Jalta: třpytivý palác z černých časů
Od svého zrodu koncem padesátých let byla Jalta nejluxusnějším hotelem v tehdejším Československu. Eleganci, přepych a nejvyšší standard si hotel udržel přes rozbouřená léta do dnešních dnů.
Stavební parcela po zničené budově na Václavském náměstí ležela od konce války dlouho ladem. Až v roce 1956 se začalo kopat a stavět. Na svou dobu šlo všechno až neuvěřitelně rychle. 1. června roku 1958 byl nový hotel slavnostně otevřen prvním hostům.
Z Popelky princezna
Architektem byl Antonín Tenzer. V návrhu budovy využil prvků funkcionalismu, což ji odlišovalo od typické architektonické tvorby převládajícího socialistického realismu. Dominantním stavbám, které byly postavené hlavně v padesátých letech se hanlivě říkalo stalinské baroko. V případě Jalty musíme takové označení odmítnout. Ještě na začátku výstavby se změnila její koncepce. Tenzer prosazoval ideu luxusního hotelu odpovídající významu místa proti původně zamýšlenému hotelu nižší kategorie. V projektu Jalty nebyl pouze architektem, ale koncipoval celou stavbu hotelu. Dokázal vytvořit výtvarný celek, který zahrnoval mobiliář a veškeré zařízení od podlahy ke stropu. Vybíral pro hotel výtvarná díla a bylo z čeho. Na finální podobě Jalty se tak podílela řada uznávaných českých umělců, kteří sbírali ocenění na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu, například Stanislav Libenský, Jaroslava Brychtová, Antonín Kybal a Václav Markup. Tenzer si vyvzdoroval opravdu masívní použití mramoru, nebo vzácného travertinu. Podle manažerky hotelu Lucie Čihákové je mramor hlavním materiálem, který v hotelu můžete vidět: „Mramor tady je, ať už to jsou podlahy, obklady na zdech, celé schodiště hotelu je mramorové. Točité schodiště propojující restauraci s konferenčním centrem je mramorové. Ten mramor tady je původní.“
S nadstardními požadavky Antonín Tenzer nakonec uspěl, protože výstavba Jalty měla osobní podporu tehdejšího prezidenta republiky Antonína Zápotockého. Jako architekt nemusel použít žádné běžné, typizované prvky. Všechny detaily i v interiérech se dělaly na míru. Sám prezident Zápotocký se osobně podílel i na výběru kamenů pro obložení. A vybral překvapivě dobře, právě mramor a travertin. Byl totiž vyučený kameník a musel být jako řemeslník zkušený, když v mládí pracoval na dokončení výstavby chrámu svatého Víta na pražském hradě.
Jalta, díky své výjimečné fasádě a interiéru, se vymykala tehdejší době. Byla to také nejdražší budova v poválečném Československu. Slavnostního otevření se Tenzer nezúčastnil, protože ho nikdo nepozval. Hotel byl představen jako kolektivní dílo socialistických stavitelů.
Ve své době nevídané
Hotel byl na tehdejší dobu luxusně vybaven. Vedle originálního nábytku, lustrů, závěsů a koberců a dalších věcí, které byly vyrobené přímo pro Jaltu, měli hosté na pokojích k dispozici telefon, rozhlasový přijímač, a dokonce i televizor. Při tom Československá televize v té době měla za sebou teprve první měsíce vysílání. Topení vedené ve stropech už tehdy doplňovala klimatizace. Všechny pokoje měly vlastní WC a koupelny. Do nadstandardních služeb patřila například i péče o obuv hostů. S tím se počítalo už v projektu. Každý pokoj měl skříňku jako botník, který měl druhá dvířka na chodbě. Hosté tam odložili obuv a personál jim vrátil čisté boty, aniž by je vyrušoval. Hotel měl také vlastní kadeřnický salón. V době zahájení provozu pracovalo v Jaltě 164 zaměstnanců. Ti, kteří pečovali o hosty, museli ovládat cizí jazyky. Všichni měli jednotné oblečení, pokojské černé šaty s bílou zástěrou a s čelenkou a číšníci smoking. Na konec padesátých let opravdu nevídané.
