-
9.6.2026
Zákon o střetu zájmů - takzvaný lex Babiš - by se mohl zmírnit. Navrhuje to skupina koaličních poslanců v čele s Radkem Vondráčkem z hnutí ANO. Nově by firma člena vlády nesměla dostat dotaci nebo veřejnou zakázku jen od resortu, v jehož čele tento člen vlády stojí. Podle předkladatelů jsou současné zákazy příliš plošné a zbytečně dopadají třeba i na malé obce. Martin Dvořák (STAN) návrh kritizuje s tím, že místo aby zákon chránil veřejné peníze před vlivem politiků, chrání politiky před zákonem.
-
9.6.2026
Deficit sektoru vládních institucí příští rok vzroste na 2,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z letošních 2,6 procenta HDP. Poté se začne postupně snižovat až na 1,3 procenta HDP v roce 2030. Předpokládá to návrh fiskálně-strukturálního plánu, který zpracovalo ministerstvo financí. Plán musí ještě schválit vláda, v červenci by ho poté měla potvrdit Evropská komise. Fiskálně-strukturální plán zpracovává podle hospodářských pravidel Evropské unie každá členská země. Plán by měl vést k zajištění udržitelných veřejných financí jednotlivých států. Na jeho základě se budou stanovovat maximální povolené výdaje státního rozpočtu v jednotlivých letech. "Nastavení konkrétní dráhy primárních strukturálních sald vychází z plánů vlády ČR navýšit investiční výdaje, posílit digitalizaci a boj s šedou ekonomikou. To by přes počáteční vyšší deficity mělo vést postupně ke zlepšování hospodaření veřejných financí," uvádí materiál. Podle něj by v letošním a příštím roce měly veřejné výdaje růst zhruba šestiprocentním tempem, následně meziroční tempo jejich růstu zvolní ke 2,4 procenta. Plán rovněž předpokládá, že se v nadcházejících letech stabilizuje míra zadlužení Česka. Příští rok by měla vzrůst na 46,8 procenta HDP z letošních 45,6 procenta HDP, do roku 2030 ale mírně klesne na 46,4 procenta HDP.
-
9.6.2026
Německo se na české muniční iniciativě bude podílet dalšími 300 miliony eur (asi 7,2 miliardy korun). Při setkání se svým českým protějškem Jaromírem Zůnou to řekl německý ministr obrany Boris Pistorius. Tato suma podle něho vystačí na nákup asi 50.000 kusů munice pro Ukrajinu. Pistorius českou muniční iniciativu považuje za důležitý nástroj pro podporu Ukrajiny, která se pátým rokem brání ruské invazi. Poděkoval Česku, že v ní pokračuje. Muniční iniciativu spustila Česká republika v roce 2024. Iniciativa měla pomoci Ukrajině čelit palebné přesile ruské armády. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, která nastoupila k moci loni v prosinci, původně uvažovala o úplném zrušení iniciativy. Nakonec kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) souhlasil s pokračováním iniciativy tak, že Česko na nákupy munice nebude finančně přispívat, ale bude pokračovat se zajištěním administrativy projektu. Podle ministerstva obrany jsou pro letošek uzavřené smlouvy pro dodávky zhruba jednoho milionu kusů munice. V únoru poradce pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček uvedl, že iniciativa loni pokryla dodávky 1,96 milionu kusů velkorážní munice na Ukrajinu.
Pistorius po jenání také oznámil, že Německo v Česku nakoupí asi 200.000 pistolí pro bundeswehr. Zakázka má hodnotu 56 milionů eur (1,35 miliardy korun). Společnost Česká zbrojovka loni v prosinci oznámila, že dodá nové služební zbraně německé armádě. Cenu ani rozsah zakázky tehdy nezveřejnila. Zbrojovka v prosinci uvedla, že bude při plnění smlouvy a zajištění komplexní podpory pro bundeswehr úzce spolupracovat se svým autorizovaným partnerem v Německu - společností POL-TEC GmbH & Co sídlící v bavorském Fürthu. Pistole pro německou armádu označená jako P13 vychází z modelu CZ P-10 C OR (Optics-Ready).
