• 29.11.2024

    Dluhy českých domácností u bank v říjnu meziměsíčně stouply o 15,4 miliardy na téměř 2,36 bilionu korun. Naopak dluhy firem se oproti září snížily o 1,7 miliardy na 1,44 bilionu korun. Vyplývá to z předběžných údajů zveřejněných ČNB. Dluhy domácností u bank trvale rostou od února 2016. Výjimkou byl duben 2022, kdy se meziměsíčně snížily, což ale bylo podle ČNB kvůli odebrání bankovní licence české pobočce ruské Sberbank.

    Více než tři čtvrtiny z dluhů domácností tvoří půjčky na bydlení. Jedná se celkem asi o 1,83 bilionu korun. Objem dluhů firem kolísá. Letos se jejich zadlužení do dubna zvyšovalo, v květnu kleslo, poté dva měsíce rostlo a následující měsíce zadlužení podniků střídavě klesalo a rostlo. U dluhů firem mají nejvýznamnější podíl dlouhodobé úvěry. V říjnu činily 787 miliard korun, tedy 55 procent z objemu úvěrů nefinančních podniků. Centrální banka zveřejňuje bankovní statistiku každý měsíc. V říjnu 2024 byla sestavena z dat 44 aktivně působících bank a poboček zahraničních bank, bez ČNB.

  • 29.11.2024

    Český prezident Petr Pavel s premiérem Jižní Austrálie Peterem Malinauskasem v Adelaide hovořili o vzájemné spolupráci a o technologicky vyspělých odvětvích, bezpečnosti nebo o současných globálních záležitostech. Návštěva Adelaide začala ve čtvrtek jednáním podnikatelských delegací. S českými zástupci se setkalo asi 160 představitelů australských firem. Večer hovořil s jihoaustralským předsedou vlády o spolupráci v technologicky vyspělých odvětvích, vědě a výzkumu či v bezpečnosti.

    V pátek poté Pavel navštívil univerzitu v Adelaide, prohlédl si výzkumného pracoviště Australského institutu pro strojové učení, navštívil také inovační čtvrť Lot Fourteen. Český prezident poobědval s guvernérkou Jižní Austrálie Frances Adamsonovou.

  • 29.11.2024

    Český astronaut Aleš Svoboda se v německém Kolíně nad Rýnem připravuje na případný let do vesmíru. Mohl by se tak stát po Vladimíru Remkovi druhým Čechem, který by se do vesmíru dostal. Podívat se tam může díky projektu Česká cesta do vesmíru, která má za cíl uskutečnit národní misi na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Pokud vše půjde podle plánu, odstartovat by mohl na konci roku 2026.

    Nejdůležitější částí předpokládaného letu budou technologické a vědecké experimenty českého průmyslu a vědy. Podané návrhy nyní posuzuje Evropská vesmírná agentura (ESA), která doporučí ty vhodné. Následně česká komise vybere, které bude financovat a na ISS se uskuteční. Na stanici by Svoboda, kterého ESA vybrala do záložního týmu astronautů, mohl pobýt i pár týdnů. Závisí to na finanční podpoře i rozhodnutí vlády. Česko podle ministra dopravy Martina Kupky ročně do ESA investuje více než 1,6 miliardy korun. Kupka již dříve sdělil, že co nejvíc peněz chce stát využít právě na českou misi.

  • 29.11.2024

    Česká ekonomika vzrostla během 3. čtvrtletí letošního roku meziročně o 1,3 procenta. Oznámil to Český statistický úřad, který tak potvrdil svůj odhad z konce října. Mezičtvrtletně stoupl hrubý domácí produkt o 0,4 procenta. V tomto případě se jedná o vylepšení předchozí predikce o 0,1 procentního bodu. Na straně poptávky byly nejvýznamnějším faktorem rostoucí výdaje na konečnou spotřebu domácností a změna stavu zásob. Negativně naopak na výsledek působila tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka.

    Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly meziročně o 2,5 procenta, z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností se zvýšily o 2,2 procenta. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí stouply o tři procenta. Tvorba hrubého fixního kapitálu klesla v porovnání s loňským třetím kvartálem o 0,8 procenta. Meziročně klesly investice do obydlí i do informačních a komunikačních technologií a ostatních strojů a zařízení. Naopak vzrostly investice především do ostatních budov a staveb a dopravních prostředků.

  • 29.11.2024

    Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) bude od ledna prvním plně digitalizovaným úřadem v Česku. Lidé budou tak moci všechny záležitosti vyřídit už jen on-line, pokud budou chtít. Na dotaz ČTK to uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj jeho úřad z vládního programu všechny úkoly splnil nebo splní do konce volebního období. Mezi tyto úkoly patří mimo jiné důchodová reforma, revize dávek nebo flexibilnější zákoník práce. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se kabinet bude do konce volebního období soustředit na jejich dotažení. Víceleté financování sociálních služeb, sjednocení péče o ohrožené děti pod jeden resort či zavedení státního fondu pro spoření na stáří, které vláda v programu slibuje, ale s největší pravděpodobností nebudou.

    Za největší úspěch ve svém úřadu považuje Jurečka digitalizaci, důchodovou reformu a revizi dávek, kdy by čtyři dosavadní příspěvky měla od července příštího roku nahradit jedna podpora.Další opatření se podle ministra dotahují. Od ledna by se měla digitalizovat agenda zaměstnanosti, v květnu evidence dětských skupin a od podzimu dávky pro postižené. Urychlit by se tak mělo přiznávání příspěvku na péči i další pomoci od státu.

  • 29.11.2024

    Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by podle Asociace exportérů mohl letos vzrůst o přibližně šest procent na rekordních zhruba šest bilionů korun z loňských 5,67 bilionu korun. Růstu exportu mimo jiné pomáhá i letošní oslabení koruny vůči euru. Pro rok 2025 ale asociace počítá s poklesem vývozu. Zahraniční obchod ČR by měl letos podle odhadů skončit přebytkem na úrovni 700 miliard korun. Loni byla bilance zahraničního obchodu, tedy rozdíl mezi hodnotou vývozu a dovozu, v plusu 526 miliard korun.

    Za první tři čtvrtletí vývoz meziročně vzrostl o 7,2 procenta na 4,5 bilionu korun. Vázne ale vývoz na Slovensko a do Německa, tedy do zemí, které jsou pro českou ekonomiku klíčové. U Německa, kam jde asi třetina českého exportu, byl za leden až září v přepočtu na eura růst vývozu nulový. U Slovenska, kam směřuje přes sedm procent exportu, byl v eurech meziroční pokles zhruba o dvě procenta. Tahounem růstu vývozu jsou letos automobily. Jejich export za prvních devět měsíců letošního roku meziročně vzrostl téměř o 30 procent na 594 miliard korun.

  • 29.11.2024

    Premiér Petr Fiala (ODS) je proti tomu, aby vláda předložila zákon, který by v Česku zaváděl emisní povolenky v dopravě a pro domácnosti. Naopak chce v Evropské unii usilovat o přehodnocení nebo dokonce zrušení celého systému. Podle něj je nezbytné, aby Evropa při prosazování klimatických cílů dbala také na to, aby tím neutrpěla její vlastní konkurenceschopnost vůči zbytku světa. Premiér to uvedl na tiskové konferenci, na které hodnotil tříleté fungování svého kabinetu.

    Nový evropský systém emisních povolenek označovaný ETS 2 by měl stanovit cenu emisí skleníkových plynů z dopravy a vytápění bytů v roce 2027. Opatření mají přiblížit EU k cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů alespoň o 55 procent oproti roku 1990. Už nyní jsou zpoplatněné emise v průmyslu či v energetice. Možné zavedení systému ETS 2 v Česku kritizovalo i opoziční ANO. Podle prvního místopředsedy hnutí Karla Havlíčka se už o placení za emise z dopravy a z vytápění už dávno rozhodlo a Fialova vláda české občany "fatálně zradila".

