Zprávy

Komisař pro lidská práva Rady Evropy Michael O'Flaherty se tento měsíc obrátil na české ústavní činitele s požadavkem prodloužit platnost zákona o jednorázových kompenzacích pro neoprávněně sterilizované osoby. V dopisech adresovaných předsedům obou komor českého parlamentu Miloši Vystrčilovi a Markétě Pekarové Adamové a také premiérovi Petru Fialovi poukazuje O'Flaherty na nedostatky při aplikování zákona. Jeho prodloužení má zajistit, že všechny oběti mohou účinně uplatnit právo na odškodnění.

S podezřením na nucené sterilizace, především romských žen, přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů (ERRC). Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily také na soudy. O odškodnění podle zákona mohou oběti žádat od roku 2022, ale platnost zákona má vypršet 1. ledna 2025.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek a poslankyně Eva Decroix (oba ODS) a také poslankyně opozičního hnutí ANO Helena Válková přitom tento měsíc podali návrh na prodloužení lhůty pro podávání žádostí o odškodnění za protiprávní sterilizaci, a to o dva roky. Ministerstvo zdravotnictví eviduje přes 2000 žádostí, přičemž v době vzniku zákona byl odhad 400. Dosud je kladně vypořádaných asi 700 žádostí.

Prezident Petr Pavel dnes navštívil Hořice a Lázně Bělohrad na Jičínsku. V Hořicích se seznámil s provozem společnosti Filipa, která zaměstnává zdravotně postižené.  Bělohradská společnost Filipa podnikatele Leoše Vrbaty otevřela výrobní a logistickou halu v Hořicích loni v listopadu. Provoz má asi 100 pracovníků, většinou jde o lidi se zdravotním postižením. Dokončují a balí úklidové pomůcky ze závodu společnosti Freudenberg v Lázních Bělohrad.

Filipa patří k nejvýznamnějších zaměstnavatelům lidí se zdravotním postižením v ČR. Ve 22 pobočkách po České republice má přes 1000 zaměstnanců. Z nich je asi 650 se zdravotním postižením. Na jejich zaměstnávání firma dostává od státu příspěvek na mzdy.

Na nový seznam psychomodulačních látek, které projdou podrobným vyhodnocením rizik a mohly by se za přísných podmínek prodávat dospělým, by se mohly dostat jen jednotky substancí. Kandidáty na zařazení jsou kanabinoid HHC, kratom a konopí s obsahem THC do jednoho procenta. Na setkání u kulatého stolu o dostupnosti konopí to řekli šéf výzkumu společnosti Podané ruce a bývalý ředitel národního monitorovacího střediska pro drogy Viktor Mravčík a vedoucí laboratoře forenzní analýzy biologicky aktivních látek Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Martin Kuchař. Zákon o regulaci psychomodulačních látek začne platit v lednu. Ministerstvo zdravotnictví teď ale navrhuje prodloužit zákaz HHC na neurčito.

Experti doporučují HHC nezakazovat, postupovat podle nového zákona a potřebná nařízení a vyhlášky dopracovat. Varují kvůli zákazu před rozšířením nebezpečnějších látek a černého trhu. Podle Mravčíka má Česko možnost dodržet mezinárodní protidrogové úmluvy a legálně trh regulovat. Podle advokáta Vojtěcha Suchardy regulace neznamená úplné uvolnění. Nedodržování pravidel bude trestné. Sucharda uvedl, že Česko za svůj inovativní přístup sklidilo mezinárodní uznání. Pokud záměr s psychomodulačními látkami nenaplní, "povede to k mezinárodní blamáži", míní právník.

Nemoci srdce a cév jsou nejčastější příčinou úmrtí v Česku, péče o nemocné stojí desítky miliard korun za rok. Změnit to má nový Národní kardiovaskulární plán, který ve středu projedná vláda. Navrhovaná opatření mají v příštích deseti letech vyjít na osm miliard korun, vyplývá z dokumentu, který má ČTK k dispozici. Podobný plán už Česko přijalo v roce 2022 pro rakovinu, náklady se tehdy odhadovaly na 18 miliard korun.

V letech před covidem, který další statistiky ovlivnil, umíral na nemoc srdce či cév zhruba jeden člověk z pěti. Nejčastější příčiny byly ischemická choroba srdeční, srdeční selhání a mrtvice. Při ischemické chorobě srdeční, kterou v ČR trpí asi 470.000 lidí, neproudí do srdce dost kyslíku v důsledku zúžení věnčitých tepen kolem srdce usazenými tukovými látkami. V Evropské unii je Česko ve výskytu nemocí srdce na desátém místě, horší jsou jen země bývalého východního bloku. Rozdíly jsou i uvnitř ČR, víc pacientů s nemocemi srdce a cév je v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji.

Situaci má zlepšit plán, který připravilo ministerstvo zdravotnictví spolu s Českou kardiologickou společností. "Základním cílem je omezení narůstající prevalence obezity, zvýšení obecné fyzické aktivity populace, snížení procenta aktivních kuřáků, snížení konzumace alkoholu a zlepšení stravovacích návyků," píše se v materiálu.