Archeologové odkryli u Prahy sídliště staré 7000 let. Objevili 8 dlouhých sloupových staveb
Kam se kopne do země, tam se něco objeví. Taková je situace na plánované trase dostavby pražského okruhu. Poblíž Nupak odkryli odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd osm dlouhých sloupových staveb starých zhruba 7000 let.
"My jsme v rámci pátého úseku plánovaného obchvatu odkryli zhruba 1500 zahloubených objektů. A právě drtivá většina z nich byla součástí sídliště nebo vesnice z 5. tisíciletí před naším letopočtem. Hlavní jednotkou tohoto sídliště byly tzv. dlouhé sloupové domy. Jednalo se o stavby o rozměrech zhruba 5 x 20 až 25 metrů, takže opravdu velmi rozměrné. Prozkoumali jsme jich osm. Kromě těchto domů jsme odkryli i množství dalších sídlištních jam, především odpadního nebo skladovacího charakteru," upřesňuje Monika Psohlavcová z Archeologického ústavu.
Jak ukazují další nálezy vesnice z doby halštatské, zřejmě tu pobýval výše postavený člen společnosti.
"Jedná se o sídliště z 5. století před naším letopočtem, to je začínající mladší doba železná. Drtivá většina Evropy je ve znamení laténské kultury, jejíž nositelé jsou tradičně antickými prameny označováni jako Keltové. A v rámci tohoto poměrně běžného vesnického sídliště jsme kromě klasických pozůstatků každodenní činnosti jako keramiky, zvířecích kostí a tak dále, našli ve výplni jednoho zahloubeného domu i dvojici takových bronzových zdobených falér, což byly ozdoby koňského postroje. Už to vlastnictví koně evokuje, že v té vesnici žil někdo lépe společensky situovaný. A dokládá nám to i nález ouška z kylixu, což byla nádoba keramická, velice oblíbená k pití vína v oblasti Řecka. Takže zde máme i doklad, byť spíše zprostředkovaný, kontaktů se Středomořím, což určitě si nemohl běžný vesničan dovolit."
Zřejmě se zde těžilo i zlato
Výzkum přinesl jak nálezy datované od mladší doby kamenné až po vrcholný středověk.
"Kromě té samotné vesnice, jsme zde odkryli více než 50 jam kruhového půdorysu, každá ta jáma měla průměr od jednoho do čtyř metrů a jejich hloubka byla až čtyři metry. My jsme datovali tyto objekty do 13. století našeho letopočtu. S největší pravděpodobností se jedná o prospekční nebo přímo už těžební jámy, a nejspíše se zde jednalo o středověkou těžbu zlata, případně železných rud. Tak to jsme opravdu na těchto místech nečekali."
Lokalita se nachází zhruba 15 km vzdušnou čarou od Jílového u Prahy, které bylo historicky nejdůležitějším českým zlatým dolem, především ve 13. - 14. století.
Záchranný archeologický průzkum pokračuje. Připravovaná trasa dálnice D1 - Běchovice vede oblastí, kterou procházeli a osídlovali lidé už od pravěku.
"Celá ta oblast, celý ten obchvat prochází velice zajímavou krajinou, která odjakživa byla lidmi osidlována, takže tam bylo jasné, že v podstatě téměř kamkoliv se hrábne do země, že tam nějaké archeologické situace najdeme," dodává Monika Psohlavcová z Archeologického ústavu.
Archeologové začali s průzkumem v trase výstavby letos v květnu. Od té doby prozkoumali více 9000 archeologických objektů. Připravovaná dálnice vede oblastí, kterou procházeli lidé už od pravěku. Pražský okruh, klíčová dopravní stavba v zemi, bude po svém dokončení měřit 83 kilometrů a propojí deset dálnic.