-
9.6.2026
Devatenáctiletý mladík z Českokrumlovska podle policie poskytl přes svůj facebook zdarma přístup k zpoplatněnému sportovnímu přenosu. Společnosti, která přenos zprostředkovala, způsobil škodu 600.000 korun. Policie o tom informovala na webu. Kriminalisté muže obvinili z trestného činu porušení autorského práva. Hrozí mu až dvouleté vězení. "Za sledování přenosu přitom zaplatil několik set korun. Škoda, kterou svým jednáním způsobil společnosti oprávněné k vysílání této sportovní události, je však výrazně vyšší. Jeho facebookovou stránku totiž v době vysílání navštívilo a živý přenos sledovalo nejméně dalších 1900 lidí," uvedl jihočeský policejní mluvčí Miroslav Šupík. Dodal, že šlo o sportovní přenos, který se uskutečnil v noci z 26. na 27. května.
-
9.6.2026
Snižování spotřeby alkoholu a proměně zvyklostí mladší generace se velká vinařství v Česku snaží čelit například prodejem vína v plechovkách. Nabízejí také vína s nižším obsahem alkoholu nebo zcela bez alkoholu. ČTK to zjistila u zástupců společností Bohemia Sekt, Znovín Znojmo a Vinium, kteří patří k největším producentům vína v Česku. Vinařské společnosti vycházejí ze spotřebitelských průzkumů, které ukazují, že mladší generace pije méně alkoholu než její rodiče. Častěji také řeší jeho množství, vliv na zdraví nebo kvalitu spánku. "Místo několika sklenek během večera si často vystačí s jednou nebo dvěma. Roste proto zájem nejen o menší objemy, ale také o lehčí styly vín s nižším obsahem alkoholu. Spotřebitelé hledají produkty, které jim umožní vychutnat si chuť vína bez pocitu, že musí vypít více, než sami chtějí," uvedl ředitel Znovín Znojmo Karel Matula. Podobnou cestou jde i vinařství Vinium Velké Pavlovice, které loni investovalo 20 milionů korun do izobarické stáčecí linky a letos díky tomu plánuje vyrobit milion kusů perlivých vín. Nová linka zvládne plnit skleněné lahve i hliníkové plechovky. Největší producent vína v Česku Bohemia Sekt se cestou malých plechovek perlivého vína vydal už loni, letos rozšířil nabídku o další variantu.
-
9.6.2026
Česká národní banka (ČNB) v září vydá pětitisícikorunu se speciálním přítiskem jako součást letošních připomínek stého výročí vzniku Národní banky Československé (NBČ). Bankovka vyjde 22. září v emisi 200.000 kusů, bude ji možné vyměnit za jiná platidla o stejné nominální hodnotě. ČNB o tom informovala v tiskové zprávě. Pětitisícikoruna bude mít přítisk se speciálním logem ČNB ke stému výročí fungování NBČ a s portrétem prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Jinak se nebude lišit od běžných pětitisícikorun a bude ji možné využívat i v platebním styku. Sběratelská hodnota bankovky ale může být vyšší než nominální, u dříve vydaných bankovek s přítiskem tomu tak bylo. Lidé si ji budou moct pořídit na pokladnách ČNB v Praze, v Brně, V Ostravě a v Hradci Králové. Prodej předchozích speciálních bankovek s přítiskem provázel velký zájem veřejnosti, před pobočkami ČNB se tvořily dlouhé fronty. ČNB už letos u příležitosti výročí vzniku NBČ vydala pamětní stokorunovou bankovku s portrétem prvního guvernéra první československé centrální banky Viléma Pospíšila. Bankovka vyšla v emisi 20.000 kusů. Na rozdíl od pětitisícikoruny s přítiskem ji není možné používat v běžném platebním styku.
-
9.6.2026
Společnost Letiště Praha, která provozuje pražské Letiště Václava Havla, zvýšila loni čistý zisk meziročně o 800 milionů na 3,2 miliardy korun. Firma to oznámila v tiskové zprávě. Hrubý provozní zisk (EBITDA) stoupl v roce 2025 také o 800 milionů na 5,1 miliardy korun. Stát jako jediný akcionář Letiště Praha ponechá firmě 80 procent z loňského čistého zisku. Sdělila to na síti X ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Letecké výnosy Letiště Praha dosáhly loni 7,1 miliardy korun a neletecké 3,7 miliardy korun. Letiště loni odbavilo 17,8 milionu cestujících, o 1,4 milionu více než v předchozím roce. Letos čeká odbavení až 18,6 milionu lidí. Na letišti v roce 2025 působilo 84 leteckých společností, které nabízely spojení do 194 destinací. Ve spolupráci s leteckými dopravci bylo loni otevřeno 19 nových linek.
