmi kolem upálení Jana Palacha z 16. ledna téhož roku, účastnil se jeho pohřbu a připojil se i k protestní hladovce pod rampou Národního muzea.

  • 23.2.2024

    Více než dvě třetiny Čechů by podpořily rychlé ukončení války na Ukrajině i za cenu, že Rusko by získalo část ukrajinských území. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury STEM. Podíl lidí podporujících rychlé ukončení války oproti loňsku mírně vzrostl. Většina lidí v Česku ale nadále označuje Rusko za jednoznačného viníka vzniku války a schvaluje pobyt ukrajinských uprchlíků v Česku. Podle průzkumu si 69 procent dotázaných myslí, že by mělo Česko usilovat o rychlé ukončení války na Ukrajině, i když to může znamenat, že Rusku zůstanou některá ukrajinská území. Ostatní dotázaní by Ukrajinu podpořili při získávání Ruskem okupovaných území, i kdyby to znamenalo prodloužení bojů. V minulých průzkumech byl podíl lidí podporujících rychlý konec války nižší. Loni v září to bylo 62 procent dotázaných a v červnu 64 procent. Ve znovuzískání Ruskem obsazených území by Ukrajinu podpořili spíše mladší lidé, ve věku mezi 18 a 29 lety. I v této skupině ale mají převahu zastánci rychlého ukončení války. Více než polovina Čechů stále stojí za lidmi, kteří kvůli bojům uprchli z Ukrajiny. Podle 53 procent dotázaných je správné, že Česko dál umožňuje pobyt ukrajinským uprchlíkům, kteří do země přišli. Podíl podpory se drží nad polovinou populace, i když kolísá.

  • 23.2.2024

    Každý pátek do Velikonoc se konají v cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě na Českokrumlovsku takzvaná kající procesí. Klášterem prochází průvod mnichů, kteří se hlasitě modlí. Mimo jiné třeba za ukončení válečného konfliktu na Ukrajině. Kající procesí se koná v postní době od Popeleční středy. "Modlíme se především za vás, kteří jste s naším klášterem jakýmkoli způsobem spojeni nebo jej podporujete jak modlitbami, tak materiálně, ale také i za ochranu naší země," uvedl převor Jan Justin Berka. Vyšebrodský klášter je jediný fungující mužský cisterciácký klášter v Česku, zdejší opatství založili v roce 1259 Rožmberkové. Podle křesťanské tradice vyjadřuje sedm kajících žalmů nářek nad lidskými hříchy. Zároveň představují prosbu bohu o slitování a naději v jeho pomoc.

    Budovu konventu, opatství a klášterní kostel cisterciáci získali zpět podle zákona v roce 1990. Předloni Ústavní soud potvrdil nárok opatství na pozemky v katastru obcí Vyšší Brod a Frymburk na Českokrumlovsku s rozlohou zhruba 2000 hektarů.

  • 23.2.2024

    Česká republika v Evropě vede iniciativu usilující o shromáždění 1,5 miliardy dolarů (35 miliard korun) na munici pro Ukrajinu, napsal deník Financial Times (FT). O možnosti zakoupit ve třetích zemích dělostřelecké granáty pro Ukrajince čelící ruské invazi informoval český prezident Petr Pavel minulý týden na mnichovské bezpečnostní konferenci. Deník FT nyní s odvoláním na nejmenované zdroje upřesňují částku, o kterou se údajně jedná. "Češi udělali tu práci, ale ostatní musí poskytnout peníze," řekl FT jeden z nejmenovaných činitelů obeznámených s vyjednáváním. Česká vláda věc pro britský deník odmítla komentovat. K české iniciativě, na které se podílí také Dánsko a Nizozemsko, se z druhé strany Atlantského oceánu připojila Kanada, která je podle tamní veřejnoprávní stanice CBC připravená přispět až 30 miliony kanadských dolarů (zhruba 520 milionů českých korun). Kanadský ministr obrany Bill Blair podle CBC řekl, že Kanada s Českem jedná. O další vojenskou pomoc požádal ministry členských zemí Evropské unie v pondělí šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.

