Obyvatelé italského Ledra jako uprchlíci v Česku a na Moravě. Historie, o které se příliš neví
V italském Ledru se dodnes pečou koláče, a znají tu slovo babička. Příliš se neví, že řada jeho obyvatel strávila první světovou válku v Čechách a na Moravě. Navázali tu přátelství, a vnuci či pravnuci se snaží oživit povědomí o společné historii. Strom z Ledra tento rok zdobí i Svatopetrské náměstí v Římě. Do zdobení jednoho z dalších 39 stromů se zapojilo i partnerské město Příbram.
Společné historii se ve své bakalářské práci věnovala Veronika Holemářová, která se v Římě účastnila koncertu, jehož součástí byl i pěvecký sbor z Ledra.
"Všechno začalo během první světové války, když oblast Ledra a celého Trentina byla ještě součástí Rakouska-Uherska. Když Itálie vstoupila do války, tak se z té oblasti stala válečná linie. Z dne na den museli obyvatelé Trentina a všech údolí opustit své domovy. Každý si mohl sbalit kufr, maximálně 10 kilo, vzít si deku, příbor a nejnutnější věci. Na tento přesun existoval plán, protože Rakousko očekávalo, že Itálie do války vstoupí, ale nakonec bylo vše nepřipravené. Italští obyvatelé Trentina byli přesunuti do severního Rakouska, ale hlavně do Čech a na Moravu. Původně dostali informaci, že vše se vyřeší během několika týdnů, maximálně několika měsíců. Nakonec v Čechách a na Moravě zůstali čtyři roky."
Ve kterých oblastech byli?
"Byly to oblasti, jako je Kladno, Slaný, Louny, oblast Příbrami. Na Moravě potom Blanensko, Olomoucko a Bystřice pod Hostýnem, ale i spousta dalších oblastí. Dohromady bylo v Čechách, na Moravě asi 35.000 obyvatel Trentina. Třeba na Olomoucku bylo v každé vesnici 20 až 40 obyvatel Trentina, těch uprchlíků, kteří přišli v době války. Byla to doba nelehká i pro místní obyvatele."
Myslím, že se o této epizodě dějin moc neví. Je nějaké historické povědomí přímo v těch obcích?
"V některých oblastech už se toto téma začíná víc připomínat. Proto vznikl Spolek přátel Čech a Moravy. Vznikla družba mezi Ledrem a sedmi obcemi v oblasti Příbrami. To téma se představuje. Na Moravě je mnohem méně známé, a snažíme se lidi s ním seznamovat. Příští rok Vědecká knihovna v Olomouci a muzeum a galerie v Prostějově plánují výstavu. Bude 110 let od přesunu obyvatel Trentina do Čech a na Moravu."
Dostávali italští uprchlíci nějakou podporu, nebo se tu zapojili do práce?
"Přišly hlavně ženy, děti a starší lidé, protože muži už byli rok na frontě, tak jako ostatní obyvatelé Rakousko-Uherska, takže chyběla pracovní síla a hlavně muži. Ženy se zapojily do práce na polích, pomáhaly. Postupně přicházely do některých továren, třeba do firmy na zpracování tabáku. Často je obdivovali za jejich houževnatost a sílu, se kterou pracovaly. Stejně, jako byl traumatický odchod z jejich domovů, tak potom smutně odcházeli z Čech a z Moravy, protože mezitím si italští uprchlíci vytvořili silná přátelství. Děti tu strávily 3, 4 roky, což je pro dítě dlouhá doba. Ta přátelství byla pravdu, silná, takže i po válce udržovali korespondenci, byli v kontaktu s těmi novými přáteli. Potom během komunismu se ty kontakty často přerušily, a proto se teď všichni snaží ta přátelství znovu navázat a ty kontakty obnovovat."
Setkala jste se třeba s potomky těch lidí, kteří byli v Čechách?
Ano. A právě v Ledru jsou potomci, dnes už vnoučata a pravnoučata těch uprchlíků. Ti vzpomínali, že se ta informace zážitky předávají," dodala Veronika Holemářová.
Kulturu Ledra představilo vystoupení mužského pěveckého sboru Coro Cima d’Oro v kostele Santa Maria degli Angeli. V neděli se pak zástupci Příbrami zúčastnili mše v katedrále svatého Petra. Město nechalo vyrobit pro zdobení jednoho z vánočních stromů speciální ozdoby s motivy hornického muzea či Svaté Hory.
Papež František o víkendu také převzal jako dar od všech obyvatel Příbrami ručně vyřezávanou sošku Panny Marie Svatohorské. Lidovou gotickou sošku podle legendy v polovině 14. století vytvořil arcibiskup Arnošt z Pardubic. V 16. století byla přenesena do kaple na Svaté Hoře v Příbrami a záhy k ní začala proudit procesí. V roce 1632 se jejím prostřednictvím údajně uzdravil slepý.
