Zprávy

Poslankyně všech politických stran a hnutí čelí podle výzkumu psychologickému a sexualizovanému násilí. Výpady vůči nim bývají mnohem osobnější než vůči mužským kolegům. Část z političek kvůli obavě z nenávistných útoků a obtěžování omezila svou politickou aktivitu. Ukázal to výzkum, který se zaměřil na násilí vůči poslankyním. Výsledky představily autorky z organizace Fórum 50 %. Od loňského listopadu do letošního března odpovídalo 41 ze 67 členek Sněmovny. Proti roku 2024, kdy se výzkum konal poprvé, se stav nezlepšil. Podle poslankyň, které byly ve Sněmovně i v minulém období, míra urážek a nenávistných komentářů s novým složením dolní komory vzrostla. Poslanci je při projevu na plénu zesměšňují, při setkání na chodbách urážejí.

Psychologickému násilí čelily čtyři pětiny dotázaných. Staly se terčem výhrůžek, zastrašování, nadávek, poškozování pověsti i obtěžování v kyberprostoru. Dvě pětiny poslankyň měly zkušenost se sexualizovaným násilím, a to s nevyžádanými doteky či návrhy. Téměř pětina zažila fyzické násilí a víc než čtvrtina ekonomické násilí, kdy jim někdo poničil auto či majetek. Víc se s výpady setkávaly mladší zákonodárkyně. Útoky na poslankyně se týkají například vzhledu, zpochybňování kompetencí, výhrůžek znásilněním. Pětina dotázaných političek uvedla, že z obavy z nenávistných útoků a obtěžování omezila svou politickou aktivitu jako veřejná vystoupení, rozhovory v médiích či zveřejňování příspěvků na sociálních sítích.

Autorky výzkumu doporučují zřídit nezávislou instituci a nastavit postup oznamování a řešení případů. Upravit by se měl také etický kodex Sněmovny. Potřeba je osvěta a vzdělávání. Fórum 50 % chce s výsledky seznámit poslanecké kluby. Do řešení se bude snažit zapojit politiky.

V Česku investuje 56 procent lidí, podíl je podobný jako v loňském roce. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti Generali Investments CEE. Přístup Čechů k investicím významně neovlivnilo ani geopolitické napětí poslední doby, když k radikální změně portfolia přistoupila jen velmi malá část investorů. Mezi lidmi, kteří investují, jsou nejoblíbenějším produktem akcie. V portfoliu je má 65 procent investorů, proti loňsku se podíl zvýšil o 12 procentních bodů. Do dluhopisů vkládá peníze 35 procent českých investorů, do nemovitostí 28 procent. Ze sektorového pohledu vidí Češi velký potenciál zisku ve zbrojním průmyslu, kterému věří 40 procent dotázaných, a v energetice, kde čeká příležitost k zisku 34 procent lidí. Průzkum také ukazuje, že Češi vidí v nejistotě na trhu i příležitosti. "Češi jsou racionální investoři. Jsme vycvičeni historií, propady využíváme k nákupu," řekl obchodní ředitel Generali Investments CEE Petr Mederly. Nejčastější investiční cestou jsou pro Čechy fondy, jejichž prostřednictvím zhodnocuje své peníze 60 procent lidí. Investiční brokery, platformy nebo aplikace využívá 45 procent českých investorů.

Ve srovnání zemí Visegradské skupiny (V4), kam vedle Česka patří Slovensko, Polsko a Maďarsko, jsou Češi spolu se Slováky nejaktivnějšími investory. Zároveň nejvíc z nich má finanční rezervu na více než jeden rok.

Češi předloni nad rámec zdravotního pojištění zaplatili za zdravotní péči 94,5 miliardy korun. Z celkových ročních výdajů 697 miliard korun to bylo 13,6 procenta, ze zdravotního pojištění se platilo necelých 74 procent. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Nejvíc peněz v roce 2024 pojišťovny vydaly na léčbu rakoviny, poprvé to bylo víc než na nemoci srdce a cév. Kromě domácností a pojišťoven se na výdajích na zdravotnictví podílejí také veřejné zdroje. Ze státního rozpočtu šlo kromě platby za státní pojištěnce, která v roce 2024 činila téměř 140 miliard, na zdravotnictví dalších 71,2 miliardy korun a z místních rozpočtů 10,7 miliardy. Meziročně se celková částka vydaná ze všech zdrojů na zdravotní péči zvýšila o 8,5 procenta na průměrně 64.000 korun na obyvatele. Částka vydaná pojišťovnami vzrostla o více než desetinu, o 7,6 procenta se zvýšila částka z veřejných rozpočtů.

Nový model české rozvojové politiky by měl být podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) založený na strategickém zájmu, ekonomické logice a partnerství. Starý model byl založený na morální povinnosti, rozvoj je ale potřeba vidět jako investici a ne jako charitu. Macinka to řekl na konferenci věnované diskusi o nové podobě české rozvojové politiky pořádané ministerstvem zahraničí. Do rozvojové spolupráce je podle něj proto potřeba zapojit soukromý sektor a brát ji jako příležitost pro české firmy. V rozpočtu na letošní rok je na zahraniční rozvojovou spolupráci vyčleněno 437 milionů korun, zhruba o 200 milionů méně než v roce 2025. Předchozí vláda Petra Fialy (ODS) chtěla dát podle svého návrhu rozpočtu na letošek na rozvojovou spolupráci 569 milionů korun. Macinka řekl, že zdroje nejsou a tlak na veřejné finance bude neustále růst. "To ale neznamená, že my nechceme pomáhat. Naopak, chceme pomáhat efektivněji, chytřeji a s nějakým dlouhodobým dopadem," prohlásil.

Cestou z chudoby podle něj nikdy nebyly dary a jedinou skutečně udržitelnou cestou je zapojení volného trhu. Tradiční model rozvojové zahraniční spolupráce založený převážně na grantech a darech se podle Macinky stále častěji ukazuje jako dlouhodobě neudržitelný a málo efektivní. "Nepřinesl výsledky, které jsme od něj čekali, v mnoha zemích, kde byl realizován, nevedl k žádnému růstu ani nějaké větší soběstačnosti. Často naopak vytvářel závislosti, neefektivitu, mnohdy také třeba prostor pro korupci," řekl. Rozvojové země podle něj dnes nestojí tolik o dary, jako o růst, investice a skutečné partnerství. "I v Evropě už dochází k jistému uvědomění, že přednáškami o lidských právech ve světě, kde jiní vlivní aktéři stavějí dálnice, přehrady nebo přístavy, jaksi nelze získat ani si udržet dlouhodobější vliv," prohlásil. Stejný názor má podle něj i česká vláda a ČR jako otevřená a exportně orientovaná ekonomika musí modernizovat svůj přístup i nástroje.