Praha chce obnovit slavnostní osvětlení Vyšehradu. Místa, odkud skočil bájný Šemík s Horymírem
Stávající osvětlení je už přežité a z památkového hlediska nevhodné. Bylo sem nainstalováno v roce 2000. Jeho pravidelná údržba je náročná a nehospodárná, stejně jako samotný provoz.
Po téměř pětadvaceti letech provozu jsou některé konstrukce na hranici své technické životnosti. Zvláště při zhoršených povětrnostních podmínkách hrozí jejich uvolnění. Stávající slavnostní osvětlení obtěžuje obyvatele žijící v okolí Vyšehradu v neposlední řadě i živočichy.
„Těším se, že nové slavnostní osvětlení přinese nejen estetickou hodnotu pro samotný Vyšehrad, který tak nádherně světelně ožije, ale že tím také pomůžeme do budoucna propagaci místních kulturních akcí. Vyšehrad, jakožto symbol naší historie, si zaslouží moderní přístup, který respektuje památkovou hodnotu a zároveň klade důraz na udržitelnost a ochranu životního prostředí," řekl náměstek pražského primátora Jiří Pospíšil (TOP 09).
Vyšehrad je jen pár kilometrů od centra Prahy, přesto nabízí oázu klidu a krásný výhled. Právě odsud měl podle pověsti skočit přes hradby Horymír a jeho kůň Šemík.
Horymír byl šlechtic odsouzený k smrti, kterému se podařilo odvážným skokem uniknout nepřátelům.
Každý kout Vyšehradu má svůj příběh
Spouštění slavnostního osvětlení Vyšehradu je stejně jako u ostatních pražských památek rozděleno podle doby jejich vzniku od 11. století do 20. století, a to ve tříminutovém intervalu po západu slunce. Celá soustava slavnostního osvětlení je tak kompletně zapnuta za necelých 30 minut.
Vyšehrad byl v 11. století královským sídlem knížete Vratislava II. Vystavěl zde baziliku sv. Petra a Pavla. Karel IV. ji později spojil s bájným původem Přemyslovců. Před odjezdem na Pražský hrad zde musel budoucí panovník přenocovat a poklonit se botám a sedlácké brašně, které patrně patřily jeho předkovi Přemyslu Oráči a byly v té době uloženy v kostele. Sláva Vyšehradu skončila během husitských válek.
Teprve v 19. století vzbudilo toto místo opět pozornost, tentokrát jako symbol české identity. Na Slavíně tu jsou pohřbeni slavné české osobnosti. Každý kout Vyšehradu vypráví svůj příběh. V posledních desetiletích se tu konají koncerty, divadelní představení a umělecké výstavy.
