Toulky po regionech

Foto: Czechtourism
0:00
/
0:00

V Toulkách po regionech se nejdříve vydáme na zámek v Moravském Krumlově, kde je vystavena Slovanská epopej. Možná se tam podívají i britští snoubenci - ty se snaží do Česka nalákat agentura CzechTourism. Pak se vydáme na Jizerku - tady vznikla rezervace temné oblohy a budeme také počítat netopýry. I tuhle oblast už zasáhla vyspělá technika. Přestavíme věrnostní turistický program v Bystřici nad Pernštejnem, zjistíme zda je už po roce napuštěné nové jezero Most a podíváme se, jak vypadá nemocnici ve tvaru teploměru. Stát by měla v Mariánských Lázních. Na závěr zjistíme, jaká jsou tradiční jídla jižní Moravy.

Pro Slovanskou epopej Alfonse Muchy se v hlavním městě stále hledá místo. Před 80 lety nejslavnější český malíř daroval cyklus Praze, ale obří plátna o slovanských dějinách jsou vystavena už 45 let na zámku Moravský Krumlov. Pro město je Muchova epopej důležitá a nechce se jí vzdát. Obrazy s pojistnou hodnotou 3,5 miliardy korun jsou v chátrajícím zámku, který se opravy hned tak nedočká. Vydala se tam i Michaela Vetešková.

Už když přijíždíte do šesti tisícového Moravského Krumlova, je vám jasné, že Slovanskou epopejí město prostě žije. Už na jeho periferii uvidíte šipky, podle kterých se rychle dostanete na výstavu Muchova cyklu. Je to kousek za hlavním náměstím, na kterém mimochodem stojí hotel Epopej. Fasáda původně renesančního zámku je oprýskaná, vstup do areálu působí také dost omšele, ale v toto listopadové zamračené dopoledne to na zámku žije.

"Moc se mi to líbilo,"

říká malá školačka, kterou potkávám v rytířském sále. Právě tady je 12 pláten o rozměrech přibližně osm krát šest metrů a na všech jsou výjevy z českých a slovanských dějin. Děti si teď s paní učitelkou dívají na to plátno, které se jmenuje Milíč z Kroměříže. O čem ti paní učitelka nebo průvodkyně vyprávěla?

"Říkala, že ten pán byl bohatý a začal rozdávat svůj majetek, kázal v pražských ulicích, aby ti bohatí lidé taky rozdávali svůj majetek,"

říká jedno z dětí. Dalších osm obrazů Alfonse Muchy si jdou školáci s průvodkyní prohlédnout do kaple zámku Moravského Krumlova.

"Určitě je lepší když vidí slovanskou historii i na tom plátně, vidí, jakou měl představu Alfons Mucha. Chceme, aby to děti viděly, máme strach, že nám obrazy už Praha odveze, tak chceme, aby to viděly, dokud jsou tady,"

stihne mi ještě říct učitelka, která sem děti na prohlídku přivedla. A obavy lidí, co bude s Moravským Krumlovem, až o Slovanskou epopej přijde, nepřímo potvrzují reakce správkyně zámecké galerie Makovičkové, kterou jsem také při návštěvě zámku požádala o rozhovor.

"Když město Moravský Krumlov přijde o Slovanskou epopej, přijde o velký tahák, přijde o kupu návštěvníků. Je to velký magnet, který do Moravského Krumlova přiláká všechny návštěvníky."

Do Moravského Krumlova přijde skoro 40 tisíc lidí ročně jenom kvůli Slovanské epopeji, dozvídáme se ještě od správkyně galerie. To, že pro Moravský Krumlov je Slovanská epopej alfou a omegou turistického ruchu, ví všichni, kteří v tomto regionu žijí. Otázkou je, jestli si i oni uvědomují, v jak nedůstojném prostředí chátrajícího zámku jsou umístěna plátna, o která se zajímá hodně lidí z celého světa a jejichž pojistná hodnota je 3,5 miliardy korun. Když jsme pak tuto otázku dali Johny Muchovi, nedal se vyvést z míry:

"Díky bohu, že Moravský Krumlov existuje. Mě je absolutně jasné, že nejenom rodina, ale i Praha jako kulturní svět dluží Moravskému Krumlovu, protože bez něj by dnes asi epopej neexistovala."

