• 22.11.2024

    Zemědělcům by od příštího roku mělo ubýt papírování, pro získání některých národních dotací už totiž nebude potřeba posílat veškeré dokumenty jako doposud. Ministerstvo zemědělství (MZe) to uvedlo ve své tiskové zprávě. Úřad zároveň představil novou podporu pro zlepšení podmínek v chovech koz a ovcí nebo podporu s hubením odolných plevelů na polích s cukrovou řepou. Celkem na to národní rozpočet vyčlení více než 3,7 miliardy korun. Zemědělci si na přílišnou byrokracii stěžují dlouhodobě, v uplynulém roce byla náročná administrativa jedním z důvodů, proč nejen čeští farmáři protestovali.

    Podle ministra Marka Výborného (KDU-ČSL) poskytne jeho úřad dotace jednodušší formou, jelikož zemědělci už nebudou povinni dokládat veškeré nákladové faktury.  Ministerstvo uvedlo, že si uvědomuje dlouhodobě obtížnou ekonomickou situaci chovatelů způsobenou zejména vysokými cenami vstupů, a přislíbilo v příštím roce vyplácení záloh u dotace ke zlepšení životních podmínek hospodářských zvířat. Zálohy budou dosahovat až 50 procent z celkové částky uvedené v žádosti o dotaci.

  • 22.11.2024

    Americká technologická firma Google rozdělí v Česku 32 milionů korun na výuku kyberbezpečnosti a zvýšení kvalifikace v oblasti umělé inteligence. Příspěvek získá Masarykova univerzita v Brně, prg.ai a Czechitas. Masarykova univerzita se chystá z financí zaplatit kurzy kybernetické bezpečnosti pro studenty ze znevýhodněných skupin. Svou praxi pak studenti absolvují v místních neziskových organizacích a podle zástupců Googlu tak zvýší odolnost českého občanského sektoru proti kyberhrozbám.

    Organizace Centre for Public Impact za podpory Google.org poskytne 8,3 milionu korun neziskovým organizacím prg.ai a Czechitas. Ty proškolí téměř 200 zaměstnanců státního sektoru a další zájemce v základních dovednostech potřebných pro práci s umělou inteligencí. Google.org je charitativní organizací společnosti Google. Využívá inovace, výzkum a zdroje Googlu k rozšiřování příležitostí pro všechny. Na sklonku loňského roku vyhlásila grantovou výzvu na podporu výuky v oblasti kyberbezpečnosti určenou evropským univerzitám.

  • 22.11.2024

    Členové vlády během pátečního jednání, zhruba hodinu a půl od jeho zahájení odešli z jednacího sálu. Ministři Marian Jurečka (KDU-ČSL) a Martin Kupka (ODS) novinářům řekli, že je neakceptovatelné, jakými urážkami dehonestoval předsedu vlády Petra Fialu (ODS) předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Vedení Poslanecké Sněmovny se pak radilo o dalším postupu.

    Jurečka uvedl, že poslanci měli probírat řadu důležitých zákonů, ale šéf ANO se ani po půlhodině řeči nedostal k jakémukoliv návrhu na úpravu programu. "Nebývale urážel premiéra způsobem, kdy útočil na jeho duševní zdraví," shrnul Jurečka důvody odchodu ministrů. Sněmovna se podle něj stala kolbištěm, kde je vyhrocená atmosféra bez elementární slušnosti. "Nemůžeme sedět v sálu v okamžiku, kdy místo politické diskuse zaznívá jen proud urážek," doplnil Kupka. Jako jedno z východisek situace označil svolání mimořádné schůze.

  • 22.11.2024

    Zpočátku bude v sobotu oblačno, místy se zejména na horách mohou objevit sněhové přeháňky. Během dne budou od západu srážky ubývat a zmírní se i oblačnost. Noční teploty už nepřesáhnou nulu a budou se pohybovat mezi 0 až -4 °C. Přes den se teploty vyšplhají na 1 až 5 °C. Vítr bude čerstvý západní o rychlosti 4 až 8 m/s, v Čechách s nárazy až o 15 m/s. Zpočátku dne se ve vyšších polohách mohou místy tvořit sněhové jazyky.

