Jak vypadal pravěký život v Česku? Byl mnohem barvitější, než se předpokládalo

 Archeologové zkoumali genomů 271 lidí žijících na území Čech před 7000 až 3500 lety

Řadu překvapivých informací o životě ve střední Evropě odhalila nová analýza genomů pravěkých obyvatel Česka. Vědci z česko-německého týmu zjistili, že skupiny lidí, které na území současného Česka přišly, rychle změnily pravidla a vytlačily kulturu původních obyvatel. Odhalili i skupinu privilegovaných mužů s výhradním právem plodit děti. Podle vědců se ukazuje, že život ve střední Evropě byl mnohem barvitější, než se předpokládalo.

Zjednodušené shrnutí hlavních procesů,  které formovaly genetickou a kulturní diverzitu na území Čech před čtyřmi až šesti tisíci lety | Zdroj: Science Advances

Mezinárodní tým archeologů měl při výzkumu k dispozici ostatky téměř tří set lidí žijících 7 tisíc až 3 a půl tisíc let před naším letopočtem na území dnešních Čech. Jejich kmeny utvářely středoevropskou dobu bronzovou. Výsledky popisující například dosud neznámé migrační vlny publikoval prestižní časopis Science Advances.

Jde o nejméně tři migrační vlny. DNA současných evropských populací se totiž skládá ze tří základních elementů. Těmi hlavními byli lovci a sběrači, kteří tady žili už před deseti tisíci lety, dále je to kultura, která přišla z Anatolie s neolitickou revolucí a se vznikem zemědělství v šestém tisíciletí před Kristem, a stepní populace, které se objevily o tři tisíce let později.

Foto:  Akademie věd ČR

Studie také mění pohled na únětickou kulturu starší doby bronzové, o které se většinou předpokládalo, že vznikla domácím vývojem na podhoubí kultury zvoncovitých pohárů. Genetická data ale nově -  a podle vědců překvapivě - ukazují na zásadní genetickou změnu s kořeny spíše na severovýchod od české kotliny.

„Doposud se předpokládalo, že se obyvatelstvo u nás vyvinulo z předchozího. Nepředpokládal se žádný příchod nějakého masivního počtu obyvatelstva a už vůbec ne ze severovýchodu. Čili to je úplně nové zjištění,“ řekl Českému rozhlasu spoluautor mezinárodní studie Michal Ernée z české Akademie věd.

Příchozí asimilovali také místní ženy

Podle něj se také podařilo prozkoumat vzorky prvních generací populace se stepním podílem na českém území a poodhalit jejich působení na ‘starousedlíky‘.

Michal Ernée | Foto:  YouTube kanál Akademie věd ČR

„Máme na jednom pohřebišti jak nově příchozí, lidi s kulturou se šňůrovou keramikou, tak místní, kteří nemají v DNA žádný stepní element, ale jsou pohřbeni už v habitu těch příchozích. To znamená, že byli integrováni do komunity příchozích,“ popsal archeolog.

Příchozí skupiny lidí podle výzkumu překvapivě asimilovaly také místní ženy. „Dříve se myslelo, že šíření kultury se šňůrovou keramikou bylo spojené hlavně s muži, kteří sem přišli a podrobili si místní obyvatelstvo. Nám se podařilo prokázat, že to není tak úplně pravda, protože s nimi přišly i ženy, které mají stejně vysoký podíl stepní DNA jako muži,“ řekl Ernée.

Systém privilegovaných mužů

Zdroj:  YouTube kanál Akademie věd ČR

Mezi další nová zjištění patří třeba i to, že všichni muži na území dnešních Čech byli po postupném snižování rodových linií v podstatě potomky jediného, geneticky nepříliš vzdáleného předka.

Zatímco po příchodu na území dnešních Čech existovalo nejméně pět různých mužských příbuzenských linií, v pozdějším období už to byla téměř výhradně jen jedna.

To může podle vědců odrážet vznik nových sociálních struktur nebo vědomých, cílených regulací sexuálního chování, které ve svém důsledku vytvořilo systém, kde měla jen velmi omezená skupina mužů právo plodit potomstvo.

Časové a geografické rozložení studovaných jedinců z mladší doby kamenné a doby bronzové | Zdroj:  Science Advances

Tento poznatek naznačuje příchod nových migrantů někdy před 4500 lety, kteří v krátké době zcela nahradili všechny dosud existující mužské rodové linie.

Vědci v závěru studie píší, že jejich poznatky upozorňují, jak významnou roli v šíření kultur i genů v pravěké Evropě sehrála migrace obyvatelstva.

klíčové slovo: