Mohutný kostel na Vyšehradě nebyl nikdy dokončen. Jak zasáhly dějiny?

Archeologové zkoumali pozůstatky středověkého kostela na Vyšehradě, foto: archiv Národního památkového ústavu

Vyšehrad - mohutná skála nad Vltavou - byla osídlená už v nejstarších dobách a vztahuje se k němu řada pověstí. Kdo by neznal tu o Šemíkovi a Horymírovi. Nevíme, co se tu přesně stalo kolem roku 1000. Vznikala tu však ambiciózní stavba kostela, který nebyl nikdy dokončen. Byla tu i zlatnická dílna. Oba nálezy budou součástí knih o posledních archeologických výzkumech na Vyšehradě.

Archeologové zkoumali pozůstatky středověkého kostela na Vyšehradě,  foto: archiv Národního památkového ústavu

Ladislav Varadzin,  foto: ČT24
V roce 2018 tu archeologové zkoumali pozůstatky kostela z 10. až 11. století, který se budoval nedaleko vyšehradské baziliky svatého Vavřince. Zřejmě však nebyl nikdy dokončen.

"Představte si čtvercový půdorys, z něhož na severní, východní a jižní straně vybíhá takový půlkruhový výstupek, absida. Je to tvar se třemi absidami, proto se tomu říká trikoncha. Jsme někde kolem roku 1000. Pro tuto dobu je to v rácmi české architektury naprosto neobvyklý typ kostela. Je však známý jinde v zahraničí, například v Podunají, dnešní Maďarsko, je znám z Francie. Ale největší množství těchto nálezů je ze Středomoří. Tento typ kostela jakoby ukazoval na kontakty s jinými oblastmi. Jeho druhou zvláštností je velikost, zhruba 300 metrů čtverečních, čímž se, pokud jde o centrální typ kostela, vyšvihl na první příčku, pokud jde o území západních Slovanů," uvedl archeolog a egyptolog Ladislav Varadzin z Archeologického ústavu Akademie věd ČR.

Chrám měl být větší, než rotunda sv. Víta na Pražském hradě

Foto: archiv Národního památkového ústavu
Chrám svojí velikostí předstihl o zhruba 40 procent i rotundu sv. Víta na Pražském hradě, kterou budoval kníže Václav. Byla to tedy stavba nesmírně ambiciózní. Přesto se o něm nedochovaly žádné písemné zmínky, stejně jako o jeho staviteli. Podle odborníků je však zřejmé, že jím byl některý z panovníků. Ale proč změnil názor, co se s ním stalo?

"Byly vybudovány pouze základy a ty byly zakonzervovány maltovou vrstvou s tím účelem, aby se ve stavbě pokračovalo. Ale jak ukázal náš výzkum, stavba v té nadzemní části nepokračovala. To je na jednu stranu smutné, ale z historického hlediska nesmírně zajímavé. Když jsem říkal, že ten koncept stavby ukazuje na nesmírnou ambici, tak to, že došlo k ukončení projektu, ukazuje na nějaké procesy v pozadí, o kterých my nic nevíme. Panovník, který byl nepochybně stavebníkem tohoto kostela, musel změnit názor. Nebo mohlo dojít ke smrti jednoho panovníka a nastoupil druhý, který už nechtěl pokračovat v tomto projektu. Ukazuje nám to na nějakou událost z počátku českého státu."

Foto: archiv Národního památkového ústavu
Není také jasné, proč byl chrám budován na Vyšehradě a nikoliv na Pražském hradě, který byl v té době hlavním centrem panovnické moci v českých zemích. Ukazuje to, že Vyšehrad už kolem roku 1000 musel sehrávat nějakou mimořádnou úlohu.

Zlato a drahé kovy se na Vyšehradě pracovávaly ve zlatnické dílně

Důkazem je také objev pozůstatků zlatnické dílny. Na tu přivedly archeology staré krabice, ve kterých byly keramické střepy. Výzkumy totiž na Vyšehradě probíhají už od roku 1924.

"Dlouhou dobu ty staré nálezy nebyly zpracovány. Udělali jsme to až my. Zjistili jsme, že v těch starých bednách, které už byly napůl ztrouchnivělé, jsou keramické střepy, které přišly do kontaktu s vysokým žárem, ve kterém se zpracovávaly drahé kovy. Právě ty ulpěly na povrchu keramických střepů. Jednalo se především o stříbro, ale také o zlato a další kovy."

Kapitulní chrám na Vyšehradě,  foto: Štěpánka Budková
Archeologové na základě studia dokumentace vytipovali místo, kde by mělo být těchto nálezů nejvíc a udělali tam archeologickou sondu.

"Zhruba dva metry pod současným povrchem jsme našli pozůstatky této dílny, která byla nepochybně mnohem rozsáhlejší. Podařilo se nám tam najít pece, ve kterých ty kovy byly zpracované. Našli jsme tam kousky zlata, další střepy s nataveninami stříbra a dalších ušlechtilých kovů. A co je zajímavé, opět se jedná o období kolem roku 1000. To už máme dva velice významné nálezy - kostel a zpracování drahých kovů, které ukazují, že Vyšehrad měl mimořádné postavení už v tomto období."

Letos uplyne 950 od první zmínky o založení kapitulního chrámu

Archeolog Ladislav Varadzin z Archeologického ústavu AV ČR také upozornil, že letos slaví Vyšehrad významné výročí. Uplyne 950 let od první zmínky o založení kapitulního chrámu. Jedná se o první doklad o působení Vratislava II., prvního českého krále, na Vyšehradě, kde si začal budovat rezidenci. Pokud v tom nezabrání koronavirus, měla by se v srpnu při této příležitosti konat mezinárodní konference na téma panovnických rezidencí v Evropě.