• 4.12.2024

    Riziko kybernetických hrozeb a dezinformací vnímají Česká republika a Nový Zéland stejně. Zatímco Evropa čelí útokům a dezinformacím z Ruska, na Novém Zélandu je poměr více na straně Číny. Novinářům to ve Wellingtonu řekl český prezident Petr Pavel. Příští rok podle něj do Česka přijedou novozélandští experti na kybernetickou obranu.

    Kybernetickou bezpečnost a možnosti spolupráce obou zemí Pavel probíral se zástupci odboru pro národní bezpečnost úřadu vlády. Postupy jsou podle něj v podstatě stejné. Novozélandská strana si uvědomuje, že bude muset chránit nejen svůj průmysl, ale také svoji vládu a obyvatelstvo. "Zaznamenali rostoucí snahu zasahovat do demokratických procesů, voleb, ovlivňování nálad obyvatelstva negativně ve vztahu k vlastní zemi a spojeneckým vazbám, což vnímají jako zásadní bezpečnostní hrozbu," podotkl prezident.

  • 4.12.2024

    První případ difylobotriózy v České republice potvrdili parazitologové z českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR. Nemoc způsobuje střevní tasemnice škulovec široký. Tou se infikoval muž, který snědl kaviár ze syrových jiker štiky z lipenské nádrže. Riziko nákazy lidí je však velmi nízké. Výskyt škulovce v rybách Lipna je vzácný. Zdrojem tasemnice jsou pouze syrové nebo nedostatečně tepelně upravené dravé ryby jako okoun říční a štika obecná. Nemoc u většiny pacientů nezpůsobuje vážné zdravotní komplikace a je snadno léčitelná, řekli dnes novinářům vědci.

    Nákaza je z loňského října, kdy sedmatřicetiletý muž snědl kaviár u nádrže Lipno kaviár ze syrových jiker štiky. Po dvou měsících se u něj objevily žaludeční a střevní potíže, především nadýmání. Po dalších dvou měsících vyloučil část tasemnice. Lékařské vyšetření potvrdilo přítomnost velkého množství vajíček škulovce širokého a byla zahájena úspěšná léčba. Jak přesně se parazit do Lipna dostal, vědci nevědí. V květnu a srpnu letošního roku parazitologové vyšetřili více než stovku dravých ryb z Lipna, ale výskyt larev tohoto parazita neprokázali.

  • 4.12.2024

    Cena zahraničních zájezdů vzrostla za posledních pět let v průměru o 23 procent. Klienti cestovních kanceláří, kteří nechtějí vydat příliš mnoho peněz, tak míří často tam, kde ceny zdaleka tolik nerostly, což je podle ředitelky prodeje Student Agency Martiny Hrnčířové v Egyptě či Tunisku. Řekla to v rozhovoru s ČTK. Mezi exotickými destinacemi se setkává se vzrůstajícím zájmem o Vietnam, cestování tam začíná nabývat masovější podoby. Češi také zůstali věrni Maledivám, které díky minimálním omezením "objevili" v době covidové pandemie.

    Češi nejčastěji vyrážejí na týdenní pobyty a za exotičtější zájezdy běžně utrácejí 35.000 až 40.000 korun. "Ale last minute se dá exotika sehnat i za 20.000 korun, výjimečně i levněji. Když člověk nabídku sleduje, tak nyní se dá koupit například zájezd do Keni za 19.000," řekla Hrnčířová. Dalšími oblíbenými exotickými destinacemi jsou obvykle ty, kam se dá létat přímo, ať už z českých letišť, ale také z Vídně či blízkých polských letišť. Jde o Thajsko, Mexiko, Kubu či Dominikánskou republiku. Za běžný zájezd ale Češi utrácejí průměrně jen do 15.000 korun a jde o místa ve Středomoří či Egypt.

    Podle Hrnčířové se šetření českých domácností na nákupu dovolených v minulých letech nijak neprojevilo. "Novým trendem, který k nám přichází ze zahraničí, je třígenerační cestování. Tedy že rodina s dětmi s sebou vezme na dovolenou i svoje rodiče. Takových poptávek máme čím dál více," uvedla Hrnčířová. A i když zůstává dominantní letní sezona, stále více lidí cestuje i mimo sezonu.