Proto chce vnuk Alfonse Muchy a prezident stejnojmenné nadace, aby cyklus jeho dědečka v Moravském Krumlově zůstal a to až do doby než Praha pro Slovanskou epopej postaví nový pavilon a nebo muzeum.


Foto: Czechtourism
Navštívit zajímavé a romantické krajiny v Česku mohou i britští a irští snoubenci. Státní agentura pro podporu cestovního ruchu CzechTourism je začala lákat na svatby do České republiky. A hlavním magnetem mají být právě lokality s nádechem romantiky. Jak uvedl mluvčí Filip Remenec, součástí je i propagace na specializovaném televizním kanálu.

"Kde bude mít CzechTourism respektive Česká republika během roční kampaně, která začala 1. října, přes 500 spotů, které budou vysílány dvakrát až čtyřikrát denně. Kromě toho bude ještě asi 30ti minutový film o jednotlivých hlavních partnerech. Těmi jsou hrady, zámky, luxusní hotely a krásná místa. V rámci projektu proběhla také reality show a vítězný pár získá možnost uskutečnit svatbu v ČR víceméně zdarma a následně vítězové budou prezentovat své dojmy a zážitky někdy během měsíce ledna."

Foto: Czechtourism
Svatební turistika z Británie má velký potenciál. Ostrované ročně uspořádají téměř 340.000 svateb, za které utratí 5,5 miliard liber. Čtvrtina svateb se přitom koná v zahraničí, především v Karibiku, Spojených státech, Francii a Itálii. V České republice uzavírají čistě britské páry podle odhadů 50 sňatků ročně. Česko přitom nabízí stejně romantické prostředí a kvalitní služby jako konkurenti.

"Vznikla spolupráce s osmi velkými partnery mezi nimiž byly hrady, zámky, ale i zajímavé restaurace a také náš národní dopravce ČSA. Momentálně máme už přes dvacet partnerů. Spolupráce vznikla na bázi, kdy pořádáme různé soutěže, mimo to jsou publikovány články ve specializovaných magazínech. Naši partneři nám vychází vstříc tím, že poskytují do různých soutěží své vouchery,"

dodal mluvčí CzechTourism Filip Remenec. Česko se stalo počátkem století cílem mladých britských mužů, kteří zde pořádali divoká loučení se svobodu. Tato doba již pominula, zmínění turisté se přesunuli do Pobaltí. Svatební kampaň teď má Brity přesvědčit, že české země nabízejí především bohatou historii a romantická zákoutí.


První rezervace tmy už je na světě. Vznikla v Jizerských horách a v osadě Jizerka ji vyhlásilo šest institucí. A proč právě tady? Jizerce schází veřejné osvětlení a přes okolní hřebeny hor není vidět světlo z měst a obcí. A tak si tu lidé mohou tu pravou tmu a hvězdnou oblohu vychutnat. Právě díky osvětlení není možné ve městech téměř zahlédnout hvězdy. Do osady Jizerka se vydala Ivana Schöffelová.

Astronomové a ochránci přírody tvrdí, že strach je třeba mít ze světla. Tedy světla v noci, které přirozenou tmu likviduje. Nazývají to světelným znečištěním.

"Máme takovou představu, že by bylo dobré, říkat lidem, že existuje tmavá obloha, že je dobré nesvítit příliš a dosáhnout stavu, že budou tato místa nejenom v horách. Oni si pak uvědomí, že je nad námi něco tak krásného jako je mléčná dráha a obloha plná hvězd,"

říká Martin Gembet ze sdružení astronomů v Libereckém kraji. Pavla Suchana z Astronomického ústavu Akademie věd ČR jsem se zeptala, proč právě Jizerka.

"Byla tady vyhlášena proto, že na česko-polském pomezí je to nejtmavší oblast, když si probereme Krkonoše, Orlické hory, Jizerské hory. Vyhlásili jsem ji proto, že je rok 2009 a ten byl vyhlášen organizací UNESCO a Valným shromážděním OSN jako mezinárodní rok astronomie. A ten má jedno z jedenácti hlavních témat právě ochranu nočního životního prostředí, respektive ochranu pohledu na hvězdnou oblohu."

Slavnostní vyhlášení proběhlo přímo uprostřed vyhlašované jizerské oblasti tmavé oblohy. Jde o místo tradičně plné turistů, cyklistů a teď v zimě i běžkařů.

