• 1.6.2026

    Prezident Petr Pavel se opět vyjádřil pro přijetí eura. Na pražské konferenci reVize Česka dnes řekl, že pokud by česká koruna bránila rozvoji, měl by se sentiment k ní opustit. Díky euru by podle něj ČR byla blíže rozhodování v EU. Úspěšná Česká republika může být pouze v Evropské unii, dodal. Premiér Andrej Babiš (ANO) v reakci na vyjádření hlavy státy po dnešním jednání vlády uvedl, že pro něj euro představuje jen další ztrátu svrchovanosti v EU.

    Vláda ANO, SPD a Motoristů nechce euro v Česku zavádět. Babiš na začátku května uvedl, že vláda už nebude každoročně zpracovávat zprávu o připravenosti k přijetí společné evropské měny. V eurozóně podle něj rozhodují hlavní státy, ostatní jsou tam do počtu. Česko podle něj potřebuje korunu, i když je Babiš opakovaně kritický k České národní bance (ČNB) a nynější základní úrokové sazbě.

    Debatu o výhodách a nevýhodách eura podle něho česká společnost vést nechce, protože se neustále připomíná, že velká část Čechů vnímá euro negativně. Řada politiků však tento postoj ke společné evropské měně cíleně vytváří, míní Pavel.

  • 1.6.2026

    Po čtyřech týdnech kontrolní akce zaměřené na omezení nelegálního prodeje nízkopotentního konopí (CBD) a kratomu zajistila policie téměř 86.000 produktů a 155 kilogramů kratomu. U více než 11.000 produktů bylo nařízeno jejich stažení z prodeje či likvidace. V souvislosti s kontrolami úřady uzavřely tři provozovny a zablokovaly 25 internetových obchodů. Na tiskové konferenci k výsledkům akce Korund to dnes řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO).

    Při akci také policie podle Metnara zajistila výrobky ze 63 prodejních automatů. "Právě tyto automaty a internetový prodej představují jedno z největších rizik. Nebezpečné produkty jsou snadno dostupné dětem, mladistvým, tedy skupině, kterou musíme ochránit," řekl Metnar. Do konce července by podle něj vláda mohla dostat návrh zákona, který má posílit možnosti státu při kontrole trhu a omezení dostupnosti zmíněných látek pro děti a mladistvé.

  • 1.6.2026

    Vláda se chystá vybrat nového protidrogového koordinátora. Uspořádat se má výběrové řízení. V plánu je konzultace s radou vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí. Na tiskové konferenci to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Dosavadní národní protidrogový koordinátor Pavel Bém má skončit na konci června.

    Experti na problematiku závislostí přesun pod ministerstvo zdravotnictví kritizují. Obávají se ochromení českého protidrogového systému, omezení péče, šíření nových drog, černého trhu či infekcí. Bém varuje před prohibicí. Na omezení naopak tlačí šéf národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.

    "My samozřejmě jsme dospěli k závěru, že ta liberálnější drogová politika se nám nelíbí," uvedl v neděli ve svém videu na sociálních sítích premiér. Dnes na tiskové konferenci přiznal, že jeho postoj ovlivnil Frydrych. Podle premiéra je pro něj tento policista důvěryhodnější než dosavadní koordinátor. "Bém má úplně jiný názor na politiku závislostí, proto ta změna (na postu koordinátora)," uvedl Babiš. Bém se problematice závislostí věnuje přes 30 let, patří k největším českým expertům. Prosazuje ne liberální, ale vyvážený přístup s přísnou regulací.

  • 1.6.2026

    Vláda připraví nový adiktologický zákon. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) by měl také brzy předložit návrh novely, podle které by kratom mělo být možné koupit v licencovaných obchodem od 21 let, ne od 18 let. Na tiskové konferenci to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Přesun protidrogové politiky z úřadu vlády pod ministerstvo zdravotnictví je podle něj jen administrativní krok. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) kabinet plánuje zavést na kratom přiměřenou spotřební daň a zvýšit daň z přidané hodnoty.  Bývalý protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil uvedl, že přesun pod resort zdravotnictví protidrogovou agendu zničí. K postupu proti závislostem nemají vládě stačit jen informace od policie.