  • 23.2.2024

    Problémy, které Ukrajina denně prožívá, ohromná míra destrukce či mnoho lidských neštěstí, nezmizí tím, že se před tím budou zavírat oči. Při setkání s 15 ukrajinskými válečnými uprchlíky na Pražském hradě to řekl prezident Petr Pavel. Mnoho z uprchlíků se podle něj aktivně a iniciativně vyrovnalo se svou situací, prokázalo ohromnou odolnost a vynalézavost. V sobotu uplynou od začátku ruské invaze dva roky. Mezi uprchlíky, které Pavel na Hradě přivítal, byli například učitelky, kameraman, žena, která pořádá hudební kurzy pro děti, nebo provozovatelé restaurací, bister či cukráren. Před dvěma lety přišla podle Pavla zpráva o invazi pro mnohé jako blesk z čistého nebe, protože málokdo věřil tomu, že ruský prezident Vladimir Putin takový krok skutečně udělá. Způsobil naprosté většině lidí šok a vyvolal ochotu velice rychle Ukrajině pomoci, řekl prezident. Česko podle něj bylo mezi těmito zeměmi, je hrdý i na to, že občané začali okamžitě zjišťovat možnosti podpory. Postupem času podle prezidenta jakékoli obrázky zevšední, i prezentace války na Ukrajině začala působit to, čemu se říká únava z války. Zprávy o neštěstích, úmrtích či destrukci začne lidský mozek podle Pavla přirozeně vytěsňovat, do popředí se dostávaly běžné denní problémy občanů. To ale neznamená, že by se to mělo stát trendem, podotkl prezident. "Problémy, které Ukrajina prožívá každý den, ohromnou míru destrukce, mnoho lidských neštěstí, nezmizí tím, že budeme zavírat oči a tvářit se, že neexistují," poznamenal Pavel. Je potřeba připomínat nejen konkrétní příběhy, ale zároveň je v českém zájmu Ukrajinu podporovat. Nejen z principu běžné solidarity, ale i proto, že Česko chce, aby Ukrajina žila v míru a byla stabilní, bezpečnou zemí.

    Premiér Petr Fiala z ODS už dříve řekl, že Česko aktuálně poskytuje útočiště pro 384 tisíc ukrajinských válečných uprchlíků, dvě třetiny z nich jsou ženy.

  • 23.2.2024

    Do Prahy v březnu přijede bývalý americký prezident Bill Clinton. Bude hlavním vystupujícím na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, která mimo jiné připomene 25. výročí vstupu Česka do NATO. ČTK o tom informoval spolek Jagello 2000, který konferenci organizuje. Uskuteční se 12. března ve Španělském sále Pražského hradu. Vedle Clintona na ní vystoupí také nejvyšší čeští ústavní činitelé nebo bývalý generální tajemník NATO George Robertson. Clinton byl prezidentem USA mezi roky 1993 a 2001. Do Prahy přijede na pozvání českého prezidenta Petra Pavla. Organizátoři konference upozornili na to, že na začátku svého prvního funkčního období Clinton poprvé v dějinách nastínil vizi Evropy bez konfliktů, nerozdělené a demokratické. "Zabezpečit svobodu Evropy pozváním demokracií střední a východní Evropy ke vstupu do NATO bylo klíčovým bodem jeho vize a úspěch v podobě rozšíření transatlantické aliance o Českou republiku, Polsko a Maďarsko v březnu 1999 znamenal historický krok k jejímu uskutečnění," uvedli.

    Clinton navštívil Prahu několikrát. Poprvé do českého hlavního města přijel v roce 1970 jako čtyřiadvacetiletý student. V lednu roku 1994 pak už jako 42. prezident USA při setkání s tehdejším českým prezidentem Václavem Havlem oznámil, že rozšíření NATO není otázkou jestli, ale kdy. V říjnu 2001 se v Praze zúčastnil mezinárodní konference Fórum 2000, v listopadu 2005 setkání Madridského klubu a v prosinci 2011 přijel na státní pohřeb Václava Havla.

  • 23.2.2024

    Prezident Petr Pavel se dnes dopoledne setká na Pražském hradě s ukrajinskými válečnými uprchlíky. Smyslem setkání je podle odboru komunikace prezidentské kanceláře představit a ocenit některé úspěšné Ukrajince, jimž se v Česku například podařilo zahájit podnikání, kteří provozují bistro nebo cukrárnu a pomáhají svým krajanům. V sobotu uplynou od začátku ruské invaze dva roky. Česko podle premiéra Petra Fialy (ODS) aktuálně poskytuje útočiště 384.000 ukrajinských válečných uprchlíků, za dva roky války udělilo podle premiéra dočasnou ochranu 590.000 uprchlíkům. Bezmála dvě třetiny uprchlíků v Česku jsou ženy, v zemi také našlo útočiště téměř 100.000 ukrajinských dětí, poznamenal ve středu Fiala. Dominantním zdrojem příjmů uprchlíků je podle Fialy zaměstnání. Práci v Česku mělo na konci ledna 117.200 uprchlíků z Ukrajiny, sdělilo ČTK v úterý tiskové oddělení úřadu práce. Čtyři pětiny uprchlíků si podle Fialy samy platí své bydlení. Na odvodech a pojistném odvádějí uprchlíci státu více, než kolik Česko vydává na humanitární dávky, poznamenal premiér.

Pages