"Nebude to tak: vážený turisto, odevzdej baterku, nesmíš tady svítit. Na druhou stranu veřejné osvětlení tady není a není tady ani žádný zájem, protože to by udělalo z té přírodní oblasti, která má přirozenou tmu, takový standard obce a města s čím dál tím více světly."

Jizerská oblast tmavé oblohy je zatím v Česku i Polsku jediná a unikátní. Astronomický ústav AV, ochránci přírody i lesní správci mají ovšem už dnes plány na vyhlašování dalších několika míst, kde by mohly podobné rezervace tmy bez světelného znečištění vznikat.


Foto: Štěpánka Budková
Vidět malého spícího netopýra je zajímavý pocit. Mě se to stalo v jeskyni poustevníka Ivana ve Svatém Jánu pod Skalou. Stačilo jen natáhnout ruku a už jsem si mohla netopýra pohladit. Ale rušit se nemá. Zato tyhle zajímavé tvorečky pravidelně počítají ochranáři přírody. Ti liberečtí na to jsou přes vědu. Na počítání netopýrů mají speciální infrazávory. Jsou umístěny u netopýřích zimovišť a zaznamenávají přílety a odlety těchto létajících savců. Lidé se tak nemusí soukat do jeskyň nebo opuštěných štol. Jak zjistila Ivana Bernáthová, potřebné údaje dostávají přímo na počítač.

"Funguje to tak, že jsou tam umístěny dvě řady infračervených čidel a podle pořadí přerušení je závora schopna poznat, jestli netopýr přilétá nebo odlétá,"

vysvětluje Dan Horáček, který se zabývá na Liberecku výzkumem netopýrů. Infrazávoru na počítání netopýrů si ochránci přírody zkonstruovali sami. Tím je, na rozdíl od zahraničních výrobků, přišla na méně peněz. Údaje z infrazávory se přenášejí přes SD kartu do počítače a odborníci pak mají přesný přehled o počtu netopýrů na jednotlivých zimovištích. Mezi největší na Liberecku patří Hanychovská jeskyně.

"Z dat infrazávory víme, že zde zimuje více než tisíc netopýrů,"

uvádí Dan Horáček. Podrobné údaje o tajemných savcích vybavených létající blanou a sonarem mají chiropterologové také z půdy česko dubské knihovny, kde je významné netopýří zimoviště. Další dvě infrazávory se chystají umístit na největší letní a zimní kolonie vrápenců malých v Česku, které jsou na hradě Kost. Dan Horáček připomíná, jaké další informace o aktivitě netopýrů získali pomocí infrazávory instalované u vchodu do Hanychovské jeskyně.

"Na Hanychovské jeskyni bývá největší letová aktivita na podzim, což je srpen a září, kdy zde netopýři mají své sociální reje a páří se tu. Potom tato aktivita klesá zhruba do poloviny listopadu. A zase se objevuje větší letová aktivita na jaře, kdy netopýři opouštějí zimoviště. Ale když se podíváme na graf, tak je vidět, že netopýři mezi jednotlivými zimovišti přelétají i v zimním období."

Ochránci přírody by ještě potřebovali přesný přehled o tom, jaké druhy netopýrů na Liberecku na jednotlivých zimovištích žijí. Dělají to stále náročným průzkumem štol a jeskyň, ale brzy jim práci ulehčí další technika.

"Zařízení, které by sloužilo pro záznam infračervenou kamerou. Počítáme, že budeme mít čtyři kamery, které by jednak zachycovaly život v této kolonii, vlet a výlet netopýrů a vše by bylo volně přístupné na internetu."

V rámci mapování výskytu netopýrů se jim pak možná podaří popsat další nové druhy pro Liberecký kraj. Před třemi lety například v kraji poprvé podle Dana Horáčka objevili netopýra nejmenšího.


Bystřice nad Pernštejnem
Řada regionů se snaží přilákat turisty. V Bystřici nad Pernštejnem vymysleli pro turisty věrnostní program, který je zřejmě v Česku unikátem. Každý návrat do regionu bude znamenat vyšší slevy i postup v pohádkové hieralchii. Kdo se dostane nejvýš, může čekat i vstupné zdarma, zjistil v Bystřici zpravodaj Daniel Burda.

