Zprávy

Speciální dvířka, která ochrání před Sluncem důležitý přístroj na evropských družicích, vyrobil pražský Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ). Družice budou součástí vesmírné mise Evropské kosmické agentury (ESA) s názvem Proba-3. Start družic je naplánován na středu 4. prosince z Indie. Cílem mise je let dvou družic v přesné formaci, následně také budou zkoumat vnější vrstvu atmosféry Slunce.

Mise má za úkol vytvořit umělé zatmění Slunce, kdy jedna družice postaví druhou mezi sebe a Slunce, čímž vytvoří stín. To umožní druhé družici lépe zkoumat sluneční atmosféru, takzvanou koronu, kterou normálně přehluší jasné světlo. Přístroj, který zkoumá koronu, je ale citlivý na přímé sluneční záření. K tomu, aby byl chráněn, vyvinuli vědci z VZLÚ motorizovaná dvířka. Ta se automaticky zavřou, kdykoliv družice nebude ve stínu a bude vystavená silnému slunečnímu záření. Dvířka musí odolat extrémním teplotám ve vesmíru, které se pohybují od minus 100 stupňů Celsia až po 110 stupňů Celsia.

Letošní podzim v pražském Klementinu byl šestý až osmý nejteplejší od roku 1775, tedy od začátku měření na této nejstarší stanici v zemi. Průměrná teplota od začátku září do konce listopadu dosáhla 12,1 stupně Celsia, odchylka od takzvaného normálu let 1991 až 2020 činila plus 1,1 stupně. V tiskové zprávě to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Zatím nejteplejší podzim v historii Klementina byl ten loňský s průměrnou teplotou 13,6 stupně. Naopak nejchladnější podzim v centru Prahy zaznamenali v roce 1786, kdy teplota činila v průměru jen 5,8 stupně Celsia.

Stanice Klementinum se nachází na Starém Městě v historickém centru Prahy, kde panuje výrazně odlišné klima než v ostatních částech města, hlavně na výše položených místech. Přesto jsou klementinské záznamy pro moderní vědu ojedinělým a nesmírně cenným zdrojem informací o stavu počasí a podnebí v novodobé historii.

Lidé podle průzkumu Vysoké školy ekonomické (VŠE) a Národní asociace pacientských organizací (NAPO) hodnotí české zdravotnictví průměrnou známkou 2,77. Horší připadá lidem, kteří mají nějaké dlouhodobé onemocnění (průměrná známka 2,84) nebo pečují o nemocného (2,89). Zhruba polovina lidí uvedla jako negativum dlouhé čekání na vyšetření či operaci, třetina pak různé problémy s léky. O průzkumu s více než 1000 respondenty, který sbíral odpovědi on-line letos v srpnu, dnes organizace informovaly novináře.

"Hůře zdravotnictví hodnotí osoby, které s ním mají častější kontakt," řekl předseda NAPO Robert Hejzák. Kritičtější jsou proto také starší respondenti, naopak lépe ho vidí mladí nebo vysokoškolsky vzdělaní lidé. Lidé ve věku 55 až 64 let dali průměrnou známku 3,07.

Nejčastěji lidé jako problém českého zdravotnictví uváděli délku čekání na ošetření u ambulantního specialisty (51 pct) nebo na plánovaný výkon v nemocnici (45 pct). Dalšími významnými problémy jsou nedostupnost některých léků (39 pct), vysoké doplatky za léky (34 pct) a nedostupnost moderních léčiv pro lidi se vzácnými nemocemi, na které se někdy vybírá ve sbírkách (33 pct). Většina respondentů (70 pct) také podporuje finanční zvýhodnění lidí, kteří se chovají ohleduplně ke svému zdraví.

Opoziční hnutí SPD chce mimořádnou schůzi Sněmovny ke zdražování energií. Podle jeho předsedy Tomia Okamury má Česko odstoupit od pařížské klimatické dohody, prosazovat chce také konec emisních povolenek. Řekl to na dnešní tiskové konferenci před schůzí dolní parlamentní komory.

Energetický regulační úřad (ERÚ) minulý týden oznámil, že koncové ceny energií v příštím roce klesnou. Elektřina pro průměrnou domácnost meziročně zlevní o 10,1 procenta, plyn o 8,5 procenta, odhadl.Teplárenské sdružení minulý týden informovalo, že velká část domácností, které jsou připojeny na centrální vytápění, si v příštím roce za teplo připlatí.

Premiér Petr Fiala (ODS) minulý týden řekl, že nechce, aby vláda předkládala zákon, který by v Česku zavedl emisní povolenky v dopravě a pro domácnosti. Naopak bude v Evropské unii usilovat o přehodnocení nebo zrušení celého systému. Podle něj je nutné, aby Evropa při prosazování klimatických cílů dbala na to, aby tím neutrpěla její konkurenceschopnost ve světě.