Zprávy

Zataženo až oblačno, místy mlhy, ojediněle mrholení. Ojediněle, během dne přechodně místy polojasno až skoro jasno. Pozdě večer na západě Čech místy s deštěm. Nejvyšší teploty 5 až 9 °C, při nízké oblačnosti kolem 4 °C.

Český hrubý domácí produkt letos vzroste o jedno procento. V příštím roce by měl zrychlit na 2,4. V hodnotící zprávě to uvedla mise Mezinárodního měnového fondu v Česku. Střednědobý růst české ekonomiky ale brzdí několik dlouhodobých problémů, jako je nedostatek pracovních sil a pomalé zlepšování produktivity práce. Potenciální růst české ekonomiky odhaduje fond na dvě procenta. Meziroční inflace by se podle mise MMF měla v závěru letošního roku dostat nad tři procenta z říjnových 2,8 procenta. V polovině příštího roku by se ale měla dostat zpět ke dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB), přispěje k tomu přísná měnová politika i slabý hospodářský výkon země. Vedoucí mise MMF pro Českou republiku a Estonsko Vincenzo Guzzo uvedl, že česká ekonomika prochází náročnou transformací. Tradiční průmysl, který byl tahounem české ekonomiky v minulosti, podle něj ztrácí dech. Obory s vysokou přidanou hodnotou brzdí nedostatek kvalifikované pracovní síly a omezený přístup ke kapitálu. Vysoká energetická náročnost české ekonomiky ji také dělá zranitelnou. Mise MMF doporučila Česku, aby se zaměřila na větší flexibilitu trhu práce a usilovala také o příchod kvalifikovaných pracovních sil ze zahraničí. Stát by také měl omezovat administrativní zátěž a pokročit v digitalizaci.

Dárci, firmy, nadace a fondy v Česku věnovali loni na prospěšné účely 14,1 miliardy korun. Meziročně je to zhruba o 1,3 miliardy méně. Zatímco darovaná částka od firem a lidí loni poklesla, nadace a fondy přispěly meziročně o něco víc. V dárcovských SMS za 20 let jejich existence od roku 2004 lidé věnovali téměř miliardu korun. Poslali skoro 27 milionů těchto zpráv. Loni takto poskytli 53 milionů korun. Výsledky zveřejnilo na dárcovském summitu Fórum dárců. Vycházelo z odpočtu darů z daňových přiznání. Připravilo mapu dárcovství, která přibližuje situaci v jednotlivých krajích. "To, co uplatnili individuální dárci a firmy na daních, meziročně spíš stagnuje. Tam nárůst teď nevidíme. Nadace a fondy se stejně jako doposud ve všech krizových letech snaží držet investice a částku, přestože doba není ekonomicky úplně příznivá," uvedla výkonná ředitelka Fóra dárců Klára Šplíchalová.

Firmy darovaly loni na dobročinnost 6,7 miliardy korun. Předloni to bylo 7,8 miliardy korun. Jednotlivci poslali na prospěšné projekty 3,6 miliardy korun, o rok dřív to bylo 3,9 miliardy. Nadace a nadační fondy přispěly částkou 3,8 miliardy korun. V roce 2022 rozdělily 3,7 miliardy. Téměř polovina z nadační podpory putovala z deseti nadací a fondů. Celkem jich v Česku letos působí 3236, tedy o 50 víc než loni. Do vzdělávání a výzkumu mířilo 15 procent nadační sumy, do pomoci handicapovaným a nemocným 14 procent, do humanitární pomoci a do pomoci sociálně znevýhodněným po 13 procentech, do podpory dětí a rodin 11 procent a stejný podíl do kultury a památek.

České armádě chybí vojáci z povolání. Na velitelském shromáždění to řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Předběžné odhady podle něj hovoří o 37.500 vojáků z povolání, Koncepce výstavby armády ČR stanovuje hranici 30.000, realita je zhruba 24.000. Armáda podle Řehky nabírá jen zlomek z přihlášených zájemců. "Proces náboru je zoufale pomalý a odrazující," podotkl. Náborem se podle Řehky sotva pokrývají odchody, v tomto roce se možná nepodaří ani to. Nábor trvá až osm měsíců, kritizoval. Naplněnost některých útvarů považuje náčelník generálního štábu za kritickou, zejména u bojových jednotek, což má přímý vliv na jejich bojeschopnost. "Nechám za armádu vypracovat návrh akčního plánu náboru a stabilizace personálu formou vojenského doporučení, který navrhne konkrétní opatření v čase a na různých úrovních," řekl Řehka. Opatření podle něj možná budou radikální. Služba v armádě musí být atraktivní a na trhu práce konkurenceschopná, míní. Armáda nyní podle Řehky směřuje ke stavu, kdy bude mít novou techniku, ale nebude ji mít kdo obsluhovat.

Ve videoprojevu promluvil k velitelskému shromáždění armády prezident Petr Pavel. Uvedl, že u válečných konfliktů na Ukrajině, Blízkém východě nebo v Sahelu hrozí, že přesáhnou hranice těchto regionů. Bezpečnostní situace ve světě se podle něj nezlepšila. Česko proto podle Pavla musí budovat nejen schopnou, připravenou a pohotovou armádu, ale taky dostatečně odolnou ekonomiku a společnost. Podle prezidenta se také po amerických prezidentských volbách změní přístup Spojených států ke konfliktu nejen na Ukrajině, ale také k NATO a Evropské unii. Z toho pohledu považuje za ještě významnější pamatovat na vlastní úsilí k zajištění schopností. Prezident považuje za samozřejmé vynakládat takové zdroje na obranu, které Česko slíbilo spojencům. Mělo by ale vynakládat tolik, kolik bude potřeba na zajištění všech schopností, které armáda a bezpečnostní složky mají mít. "Bez zajištění bezpečnosti nebudeme schopni zajistit ani jiné aspekty života celé naší společnosti," poznamenal.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na shromáždění řekla, že plánovaná dvě procenta HDP na obranu stačit nebudou. Nová administrativa Spojených států podle ní bude bedlivě sledovat, kdo plní závazek k Severoatlantické alianci (NATO). Podle návrhu rozpočtu na příští rok by měl resort obrany hospodařit se 154,4 miliardy korun, což je zhruba o 3,2 miliardy více proti letošnímu schválenému rozpočtu. V dalších kapitolách rozpočtu je na výdaje na obranu vyčleněno 6,4 miliardy korun, celkem tak v roce 2025 dosáhnou 160,8 miliardy korun. Je předpoklad, že po inauguraci amerického prezidenta Donalda Trumpa padne apel na vynakládání více prostředků na obranu, řekla po zahájení shromáždění Černochová novinářům.