Zprávy

Letošní klimatologické jaro v ČR bylo nadprůměrně teplé a současně nejsušší od roku 1961. V období od začátku března do konce května spadlo v úhrnu jen 89 milimetrů srážek, což bylo 57 procent normálu z let 1991 až 2020. Průměrná teplota za tři jarní měsíce přesáhla normál o 1,2 stupně Celsia, a s hodnotou 9,5 stupně se tak letošní jaro zařadilo na osmé až deváté místo v žebříčku nejteplejších od roku 1961, odkdy meteorologové počítají měsíční průměry. Český hydrometeorologický úřad o tom dnes informoval na facebooku. Podle dat meteorologů se jarní období v Česku otepluje v průměru asi 0,3 stupně za deset let, takže 12 nejteplejších jar zaznamenali po roce 2000. Z pohledu srážek se na situaci negativně podepsala zima, která byla rovněž teplotně nadprůměrná a srážkově podprůměrná.

Čtyři hřebci z pražské zoologické zahrady byli v pondělí večer vypuštěni do aklimatizačních ohrad ve Zlaté stepi v Kazachstánu. Stráví tam zhruba rok, aby si zvykli na stepní podmínky. Zoo o tom informovala v tiskové zprávě. Ke hřebcům se v pátek přidají čtyři klisny, pro které český armádní letoun letí do berlínské zoo. Výzkumníci budou koně v aklimatizačních ohradách, které mají desítky hektarů, pozorovat nejméně deset měsíců. "Zejména důležité je, aby koně přežili drsnou středoasijskou zimu v dobré kondici. Teploty zde padají až k minus 40 stupňům Celsia a koně si musejí umět ze sněhové pokrývky vyhrabat potravu. Teprve poté mohou zamířit do volnosti," uvedla zoo.

Na převozu koní Převalského se podílí Tierpark Berlín, který tyto divoké koně také chová. Ve čtvrtek začne v německé metropoli druhá část transportu, při které do Kazachstánu zamíří čtyři klisny. Vhodné kandidáty vybírá Zoo Praha, která od roku 1959 spravuje Mezinárodní plemennou knihu koně Převalského. Kůň Převalského z přírody vymizel koncem 60. let minulého století, populace v lidské péči ale umožnila reintrodukci druhu nejprve do Číny a pak do Mongolska. V pražské zoo a v její chovné a aklimatizační stanici v Dolním Dobřejově se narodilo přes 260 hříbat.

Konflikt na Blízkém východě zchladil optimismus českých malých a středních firem. Jejich nálada se letos na jaře výrazně zhoršila a je na nejhorší úrovni od jara 2024. Negativní šok ale nebyl tak silný, jako při začátku pandemie covidu-19 nebo při vypuknutí války na Ukrajině. Vyplývá to z výsledků průzkumu ČSOB Index očekávání firem, který banka představila novinářům. Index očekávání firem klesl od loňského podzimu o 11,5 bodu na hodnotu minus 4,4 bodu. Index může nabývat hodnot od plus 100 až po minus 100 bodů. Kladná hodnota znamená převažující optimismus, záporná hodnota naopak pesimismus. "Hlavní příčinou poklesu optimismu českých firem a podnikatelů je jednoznačně existence nového významného negativního faktoru, války na Blízkém východě a z ní vyplývající růst cen energií, respektive surovin," uvedl výkonný ředitel Firemního bankovnictví ČSOB Pavel Prokop. Další vývoj nálad v podnikatelském sektoru podle něj bude do velké míry záviset na vyřešení konfliktu v Íránu.

Největším ohrožením podnikání jsou podle průzkumu ceny energií a paliv, jako problematické je hodnotí 70 procent firem. Válečné konflikty uvedlo jako hrozbu 62,8 procenta firem. Obavy mají podniky také z kroků amerického prezidenta Donalda Trumpa, za riziko je považuje 56,2 procenta firem.

Prezident Petr Pavel s manželkou Evou zahájil v úterý dvoudenní návštěvu Zlínského kraje. Hlava státu nejprve hned ráno zavítala do Střední školy letecké v Kunovicích, kde byla mimo jiné na programu debata se studenty. Tématem bylo zavedení eura, vzdělávání nebo energetická bezpečnost a soběstačnost. Prezident studentům odpovídal i na dotazy týkající se války na Ukrajině. Rusko bude v hybridní válce pokračovat i po skončení války na Ukrajině. Země, na které cílí, by měly být připraveny tomu čelit, řekl prezident Petr Pavel studentům. "Rusko samo nás jako zemi a jako člena NATO označuje za svého nepřítele a bylo by naivní, abychom se tvářili, že to tak není. Rusko je zemí, která se bohužel chová imperiálně, má snahu ovládat a kontrolovat země kolem sebe," uvedl Pavel. Představovat si, že po dosažení míru na Ukrajině nastane v Evropě klid a Rusko bude přátelskou zemí, by byla velká iluze, míní prezident. "Neříkám, že hned potom, co skončí válka na Ukrajině, Rusko zahájí válku proti NATO, ale může a bude pokračovat v tom, co nazýváme hybridní válkou," uvedl.

Návštěva kunovického areálu výrobce letadel Aircraft Industries a tamní střední letecké školy byla prvním bodem dvoudenní cesty prezidenta po Zlínském kraji.