• 15.7.2024

    Martin Hlaváček, znovuzvolený v červnových eurovolbách za hnutí ANO, se neujme druhého mandátu v Evropském parlamentu. Neumožní mu to závažné osobní důvody, uvedl dnes na síti X. Hlaváčka nahradí Tomáš Kubín, jenž chce nadále zůstat i českobudějovickým zastupitelem.

    "Závažné osobní důvody mi neumožní ujmout se mandátu poslance Evropského parlamentu. S hnutím ANO plánuji nadále spolupracovat na odborné úrovni a v rámci svých možností, včetně Institutu pro politiku a společnost," uvedl Hlaváček. Jeho rozhodnutí potvrdila také lídryně kandidátky ve volbách Klára Dostálová.

    Rodák z Poličky absolvoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze, studoval i na univerzitě ve španělské Seville. Po škole zamířil do diplomacie, působil na české ambasádě v Aténách, v roce 2005 přešel na stálé zastoupení ČR v Bruselu, kde vedl úsek zemědělství a životního prostředí. Podílel se na vyjednávání společné zemědělské politiky EU nebo zajištění ochrany tradičních českých produktů.

  • 15.7.2024

    Americký písničkář Bob Dylan vystoupí letos 4. až 6. října na třech koncertech v pražské hale O2 universum. Vystoupení bude součástí jeho tour Rough & Rowdy Ways, jehož název odkazuje k Dylanově poslednímu studiovému albu z roku 2020. Dylan to uvedl na svých webových stránkách.

    V Praze třiaosmdesátiletý Dylan zahájí evropské turné. Poté zamíří do Německa, Francie, Lucemburska i Velké Británie. V České republice se Dylan poprvé představil před 30 lety, 16. července 1994 zahrál v naplněné hokejové hale na pražském Výstavišti. Naposledy vystoupil v Praze před pěti lety. V zaplněné pražské Lucerně třikrát nabídl komorně laděný koncert, na kterém zazněly jeho staré hity v nových aranžích i skladby z jeho poslední autorské desky Tempest z roku 2012.

  • 15.7.2024

    Získat zbrojní průkaz v České republice je podle 42 procent občanů snadné. V porovnání s rokem 2017 je o tom přesvědčeno o 16 procentních bodů více lidí. Vyplynulo z průzkumu agentury STEM/MARK, podle níž za změnou názoru veřejnosti s velkou pravděpodobností stojí prosincová střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde student zabil 14 lidí a 25 zranil a následně zastřelil sebe. Mimo jiné i kvůli tomu se 64 procent Čechů vyslovilo pro zpřísnění zákona o zbraních, které by zahrnovalo povinné psychotesty, přísnější lékařské prohlídky nebo právo policie zadržet v odůvodněných případech zbraň.

    Podle zjištění agentury má přitom právní úprava, podle které si mohou lidé v Česku pořizovat a vlastnit střelné zbraně, vyrovnaný podíl příznivců a odpůrců. Se zákonem nejsou spokojeny dvě pětiny populace a stejná část je s ním spokojena. Nicméně detailně nebo zběžně zná zbraňový zákon jen necelá třetina veřejnosti a spokojeni jsou s ním zejména ti, kteří ho znají dobře. Naopak nespokojení jsou častěji lidé, kteří normu znají jen zběžně nebo vůbec.

    V průzkumu STEM/MARK se zavedením povinných psychotestů souhlasilo 87 procent lidí, 72 procent bylo pro přísnější lékařské prohlídky a téměř tři pětiny pro právo policie zadržet v odůvodněných případech zbraň. Současně by si téměř 90 procent lidí přálo zavedení evidence držitelů střelných zbraní. Dostupnost zbrojních pasů ale chtějí Češi zachovat.

  • 15.7.2024

    Ústavní soud vyhověl stížnosti disidenta Jiřího Wonky, jenž se domáhal vyššího odškodnění za perzekuci v době komunistického režimu. Po rehabilitaci za omezení osobní svobody v roce 2021 přiznal stát Wonkovi náhradu újmy na zdraví 4125 korun, přičemž Wonka žádal 93.844 korun. Obvodní soud následně žalobu zamítl, což potvrdil městský soud a Nejvyšší soud Wonkovo dovolání odmítl.

    Podle ÚS je výše odškodnění ve zjevném a extrémním nepoměru k závažnosti újmy, která stěžovateli vznikla, řekla dnes novinářům soudkyně zpravodajka Kateřina Ronovská. Wonka je s výsledkem spokojený, jde o nárok za perzekuci, nikoli obohacení, vzkázal. O výsledné částce nyní rozhodnou obecné soudy.

    Wonka a jeho rodina zažívali v době komunismu dlouhodobou perzekuci, projevující se kromě jiného nezákonným odnětím svobody. Wonka byl v roce 1988 násilně hospitalizován na psychiatrickém oddělení pardubické nemocnice. Několik měsíců před tím zemřel ve vězení jeho bratr Pavel. Případ nyní opět projednají obecné soudy, které rozhodnou o výsledné částce.

  • 15.7.2024

    Zájem o prohlídky historického dolu Kovárna v Obřím dole v Krkonoších po rozšíření návštěvnické trasy je značný. První prohlídka v podzemí byla 4. července. ČTK to sdělil Radko Tásler ze společnosti Speleo Albeřice, která podzemí Sněžky před lety zpřístupnila. Důl Kovárna se pro veřejnost otevřel po šesti letech. Exkurzi je nutné dohodnout nejméně 14 dnů dopředu pro skupinu nejvýše 12 lidí na adrese [email protected]. Skupinové vstupné je 12.000 korun, a to i pro skupinu s menším počtem účastníků. "Zájem je obrovský, ale hlavně na srpen. To jsou víkendy již obsazeny a brzy bude obsazeno vše," uvedl Tásler.