    Předložení adiktologického zákona navrhuje jako jeden ze tří zásadních kroků i národní protidrogový koordinátor Pavel Bém. Podle něj je norma hotová a problematiku závislostí řeší uceleně. Adiktologové poukazují na to, že zákon vznikl už za předminulého volebního období za tehdejší Babišovy vlády, nynější kabinet ji tedy může využít.

    Kratom a jeho extrakt patří zatím mezi jediné psychomodulační látky s nižšími riziky, které je možné v Česku za přísných podmínek prodávat dospělým. Do specializovaných licencovaných prodejen nesmějí děti. E-shop mohou mít jen kamenné obchody. Prodej v automatech je zakázaný. Zboží se kontroluje. Zákazníci by měli od prodejců dostat informace o složení a doporučených dávkách. Licenci má asi 170 obchodů.

  • 1.6.2026

    Česko si loni v Indexu prosperity a finančního zdraví mezi 27 zeměmi Evropské unie polepšilo na 14. místo z předchozího 16. Lépe si vedlo jen v prvním ročníku měření v roce 2022, kdy se v unijním srovnání umístilo na 13. místě. Za loňským zlepšením stál stav ekonomiky, především zmírnění inflace, a udržení si prvenství v oblasti rozvoje zdraví a bezpečnosti. V čele žebříčku zůstaly skandinávské země a na konci Řecko.

    Autoři projektu uvedli, že k návratu Česka na evropský průměr pomohl především pilíř, který se zaměřuje na stav ekonomiky a který poskočil o pět příček na deváté místo. Klíčovým důvodem podle nich bylo zmírnění inflace a zlepšení podílu hrubého národního důchodu na hrubém domácím produktu (HDP), což ukazuje, kolik vyprodukovaného bohatství skutečně zůstává českým občanům a firmám. Podle expertů to značí, že český kapitál sílí, domácí firmy investují v zahraničí a daří se mírnit odtok dividend do ciziny.

    Naopak negativem podle nich je to, že Česko zůstává převážně subdodavatelskou ekonomikou.

  • 1.6.2026

    Prezident Petr Pavel navštívil stavbu nového kostela Nejsvětější Trojice a komunitního centra Kardinála Josefa Berana v Neratovicích. Jako první sakrální stavba v Česku bude částečně vytištěna pomocí 3D tisku betonu. Revoluční technologií 3DCP jsou realizovány věž kostela a fara. Autorem návrhu je architekt Zdeněk Fránek.

    Prezident si během návštěvy prohlédl rozestavěný kostel a komunitní centrum. Centrum ponese jméno kardinála Josefa Berana. Projekt v Neratovicích vytvoří nové místo pro bohoslužby, setkávání, vzdělávání a komunitní akce. Součástí areálu bude také společenský sál a zázemí pro farnost i veřejnost. Součástí věže kostela bude například lezecká stěna.

    Neratovická farnost zahrnuje 13 obcí a současné prostory podle nadace kapacitně nestačí. Projekt tak přináší nové zázemí do města, které bylo v roce 1957 záměrně budováno bez kostela. Stavba kostela Nejsvětější Trojice a komunitního centra Kardinála Josefa Berana má být dokončena na podzim roku 2028.

  • 1.6.2026

    Obraz Josefa Čapka Piják se v Praze vydražil za rekordních 34,08 milionu korun včetně aukční přirážky v aukci Galerie Kodl. Předchozí Čapkův autorský rekord byl 30,6 milionu za obraz Nevěstka při aukci loni v listopadu. Olejomalba Piják z roku 1919 přitom začínala v aukci na vyvolávací ceně devět milionů korun, uvedla galerie v tiskové zprávě. Piják je podle galerie vzácnou ranou prací Josefa Čapka. Malba zobrazuje muže u stolu s kloboukem na hlavě zahleděného do sklenice vína.

    Aukce Galerie Kodl byla především poctou malíři, kostýmnímu výtvarníkovi a scénografovi Theodoru Pištěkovi. Právě jeden z jeho obrazů patřil k dílům, která se vydražila za nejvyšší ceny. Jeho olej Autoportrét u okna I získal vítězný sběratel za 15,6 milionu korun, což je druhá nejvyšší cena za Pištěkova díla. Obraz vznikl v době tvrdé normalizace, kdy se Pištěk obracel k motivu zahalených lidských figur jako k symbolu osobní i společenské nesvobody.

