Archeologové u Dluhonic objevili pohřebiště Keltů a slovanské hroby

Žárové pohřebiště Keltů, slovanské hroby z Velkomoravské říše i sídliště prvních zemědělců z mladší doby kamenné objevili archeologové v Dluhonicích u Přerova, kde prozkoumali 51 hrobů a přes 300 sídlištních objektů. Tyto nálezy při záchranném archeologickém průzkumu podle odborníků dokládají tisíciletý vývoj společnosti a využívání krajiny na území dnešního Přerovska. ČTK to dnes sdělil archeolog Marek Kalábek.

Jedním z nejvýznamnějších objevů v Dluhonicích je rozsáhlá nekropole z období laténské kultury. Odborníci se domnívají, že pohřebiště vzniklo mezi druhým a třetím stoletím před naším letopočtem, kdy zde Keltové pohřbívali své mrtvé. "Jedná se o výjimečný nález, protože keltské hroby z jiných nalezišť jsou obvykle kostrové a vyskytují se v nižších počtech. Tady se nám podařilo odkrýt několik desítek žárových hrobů, což je opravdu unikátní," uvedl Kalábek. Archeologové u Dluhonic objevili 33 žárových hrobů, což podle něj činí z tohoto pohřebiště jedno z nejpočetnějších na střední Moravě.

Mezi žárovými hroby dominoval hrob keltského bojovníka, který by pohřben s železným mečem, kopím a opaskem. Zřejmě tedy patřil k elitě zdejší komunity. Zbraň byla uložena v kožené pochvě a rukojeť meče byla vyrobena ze dřeva. Zatímco bojovníkův hrob vynikal bohatou výbavou, většina ostatních hrobů byla skromná.