Zprávy

Dovoz ojetých aut za 11 měsíců letošního roku meziročně klesl o 9,3 procenta na 130.961 vozů. Průměrné stáří kleslo o 0,1 roku na 10,5 roku. Podíl vozidel starších deseti let klesl o dva procentní body na 49,2 procenta. Přes 51 procent dovozů tvořila auta s dieselovým motorem, což je dvojnásobný podíl v porovnání s trhem nových vozů. Vyplývá to z údajů Svazu dovozců automobilů. Nejvíce dováženou značkou ojetých aut je i nadále Škoda s 31.136 vozy, druhý je Volkswagen, kterých si Češi dovezli 26.694, a třetí Ford s 8499 auty. Následují německé prémiové značky BMW, Mercedes-Benz a Audi. Počet dovezených ojetých Ferrari stoupl na 111, Lamborghini bylo 54 a luxusních Rolls-Royce z druhé ruky přibylo letos v Česku 19. Podle generální ředitelky Aures Holdings Karolíny Topolové vypadá nyní jako téměř jisté, že celoroční výsledek bude nejnižší od roku 2014. "Oproti tomu se ojetinám na tuzemském trhu daří, když prodeje v síti AAA Auto a Mototechna budou letos historicky nejvyšší," dodala.

Uzavření dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a jihoamerickými státy ze sdružení Mercosur v její současné podobě ohrozí konkurenceschopnost českých zemědělců, zdraví spotřebitelů a bude mít negativní dopad také na životní prostředí a navýšení byrokracie. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci Zemědělského svazu ČR, který zároveň vyzval české politiky, aby dohodu neratifikovali. Dohoda by se měla projednávat a podle svazu možná podepsat na summitu v uruguayském Montevideu, který potrvá do 6. prosince. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) ČTK napsal, že obavám zemědělců ze snížení konkurenceschopnosti rozumí. Svaz tvrdí, že dohoda představuje zásadní ohrožení pro evropské i české spotřebitele a zemědělství. "Zatímco evropští farmáři musí dodržovat přísné environmentální, sociální a potravinové normy, produkce v zemích Mercosur těmto standardům často neodpovídá," řekl Jaroslav Vaňous, místopředseda svazu. Podle Vaňouse by byl import z jihoamerických zemí další aspekt přispívající ke ztrátě konkurenceschopnosti českých farmářů, kterou nedávno ovlivnil přístup komodit z Ukrajiny na evropský trh. Dohoda také může přinést farmářům další finanční zátěž, pokles potravinové bezpečnosti a příjmů státu ze sektoru zemědělství, dodal.

Česko nemusí platit víc než 1,7 miliardy korun jako odškodnění maltské společnosti Fynerdale Holdings. S konečnou platností o tom rozhodl Nejvyšší soud. Ten zamítl dovolání společnosti, která figurovala jako poškozená v kauze podvodů s mákem a dalšími plodinami. Zahraniční firmě vadilo, že dozorující státní zástupce v roce 2012 zrušil usnesení o zahájení trestního stíhání čtyř lidí související s podvody. Podle Nejvyššího soudu ale společnost vznesla svůj nárok opožděně, a je tedy promlčený. Tím potvrdil i verdikty nižších soudů. Fynerdale Holdings vedla s Českem v minulosti další neúspěšnou arbitráž zhruba o 2,4 miliardy korun. Tehdy tvrdila, že se stala obětí podvodu. Při něm pachatelé sehnali bohaté investory na obchod s mákem a dalšími plodinami. A vyslechli si za ně nepodmíněné tresty vězení.

Za posledních deset let Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) provedl 15 transplantaci všech pěti břišních orgánů u 14 pacientů. Jde o takzvanou multiviscerální transplantaci. Loni IKEM provedl také první transplantaci břišní stěny v ČR. Letos navázal re-transplantaci všech břišních orgánů u pacienta, jemuž zůstala břišní stěna od předchozího dárce. Zástupci institutu o tom informovali na tiskové konferenci. Složitá operace z prosince 2014 zahrnovala také první transplantaci tenkého střeva v regionu střední a východní Evropy. Tento zákrok  patří mezi technicky nejnáročnější, což potvrzuje i lékař Michal Kudla. "Tenké střevo je největším imunitním orgánem těla. Obsahuje bakterie a další mikroorganismy, což zvyšuje riziko odhojení," řekl. Chybí také spolehlivé laboratorní metody, které by monitorovaly funkci transplantovaného orgánu.

Úspěch operací závisí na úzké spolupráci multidisciplinárního týmu. Při multiviscerální transplantaci se zapojují dva anesteziologické týmy a desítky dalších odborníků. Velkou výzvu podle odborníků představuje také pooperační péče, která zahrnuje nutriční podporu a intenzivní sledování rizika infekcí a rejekce štěpu, tedy odmítnutí imunitního systému přijmout transplantovaný orgán. Náklady na tyto operace dosahují milionů korun, což z nich podle ředitelky IKEM Heleny Rögnerové činí jednu z nejdražších zdravotnických intervencí. "Tyto zákroky provádíme jen ve výjimečných případech, kdy není jiná možnost," řekla. Lékař Jacques Pirenne z Univerzitní nemocnice v Leuvenu, který s institutem dlouhodobě spolupracuje, řekl, že tým IKEM je jedním z mála na světě, kterým se podvedlo úspěšně transplantovat i břišní stěnu. "Včasné zařazení pacientů, multidisciplinární týmy, institucionální podpora a mezinárodní spolupráce jsou klíčem k dalšímu zlepšování výsledků," dodal.