  • 22.11.2024

    Český ministr zahraničí Jan Lipavský zahájil v pátek příjezdem do Kyjeva svou v pořadí už čtvrtou pracovní návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze před téměř třemi lety. Setká se mimo jiné i se svým protějškem Andrijem Sybihou. Návštěva šéfa české diplomacie začíná těsně poté, co Rusko vypustilo na Ukrajinu první ze svých nejnovějších raket středního doletu, vybavenou nejadernou bojovou hlavicí.

    Lipavského po cestě vlakem přivítala na kyjevském nádraží pracovnice protokolu ukrajinského ministerstva zahraničí, český velvyslanec v Kyjevě Radek Pech a ukrajinský velvyslanec v Praze Vasyl Zvarych. Kromě jednání s jeho resortním kolegou Sybihou čeká českého ministra také diskuse s premiérem Denysem Šmyhalem. Česko patří na mezinárodním poli k největším podporovatelům Ukrajiny v její už déle než 1000 dní pokračující obraně před ruskou agresí a bylo mezi prvními, kdo Kyjevu dodal těžkou výzbroj. Letos Praha zahájila iniciativu, jejímž cílem je získávat pro Ukrajinu dělostřeleckou munici ze zemí mimo EU.

    LIpavský si už během prvního dne své návštěvy prohlédl proces odminování u obce Myle u Kyjeva, který zde provádí společnost HALO Trust a které je spolufinancováno Českem. Lipavský si vyslechl informace o průběhu projektu a ve speciálním vybavení se prošel v blízkosti minového pole. Následně také navštívil dětskou nemocnici Ochmatdyt, kterou 8. července zasáhla ruská raketa. Lipavský po návštěvě uvedl, že Česko zajistí Ukrajině další podporu.

  • 22.11.2024

    Premiér Petr Fiala (ODS) se během čtvrtečních interpelacích ve Sněmovně přel s opozičními poslanci o plnění programu jeho vlády nebo například o obranyschopnosti státu. Mimo jiné uvedl, že za cílem, aby v Česku byly stejné platy jako v Německu nebo Rakousku si stojí. Poslanec SPD Radek Koten reagoval, že některé z premiérových odpovědí připomínaly časy před rokem 1989. Fialova slova přirovnal k projevu komunistického předáka Miloše Jakeše na Červeném Hrádku.

    Fiala zopakoval, že jeho vláda devět desetin svého programu splní včetně 11 hlavních cílů. "A já opravdu tvrdím, že 90 procent i přes všechny krize určitě dodržíme. Z těch 11 nejzásadnějších plníme všechny," zdůraznil na dotaz Zdeňka Kettnera (SPD). Vláda podle něj jasně plní úkol stabilizace veřejných rozpočtů, zajišťuje orientaci na EU a NATO, prosazení penzijní reformy nebo změn ve vzdělávání včetně jeho financování.

  • 22.11.2024

    Osm vrtulníků systému H-1, které do ČR dorazí z USA od americké námořní pěchoty za pomoc Ukrajině, by měly být podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) dodány mezi lety 2027 a 2028. Česko by v rámci daru měla z USA dostat ještě dalších šest bojových vrtulníků AH-1Z Viper a dva přepravní vrtulníky UH-1Y Venom. U nich nejdřív proběhne modernizace, aby stavem a vybavením odpovídaly novým strojům. Modernizace by měla dohromady vyjít na celkem 8,1 miliardy korun, většinu zaplatí USA. Celkem má Česko na dodávku osmi helikoptér vyčleněno 3,65 miliardy korun.

    Česko už nakoupilo 12 nových vrtulníků systému H-1, z nichž poslední do ČR dorazil v červnu. Šlo o osm strojů Venom a čtyři letouny Viper. Nákup 12 vrtulníků z USA schválilo v listopadu 2019 ministerstvo obrany v ceně 14,6 miliardy korun bez DPH, tedy zhruba 17,6 miliardy korun s DPH. Důvodem technického zhodnocení darovaných vrtulníků systému H-1 je podle ministerstva obrany zabezpečení plných operačních schopností a dalšího rozvoje vrtulníkového letectva armády ČR.

