Historie vykopaná rýčem
Pravěké osídlení, románské kostely i paláce, dílna na výrobu zlatých a stříbrných šperků a další artefakty přibližují důležitost bájného Vyšehradu. Devět nejvýznamnějších archeologických objevů si návštěvníci mohou prohlédnout přímo na místě poblíž Purkrabství na venkovní panelové výstavě.
Vyšehrad je veřejnosti znám především jako místo spjaté se starými českými pověstmi nebo jako park sloužící pro odpočinek příchozích uvnitř historické Prahy. Ve skutečnosti však tato skála nad Vltavou nabízí mnohem víc, ukrývá totiž pozůstatky významného centra středověkého českého státu založeného Přemyslovci – rodem nejstarších českých panovníků.
To samozřejmě láká k archeologickým výzkumům. Ten na Vyšehradě provádějí archeologové soustředěně už sto let. Za tu dobu si připsali mnoho nálezů, devět nejdůležitějších nyní přibližuje panelová výstava Devět nejvýznamnějších archeologických objevů na Vyšehradě. Všechny pocházejí z jihozápadní části lokality, kde stála středověká akropole – vnitřní opevněné jádro hradu.
„Cílem této výstavy je představit hlavní archeologické objevy učiněné na tomto místě a stručně poukázat, jak nám pomáhají porozumět jeho někdejší důležitosti. Zároveň jsou vyšehradské objevy významné i pro poznání evropských panovnických dvorů,“ říká autor výstavy Ladislav Varadzin z Archeologického ústavu AV ČR.
Středověká panovnická sídla
Na Vyšehradě se dochovaly pozůstatky tří fází středověkých panovnických sídel (nejen) s kostely, vždy na ploše téměř tří hektarů. Výstava představuje například nejstarší kostel, který měl na svou dobu velké rozměry (asi 300 m2), neobvyklý tvar a zřejmě plnil nějakou evangelizační úlohu.
Dílny na výrobu stříbra a zlatých šperků zase dokazují, že Přemyslovci měli přístup ke stříbrné rudě a výrobu drahých šperků pod přímou kontrolou, což jim pomáhalo formovat ekonomické i sociální vztahy.
Jeden z devíti objevů připomíná, že na místě ikonické katedrály sv. Petra a Pavla stála původně románská bazilika o délce 53 metrů, která už ve své době měla plnit významnou sakrální i reprezentační funkci.
Dětský hrob z pravěku i románské sarkofágy
Vyšehrad ale osídlili lidé už dávno před Přemyslovci – archeologové našli základy chat a dalších objektů z doby před zhruba 5000 lety (3800–2700 př. Kr.). Objevili také hrob tří- až čtyřletého dítěte. Pak ale bylo pravděpodobně celé místo až do roku 950 p. Kr. neosídlené.
Jako pohřebiště si Vyšehrad vybrali nakonec i někteří Přemyslovci, jak dokazuje další z top devítky nálezů – románské sarkofágy. Známé jsou dva, které potvrzují pohřbívání panovníků mimo Pražský hrad.
„Kromě historického významu pro Českou republiku funguje Vyšehrad jako laboratoř pro testování mocenských znaků v archeologii. Jedná se o důležité artefakty, které dokládají přítomnost elit a jak se tyto elity v dané době a na daném místě projevovaly,“ vysvětluje Ladislav Varadzin.
Venkovní panelová výstava vznikla ve spolupráci s Národní kulturní památkou Vyšehrad u příležitosti výročí systematických archeologických vykopávek na Vyšehradě zahájených v roce 1924. Je přístupná volně od 13. září do 4. října 2024 v blízkosti Purkrabství.
Nová vstupní expozice s umělou inteligencí
Návštěvníci se zároveň můžou těšit na novou výstavu přímo v prostorách Vyšehradu. Národní kulturní památka Vyšehrad plánuje celkovou rekonstrukci expozice mapující historické podoby Vyšehradu.
„Archeologické památky na Vyšehradě jsou veřejnosti zatím vcelku skryté. Proto se je snažíme prezentovat, ať už v rámci komentovaných prohlídek nebo nového informačního systému a digitálního audioprůvodce. Nová stálá expozice, na které s Ladislavem Varadzinem od začátku spolupracujeme, bude pomyslným vyvrcholením našeho úsilí připomenout mimořádný význam středověkého Vyšehradu,“ popisuje Petr Kučera, ředitel Národní kulturní památky Vyšehrad.
V prostoru Gotického sklepa bude umístěna stavebněhistorická část expozice, která bude založená na fyzických modelech Vyšehradu z několika časových období. Prostor Prachárny se bude věnovat fenoménu legend jako nástroje k formování společnosti. Předpokládá se využití umělé inteligence, která by měla komunikovat s návštěvníky. Cílem expozice je oživit prostor bývalého královského okrsku, a proto pracuje s fragmenty zdejších palácových staveb. První návštěvníky by měla přivítat pravděpodobně v roce 2026.
Související
-
Archeologické objevy
Odkud pochází nejznámější keltská hlava? Kdo byl Viking na Pražském hradě? Jaké poklady se zachovaly z doby bronzové? Vše se dozvíte v seriálu Radio Prague International.
-
Vyšehrad? Unikátní památka, park a vesnice v jednom
Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat... Tuto věštbu o Praze měla podle pověstí pronést z vyšehradské skály kněžna Libuše.
-
Pražské památky s příběhem
Pražské Jezulátko, Vyšehrad, Židovské město – patří k nejnavštěvovanějším památkám v Praze.
