V brněnském muzeu ožije šaman z doby lovců mamutů. Podle antropologů trpěl bolestmi kostí

Šaman z doby lovců mamutů byl velký muž a za života trpěl silnými bolestmi. Dokázal to antropologický výzkum zbytků kostí postižených dlouhodobým zánětem.

Šaman a antropoložka Eva Vaníčková|Foto: Václav Šálek, ČTK

Možná to byl právě prožitek bolesti, který muži otevíral cestu k šamanským rituálům. Že se jedná o šamana, pohřbeného před 26 tisíci lety, svědčí loutka z mamutoviny a pohřební výbava.

Pleť Evropanů v paleolitu byla většinou tmavá

Podle odborníků, kteří představili jeho figurální rekonstrukci, měl šaman tmavou pleť. Jeho DNA sice zatím neanalyzovali, vycházejí však z nejnovějších vědeckých poznatků o Evropanech v paleolitu. A pro ty nebyla světlá pleť typická, vysvětluje antropoložka Eva Vaníčková.

Sochař Ondřej Bílek|Foto: Filip Fojtík, Moravské zemské muzeum

"Většina těch studií prokazuje tmavou barvu pleti. My se snažíme ztělesnit to, že se jedním pohledem podíváte na antropologickou analýzu hromady lidí. Takovýmto hyperrealistickým způsobem přinášíme tu historii k nám, byť není stoprocentní, ale je lepší než žádná."

Na rekonstrukci šamana se podílela právě Eva Vaníčková a sochař Ondřej Bílek z Laboratoře antropologické rekonstrukce Moravského zemského muzea.

Loutka z šamanova hrobu sloužila při rituálech

Loutka z šamanova hrobu|Foto: Václav Šálek, ČTK

Na hrob šamana, který byl bohatě vybavený kly a kostmi velkých zvířat, narazili dělníci už v roce 1891 ve Francouzské ulici v Brně. Žádné podobné hroby ze stejné doby se v okolí nenašly, podle archeologů tak šlo ve všech směrech o mimořádný pohřeb.

Postava šamana bude součástí připravované výstavy Nejstarší šperky a ozdoby těla. Mezi vzácné exponáty bude patřit i loutka ze šamanova hrobu. Loutky mohly představovat duchy předků, jindy do nich šamani chytají duchy nemocí nebo duše lidí i zvířat, takže se stávají rekvizitami různých ceremonií. Muž ji nejspíš používal při rituálech, podobně jako sibiřští šamani o tisíce let později, připomněl archeolog Martin Oliva.

Archeolog Martin Oliva a šaman|Foto: Václav Šálek, ČTK

"Překvapivá četnost těch analogií s těmi sibiřskými šamany dovoluje říct, že měli velmi podobnou animistickou víru s těmi lovci. Dá se říct, že tenhle nález je jedinečný v tom, jaký průhled dovolil do duchovní sféry tehdejších lidí."

Ze základních šamanských potřeb chyběl v hrobu ve Francouzské ulici pouze buben. Pokud byl podle Olivy ze dřeva a kůže, dochovat se nemohl. Paličce na buben však odpovídá kus sobího parohu s ohlazenou růžicí.

Podle Evy Vaníčkové byl šaman robustní muž. Jeho lebka se dochovala jen částečně, proto i tvář na figuře v muzeu překrývají ozdoby ze schránek třetihorních měkkýšů. Na zachovalých fragmentech lebky odborníci rozeznali výrazné nadočnicové oblouky, nízké čelo a starobylou žilní strukturu, blízkou neandrtálcům.