  • 4.12.2024

    Americká farmaceutická společnost Novavax podepsala smlouvu o prodeji svého závodu v České republice dánské firmě Novo Nordisk za 200 milionů USD (4,8 miliardy Kč). Oznámila to dnes v tiskové zprávě. Novavax koupil továrnu v obci Bohumil nedaleko středočeských Jevan v roce 2020.

    Firma uvedla, že rozhodnutí prodat výrobní závod v Česku je v souladu s plánem vytvořit z firmy štíhlejší a flexibilnější organizaci. Prodej zahrnuje převod aktiv, včetně nejmodernějšího závodu na výrobu rekombinantních proteinů, a veškerou související a potřebnou infrastrukturou. Dokončení transakce se očekává do 30. prosince. Novavax v Česku vyrábí důležitou součást své covidové vakcíny Nuvaxovid. Dříve závod využívala firma Baxter pro výrobu vakcín proti prasečí chřipce.

    Dánská firma Novo Nordisk byla založena v roce 1923. Zaměřuje se na léčbu cukrovky a dalších závažných chronických onemocnění, jako je obezita nebo vzácná onemocnění krve a vzácná endokrinní onemocnění. V 80 zastoupeních po celém světě zaměstnává více než 64.000 lidí a své přípravky prodává ve 170 zemích. Zejména díky svému přípravku na hubnutí Wegovy se Novo Nordisk zařadil mezi nejhodnotnější firmy na světě.

  • 4.12.2024

    Kabina nové lanovky na Ještěd v Liberci má dvě varianty, jedna z nich odkazuje na původní historickou podobu. Obě varianty počítají s tím, že kabina bude stříbrná a prosvětlená. U obou se také počítá s průhledem v podlaze, kterým bude při dojezdu na vrchol Ještědu procházet kužel světla. Navodí pocit přistávajícího UFO, řekla dnes novinářům designérka Anna Marešová, která je autorkou obou návrhů. O výběru rozhodnou za týden zastupitelé Liberce. Mimo provoz bude lanovka ještě minimálně další čtyři roky.

    Visutá lanovka na Ještěd s více než devadesátiletou historií je mimo provoz od tragické nehody z října 2021, kdy při pádu jedné ze dvou kabin po přetržení tažného lana zemřel průvodčí. Tehdy lanovka patřila Českým drahám, které se rozhodly ji dál neprovozovat a prodaly Liberci za 38,6 milionu korun. Vedení města se rozhodlo, že původní lanovou dráhu nebude obnovovat. Postaví místo ní novou, s jiným systémem a prodloužením trasy ke konečné tramvaje v Horním Hanychově.

  • 4.12.2024

    V Evropě se letos podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského odehrálo na 500 podezřelých incidentů, z toho až 100 lze připsat Rusku. Lipavský to řekl novinářům v Bruselu před jednáním se svými kolegy ze Severoatlantické aliance. Tématem jejich dnešní diskuse budou právě hybridní hrozby ze strany Ruska. Generální tajemník NATO Mark Rutte již v úterý zmínil, že tématem dnešního dvouhodinového jednání ministrů budou právě i hrozby ze strany Ruska, kterým členské státy aliance čelí. Jde podle něj o nejrůznější sabotáže, kybernetické či hybridní útoky.

    Členství v NATO je podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského tou nejsilnější zárukou pro Ukrajinu. Do té doby ji musí spojenci podporovat všemi dalšími způsoby. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v posledních dnech několikrát zopakoval, že by Ukrajina měla dostat rychlou pozvánku do NATO. Pozvánka do aliance je podle něj nutná pro přežití jeho země.

  • 4.12.2024

    Sporné nařízení Evropské unie o odlesňování vstoupí v platnost o rok později, tedy až v prosinci 2025. Shodli se na tom vyjednavači Evropského parlamentu (EP) a členských zemí, uvedly obě strany v prohlášení. Odklad normy, která má zajistit, aby výrobky prodávané v EU nepocházely z odlesněné půdy kdekoli na světě, požadovala také Česká republika.

    Odpůrci nařízení poukazovali hlavně na to, že některé mechanismy, které nařízení zavádí, nejsou dostatečně připravené. Podle některých firem norma také přinášela nové byrokratické povinnosti a mohla by vést ke zvýšení cen. Toho se obávají především dovozci některých surovin. O odklad žádal i český ministr zemědělství Marek Výborný.

