Zprávy

Ministerstvo životního prostředí vyčlenilo 300 milionů korun na projekty, které mají pomoci regionům lépe hospodařit s dešťovou vodou a posílit ochranu před přírodními riziky. Peníze budou rozděleny prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí a Státního fondu životního prostředí. Příjem žádostí začne 17. června a potrvá do poloviny prosince.

Na opatření související s hospodařením se srážkovou vodou půjde až 200 milionů korun. Dotace mohou podpořit například budování a obnovu zelených střech, systémy pro využívání dešťové a šedé vody nebo rozvoj takzvané modrozelené infrastruktury. Podpora může dosáhnout až 85 procent způsobilých výdajů.

Dalších 100 milionů korun je určeno na zabezpečení nestabilních svahů a skalních oblastí ohrožených sesuvy či řícením. Cílem je zvýšit ochranu lidí i majetku v rizikových lokalitách. O podporu mohou žádat obce, veřejné instituce, neziskové organizace, církve, ale také fyzické osoby nebo společenství vlastníků jednotek.

Poslanecká sněmovna navrhla prezidentovi Petru Pavlovi na udělení nejvyššího státního vyznamenání také jeho předchůdce ve funkci prezidenta Miloše Zemana. Mezi kandidáty na Řád bílého lva zařadila rovněž spisovatele Milana Kunderu, bývalého ministra zahraničí Jaroslava Šedivého, filmového tvůrce Karla Zemana a dostihovou jezdkyni Marii Immaculatu Brandisovou.

Na seznamu dalších navržených osobností figurují například herec a moderátor Marek Eben, herec Jiří Hromada, kriminalista Jiří Markovič, fotbalista Patrik Schick, vědec v oblasti umělé inteligence Tomáš Mikolov nebo matematik Milan Hejný. Celkem poslanci schválili 131 jmen, která nyní poputují na Pražský hrad.

Konečné rozhodnutí o udělení státních vyznamenání je na prezidentovi, který návrhům Sněmovny nemusí vyhovět. Mezi neúspěšnými kandidáty letos skončili například bývalý ministr kultury Daniel Herman, diplomat Michael Žantovský, moderátor Václav Moravec či videoherní designér Daniel Vávra.

Hodinová mzda v Česku loni dosáhla 57 procent průměru Evropské unie, což byla sedmá nejnižší úroveň mezi členskými státy. Oproti roku 2008 se české mzdy vůči unijnímu průměru výrazně přiblížily, přesto některé země střední a východní Evropy, zejména Litva, Polsko a Estonsko, rostly rychleji a Česko již předstihly.

Český pracovní trh zároveň pokračuje v proměně směrem ke službám, zatímco zaměstnanost v zemědělství a průmyslu klesá. V prvním čtvrtletí letošního roku rostly reálné mzdy ve všech odvětvích, nejvýrazněji v administrativních a podpůrných službách či v oblasti nemovitostí, kde se projevil i růst minimální mzdy.

Statistici upozornili, že na výši výdělků nadále významně působí pohlaví, vzdělání i kolektivní vyjednávání. Muži vydělávají v průměru více než ženy a zaměstnanci pokrytí podnikovou kolektivní smlouvou mají podle ČSÚ v průměru vyšší mzdy. Průměrná mzda loni činila 52.202 korun, ale pobíralo ji jen zhruba třetina zaměstnanců, zatímco medián dosáhl 44.337 korun.

Ministerstvo financí připravuje možnost financovat dostavbu jaderné elektrárny Dukovany a vybrané liniové stavby mimo státní rozpočet. Podle ministryně financí Aleny Schillerové by šlo o záložní řešení pro případ, že se Česku nepodaří včas dohodnout s Evropskou unií na rozvolnění fiskálních pravidel.

Navrhovaná výjimka by umožnila, aby výdaje na Dukovany a některé dopravní a infrastrukturní projekty do roku 2036 nespadaly do běžných výdajových rámců. Vláda by si tak zachovala prostor pro financování strategických investic, aniž by překročila limit tří procent HDP pro deficit veřejných financí.

S plánem souvisí i projednávaná změna rozpočtových pravidel, která má upravit způsob stanovování výdajových rámců podle evropské legislativy. Opozice vládu kritizuje za možné oslabování rozpočtové odpovědnosti, kabinet však tvrdí, že cílem je zajistit dostatečné financování klíčových priorit státu, zejména v oblasti bezpečnosti a strategické infrastruktury.