Zprávy

Senát schválil celkem 110 návrhů na nejvyšší státní vyznamenání, které nyní předloží prezidentu republiky. Mezi adepty na nejvyšší ocenění, Řád bílého lva, figurují účastník protinacistického odboje Jindřich Biskup a legionáři Prokop Kumpošt a Jan Vančura. Na Řád Tomáše Garrigua Masaryka horní komora nominovala například zakladatelku Československého červeného kříže Alici Garrigue Masarykovou, bývalého předsedu Senátu Jaroslava Kuberu nebo studenta Václava Sedláčka, který byl v roce 1939 zastřelen nacisty spolu s Janem Opletalem. Medaili Za hrdinství by si podle senátorů zasloužili otec a syn Tomášové Machatí za záchranu lidského života v Chrastavě a také Tomáš Hercík za aktivní pomoc kolegům a policii při tragické střelbě na Filozofické fakultě UK v prosinci 2023.

Nejpočetnější kategorii představuje 86 nominací na medaili Za zásluhy. Na seznamu se objevila řada známých tváří z oblasti kultury, včetně herců Miroslava Donutila, Arnošta Goldflama a Zlaty Adamovské, choreografa Yemiho A. D., hudebníka Michala Prokopa či šéfdirigenta České filharmonie Semjona Byčkova. Z řad vědců a odborníků senátoři vybrali profesora matematiky Milana Hejného, kardiologa Jana Janouška nebo hydrologa Bohumíra Janského. Mezi navrženými jsou i bývalí politici a senátoři, například Jan Ruml či Jaroslava Moserová. Horní parlamentní komora naopak do seznamu ani letos nezařadila odbojovou skupinu bratří Mašínů, k jejímuž případnému ocenění se dlouhodobě staví rezervovaně prezident Petr Pavel.

Prezident Petr Pavel hodlá jednat s vládou o tom, aby se Česká republika finančně zapojila do dálkových nákupů munice pro Ukrajinu. Česko jako zakladatelská země celého projektu by mělo podle hlavy státu jít ostatním partnerům příkladem a motivovat je k dalším příspěvkům. V současné době se totiž Praha věnuje výhradně správě a organizaci iniciativy, aniž by na ni vynakládala vlastní finanční prostředky. Pavel v rozhovoru pro list Financial Times upozornil, že počet přispívajících zemí meziročně klesl z osmnácti na pouhých devět, což může vyvolávat obavy o jednotě a vážnosti podpory ze strany západních spojenců.

Současná vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, která nastoupila k moci loni v prosinci, původně uvažovala o tom, že celou muniční iniciativu kompletně zruší. Kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) nakonec odsouhlasil její pokračování, ovšem s podmínkou, že Česko bude zajišťovat pouze administrativní a logistické zázemí. Podle poradce pro národní bezpečnost Hynka Kmoníčka se díky iniciativě loni na Ukrajinu dodalo bezmála dva miliony kusů velkorážní munice. Pro letošní rok má ministerstvo obrany aktuálně uzavřené smlouvy na dodávku přibližně jednoho milionu kusů.

Český olympijský výbor spolu s předními tuzemskými sportovci, jako jsou Eva Adamczyková, Lukáš Krpálek či Jan Železný, zaslal otevřený dopis premiéru Andreji Babišovi (ANO). Výzva reaguje na úvahy předsedy Rady České televize Karla Nováka, který jako jedno z možných řešení finančních problémů ČT navrhl zrušení stanice ČT sport. Signatáři dopisu tento krok označili za nekoncepční a upozornili, že sportovní kanál hraje nezastupitelnou roli při podpoře mládežnického i regionálního sportu a prezentaci českých reprezentantů v zahraničí. Ztráta národního sportovního programu by podle nich byla obrovskou chybou pro celou společnost.

Souběžně s tím se na premiéra obrátili také generální ředitelé České televize Hynek Chudárek a Českého rozhlasu René Zavoral. Vlastním otevřeným dopisem požádali o zastavení projednávání chystaných mediálních zákonů a navrhli zřízení odborné pracovní skupiny. Budoucnost financování veřejnoprávních médií by podle nich neměla být výsledkem jednostranného politického rozhodnutí, ale široké celospolečenské dohody. Reagují tak na vládní návrh ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), který počítá s přechodem financování médií pod státní rozpočet, i na poslaneckou iniciativu Patrika Nachera (ANO) směřující k osvobození vybraných skupin obyvatel a firem od koncesionářských poplatků.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nabídne dalších šest miliard korun na podporu dostupného nájemního bydlení. Sedm miliard korun, které mohly obce získat od roku 2024, se rychle vyčerpalo. Podle ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) se šest miliard korun podařilo najít v operačních programech, kde zůstal přebytek. Obce a města by mohly začít o peníze žádat zřejmě na počátku příštího roku, řekla dnes Mrázová na konferenci Národní sítě Zdravých měst v Mariánských Lázních. "Nám se podařilo díky přezávazkování Integrovaného regionálního operačního programu a v rámci Operačního programu Spravedlivá transformace najít dalších šest miliard na nové projekty nebo na ty, které neuspěly v rámci programu dostupného nájemního bydlení tak, aby mohly být podpořeny právě z těchto operačních programů," uvedla Mrázová. Pravidla pro čerpání peněz by měla být podobná jako v případě podpory dostupného nájemního bydlení. Projekty musí být připravené do stavebního povolení a podpora bude zčásti formou dotace a částečně formou zvýhodněného úvěru.