Zprávy

Pražské hotely zaznamenaly za první čtyři měsíce letošního roku téměř sedmdesátiprocentní obsazenost a hlásí nejúspěšnější období od pandemie covidu-19. Tržby na disponibilní pokoj meziročně vzrostly zhruba o osm eur na celkových 76 eur, díky čemuž se česká metropole v dubnu stala nejvýdělečnější destinací ve střední Evropě, když v denním obratu za pokoj překonala i Vídeň či Krakov. Podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR) Václava Stárka těží Praha především ze své pověsti bezpečné, atraktivní a dobře dostupné lokality. Oživení cestovního ruchu navíc potvrzují i celorepubliková data Českého statistického úřadu, podle kterých se v tuzemsku v prvním čtvrtletí ubytovalo 4,4 milionu hostů, což představuje více než pětiprocentní meziroční nárůst.

Zatímco hlavní město spoléhá primárně na zahraniční turisty, regiony vyhlížejí spíše domácí klientelu doplněnou o návštěvníky z Polska a Německa. Většina tuzemských hoteliérů očekává minimálně stejně úspěšnou letní sezonu jako loni, ačkoliv turisté s rezervacemi stále více vyčkávají, kladou větší důraz na zážitky či osobní přístup a jsou mnohem citlivější na konečnou cenu. Zvyšuje se také poptávka po doplňkových službách, jako je například možnost nabíjení elektrokol. I přes nadějný start sezony se však ubytovací zařízení nadále potýkají s rostoucími provozními náklady a kritickým nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Kvůli nižší ochotě mladé generace pracovat o víkendech a svátcích navíc neustále roste tlak na zvyšování mezd stávajícího personálu.

Ve věku 86 let zemřel Jan Hraběta, dlouholetý člen souboru Divadla Járy Cimrmana. Úmrtí zlínského rodáka potvrdil jeho herecký kolega Zdeněk Svěrák. Hraběta, který se původně vyučil elektromechanikem a v divadle začínal na konci sedmdesátých let jako osvětlovač, ztvárnil na jevišti řadu nezapomenutelných postav. Diváci si ho pamatují například jako krále z představení Dlouhý, Široký a Krátkozraký, faráře v Němém Bobšovi nebo praotce Čecha ve hře České nebe. Své úplně poslední představení podle dostupných informací odehrál uplynulou neděli.

Zdeněk Svěrák na zesnulého kolegu zavzpomínal jako na velmi přirozeného herce, který ačkoliv se sám s nadsázkou označoval za „zadního herce“, patřil k předním tvářím cimrmanovského souboru. Na jeho počest dnes divadlo nezruší ani plánované představení Akt, v němž měl Hraběta ztvárnit postavu Bedřicha Síry. Kromě divadelních prken zanechal Hraběta výraznou stopu také před kamerou, kde si připsal více než třicet epizodních rolí. Objevil se například v legendárních komediích Vrchní, prchni!, Vesničko má středisková, Nejistá sezóna či Vratné lahve, a zahrál si i v oblíbeném seriálu Bylo nás pět.

Česká republika se v rámci srovnatelných evropských ekonomik řadí ke státům s nejdřívějším Dnem daňové svobody. Letos tento pomyslný zlom, od kterého občané přestávají pracovat na financování veřejného sektoru a začínají vydělávat sami na sebe, připadá podle výpočtů Liberálního institutu na 29. května. Oproti loňskému roku se tak situace o jeden den zlepšila. Západoevropské země jsou na tom s mírou přerozdělování zpravidla hůře – například ve Francii připadá daňová svoboda až na 30. července a ve Finsku dokonce na 4. srpna. Dříve než v Česku přivítají tento den pouze na Kypru, na Maltě a v Irsku.

Ředitel institutu Jakub Kuneš upozornil, že i přes relativně nízkou míru přerozdělování hrají významnou roli státní dluhy. Konkrétně kvůli deficitnímu hospodaření veřejných rozpočtů musí letos Češi pracovat na stát o osm dní déle. Rozpočtové schodky tak podle něj nejsou pouze účetním problémem, ale představují reálný nárok na ekonomické zdroje společnosti. Spoluautor studie Daniel Bárta v této souvislosti dodal, že by se celospolečenská diskuse neměla omezovat pouze na objem vybraných peněz, ale měla by se zaměřit i na to, jak efektivně dokáže stát tyto soukromým sektorem vytvořené prostředky následně využívat.

Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR (ASOPS ČR) usiluje o to, aby ministerstvo kultury v příštím roce vyčlenilo na podporu profesionálních divadel a hudebních těles alespoň 500 milionů korun. V letošním státním rozpočtu je na tento program vyčleněno 350 milionů, přičemž celkové výdaje na kulturu klesly oproti návrhům předchozí vlády. Podle předsedkyně asociace Lenky Kavalové se přitom tyto finance státu i krajům mnohonásobně vracejí zpět. Orchestry a festivaly nejenže stimulují cestovní ruch, hotelnictví a gastronomii, ale prostřednictvím vzdělávacích programů pro mládež také kultivují budoucí generace. Zástupci umělců proto chtějí vyvolat debatu o jasnějším vymezení finanční odpovědnosti mezi státem a samosprávami.

Hudebníci zároveň vyjadřují silné obavy z navrhovaného zákona o médiích veřejné služby, který počítá s převedením financování Českého rozhlasu a České televize z koncesionářských poplatků přímo pod státní rozpočet. Asociace varuje, že tento krok může fatálně ohrozit rozpočet Symfonického orchestru Českého rozhlasu, omezit fungování regionálních studií a dopadnout na existenci specializovaných kulturních stanic, jako jsou Vltava či D-dur. Těmto i dalším tématům se bude věnovat odborná konference Fenomén orchestr, kterou ASOPS ČR pořádá začátkem listopadu u příležitosti 30. výročí svého založení právě v prostorách Českého rozhlasu.