Terénní práce s lidmi bez domova se vyplácí. Ubylo hospitalizací i nákladů na zdravotní péči
Terénní práce s lidmi bez domova zmírnila tlak na zdravotnické služby. Snížila počet hospitalizací, návštěv pohotovostí i náklady na zdravotní péči. Ukázala to studie Národního institutu SYRI.
Bezdomovci většinou nemají svého lékaře, a tak k nim vyjíždí záchranky. Náklady se pak pohybují v řádech vyšších tisíců a desetitisíců korun. "Máme jeden z nejvyšších podílů lidí zažívajících bezdomovectví v Evropské unii," sdělil Jan Šimon, který se na studii podílel. Lidé v bytové nouzi podle něj čelí desetkrát vyšší míře úmrtnosti než běžná populace, přičemž průměrný věk úmrtí je 45 let.
Platforma pro sociální bydlení uvádí, že v bytové nouzi, v provizorním bydlení, nevyhovujícím bytě či bez domova je 160.900 lidí, z toho 62.300 dětí.
"Cestou je podpora terénních zdravotnických služeb, což potvrdila i naše studie. Situaci prospělo zejména nasazení sester v mobilních sociálních týmech a specializované vzdělávání praktických lékařů. Díky tomu se podařilo zabránit nástupu chronických a závažných onemocnění, která často vedou k prodlouženým pobytům v nemocnici a trvalému zdravotnímu postižení," dodal Šimon.
Pacienta ošetříme, ale na ulici se nemá kde uzdravit
Studie zároveň poukázala na problém následné péče, absenci pobytových sociálních služeb se zdravotní péčí a na nedostupnost azylových domů pro osoby zažívající bytovou nouzi. "Zjednodušeně řečeno, pacient je sice ošetřen, ale po propuštění z nemocnice se nemá kde uzdravit a časem se vrátí. To není efektivní," míní vědec.
Všeobecná zdravotní pojišťovna zavedla v rámci úhrady diagnózu bezdomovectví. Je vnímána jako sociální diagnóza, která zahrnuje časově náročnou péči. To však na provoz ordinace zdaleka nestačí, říká praktická lékařka Andrea Pekárková, která má zkušenosti s péčí o lidi bez domova. V pražské ordinaci Armády spásy denně ošetří zhruba 20 až 30 lidí bez přístřeší.
„Mezi našimi klienty jsou, když to řeknu ošklivě, ti nejsmradlavější lidé z ulice. Ale jsou tam i lidé, kteří už žijí v azylových domech. Vrací se z vězení nebo psychiatrických léčeben. To, v jakém stavu k nám tito lidé přicházejí, je velice individuální," uvedla pro web Zdravé Zprávy. Snaží se podchycovat onkologická nebo plicní onemocnění. Usiluje o otevření psychiatrické ambulance. Problém je však najít do ní lékaře.
