Zprávy

Mezinárodní výrobce sušenek Mondelez International dnes ve svém závodě v Opavě uvedl do provozu linku Fidorka 3 za 1,3 miliardy korun. Bude denně vyrábět až milion kulatých oplatek v čokoládě inspirovaných tradičními fidorkami, určené budou na export. Díky investici vzniklo přibližně 100 pracovních míst, řekli zástupci společnosti Mondelez.

Linka je plně automatizovaná s prvky umělé inteligence. Kulaté oplatky v čokoládě se do zahraničí vyvážejí pod značkou Milka. "Z tradičního designu fidorky vychází například Milka Choco Wafer oblíbená po celé Evropě, která se od nás vyváží až do USA, Brazílie, Jižní Koreje, Spojených arabských emirátů, Austrálie nebo na Nový Zéland, ale i řada dalších značek, Cadbury Roundie, Marabou či Lacta," uvedl ředitel opavského závodu Emmanuel Chilaud.

Tradice pečení oplatek byla v Opavě od roku 1840 spojena s rodem Fiedorů. Kulaté oplatky v čokoládě se průmyslově vyráběly v továrně Fiedor od konce první republiky pod různými názvy. Lidé začali kulatým oplatkám v čokoládě říkat fidorky přibližně od 60. let minulého století, ale až od roku 1993 jde o oficiální název, který je vytlačen do čokoládového povrchu každé oplatky.

Novou ombudsmankou se stane právnička kanceláře veřejného ochránce práv Eva Kostolanská. V dnešním druhém kole sněmovní volby porazila někdejší zmocněnkyni pro lidská práva Kláru Šimáčkovou Laurenčíkovou. Kostolanská se ujme funkce složením slibu, nahradí přesluhujícího veřejného ochránce práv Stanislava Křečka.

Ke zvolení bylo nutné získat nejméně 87 hlasů. Nominantka Senátu a konference rektorů Kostolanská jich obdržela 93 a kandidátka prezidenta republiky Šimáčková Laurenčíková 58.

Právnička Kostolanská působila 24 let na finanční správě, od roku 2020 je v Kanceláři veřejného ochránce práv, kde mimo jiné vyřizuje podněty adresované ombudsmanovi, posuzuje jejich skutkový i právní stav a navrhuje postupy šetření. Podílí se také na vypracovávání právních stanovisek nebo tvorbě doporučení ke změnám právních předpisů. V roli ombudsmanky se chce věnovat i digitálnímu vyloučení.

Evropská komise potvrdila, že české úřady mohly obnovit zemědělské dotace firmám z holdingu Agrofert, nicméně Evropská unie zatím žádné finance neproplácí, dokud celou záležitost s potenciálním střetem zájmů premiéra Andreje Babiše neprověří. Na dotaz ČTK to uvedla mluvčí komise Louise Bogeyová.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie a západního Balkánu se dnes sešli v černohorském přímořském letovisku Tivat k debatě o tom, jak urychlit přijímání nových členů v době snahy Ruska a Číny o rozšiřování vlivu v regionu. Část šéfů unijních zemí včetně zástupců Francie a Německa chce šestici balkánských kolegů představit plán na postupné propojování s unií ještě před samotným členstvím v bloku.

Český premiér Andrej Babiš před jednáním prohlásil, že EU by se měla v roce 2028 rozšířit o Černou Horu a Albánii, unijní činitelé jsou však v tomto směru opatrnější. Západní Balkán zahrnuje Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Kosovo, Severní Makedonii a Srbsko, z nichž některé země požádaly o členství v EU již v první dekádě tohoto století.

Přijímací proces balkánských zemí, který bude tématem dnešního jednání šéfů států a vlád, podle českého premiéra trvá příliš dlouho. Unie sice po ruském vpádu na Ukrajinu stagnující proces integrace urychlila, avšak někteří balkánští politici dávají najevo frustraci z toho, že se jim perspektiva členství stále příliš nepřiblížila. Zároveň se obávají, aby EU neupřednostnila v přístupovém procesu Ukrajinu, kterou se unie snaží podporovat při obraně proti Rusku.