Firma loni investovala do modernizace infrastruktury ruzyňského letiště miliardy korun. Jednalo se zejména o rozsáhlé úpravy okolí hlavní dráhy, výstavbu kolektoru či rekonstrukci administrativní budovy v Terminálu 1. Celkový objem investic dosáhl 3,5 miliardy. V roce 2025 se také na letišti otevřelo 18 restaurací či obchodů. Firma rovněž zavedla novou službu Flexi parking pro cenově výhodné parkování blízko letiště včetně dopravy k terminálům.
-
9.6.2026
Archeologové a další vědci zaplnili sál v kulturním domě v Teplicích. Po třech letech výzkumu těžby cínu se sešli, aby zhodnotili výsledky odborné práce desítek lidí na obou stranách hranice. Vyzdvihli výjimečnost naleziště, které se nachází v Krušných horách. Dva dny budou na konferenci, kde je registrováno 135 odborníků z Česka, Německa, Rakouska a Anglie, debatovat o nových metodách, které při práci použili, terénním výzkumu, svědectví historických map a dalším. Cín byl spojován s Krušnohořím už v minulosti, teprve před třemi lety začal podrobný archeologický průzkum. Hornický region Erzgebirge / Krušnohoří je součástí světového dědictví UNESCO, výzkum proto museli odborníci provádět šetrně s použitím moderních metod, které jsou v maximální možné míře nedestruktivní. "Nacházeli jsme se v regionu světového dědictví. To jsme museli zohlednit. Cílem bylo pomocí miniinvazivních nebo neinvazivních zásahů získat maximum informací," uvedla Christiane Hemkerová, která měla projekt na starosti na saské straně.
Vědci potvrdili rýžování v době bronzové, přinesli důkazy o rýžování na české straně ve středověku. "V celých Krušných horách bylo zjištěno 300 rýžovišť cínu, to je obrovské množství," uvedl Michal Urban z Akademie věd ČR, který představil podrobnosti k rýžování v konkrétních lokalitách. Některé výsledky obdrželi akademici minulý pátek, na další ještě čekají.
-
9.6.2026
Prezident Petr Pavel s manželkou Evou navštíví příští týden v úterý a ve středu Vysočinu. Program cesty se zaměří především na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany, tématem bude i obranný průmysl a životní prostředí. O návštěvě dnes informoval odbor komunikace prezidentské kanceláře. Do kraje Pavel pojede podruhé, poprvé ho navštívil v květnu 2023. Prezidentský pár se na Vysočině setká se zástupci samospráv, ale i podnikateli, odborníky, zástupci neziskového sektoru a s občany. Návštěvu kraje prezident zahájí v úterý v Košeticích na Pelhřimovsku prohlídkou Národní atmosférické observatoře, setká se s vedením města Jihlavy a bude debatovat se zastupiteli. Obědvat bude Pavel s hejtmanem Vysočiny Martinem Kuklou (ANO) a krajskými radními. V úterý navštíví Diecézní centrum života mládeže Mamre v Osové Bítýšce nebo společnost První brněnská strojírna (PBS Group) ve Velké Bíteši. Den zakončí v Třebíči, kde se setká s vedením města a následně bude debatovat s občany. Ve středu se prezident k tématu dostavby Dukovan sejde se starosty a navštíví sdílený testovací polygon pro drony v Moravských Budějovicích.
Pavel navštěvuje kraje postupně od nástupu do funkce v roce 2023. Ve všech 14 byl minimálně jednou, aktuálně pokračuje ve druhém kole cest.
-
9.6.2026
Kvůli akceleračním zónám přišlo na ministerstvo pro místní rozvoj přes 8000 připomínek. Ty navrhne stát a má jich být necelá stovka po celé republice. Na nich by šlo zrychleně a snáze povolovat stavbu větrných a solárních elektráren. Investor by například nemusel vypracovat posudek vlivu na životní prostředí. "Spektrum připomínek je pestré, od nesouhlasu s rozvojem zdrojů obnovitelné energie obecně přes zásahy do krajinného rázu, nesouhlas s blízkostí navrhované akcelerační oblasti do bydliště daného občana až po obavy ze zdravotních rizik vyvolaných případnou výstavbou zdrojů v akceleračních oblastech," řekla Českému rozhlasu mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Lukášová. I když termín pro podání připomínek vypršel, lidé je podle mluvčí posílají dál.
Pages
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 20
- 21
- 22
- 23
- 24
- 25
- 26
- 27
- 28
- …
- následující ›
- poslední »