Od kanadských hokejistů po hollywoodské hvězdy
Mezi první hosty hotelu Jalta kromě režimních prominentů z domova i ze socialistického zahraničí patřili kanadští hokejisté, kteří přiletěli na MS v hokeji v zimě 1959. To bylo slavné mistrovství. Naši hokejisté sice obsadili až třetí místo a získali bronzové medaile, ale byli jediní, kteří dokázali porazit vítěznou Kanadu. Tehdejší první dáma jazzu Vlasta Průchová, která v Jaltě vystupovala, vzpomínala, jak si mladí Kanaďané v čele s legendárním Alem Dewsburym užívali noční život. V hotelovém baru se ještě v roce 1969 točila skvělá komedie Světáci o trojici fasádníků ze Šumavy. Personál hotelu měl na sobě uvedený dress code. V Jaltě bydlel Dalajláma, hollywoodské celebrity Mia Farrow a Bruce Willis, britský spisovatel Frederick Forsyth, rockové hvězdy Suzi Quatro a Bruce Springsteen a často i slovenský operní pěvec Peter Dvorský. Jaltu si také oblíbil Waldemar Matuška. Ale nejde jenom o slavnou historii. Jalta i po mnoha desetiletích zůstává v popředí mezi pražskými hotely. Čím to je?
„Já se domnívám že, ten důvod může být jednoduchý. Nejsme součástí žádného hotelového řetězce. Naši majiteli jsou lidé, kteří se o hotel zajímají a snaží se ho uchovat v tom duchu, ve kterém byl postaven, inovují ho a vylepšují jeho kvalitu. Jsme na očích. Václavské náměstí je místo, kde se pohybuje hodně lidí, okolo nás je spousta firem, kteří na nás vidí. Hodně záleží na doporučení hostů, kteří u nás už byli. Většina z nich se pravidelně vrací, ať už to jsou hosté restaurace, nebo účastníci různých konferencí, se kterými je spojené i ubytování,“ dodává manažerka Lucie Čiháková.
Protiatomový kryt pod Jaltou
Nespornou raritou je protiatomový kryt ve druhém suterénu, který mohl pojmout 150 osob. Kryt má tři metry silné betonové zdi plněné olovem, které měly zabránit průniku radioaktivního záření. V krytu byla ordinace s operačním pracovištěm, podzemní nádrž na vodu a odposlouchávací zařízení. O existenci krytu, který byl vystaven ještě před zahájením výstavby hotelu se veřejnost dozvěděla až v roce 1990. Od roku 2013 je v něm Muzeum studené války. Dostanete se třeba do místnosti pohraniční stráže, stanice SNB, přečtete si informace o železné oponě, nahlédnete do malého operačního sálu, je tu dnes už archaický dálnopis a odposlouchávací zařízení. Jsou tu i další dobové předměty, motorky, uniformy. Při návštěvě podzemí hotelu jsme narazily hned na dvě skupiny návštěvníků ze zahraničí. Značný zájem vysvětluje manažerka hotelu Jalta Lucie Čiháková: „Muzeum studené války je přístupné veřejnosti, samozřejmě i hotelovým hostům. Kdo má zájem ten kryt navštívit, tak samozřejmě přes oficiální webové stránky má možnost udělat si rezervaci prohlídky a může k nám zavítat. Je to opravdu zajímavá prohlídka, která datuje historii Československa od roku 1918 až do roku 1989.“
Hotel Jalta, vlastně oficiálně Jalta Boutique Hotel v horní části Václavského náměstí je kulturní památkou České republiky. Vlastníkem je společnost Flow East, která ho nabízí jako pětihvězdičkový hotel s 94 pokoji.
Související
-
10 nejslavnějších pražských hotelů
Objevte s námi kouzlo pražských hotelů, tak jak jste ho dosud nepoznali.
