Antropoložka a sochař rekonstruují tváře dvou velkomoravských šlechticů. Je jedním z nich Svatopluk I.?
Eva Vaníčková a Ondřej Bílek vytvářejí již šest let pomocí vědeckých metod velmi realistické rekonstrukce obličejů historických osobností. Ve své nejnovější práci se zaměřili na dva velkomoravské velmože.
Uherské Hradiště je malé moravské město. Před několika staletími to však bylo důležité sídlo Velkomoravské říše. Velká Morava byla tehdy poměrně mladým státním útvarem, zato ale ovládala rozsáhlé oblasti ve střední a východní Evropě.
První šlechtic ležel v největším hrobě
Analýza různých lidských ostatků přinesla pro přiblížení života na Velké Moravě mnoho důležitých poznatků, antropoložka Eva Vaníčková a sochař Ondřej Bílek se ale rozhodli jít ještě o krok dál a pomocí vědeckých postupů vytvořili velmi realistické rekonstrukce obličejů dvou významných šlechticů, kteří ve Velkomoravské říši žili v 9. století.
„Na vrcholu kopce byl chrám, u kterého jsme našli několik pohřebišť. Pokud jde o prvního ze šlechticů, jehož kostra se nacházela v hrobě č. 122, rozhodli jsme se vytvořit hyperrealistickou rekonstrukci obličeje. Jeho hrob byl tím největším na celém hřbitově. Muž měl silnou tělesnou konstituci a v době smrti mu bylo 40 až 50 let.“
Velké množství nalezených lidských ostatků potvrzuje význam, který místo kdysi mělo. Eva Vaníčková podotýká, že právě vzhled a stav koster těchto dvou osob při jejich nalezení vedly k domněnce, že se jedná o šlechtice.
Může být druhým šlechticem Svatopluk I.?
Za zmínku stojí zejména druhý z nich, pohřbený v hrobce, která svou velikostí převyšovala ostatní a byla umístěna ve zvláštní kapli přistavěné k hlavnímu chrámu. Podle Evy Vaníčkové by mohlo dokonce jít o slavného Svatopluka I., jenž byl správcem Nitranského knížectví a poté, co převzal trůn po svém strýci Rastislavovi I., se stal i vládcem Velkomoravské říše.
„Můžeme předpokládat, že jeho společenské postavení bylo ještě vyšší než u prvního muže, jehož tvář jsme se rozhodli rekonstruovat. Hrobku zdobí barevný náhrobek, na kterém můžeme rozpoznat malby v byzantském stylu. Velká pozornost byla věnovaná zpracování zdiva hrobky. Lebka muže však v dobrém stavu není, proto jsme při rekonstrukci využili především starší kresby známého paleoantropologa, profesora Emanuela Vlčka.“
Kniha o předcích představuje 14 historických osobností
Eva Vaníčková a Ondřej Bílek představují výsledky společné šest let trvající práce v knize Tváří v tvář našim předkům - Laboratoř antropologické rekonstrukce.
Kniha obsahuje obrázky a zajímavé podrobnosti o dvou „rekonstruovaných“ šlechticích. Kromě toho se zmiňuje i o neandrtálském lovci, středověkém horníkovi a dalších.
„O těchto šlechticích se zmiňujeme ve dvou posledních kapitolách. Kniha obsahuje i dalších 14 historických osobností, jejichž obličeje jsme se rozhodli zrekonstruovat. Každá kapitola se skládá z detailní fotografie a popisu, kým dotyčný člověk byl a jakým způsobem jsme jeho tvář ztvárnili. Zahrnuje i informace o jejich zdravotním stavu nebo osobním životě.“
Velká Morava zažila dobu svého největšího rozkvětu v období od roku 833 do počátku 10. století.
Rozlohou zabírala území dnešní České republiky a Slovenska a části Maďarska, Rumunska, Polska, Rakouska, Německa, Srbska, Slovinska, Chorvatska a Ukrajiny. Říše významně kulturně ovlivnila budoucí slovanské národy střední Evropy.
Moravské zemské muzeum v Brně je místem, kde se o historii Velké Moravy můžete dozvědět více. Muzeum také vystavuje čtyři zrekonstruované tváře historických osobností vytvořených Evou Janíčkovou a Ondřejem Bílkem.
