Šance, že najdete poklad, stále existuje. Na Kutnohorsku se možná ukrýval celý žold pro vojáky
Bylo to jako jackpot. Více než 2000 středověkých denárů se skrývalo na Kutnohorsku. Odborníci to považují za jeden z největších nálezů posledního desetiletí. Ve své době představovalo 2000 stříbrných mincí obrovskou částku.
Odborníci teď poklad zpracovávají a do léta 2025 by depot rádi vystavili pro veřejnost. Velký obnos ukryl kdosi v době nestabilní politické situace. O zhruba 900 let později ho při procházce objevila žena, která hned kontaktovala odborníky.
„Celý depot byl původně uložen v keramické nádobě, z níž se po orbě bohužel dochovalo pouze dno,“ popisuje archeolog Filip Velímský z Archeologického ústavu AV.
„Na své místo byl uložen zřejmě během první čtvrtiny 12. století, v době vnitropolitické nestability. V zemi tehdy panovaly spory mezi členy přemyslovské dynastie o pražský knížecí stolec,“ přibližuje okolnosti uložení mincí do země.
Denáry nyní zpracovávají experti z Archeologického ústavu AV a Českého muzea stříbra v Kutné Hoře.
Mince pocházejí z ražby tří přemyslovských panovníků
Dosud největší raně středověký mincovní depot na Kutnohorsku vůbec čítá více než 2150 mincí, mezi nimiž odborníci zatím identifikovali ražby tří přemyslovských panovníků, krále Vratislava II. a knížat Břetislava II. a Bořivoje II. (cca 1085-1107).
„Mince byly s největší pravděpodobností vyraženy v pražské mincovně ze stříbra, které se do Čech tehdy dováželo,“ říká Lenka Mazačová, ředitelka Českého muzea stříbra v Kutné Hoře.
Denáry byly vyrobené z mincovní slitiny, která kromě stříbra obsahuje také příměs mědi, olova a stopově i dalších kovů. Určení této konkrétní skladby může pomoci zjistit i původ použitého stříbra.
A co se dalo za takto staré mince koupit? „Bohužel, pro přelom 11.-12. století postrádáme údaje o kupní síle soudobé mince. Šlo ale o obrovskou, pro obyčejného člověka nepředstavitelnou a současně i nedostupnou částku. Dá se srovnat s milionovou výhrou v jackpotu,“ přibližuje Filip Velímský.
Vzhledem k častým bojům o pražský knížecí stolec opakovaně přes dnešní Kutnohorsko táhla vojska jednotlivých soupeřících knížat. Odborníci tak nevylučují ani možnost, že nalezený depot reprezentuje hotovost pro vyplacení žoldu nebo válečnou kořist.
V Mikulčicích probíhá výzkum už 70 let
Jak je vidět, možnost najít zajímavý poklad stále existuje. V Česku probíhají archeologické výzkumy na řadě lokalit. Například v jihomoravských Mikulčicích začaly už před sedmdesáti lety. Významné nálezy budou k vidění v nové budově brněnského Archeologického ústavu AV.
Areál Slovanského hradiště v Mikulčicích pro vědu i veřejnost objevil akademik Josef Poulík, který sem poprvé přijel na pozvání místního učitele Bedřicha Trnky 16. srpna 1954 a ještě téhož roku zahájil výzkum.
Nové objekty budou přístupné veřejnosti již tuto sezonu. Výstavní prostor tzv. Bílého domu návštěvníky seznámí jak s počátky archeologických výzkumů v Mikulčicích, tak se současným stavem poznání o Velké Moravě. Lidé se například na konci června seznámí s tím, jaké byly raně středověké kratochvíle.
Související
-
Archeologické objevy
Odkud pochází nejznámější keltská hlava? Kdo byl Viking na Pražském hradě? Jaké poklady se zachovaly z doby bronzové? Vše se dozvíte v seriálu Radio Prague International.