  • 1.6.2026

    Dražba umělecky ztvárněných filmových klapek na Zlín Film Festivalu vynesla 4,314 milionu korun. Salon filmových klapek, součást doprovodného programu festivalu, se konal 29. rokem. Nadační fond Filmtalent Zlín z výtěžku přispěje studentům filmových škol a dalším začínajícím tvůrcům na vznik jejich filmových projektů, sdělila dnes ČTK mluvčí festivalu Kateřina Martykánová. Loni vynesla dražba rekordních 4,43 milionu korun.

    V Salonu filmových klapek se letos sešlo 120 děl. Klapky vytvořili Jaroslav Němeček, Iva Hüttnerová, Kristian Kodet, Jiří Slíva, Josef Velčovský nebo Petra Černocká. Největší zájem byl o dvě klapky s motivem Čtyřlístku. "Kromě jeho tradičního autora totiž oblíbenou čtveřici ztvárnil i Zdeněk Vrba právě jako poctu Jaroslavu Němečkovi, kterého tam také vyobrazil.

    Tento ´Čtyřlístek se svojí klapkou´ se nakonec stal nejúspěšnější položkou v letošní dražbě a dosáhl na částku 180.000 korun," uvedla mluvčí. Druhou byla klapka Cesta k výšinám od Jaroslava Němečka, která byla vydražena za 170.000 korun. A 146.000 korun dal zájemce za třetí nejdražší klapku v pořadí, Mont Saint-Michel - zámek na skleněné hoře.

  • 1.6.2026

    Závěrečný program desátého ročníku festivalu ZUŠ Open yvrcholí programem ve Valdštejnské zahradě v Praze. Nabídne desítky hudebních a tanečních vystoupení různých žánrů, od klasiky přes pop a jazz až po folklor, v podání 800 žáků ze 40 základních uměleckých škol z celé republiky. Na večerním slavnostním koncertu v sala terreně zazní díla Bohuslava Martinů, Leoše Janáčka, Colina Mawbyho i Witolda Lutosławského. Koncert vyvrcholí vokálně-instrumentálním dílem Slavnosti jara Otmara Máchy v provedení 300 sboristů z celé ČR pod vedením sbormistra Jiřího Chvály.

    Festival ZUŠ Open společně se ZUŠ a Asociací základních uměleckých škol pořádá Nadační fond Magdaleny Kožené, který deset let podporuje umělecké vzdělávání v České republice.

  • 1.6.2026

    Kvůli nejednotnému systému měření dopadů není možné spolehlivě posoudit přínos dotací, které poskytlo ministerstvo životního prostředí na lepší hospodaření se srážkovou vodou. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad při kontrole peněz na podporu opatření, která mají pomoci se přizpůsobit změně klimatu při hospodaření se srážkovými vodami. Kontrola se týkala let 2022 až 2024, tedy období bývalé vlády Petra Fialy (ODS). Kontroloři zamířili na ministerstvo životního prostředí, do Státního fondu životního prostředí a k sedmi vybraným příjemcům dotací.

    Dotace ministerstva měly v reakci na víceleté sucho z let 2015 až 2018 zlepšit hospodaření se srážkovými vodami v zastavěných, takzvaných urbanizovaných územích. Ministerstvo rozdělilo 1,6 miliardy korun mezi 182 obcí, což jsou tři procenta z celkového počtu obcí v tuzemsku, píše ve zprávě kontrolního úřadu. Ministerstvo se závěry nesouhlasí. Argumentuje mimo jiné nutností řídit se pravidly EU.

    Domácnosti podle zjištění měly jen malý zájem o dotace na zadržování dešťové vody a na výstavbu zelených střech. V ní podle NKÚ Česko zaostává za Rakouskem a Německem. Zatímco celková podpora programu Nová zelená úsporám představovala 15,7 miliardy korun, šlo na akumulační nádrže nebo zelené střechy rodinných a bytových domů asi 168 milionů korun. To je asi jedno procento z celkové dotace, uvedl NKÚ.

Pages