  • 28.11.2024

    Od západu ubývání srážek a později večer v západní polovině Čech místy až polojasno. Nejnižší noční teploty 5 až 1 °C. Nejvyšší denní teploty 3 až 7 °C, v 1000 m na horách kolem -1 °C. Čerstvý severozápadní až severní vítr. Na horách na severu může ještě napadnout 20 až 40 cm nového sněhu.

    Sněžku dnes zasáhl vítr o síle orkánu. Dopoledne v nárazech přesáhl rychlost 130 kilometrů v hodině, vyplývá z dat z měřicí stanice Poštovny Anežka na Sněžce. Hranice orkánu je 117,7 kilometru v hodině. Počasí v ČR ovlivňuje postupující studená fronta, za kterou začíná proudit chladnější vzduch od severozápadu.

  • 28.11.2024

    Česká družice Planetum1, kterou do vesmíru vyslalo Planetárium a hvězdárny hlavního města Prahy, ukončí v pátek svou misi. Informoval o tom na síti X Jan Spratek, který se na misi podílel. Podle posledních simulací v pátek družice vstoupí do hustých vrstev atmosféry, kde ji extrémní teploty 1500 až 3000 stupňů Celsia zničí. Na palubě družice shoří i symbolický dvoucentimetrový skleněný Hurvínek. Druhá družice Planetum2 je v přípravě. Podle Spratka bylo pražské Planetárium prvním na světě s vlastním satelitem.

    Družice podle něj za 30 měsíců na oběžné dráze nalétala více než 600 milionů kilometrů, přičemž původní odhady naznačovaly, že by mohla zůstat na orbitě až deset let. "Zvýšená aktivita Slunce posledních měsíců a let, kterou mohl téměř každý z nás zaznamenat pozorováním polárních září i z našich zeměpisných šířek, však způsobila nabobtnání zemské atmosféry, která začala družici významněji brzdit," uvedl Spratek na sociální síti. To pro družici znamená rychlou ztrátu výšky.

  • 28.11.2024

    Žárové pohřebiště Keltů, slovanské hroby z Velkomoravské říše i sídliště prvních zemědělců z mladší doby kamenné objevili archeologové v Dluhonicích u Přerova, kde prozkoumali 51 hrobů a přes 300 sídlištních objektů. Tyto nálezy při záchranném archeologickém průzkumu podle odborníků dokládají tisíciletý vývoj společnosti a využívání krajiny na území dnešního Přerovska. ČTK to dnes sdělil archeolog Marek Kalábek.

    Jedním z nejvýznamnějších objevů v Dluhonicích je rozsáhlá nekropole z období laténské kultury. Odborníci se domnívají, že pohřebiště vzniklo mezi druhým a třetím stoletím před naším letopočtem, kdy zde Keltové pohřbívali své mrtvé. "Jedná se o výjimečný nález, protože keltské hroby z jiných nalezišť jsou obvykle kostrové a vyskytují se v nižších počtech. Tady se nám podařilo odkrýt několik desítek žárových hrobů, což je opravdu unikátní," uvedl Kalábek. Archeologové u Dluhonic objevili 33 žárových hrobů, což podle něj činí z tohoto pohřebiště jedno z nejpočetnějších na střední Moravě.

    Mezi žárovými hroby dominoval hrob keltského bojovníka, který by pohřben s železným mečem, kopím a opaskem. Zřejmě tedy patřil k elitě zdejší komunity. Zbraň byla uložena v kožené pochvě a rukojeť meče byla vyrobena ze dřeva. Zatímco bojovníkův hrob vynikal bohatou výbavou, většina ostatních hrobů byla skromná.

Pages