  • 22.11.2024

    Opoziční hnutí ANO je ochotné podpořit už v prvním čtení reformu trestního práva, pokud ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) projeví vstřícnost a přijme jejich úpravy tzv. dětského certifikátu a dětského ombudsmana. ANO i SPD také žádají širší debatu o novém navrhovaném trestném činu nazvaném činnost pro cizí moc, je podle nich zneužitelný. Helena Válková (ANO) označila čtvrteční debatu s ministrem za konstruktivní. Podle ní záleží nyní jen na Pavlu Blažkovi jak dlouho bude přijetí novely trvat.

    Vládou schválená reforma rozšiřuje možnost ukládat pachatelům trestných činů peněžité tresty. Některé činy také částečně dekriminalizuje, mimo jiné neplacení alimentů. Ministerstvo spravedlnosti si od změny slibuje to, že uleví přetíženým věznicím, zefektivní trestní řízení a sníží recidivu i výdaje státu. Mezi pozměňovacími návrhy ve druhém čtení má podle Blažka být i poslanecký návrh na tzv. dětský certifikát, který vypracovalo ministerstvo spravedlnosti až po předložení aktuální reformy vládě. Návrh by měl zamezit sexuálním násilníkům v práci s dětmi.

  • 22.11.2024

    V případě mezinárodních zatykačů koná státní zastupitelství a policie, nejde o politické rozhodnutí. Mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake to napsal ČTK v reakci na to, že Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, bývalého izraelského ministra obrany Joava Galanta a bývalého šéfa vojenského křídla palestinského teroristického hnutí Hamás Muhammada Dífa (Ibráhíma Masrího). Premiér Petr Fiala (ODS) považuje rozhodnutí soudu za nešťastné a podle něj oslabuje autoritu v jiných případech.

    Naopak podle bývalého pirátského europoslance Marcela Kolaji je postup ICC dobrou zprávou. "Používání vyhladovění civilistů jako válečného nástroje, úmyslné způsobení velkého utrpení a úmyslné zabití nebo vraždy jsou závažné zločiny, které je třeba důkladně prošetřit a vyvodit důsledky," uvedl na síti X.

    Netanjahuovi a Galantovi by mělo hrozit zatčení, pokud navštíví některou z více než 120 zemí, které jsou signatáři Římského statutu ICC, uvedl server The Times of Israel. Mezi signatáři je i Česká republika. Pokud země neplní své závazky, může ICC věc postoupit shromáždění smluvních stran, které se schází jednou ročně. Ale možné sankce jsou v podstatě omezeny na slovní důtku.

  • 21.11.2024

    Středočeský kraj chce, aby k památkám zapsaným na seznam světového dědictví UNESCO přibyly hrad Karlštejn na Berounsku a zámek Kačina na Kutnohorsku. Krajští radní dnes souhlasili s jejich zařazením na takzvaný indikativní seznam České republiky, což je klíčový krok pro jejich budoucí nominaci na seznam světového dědictví UNESCO. ČTK o tom informoval Josef Holek z krajského úřadu.

    Radní zároveň schválili spolupráci s Karlovarským krajem na zpracování podkladů pro mezinárodní projekt Keltská Evropa: Evropská nadregionální mocenská centra doby železné, do něhož jsou zahrnuty také významné archeologické lokality na území Středočeského kraje, a sice keltské oblasti Závist a Hradiště. Projekt usilující o nominaci evropských archeologických lokalit na indikativní seznam UNESCO propojuje památky spojené s keltskou kulturou a zdůrazňuje jejich nadregionální význam jako příklad vzájemného kulturního propojení v době železné.

    Gotický hrad Karlštejn založil Karel IV. v roce 1348. Byl vybudován jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. Patří k nejnavštěvovanějším památkám v zemi. Kačinu dal postavit Jan Rudolf Chotek jako své reprezentační sídlo v letech 1806 až 1824. Stavba je zasazena do rozsáhlého parku založeného roku 1789. Chotkové žili na Kačině a v nedalekých Nových Dvorech až do roku 1911, kdy jejich zdejší větev vymřela.

Pages