Zprávy

Až třetina českého mléka v syrovém stavu končí v zahraničí, odkud se následně dováží zpět do Česka zpracované mlékárenské produkty s vyšší přidanou hodnotou, řekl na kulatém stole o budoucnosti českého zemědělství předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Pro větší výrobu potravin s přidanou hodnotou, což pomůže zlepšit také záporné saldo agrárního zahraničního obchodu, je v Česku nutné lépe nastavit podnikatelské prostředí, shodli se na tom zúčastnění ekonomové. Zvýšení kapacit pro zpracování potravin chce docílit také prezidentka potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

Chovatelé v loňském roce podle ročenky chovu skotu vyprodukovali 3,38 miliardy litrů mléka, vývoz mléka a mléčných výrobků dosahoval 1,52 miliardy litrů. V porovnání roku 2019 s rokem 2023 vzrostla produkce mléka o více než 300 milionů litrů. Podle agrárního ekonoma Tomáše Maiera z České zemědělské univerzity ale nejsou tuzemské mlékárny schopné množství vyprodukovaného mléka zpracovat a nevznikají nové mlékárny, které by mléko zpracovaly. "Když se zahraniční společnost rozhoduje, kde postaví mlékárnu, půjde spíše do Polska než do ČR," podotkl Maier a dodal, že zahraniční producenti vytlačují české potravinářské firmy z tuzemského trhu.

Také Potravinářská komora ČR eviduje v posledních letech zhoršování konkurenceschopnosti zejména malých a středních potravinářských podniků. Podle Večeřové je nutné zvýšit kapacity potravinářských firem, aby dokázaly například vyrobit více sýra, k tomu je ale nutné, aby stát více investoval do zpracovatelského potravinářského sektoru.

Prodej britské pošty Royal Mail do rukou společnosti EP Group českého miliardáře Daniela Křetínského je blízko dokončení a mohl by být potvrzen během příštích dvou týdnů. Informoval o tom dnes server BBC s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Křetínského poradci se tento tento týden setkali se zástupci odborů. Podle některých zdrojů mají odboráři z Křetínského stále obavy, odborový svaz sdružující zaměstnance v odvětvích komunikace a poštovnictví CWU nicméně schůzky označil za konstruktivní, píše BBC.

Křetínského nabídka firmu Royal Mail ohodnocuje na 3,6 miliardy liber (téměř 110 miliard Kč). Křetínský podle BBC rovněž poskytl dodatečné záruky, které by měly britskou vládu přesvědčit, že je vhodným vlastníkem pro tuto významnou organizaci. Britský ministr obchodu Jonathan Reynolds tento týden o Křetínském hovořil jako o "legitimním" podnikateli s tím, že informace o jeho údajných vazbách na Rusko byly již dříve prověřeny a vyvráceny.

Royal Mail funguje přes 500 let a v současné době zaměstnává více než 150.000 lidí. Křetínský už dříve uvedl, že má k její historii a tradici "maximální respekt".

Zástupci členských států EU se shodli na plném přijetí Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru od 1. ledna příštího roku. Informovalo o tom maďarské předsednictví v Radě EU. Shodu musí ještě formálně potvrdit členské státy, což by se mělo stát na jednání unijních ministrů vnitra 12. prosince v Bruselu. Rakousko, které vstup obou zemí do Schengenu dlouho blokovalo, nyní podle všeho změnilo názor.

Přijetí nových zemí do schengenského prostoru vyžaduje jednomyslný souhlas členských států Evropské unie. Bulharsko a Rumunsko splnily kritéria pro vstup do prostoru volného pohybu již v roce 2011, některé státy ale z různých důvodů přístup těchto dvou zemí blokovaly.

Stát by mohl odškodnit lidi, které komunistický režim nutil k opuštění země nebo je šikanoval prostřednictvím takzvaného ochranného dohledu. Kabinet dnes schválil dva zákony, podle nichž by se takto perzekvovaní lidé měli dočkat jednorázového odškodnění částkou 100.000 korun. O schválení informovala ČTK ministerstva spravedlnosti a vnitra. Odhady dopadů na rozpočet se pohybují v rozmezí 17 až 283 milionů korun.

První zákon vypracovalo ministerstvo spravedlnosti a týká se lidí, jimž soudy uložily ochranný dohled z politických důvodů. Opatření se stalo nástrojem perzekuce a legální možností, jak znepříjemnit život odpůrcům režimu - čelili nejen policejní šikaně, ale i hrozbě návratu za mříže. Cílem druhého zákona, které předložilo ministerstvo vnitra, je odškodnit lidi, na něž se Státní bezpečnost zaměřila v rámci Asanace nebo podobných akcí. Pro přiznání částky nemá být rozhodující, zda nátlaku podlehli a skutečně emigrovali z Československa.

Žadatelé se podle návrhů budou moci písemně obrátit na příslušné ministerstvo, které bude žádosti řešit ve správním řízení a jeho rozhodnutí bude přezkoumatelné soudem. Přiznaná částka by nepodléhala dani z příjmu, exekuci a nezapočítávala by se ani do příjmu rozhodného pro stanovení sociálních dávek. Ministerstvo vnitra předpokládá, že v souvislosti s nucením k vystěhování z ČSSR obdrží 100 až 400 žádostí, což by tedy znamenalo náklady deset až 40 milionů korun. Vnitro chtělo částku hradit z vládní rozpočtové rezervy pro příští rok, s čímž ale nesouhlasilo ministerstvo financí a trvalo na tom, aby si vnitro zajistilo financování samo.