Rakovnickem cestovali příslušníci elit. Dokládá to nález unikátních šperků a zlatých keltských mincí

Rakovnickem zřejmě vedly koridory, po nichž už v pravěku a pak i ve středověku cestovali příslušníci tehdejších elit. Svědčí o tom unikátní archeologické nálezy. Vzácné šperky i keltské mince.

Nádherná opasková přezka patřila patrně germánskému králi|Foto: René Volfík, Muzeum TGM Rakovník

Na zlatý poklad se lidé mohou podívat v rakovnickém muzeu do 21. června. Honosný prsten a přezku objevili spolupracovníci muzea. Jak uvedla archeoložka Kateřina Blažková z Muzea T. G. M v Rakovníku, jde zřejmě o historicky nejstarší užití českého granátu ve šperku. Šperky zřejmě někdo uloupil. A kde se našly?

Ke šperkům vystaveným v rakovnickém muzeu patří i tento prsten vykládaný drahokamy|Foto: Martin Frouz, Muzeum TGM Rakovník

"Je to při takové staré cestě, kterou máme vysledovanou z mapových podkladů, která byla důležitou spojnicí od středověku. Domluvili jsme se se spolupracovníky muzea, že budeme sledovat její okolí. Přinášeli nálezy jak ze středověku, tak z pravěku. A v létě 2020 přišel nález zlaté opaskové přezky a prstenu, který byl okamžitě nahlášen.

My jsme provedli archeologický výzkum, který prokázal, že jsme se ocitli na místě uložení dobového lupu. A to lupu z konce 5. století našeho letopočtu, tedy z doby stěhování národů. Ty šperky svým provedením a technickou dokonalostí ukazují na to, že musely patřit někomu z nejvýznačnějších germánských elit, které se tady na našem území pohybovaly. Takových v Evropě najdeme na prstech jedné, maximálně dvou rukou."

Honosný závěs koňské ohlávky dokládá přítomnost elit na Rakovnicku na konci doby stěhování národů|Foto: René Volfík, Muzeum TGM Rakovník

Keltské mince našel hledač s detektorem kovů

Šperky však nejsou jediným unikátem, který byl nalezen. Nedávno to byly zlaté keltské mince. Kolik jich bylo a ze kterého století jsou?

Jedna ze souboru keltských mincí nalezených na Rakovnicku v ruce archeoložky Kateřiny Blažkové|Foto: René Volfík, Muzeum TGM Rakovník

"Nález hromadného souboru dvanácti zlatých keltských mincí, kterým se také říká statéry, nás přivádí do období 2. a 3. století před naším letopočtem. Tedy nejstarší ražené české mince bójské ražby, tedy kmene Bójů na našem území. A je to vlastně poprvé, kdy byl takto hromadný nález objeven a archeologicky dokumentován na našem území. Jsme vděčni, že nám byl ohlášen nález první mince, a my jsme poté archeologickým výzkumem mohli dohledat i zbylých 11 mincí."

Měly ty mince už nějaké dekory, zajímavé ražby?

"Ano, ty ražby jsou na nich právě to nejzajímavější. Vyskytuje se tam známá ražba klečící postavy s hůlkami v rukou. To jsou známé ražby, jejichž význam je ale složitý a symbolický, a který úplně nejsme schopni rozklíčovat. Nicméně objevují se tam i ražby, které dosud nemají v Evropě žádné srovnání. Je to ta nejmenší mince, zhruba pěti milimetrová, čtyřiadvacetinka statéru, která má z obou stran dokonale ražený motiv jakého si ptáka a ptačího pera. A ta zatím opravdu nemá žádné podobné srovnání."

Dvanáct zlatých statérů tvoří ucelený soubor. Jeho hodnota je i proto nevyčíslitelná|Foto: René Volfík, Muzeum TGM Rakovník

S hledači kovů a badateli našlo muzeum společnou řeč

Rakovnicko je proslulé svými nálezy. Čím si to vysvětlujete?

Ředitelka Muzea TGM Rakovník Magdalena Elznicová Mikesková s archeoložkou Kateřinou Blažkovou se souborem zlatých keltských mincí|Foto: René Volfík, Muzeum TGM Rakovník

"Ten region byl dlouhodobě trošičku stranou zájmu odborné veřejnosti. A my jsme v posledních letech navázali velmi úzkou spolupráci s badateli z řad veřejnosti, s uživateli detektorů kovů, ale i s prospektory, kteří si všímají stop po té paměti krajiny. Daří se nám nacházet společnou řeč a máme velké úspěchy právě v té spolupráci, za což jsme hrozně vděční, že se nechají vést. Za určitých podmínek jsou ochotni se podílet na té odborné badatelské práci, na které v té naší činnosti nezbývá mnoho času. Jsme za to moc rádi, a myslím si, že to je právě zásluha těchto spolupracovníků z řad veřejnosti."

Na zlaté keltské mince se lidé mimořádně podívají 17. května během Dne s Kelty v muzeu v Novém Strašecí. Mince objevil nedávno s detektorem kovů účastník muzejních přednášek. Kulturně historická hodnota nálezu je nevyčíslitelná.

ČTĚTE TAKÉ

Kdo byl tajemný Kelt, jehož kamenná hlava se našla u Mšeckých Žehrovic?

Jak dodala archeoložka Kateřina Blažková, v rámci Archeologického léta nabídne Muzeum T. G. M v Rakovníku také vycházky po zajímavých archeologických lokalitách. Rakovnicko se už v roce 1943 proslavilo krásně zpracovanou opukovou hlavou Kelta. Ta je i v publikaci Královské klenoty ze Mšece a Řevničova. Kniha se uchází o cenu Gloria musealis a také o cenu za popularizaci archeologie Zlatý mamut. Její verze v angličtině už byla rozebraná a je v knihovnách mnoha světových muzeí i galerií.