Zprávy

V Česku se začal mírně zvyšovat počet případů chřipky u předškoláků a seniorů. Celková nemocnost akutními infekcemi dýchacích cest se ale podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) od předchozího týdne mírně snížila na 1456 na 100.000 obyvatel. Odpovídá tak úrovni obvyklé pro toto období roku, uvedl SZÚ v tiskové zprávě. Dál klesá podle údajů ministerstva zdravotnictví i počet zachycených případů covidu-19. Celková nemocnost všemi infekcemi dýchacích cest klesla o 2,2 procenta, výjimkou je věková skupina školáků. "U chřipce podobných onemocnění dosahuje mezitýdenní pokles nemocnosti 4,4 procenta, mírně se výskyt těchto infekcí zvýšil jen u dvou kategorií, a to u předškoláků a seniorů," uvedl vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Jan Kynčl. Mezi regiony podle něj významné rozdíly nejsou, nejvyšší nemocnost má několik týdnů Jihomoravský kraj. "V ČR se nadále vyskytuje řada nechřipkových respiračních virů včetně mykoplazmat, viry chřipky jsou zatím stále diagnostikovány v menší míře," dodal Kynčl. Pozitivní test na covid-19 mělo v listopadu necelých 7200 osob, proti říjnu necelá čtvrtina.

Praha spustila kampaň , která upozorňuje na to, že by lidí měli nechat usmrcení kaprů nakupovaných u kádí s živými rybami na odbornících. Zástupci hlavního města ji představili na tiskové konferenci. Cílem je podle nich zabránit drastickému zacházení s kapry. Kampaň poukáže také na to, že by lidé neměli umisťovat kapry do vany a neměli je vypouštět zpět do přírody, protože tak má minimální šanci na přežití. Pražané ji mohou vidět například v metru, v některých nemocnících nebo na informačních tabulích ve městě, informace najdou také na webu.  "Naším cílem je bez jakéhokoliv zákazu ukazovat a vysvětlovat, že je možné realizovat vánoční tradici a přitom se vyvarovat nejvíce drastickým způsobům zacházení s kapry," řekl náměstek primátora Jiří Pospíšil (TOP 09). Dodal, že cílem přitom není, aby z města před vánočními svátky zmizely tradiční kádě s kapry. Kampaň v Praze upozorňuje na to, že by lidé neměli živé kapry dávat na dlouhou dobu do vody ve vaně, jak je zvykem, protože jim to mimo jiné může způsobit teplotní šok. "Po umístění do chlorované vody domácí vany se ryba potýká s teplotním šokem, podrážděním žaber a kůže, což způsobuje stres, bolest a někdy i úhyn," uvedli zástupci magistrátu. Lidé by podle nich měli nechat odborníka při koupi, aby kapra usmrtil. Pokud se rozhodnou zabít kapra doma a nemají zkušenosti a správné vybavení, způsobují tak rybě většinou zbytečnou bolest, a prodlužují tak její utrpení. V Česku je náměstkyně primátora pro životní prostředí Jany Komrskové (Piráti) asi 3000 prodejních míst s kapry, z toho 200 jich má být v Praze.

Nový český eurokomisař Jozef Síkela (za STAN ) přestavil svůj kabinet. Povede ho Lucie Šestáková, která byla v Bruselu velvyslankyní ve výboru COREPER 1. Ten se zabývá dopravou, energetikou nebo životním prostředím EU. V nejbližším Síkelově okolí pak budou ještě unijní experti z Francie, Španělska, Itálie, Lotyšska a Slovinska. Napsal to na sociální síti X. Bývalý ministr průmyslu a obchodu Síkela nastoupil do funkce eurokomisaře v neděli. Na starosti má portfolio mezinárodního partnerství. Zaštiťovat bude i investiční iniciativu Global Gateway, kterou chce Unie konkurovat čínskému projektu nové Hedvábné stezky. Plán EU chce v příštích letech zajistit investice za až 7,6 bilionu korun.

Hned několik českých zástupců se podařilo dostat do kabinetů dalších nových eurokomisařů, vyplývá z informací ČTK. Češka Karolína Kottová by měla působit v kabinetu slovinské eurokomisařky Marty Kosové, další dva Češi by měli pracovat u místopředsedkyně Evropské komise Španělky Teresy Riberaové a rovněž místopředsedy komise Francouze Stéphaneho Séjourného. Česko má svou zástupkyni i mezi novými mluvčími Evropské komise, stala se jí Eva Hrnčířová. Bude mít na starosti rozsáhlou oblast od zaměstnanosti přes kulturu po zdraví, oznámila hlavní mluvčí nové unijní exekutivy Paula Pinhová.

Řidiči se na silnicích a dálnicích v Česku cítí méně bezpečně než řidiči v ostatních zemích Evropy. Naopak chodci hodnotí tuzemské chodníky jako bezpečnější než chodci v jiných evropských zemích. V průzkumu mezi 965 respondenty to zjistilo Centrum dopravního průzkumu (CDV), které o výsledcích informovalo v tiskové zprávě. Dálnice v Česku vnímá jako bezpečné pouze 58,6 procenta dotázaných řidičů, evropský průměr je 66,1 procenta. Silnice mimo obec označilo za bezpečné pouze 38,6 procenta českých řidičů oproti evropskému průměru 50,8 procenta. Lepší není ani situace na takzvaných místních komunikacích, tedy silnicích ve správě měst a obcí, které jako bezpečné hodnotí 34,3 procenta českých řidičů, zatímco evropský průměr je 51,4 procenta. Hodnocení bezpečnosti se přitom výrazně liší mezi jednotlivými kraji. Silnice mimo obec například hodnotilo jako bezpečné 48,1 procenta řidičů ve Zlínském kraji, kdežto v Karlovarském to bylo jen 22,3 procenta. Výzkum se uskutečnil jako součást mezinárodního projektu ESRA, jehož součástí je také subjektivní vnímání bezpečnosti na silnicích. "Analýza výsledků ukázala, že čeští řidiči motorových vozidel ve srovnání s evropským průměrem vnímají všechny využívané typy komunikací jako méně bezpečné. Hodnocení ze strany chodců a cyklistů sice odpovídá evropskému průměru, výsledků vyspělejších států však u nás nedosahujeme," uvedla Pavlína Skládaná z CDV.