Bystřicko je na chvostu Vysočiny. Dálnice daleko, průmysl skomírá. Krásy krajiny ale zůstávají a podpora turismu je šancí, jak dostat region na mapu, říká starosta Bystřice nad Pernštejnem Karel Pačiska.

"Ten náš region by měl cestovní ruch nějakým způsobem rozjet, protože i v hospodářské krizi, kterou dneska máme, tak je cestovní ruch dobrý byznys."

Vzniká proto unikátní spojení samospráv a podnikatelů v cestovním ruchu. Dohodli se, že turistům rozdají speciální legitimace a ti, kteří budou region navštěvovat nejčastěji, dostanou také největší výhody.

"Když nás turista navštíví, tak další rok postoupí výš a tudíž dostane větší slevu, větší výhodu, třeba někde vstup zdarma. A nebo stačí, když navštíví třeba deset vytipovaných atrakcí a na základě toho může dostat větší slevu,"

vysvětluje koordinátorka projektu Olga Königová. Past na turisty, ovšem v dobrém slova smyslu, se schovává pod názvem Pohádková zubří země. Postup turistů v hieralchii tomu pochopitelně odpovídá.

"První úroveň třeba pro muže, kluky by byl darmošlap, pro dívky žebračka, druhá úroveň pacholek, děvečka, třetí úroveň panoš, víla, čtvrtá úroveň rytíř nebo dvorní dáma a pátá úroveň nejvyšší princ, princezna,"

popisuje bystřický místostarosta Josef Vojta. Pohádkově hravé mají být také programové balíčky, které mají turisty na Bystřicku udržet více dní. Region má totiž problém. Hrad Pernštejn a westernové městečko tady turisty neudrží déle než dva dny, uvádí Josef Vojta.

"Původní myšlenka vznikla v době, kdy se vytvořila marketingová studie, která prokázala, že nejvíce návštěvníků k nám přichází od Brna a zdrží tu jeden až dva dny. Cílem projektu je, aby se tu turisti zdrželi více a chceme jim něco nabídnout."

Projekt se naplno rozjede příští rok.


Pohled na vznikající jezero od bývalé obce Pařidla,  foto: Cool3d,  Creative Commons 3.0
A teď se vydáme k jezeru, které teprve vzniká. Nachází se pod vrchem Hněvín, blízko přesunutého chrámu v Mostě. Vzniklo vlastně na místě bývalého královského města Most, které muselo ustoupit těžbě uhlí. Teď probíhá rozsáhlá rekultivace. Zatopená plocha má bude mít velikost asi 320 ha. Uvažuje se o vybudování zóny technických památek a rekreační plochy. Už je to rok, co se do jámy po uhelném lomu Most - Ležáky začala vlévat voda z řeky Ohře. Až bude mostecké jezero celé, téměř se vyrovná Máchovu jezeru. Více uslyšíte od Miroslava Zimmra.

Vodní nádrž se zrodila v plánech na rekultivaci a revitalizaci vytěženého území. S jejím napouštěním začal Ústecký palivový kombinát v době, kdy tu bylo malé jezírko vzniklé z dešťů a důlních vod. Původně jej měla napájet řeka Bílina. Nebylo by to však žádné terno. Její vody odborníci klasifikují jako silně znečištěné. Volba padla nakonec na vodu z Ohře, kterou sem přivádí vodovod z Nechranic. Dnes při prvních narozeninách je mostecké jezero bumbrdlíčkem úctyhodných rozměrů. Dvakrát předčí známou teplickou Barboru.

"Plocha jezera v současné době je téměř 120 hektarů. 23 milionů metrů kubických vody,"

přibližuje nynější parametry Jiří Kloš z palivového kombinátu a dodává, že do jezera teď přitéká 600 až 800 vteřinových litrů vody. Podle předpokladů by napouštění mělo být ukončeno ke konci roku 2011.


Mariánské Lázně
Mariánské Lázně patří mezi poklidná česká města, kterým dominují rozlehlé parky a soubory léčebných sanatorií. Takový pohled na lázeňské centrum tohoto západočeského města by se mohl v nejbližších letech změnit. Jak, to uslyšíte od Zdeňka Trnky.