  • 15.7.2024

    Archeologové objevili v obci Dobřeň u Kutné Hory dosud neznámou osadu z mladší doby kamenné. Před více než 7000 lety ji postavily komunity nejstarších zemědělců, které se na české území dostaly z jihovýchodní Evropy. Nález je unikátní v tom, že v následujících tisíciletích na jejím místě nevznikla žádná jiná sídliště a díky tomu se místo podle vědců perfektně zachovalo - včetně půdorysů čtyř dlouhých domů. Přestože se domy jako takové do dnešní doby nezachovaly, výzkumníci našli jámy po jejich sloupech. Podobu domů tak lze z jejich půdorysů rekonstruovat. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Eliška Zvolánková z Akademie věd ČR.

    Domy se skládaly až ze tří částí. Zatímco nejmenší měly jen jednu část, ve větších trojdílných domech mohl jeden segment sloužit ke sladování anebo jako centrální místo ke shromažďování. "Domy bývaly široké mezi čtyřmi až šesti metry a dlouhé od deseti do 40 metrů. Sloupy jsou stavěny nejhustěji ve vnějších řadách, které tvořily stěny domu. Sloupy v nich občas stály i těsně vedle sebe. Jejich vnitřní řady mají mezi sebou ale větší rozestupy - většinou více než metr - takže se mezi nimi dalo bez problému pohybovat," sdělil Daniel Pilař z Archeologického ústavu AV, který lokalitu zkoumal. V domě mohlo žít až kolem 40 osob.

  • 15.7.2024

    Průmyslové podniky v Česku dostanou 15 miliard korun na ekologizaci své výroby a snížení spotřeby. Cílem je omezení vypouštěných emisí. Stát k tomu vyhlásil novou dotační výzvu. Peníze použije z modernizačního fondu, získají je například výrobci oceli, stavebních materiálů nebo firmy z chemického či potravinářského průmyslu. Informovalo o tom dnes ministerstvo životního prostředí (MŽP).

    "Nová výzva navazuje na ty předchozí, kterých bylo celkem pět. Průmyslové podniky z nich mohly čerpat přes dvacet miliard korun,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Peníze z modernizačního fondu dostanou výrobní podniky a další organizace, které patří k největším producentům oxidu uhličitého.

  • 15.7.2024

    Krajský soud ve Zlíně dnes zamítl návrh na obnovu řízení v případu brutální vraždy seniora ve Slopném na Zlínsku z roku 2011. V minulosti za ni byli odsouzeni Maroš Straňák ze Slovenska a Čech David Šimon, odpykávají si tresty 24,5 a 20,5 roku vězení. Návrh na obnovu řízení podali oba. Obnovy řízení se Straňák se Šimonem v uplynulých letech domáhali už několikrát, avšak taktéž bez úspěchu. Vinu dlouhodobě popírají.

    Podle dosud pravomocného rozsudku oba pachatelé napadli sedmasedmdesátiletého muže v jeho domě v září 2011. Útočníci seniora surově bili po celém těle, škrtili ho a kopali. Podle znalců mu zasadili desítky ran. Zraněním na místě podlehl. Pachatelé si z domu odnesli asi 3000 korun a šperky za 14.000 korun.

  • 15.7.2024

    V Praze se v úterý uskuteční společné jednání české a ukrajinské vlády, oznámil dnes úřad vlády. Naváže na zasedání, které se konalo koncem října 2022 v Kyjevě. Česko patří mezi podporovatele země, která přes dva roky čelí ruské vojenské invazi. Hlavním tématem schůzky budou obranná spolupráce, migrace, spolupráce v energetice či podpora českého exportu a zapojení českých firem do obnovy Ukrajiny.

    Čeští ministři v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS) jednali v Kyjevě s ukrajinskou vládou a prezidentem Volodymyrem Zelenským předloni 31. října. Cesta měla mimo jiné podpořit ukrajinské ambice vstoupit do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Členové obou kabinetů jednali také o poválečné obnově Ukrajiny.

  • 15.7.2024

    Sportovní lezec Adam Ondra obsadil na Světovém poháru v Chamonix šesté místo v obtížnosti. Závod byl poslední soutěžní přípravou pro jednatřicetiletého reprezentanta před startem na olympijských hrách v Paříži. Ve finále žádný z osmi lezců nedosáhl na top a z vítězství se radoval Američan Colin Duffy.

    Ondra na umělé stěně pod Mont Blancem, kde před dvěma lety slavil prvenství, jistě zvládl sobotní kvalifikaci i dnešní semifinále, ve kterém obsadil sdílené třetí místo. Do finále nastoupil jednatřicetiletý rodák jako čtvrtý v pořadí, dostal se na hodnotu 37+ a zařadil se na druhou příčku za Duffyho (42+). Výš než česká olympijská naděje se ale ještě dostali Francouz Sam Avezou (41+), favorizovaný vítěz kvalifikace Toby Roberts z Británie (39), Španěl Alberto Ginés (38+) a Japonec Šion Omata (38+).

    Ondra se probojoval na pařížské hry před třemi týdny z olympijské kvalifikace v Budapešti, kde měl drobné potíže s ramenem. Pod pěti kruhy bude trojnásobný mistr světa v lezení na obtížnost startovat podruhé, v Tokiu před třemi lety jako jeden z favoritů skončil v kombinaci šestý.

Pages