Archeologové objevují Omán. Zkoumají dobu migrace lidí z Afriky i tehdejší klima
Jak se první lidé dostali z Afriky do zbytku světa? Tuto a další otázky zkoumala mezinárodní skupina archeologů v Ománu. Vedl ji tým badatelů z České republiky.
Jejich poznatky by měly pomoci lépe pochopit historii a někdejší klimatické podmínky v největší písečné poušti světa. Archeologové objevili mimo jiné pěstní klíny z období první migrace člověka z Afriky, skořápky vyhynulých pštrosů a skalní rytiny. Vědci se snaží studovat i lidskou adaptabilitu na změny klimatu, uvedl vedoucí expedice Roman Garba z Archeologického ústavu AV. Tým také zkoumal 2000 let staré rituální kamenné monumenty, tzv. trility.
"Kameny jsou vysoké 50 až 80 centimetrů a stojí na jakémsi podstavci. V jejich blízkosti jsou umístěny čtvercové balvany. Vedle nich je také řada velkých ohnišť."
Více než 2000 let stará rituální místa, na která se expedice zaměřila, se nachází ve středním Ománu. Pomocí satelitních snímků však Roman Garba prohledal mnohem větší území, kde se nacházejí drobné stavby:
"Nacházejí se ve východním Jemenu a podél celého pobřeží Ománu. Celkově se jedná o pásmo dlouhé 1800 kilometrů, kde se vyskytuje tento druh jakéhosi miniaturního Stonehenge."
Na skalních malbách je i želva
Archeologové na jihu země, obklopeném písečnými dunami, zkoumali také kamenné nástroje.
"To jsou kamenné nástroje, které mohou být 300 000 až 1,5 milionu let staré. Například pěstní klíny. Jsou to důkazy první migrace předchůdců moderního člověka z Afriky do světa."
Ve středním Ománu v oblasti Nafun vědci prozkoumali také neolitickou pohřební komoru. V její blízkosti objevili skály s rytinami, které by mohly být staré až 7000 let, dodává Roman Garba.
"Skály jsou pokryty více než 500 obrázky. Jsou tam velbloudi, koni, osli, a jezdci na velbloudech. Letos se nám podařilo objevit také vyobrazení želv. Kromě obrázků je tam také přes 200 nápisů v jihoarabském písmu, které ještě není rozluštěno."
Byl Omán zelenou zemí?
Na vykopávkách v Ománu se pod vedením Archeologického ústavu Akademie věd ČR podílelo celkem 21 archeologů a geologů z deseti zemí. Další výzkumy na místě plánuje výzkumný projekt na jaře příštího roku.
Objevy z Ománu také dokazují, že si lidé i před tisícovkami let rádi hráli. Loni ománsko - polský tým archeologů v severním Ománu objevil herní desku starou 4000 let. Tvoří ji plochý, asi 30 centimetrů dlouhý kámen s rýhami s pravidelnými důlky.
První archeologické výzkumy v Ománu začaly v 70. letech. Výzkumy z poslední doby ukázaly, že v oblasti dnešní pouště byly mokřiny, žila tam zvěř i lidé.
Také čeští archeologové vycházejí z předpokladu, že Arábie byla v době před 8 až 4 tisíci lety zelenou zemí. Dnes vidíme jen hory a pouště, ale poslední výzkumy ukazují, že ještě dnes na jihu Ománu převládá monzun, který přináší vláhu, a tato malá část země je opravdu zelená.