Malebné domy postavené na přelomu 19. a 20. století, tak vypadá velká část lázeňské zóny známého západočeského města. Dominantou městského centra by se ale mohla brzy stát přístavba nemocnice, která bude na první pohled zcela jiná. Podobat se má teploměru a její povrch bude vyroben ze speciální perforované slitiny. Možná i proto se části památkářů návrh stavby nelíbí.

"Já si myslím, že výhrady jsou způsobeny nezvyklostí toho tvaru. Ale myslím si, že naopak kontrast nové moderní budovy s tou původní stávající, může být velice zajímavý."

Spoluautor architektonického návrhu přístavby nemocnice Petr Hájek dále tvrdí, že ho při tvorbě inspirovali vlastnosti, které jsou příznačné pro léčivé přístroje. Jako třeba přesnost a spolehlivost ukrývající se v přísně účelových tvarech. Moderní část nemocnice by se mohla začít stavět do dvou let.

Není jasné, jak se na studii hliníkového hranolu ve tvaru teploměru budou tvářit památkáři. Místostarosta Mariánských Lázní Oldřich Tobrman považuje "teploměr" za dispozičně skvělý návrh. S mírnými rozpaky se však dívá na to, že by vedle sedlové střechy hlavní budovy staré nemocnice měl mít nový pavilon střechu rovnou. Diskuse však bývá u každé jen trochu kontroverzní stavby.


Když se řekne valašský frgál, krkonošské kyselo, každý ví, kde se tato jídla vaří a pro kterou oblast jsou tradiční. Co se však vaří na jižní Moravě? Většina lidí jen pokrčí rameny a nebo jmenuje obecně známá jídla. Jižní Morava se to rozhodla změnit a hledá svoje vlastní, dnes už zapomenutá jídla. Děje se tak v rámci projektu Ochutnejte Moravu, který si dává za cíl posílit kořeny regionu a zároveň nabídnout turistům chuť jižní Moravy. Jaká tedy je, to zjišťovala Gabriela Grmolcová.

Lidí v ulicích Brna jsem se zeptala, co si představují, že je tradiční jihomoravské jídlo. A jejich odpovědi?

"Vepřo - knedlo - zelo, možná bramborové knedlíky se švestkama a mákem."

Tématem tradiční jihomoravské kuchyně se zaobírá projekt Centrály cestovního ruchu Jižní Morava.

Svíčková
"Chceme, aby se těmito jídly inspirovaly restaurace i obyvatelé jižní Moravy. Aby byli hrdi na to, co máme na Moravě moravského."

Pátrání po tradičním jihomoravském jídle vyhlásila pomocí ankety také agentura CzechTourism, pokračuje za organizaci Štěpánka Lorsáková.

"V anketě se příliš charakteristických jídel pro jižní Moravu neobjevilo a skutečně se naši čtenáři portálu Kudyznudy hodně ztotožňují s tím základním výběrem: svíčková, vepřo-knedlo-zelo."

Příliš jasno nemají ani kuchaři a někdy se i o to, co je typické moravské jídlo, hádají. Co si tedy pod moravským jídlem představují?

Foto: archiv Radia Praha
"Nějakou švestkovou omáčku s pečenou kachnou a nebo s domácím uzeným masem,"říká kuchař Tomáš Pavlík. "Svíčková, výpečky se zelím a podobně,"říká další restauratér.

Najít jen pár zjevně tradičních jídel na jižní Moravě se skutečně nedá. Podle etnografky Libuše Čížkové je to dáno několika faktory. Za prvé jižní Morava je na jídlo poměrně bohatá a proto i spektrum potravin je široké, za druhé, region je tzv. vykořeněný a lidé jsou proto při hledání tradice a svých kořenů, třeba i v jídle, zmateni.

"K výraznému zlomu v tradiční lidové stravě došlo v 50. letech v souvislosti s kolektivizací a jakmile se porušila vazba kalendářního cyklu souvisejícího s křesťanstvím, tak domácnosti už odcházely od té tradiční lidové stravy."

Každopádně mezi nejtradičnější patří z historického hlediska jídla z mouky, často zahuštěné bramborami, v některých domácnostech a obcích se zvyklosti v jídle dodržují dodnes.

10
49.964728400000
12.701233300000
default
49.964728400000
12.701233300000
50.503189000000
13.636256900000