Středověké šperky, vzácné nálezy i podobizny lidí. Unikátní Klenotnice Velké Moravy se otevřela veřejnosti
Už dvacet let patří Archeoskanzen v Modré u Velehradu k nejnavštěvovanějším turistickým destinacím Moravy. Nyní své expozice ještě rozšířil. Otevřel unikátní podzemní Klenotnici Velké Moravy, ve které představuje nejen šperky a vzácné nálezy z 9. století, ale i podobizny tehdejších obyvatel Moravy.
V prostoru klenotnice, která má podobu kruhového panteonu o průměru dvaceti metrů, mohou nyní návštěvníci obdivovat na 200 různých předmětů. Přísně střežený výstavní prostor je v podzemí a nahoře je zvonička, kterou dolů prochází denní světlo osvětlující šperky ve vitrínách.
„Až doposud nebyl na celé Moravě výstavní objekt, který by splňoval bezpečnostní opatření pro vystavení velmi cenných historických exponátů. To naše klenotnice umožnuje. Jde totiž o podzemní monolitický objekt s veškerým zabezpečením proti krádeži i poškození,“ připomněl při otevření starosta Modré Miroslav Kovářík (BEZPP, za Pro Modrou společně).
Výstava je rozdělena na dvě části. Jedna ukazuje typické předměty pro velkomoravského velmože, jako například zdobené dýky, meče, sekery či ostruhy. Ve druhé jsou prezentovány předměty typické pro ženy, mezi nimi zlaté a stříbrné náušnice nebo náhrdelníky.
„My se obdivujeme královským šperkům, přemyslovským šperkům a podobně, které jsou mohutné, krásné. Ale umělecké zpracování Velké Moravy je na neskutečné výši. Je to něco, co se teprve teď snažíme rozluštit, snažíme se přijít na ty technologie. A jemnost velkomoravských šperků je unikátem v rámci celé Evropy,“ připomněl starosta Kovářík.
Většinou jde o originály
Významným partnerem a současně odborným garantem projektu klenotnice je Moravské zemské muzeum v Brně, v jehož prostorách byla uložena většina nálezů z území dnešní Moravy. Muzeum do expozice zapůjčilo sbírku nejcennějších šperků a zároveň umožnilo i výrobu takzvaných vědeckých kopií.
„Většinou jde o originály, které byly v minulosti vystavované jen zcela výjimečně,“ upozornil archeolog a vědecký pracovník Moravského zemského muzea Luděk Galuška.
Výstava má podle ne jasnou koncepci. „Směřoval jsem ji na elity Velké Moravy, samozřejmě. Klenotnice Velké Moravy, co jiného než klenoty, a ty vlastnila elitní vrstva tehdejší společnosti. To znamená knížata, velmoži, jejich manželky, ale i děti,“ dodal Galuška.
Historická cena vystavených předmětů je podle něj nevyčíslitelná. Pocházejí z několika významných velkomoravských lokalit, například ze Starého Města, Uherského Hradiště-Sadů, Modré, Mikulčic nebo Pohanska u Břeclavi. Návštěvníci uvidí i zvon ze slovenské Bojné.
Expozice však nenabízí jen šperky a nálezy, ale také vědecky rekonstruované tváře lidí ze středověku, kteří v této oblasti žili a jejichž kosterní pozůstatky zde byly objeveny. Zasazené jsou do panoramatických scén, které zachycují důležité momenty vzniku a existence moravského státu.
Archeoskanzen v Modré představuje opevněné sídliště z doby Velké Moravy. Vznikl před dvaceti lety na podkladě skutečných archeologických nálezů, z nichž některé pocházejí přímo z místa, kde se skanzen nachází. Areál navštíví ročně čtvrt milionu lidí.
