Zprávy

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po dnešním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Bude férová, předvídatelná a bude zahrnovat inflační doložku, uvedl. Zástupci vládní koalice dnes jednali s řediteli České televize Hynkem Chudárkem a Českého rozhlasu René Zavoralem. Oba po schůzce uvedli, že na ní částka, kterou by média z rozpočtu měla dostávat, nezazněla. Klempíř po jednání řekl, že obě média neutrpí finanční újmu proti současnosti. Babiš podotkl, že účelem změny není mluvit veřejnoprávním médiím do obsahu nebo je ovládnout, jak tvrdí opozice. "Cílem je, aby už občanům nechodily složenky za službu, kterou sami nevyužívají," uvedl. Premiér ocenil korektní a věcné jednání ředitelů ČT a ČRo. "Věřím, že v této rovině se povede i další debata v Poslanecké sněmovně," napsal. Koalice dnes podle premiéra ředitelům ČT a ČRo znovu vysvětlila svůj záměr financování prostřednictvím poplatků zrušit. "Jiným způsobem než z koncesionářských poplatků jsou veřejnoprávní média financována v 17 zemích Evropské unie a například Polsko podobný krok chystá také," uvedl Babiš. Současný systém podle něj dával smysl před 35 lety.

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) vyzval veřejnost, aby aktivně upozorňovala jeho úřad na vadnou činnost soudních znalců. Kdokoliv se domnívá, že v důsledku výstupu znalce skončila konkrétní trestní věc nezákonným soudním rozhodnutím, může zaslat ministerstvu podnět k podání stížnosti pro porušení zákona. Tejc to dnes uvedl na síti X. Zmínil při tom aktuální články médií o zmanipulované a účelové činnosti některých znalců, zejména z oboru zdravotnictví. Ministr slíbil, že úřad se bude zabývat všemi podněty.

Ministerstvo minulý týden sdělilo, že prověří okolnosti podmínečného propuštění podnikatele Romana Janouška z vězení, přičemž se chce zabývat mimo jiné i zdravotními posudky. Reagovalo tak na zjištění serveru Seznam Zprávy, podle nějž se Janoušek zúčastnil už několik měsíců po svém propuštění cyklistických závodů a později i lyžařských. Znalecké posudky přitom tvrdily, že je v terminálním stadiu nevyléčitelné nemoci. Další aktuální kauzou je pak obvinění deseti lidí po policejní razii v Ústřední vojenské nemocnice i na dalších místech.

V pražské zoologické zahradě se podle auditu vnitřních vztahů a prověření pracovního prostředí dlouhodobě objevují problémy s nedostatkem zaměstnanců, jejich přetěžováním a také s finančním podhodnocením části pracovníků. Zoo proto bude mimo jiné žádat magistrát o navýšení peněz na platy. Vyplývá to z dopisu ředitelky zoo Lenky Poliakové, se kterým se dnes seznámili městští radní.

Audit, který magistrát zadal na podzim loňského roku po rezignaci tehdejšího ředitele Miroslava Bobka v souvislosti s obviněními z bossingu a šikany na pracovišti, provedla společnost MK Psychology. Jedním ze zjištění, na které Poliaková v dopise magistrátu upozorňuje, je dlouhodobé přetížení části zaměstnanců, které souvisí s personálním podstavem zejména v provozních a zoologických týmech.

"Kriticky vnímáno je rovněž tabulkové platové ohodnocení, které v kontextu Prahy nutí některé zaměstnance hledat si druhá zaměstnání, což dále prohlubuje jejich fyzické i psychické vyčerpání," napsala ředitelka zoo. Zároveň zahrada podle dopisu přistoupila k řešení dlouhodobě neřešených konfliktů v jednotlivých týmech, a to i za pomoci externí mediace. Audit pracovních vztahů v zoo si nechal magistrát zpracovat v reakci na loňskou rezignaci tehdejšího ředitele Bobka, který stál v čele zahrady od roku 2010.

Česká republika loni měla ze zemí Evropské unie relativně vyšší náklady na obsluhu veřejného dluhu. V předběžné zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Z celé EU na tom bylo nejhůře Rumunsko, druhé nejhorší bylo Polsko a třetí nejhorší Česko. Zpráva ale neobsahuje data za všechny členské země, nejsou tam údaje za Maďarsko, Bulharsko a Slovinsko, takže konečné pořadí se ještě může změnit.

Implicitní úroková sazba, která se měří jako podíl úrokových výdajů vládního sektoru k průměrnému hrubému veřejného dluhu, v případě Česka loni dosáhla 3,1 procenta. V Polsku to bylo 4,5 procenta a v Rumunsku 5,2 procenta. Příznivou zprávou pro Česko je fakt, že loni se tato sazba proti předchozímu roku mírně snížila, zatímco v Polsku a v Rumunsku vzrostla.

Relativně nejnižší náklady na obsluhu dluhu mělo Irsko, kde implicitní úroková sazba loni dosáhla 1,4 procenta. Druhé nejlepší bylo Německo se sazbou 1,8 procenta. Ve většině zemí EU se tato sazba loni proti roku 2024 zvýšila, Česko je jednou z osmi zemí, kde klesla.