projekt

Pražské vodárenské věže

Na výřezu ze Sadelerova prospektu Prahy lze vidět z dodnes zachovalých vodárenských věží Staroměstskou (kousek vpravo od Karlova mostu) a Šítkovskou (poslední věž u Vltavy vpravo)

Mezi stovkami věžovitých staveb, kterými se Praha může pochlubit, jsou trochu upozaděné vodojemy. Obvykle svou výškou a mohutností nepředčí kostely, neslouží jako rozhledny a kromě několika výjimek na nich nelze obdivovat bohatou sochařskou nebo štukovou výzdobu. Přesto se mezi nimi dochovala řada cenných technických a mnohdy i historických památek, které si zasluhují pozornost a ochranu.

Staroměstské mlýny po požáru v roce 1848 | Autor obrazu: Bedřich Havránek,   public domain

Nejstarší zásobování vodou na území hlavního města se opíralo o vydatné prameny, od nichž vedlo samospádem potrubí k důležitým stavbám. Bohatý vodní zdroj, jaký představovala Vltava, se začal využívat až v době, kdy byla zkonstruována čerpadla. Energii pro ně generovala kola vodních mlýnů roztáčená říčním proudem. 

Hlavní funkce vodojemů vždy spočívala v zadržování vody pro případ výpadků v zásobování touto důležitou surovinou a ve starších dobách také v protipožární strategii. Věžové vodojemy mají navíc za úkol vyrovnávat rozdíly mezi dodávkou vody ze zdroje a odběrem v místě spotřeby a dále zajistit požadovaný tlak vody. 

Novomlýnská vodárenská věž | Foto: Miloš Turek,  Radio Prague International

V českých zemích se první věžové vodojemy objevily na sklonku gotiky před více než 600 lety. Vzhledem k tomu, že měly dřevěné konstrukce, se nedochovaly. Na jejich místech se začaly od 16. století stavět kamenné a zděné objekty. V hlavním městě lze dodnes obdivovat vodárenské věže z tohoto období - Novomlýnskou, Staroměstskou, Šítkovskou a Malostranskou. Rozmach výstavby věžových vodojemů přineslo období průmyslové revoluce. Pravděpodobně největší skupinou vodárenských věží byly od 2. poloviny 19. století drážní vodojemy. Parní trakce vyžadovala pravidelné doplňování vody, a tak téměř každé nádraží mělo své zásobníky. Je pravdou, že tyto stavby obvykle nepřesáhly svou výškou tři podlaží, vzhledově tedy připomínaly běžné hospodářské budovy. Ve 20. století v souvislosti s modernizací vodárenských sítí význam věžových vodojemů ve městech postupně klesal, často začaly chátrat, ustoupily nové výstavbě nebo byly adaptovány pro jiné účely.

Jednotlivé kapitoly letního seriálu Pražské vodárenské věže přinášejí krátké příběhy více než dvaceti míst v hlavním městě se zajímavými vodárenskými věžemi, které dodnes spoluvytvářejí zástavbu či krajinu Prahy.

nejnovější články

Pages