Mohutný kostel na Vyšehradě nebyl nikdy dokončen. Jak zasáhly dějiny?
Vyšehrad - mohutná skála nad Vltavou - byla osídlená už v nejstarších dobách a vztahuje se k němu řada pověstí. Kdo by neznal tu o Šemíkovi a Horymírovi. Nevíme, co se tu přesně stalo kolem roku 1000. Vznikala tu však ambiciózní stavba kostela, který nebyl nikdy dokončen. Byla tu i zlatnická dílna. Oba nálezy budou součástí knih o posledních archeologických výzkumech na Vyšehradě.
"Představte si čtvercový půdorys, z něhož na severní, východní a jižní straně vybíhá takový půlkruhový výstupek, absida. Je to tvar se třemi absidami, proto se tomu říká trikoncha. Jsme někde kolem roku 1000. Pro tuto dobu je to v rácmi české architektury naprosto neobvyklý typ kostela. Je však známý jinde v zahraničí, například v Podunají, dnešní Maďarsko, je znám z Francie. Ale největší množství těchto nálezů je ze Středomoří. Tento typ kostela jakoby ukazoval na kontakty s jinými oblastmi. Jeho druhou zvláštností je velikost, zhruba 300 metrů čtverečních, čímž se, pokud jde o centrální typ kostela, vyšvihl na první příčku, pokud jde o území západních Slovanů," uvedl archeolog a egyptolog Ladislav Varadzin z Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Chrám měl být větší, než rotunda sv. Víta na Pražském hradě
"Byly vybudovány pouze základy a ty byly zakonzervovány maltovou vrstvou s tím účelem, aby se ve stavbě pokračovalo. Ale jak ukázal náš výzkum, stavba v té nadzemní části nepokračovala. To je na jednu stranu smutné, ale z historického hlediska nesmírně zajímavé. Když jsem říkal, že ten koncept stavby ukazuje na nesmírnou ambici, tak to, že došlo k ukončení projektu, ukazuje na nějaké procesy v pozadí, o kterých my nic nevíme. Panovník, který byl nepochybně stavebníkem tohoto kostela, musel změnit názor. Nebo mohlo dojít ke smrti jednoho panovníka a nastoupil druhý, který už nechtěl pokračovat v tomto projektu. Ukazuje nám to na nějakou událost z počátku českého státu."
Zlato a drahé kovy se na Vyšehradě pracovávaly ve zlatnické dílně
Důkazem je také objev pozůstatků zlatnické dílny. Na tu přivedly archeology staré krabice, ve kterých byly keramické střepy. Výzkumy totiž na Vyšehradě probíhají už od roku 1924.
"Dlouhou dobu ty staré nálezy nebyly zpracovány. Udělali jsme to až my. Zjistili jsme, že v těch starých bednách, které už byly napůl ztrouchnivělé, jsou keramické střepy, které přišly do kontaktu s vysokým žárem, ve kterém se zpracovávaly drahé kovy. Právě ty ulpěly na povrchu keramických střepů. Jednalo se především o stříbro, ale také o zlato a další kovy."
"Zhruba dva metry pod současným povrchem jsme našli pozůstatky této dílny, která byla nepochybně mnohem rozsáhlejší. Podařilo se nám tam najít pece, ve kterých ty kovy byly zpracované. Našli jsme tam kousky zlata, další střepy s nataveninami stříbra a dalších ušlechtilých kovů. A co je zajímavé, opět se jedná o období kolem roku 1000. To už máme dva velice významné nálezy - kostel a zpracování drahých kovů, které ukazují, že Vyšehrad měl mimořádné postavení už v tomto období."
Letos uplyne 950 od první zmínky o založení kapitulního chrámu
Archeolog Ladislav Varadzin z Archeologického ústavu AV ČR také upozornil, že letos slaví Vyšehrad významné výročí. Uplyne 950 let od první zmínky o založení kapitulního chrámu. Jedná se o první doklad o působení Vratislava II., prvního českého krále, na Vyšehradě, kde si začal budovat rezidenci. Pokud v tom nezabrání koronavirus, měla by se v srpnu při této příležitosti konat mezinárodní konference na téma panovnických rezidencí v Evropě.