    V návaznosti na pozměňovací návrhy europoslanců EK slíbila, že posoudí možnost zjednodušení požadavků vyplývajících z nařízení pro země, které prokázaly účinné a udržitelné postupy při obhospodařování lesů. Vyjednavači se rovněž dohodli, že platnost nařízení bude možné opět odložit v případě, že pro něj nebudou plně vytvořeny podmínky.

  • 4.12.2024

    České házenkářky na mistrovství Evropy v závěrečném třetím utkání základní skupiny prohrály s obhájcem bronzu Černou Horou 21:28 a do další fáze neprošly. Reprezentantky ztratily klíčový zápas o postup v Debrecínu vinou nejhorší první půle v historii, za úvodních 30 minut daly jen čtyři branky, z toho všechny Markéta Jeřábková. Český tým zakončil své účinkování na šampionátu s bilancí dvou porážek a jednoho vítězství proti Srbsku a v tabulce obsadil s dvěma body nepostupové třetí místo.

    Čeští fotbalisté do 21 let se na červnovém mistrovství Evropy na Slovensku utkají ve skupině B s vítězi posledních dvou šampionátů Anglií a Německem a také se Slovinskem. Rozhodl o tom los v Bratislavě. "Lvíčata" odehrají základní část turnaje v Dunajské Stredě a Nitře. Na Anglii a Německo narazili svěřenci trenéra Jana Suchopárka ve skupině i na minulém šampionátu. Los rozdělil 16 účastníků do čtyř čtyřčlenných skupin, z nichž vždy první dva týmy postoupí do vyřazovací fáze. Turnaj se na Slovensku uskuteční od 11. do 28. června příštího roku.

  • 4.12.2024

    Zářijové povodně způsobily v Česku celkové škody za skoro 70 miliard korun. Při sněmovním jednání o návrhu státního rozpočtu na příští rok to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Většina z vyčíslených ztrát je podle něho na veřejném majetku. Ministerstvo financí odešle ve čtvrtek žádost Evropské komisi s vyčíslením ztrát. Podle dřívějšího ministrova vyjádření lze očekávat příspěvek zhruba 2,5 miliardy korun z unijního Fondu solidarity.

    Ze státního rozpočtu má jít letos na likvidaci povodňových škod 30 miliard korun. Dalších deset miliard korun je vyčleněno v rozpočtu na příští rok. "Jsem přesvědčen, že těch 40 miliard v těch dvou rozpočtech bude stačit na účast státu na odstraňování škod a na obnově území. Je to priorita jak v rozpočtu roku 2024, tak rozpočtu roku 2025," dodal Stanjura.

    Vláda lidem postiženým povodněmi poskytla okamžitou peněžní pomoc v průměrné výši 40.000 korun na domácnost. Kromě toho vypsala programy na zajištění úvěrů nebo na zvýhodněné úvěry pro firmy postižené povodněmi. Podnikům také spolufinancovala náhrady mzdy pro zaměstnance, kteří nemohli chodit do práce buď kvůli zastavenému provozu firmy, nebo proto, že museli řešit osobní situaci po povodních. Kabinet také uvolnil přes půl miliardy korun pro Moravskoslezský i Olomoucký kraj, které kraje využijí na odstraňování povodňových škod.

  • 4.12.2024

    Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním třetím čtvrtletí meziročně o sedm procent na 45.412 korun. Ve srovnání s loňským třetí kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 2973 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,3 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,6 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

    Stoupl rovněž medián, tedy střední hodnota mezd. Ve třetím čtvrtletí činil 40.482 korun, což bylo meziročně o 6,6 procenta více. Reálná mzda v Česku meziročně stoupla i v prvním a druhém čtvrtletí letošního roku. Stalo se tak poprvé po předchozích více než dvou letech poklesů.

    Meziroční reálný růst průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí o 4,6 procenta je dobrá zpráva pro ekonomiku, protože vyšší mzdy se promítnou ve spotřebě domácností, která aktuálně táhne české hospodářství. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Zároveň ale upozorňují, že mzdy ještě nevyrovnaly propad z doby pandemie covidu-19 a aktuální kupní síla domácností odpovídá třetímu čtvrtletí 2018. Růst mezd by také podle analytiků mohl vést Českou národní banku (ČNB) k tomu, aby přerušila snižování úrokových sazeb.

Pages