Zprávy

V Archeoparku pravěku ve Všestarech na Královéhradecku postavili repliku pravěké studny z Ostrova na Chrudimsku. Použili k tomu kopie dobových nástrojů i původní postupy, řekl novinářům ředitel archeoparku Radomír Tichý. Pozůstatky studny staré více než 7000 let objevili archeologové v Pardubickém kraji, podle nich jde o nejstarší dendrochronologicky datovanou archeologickou dřevěnou konstrukci v Evropě. "V nálezové situaci byla jáma pro studnu tři metry hluboká, nad povrchem mohla část vyčnívat. Délku svislých kůlů jsme tedy rekonstruovali na čtyři metry. Cílem projektu byl komplexní postup poznání. Sami jsme vyrobili nevrtané broušené nástroje z počátku mladší doby kamenné, k jejich upevnění jsme použili částečně i různé typy provázků, které dodalo Centrum tradičních technologií (CETRAT) Příbor Muzea Novojičínska," řekl Tichý. Na projektu spolupracovaly i Městské lesy Hradec Králové dodáním dřeva na násady seker. "Východočeské muzeum v Pardubicích bylo oporou v konzultacích o originálních dochovaných dřevěných částech studny. Cílem bylo používat kamenné sekery při práci, kterou dělali lidé před 7300 lety," řekl Tichý. Všestarští experimentální archeologové jsou známí především námořními expedicemi Monoxylon v replikách pravěkých dlabaných člunů. Snaží se tím přispět k poznání šíření raných zemědělských kultur ve Středomoří.

Elektromobilita v Česku posiluje, duben byl v počtu nově registrovaných elektromobilů rekordní. Česká republika díky tomu opouští poslední příčky žebříčku zemí Evropské unie, aktuálně je v podílu elektromobilů na 22. místě, za ní jsou Řecko, Estonsko, Polsko, Slovensko a Chorvatsko. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnilo Centrum dopravního výzkumu (CDV). "Přestože za evropským průměrem stále výrazně zaostáváme, výsledky za první čtyři měsíce letošního roku ukazují postupné zlepšení – Česko se v podílu nově registrovaných elektromobilů posunulo na 22. místo mezi státy EU. V současnosti je v České republice registrováno více než 68.600 osobních elektromobilů, přičemž téměř 11.000 z nich přibylo od začátku roku. Významnou roli při tom hraje dovoz ojetých elektromobilů," uvedl ředitel divize mobility a bezpečnosti CDV Pavel Havránek. Duben byl pro elektromobily v Česku rekordním měsícem, lidé koupili 1684 nových aut, což představuje meziroční zvýšení o 37 procent. Od ledna do dubna dosáhl počet nově registrovaných elektromobilů 5123, což představuje celkové zvýšení o 18 procent. Počet ojetých elektromobilů dovezených ze zahraničí ale rostl ještě výrazněji. Lidé registrovali za první čtyři měsíce letošního roku 4260 ojetých elektromobilů, meziročně o 79 procent více.

Německo, Nizozemsko, Švédsko, Dánsko a Rakousko odmítly návrh 16 členských států EU, včetně ČR, které žádají zvýšení výdajů na společnou zemědělskou politiku a kohezní fondy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU. Severní, bohatší země EU, rovněž nesouhlasí s odložením splácení dluhů vzniklých v souvislosti s oživením ekonomiky po pandemii, napsal server Brussels Signal. Státy, které mají obavy z vytváření nových dluhů a kterým se v bruselských kuloárech říká frugálové (podle latinského výrazu frugalis, tedy skromný či šetrný), své výhrady vyjádřily během úterní schůzky unijních ministrů pro evropské záležitosti. Právě na tomto jednání se projednával rovněž takzvaný víceletý finanční rámec (VFR) Evropské unie na období 2028 až 2034. Země reagovaly na pondělní deklaraci uskupení nazvaného Přátelé koheze, ke které se připojilo 16 zemí EU, včetně Česka. "V návrhu komise jsou politika soudržnosti, společná zemědělská politika (SZP) a společná rybářská politika (SRP) jedinými politikami, které čelí reálnému snížení financování, a to navzdory celkovému navýšení velikosti nového víceletého finančního rámce (VFR)," stojí v prohlášení. "Politika soudržnosti a společná zemědělská politika jsou pro občany EU nejviditelnějšími politikami Evropské unie," dodává text. V deklaraci se rovněž hovoří o tom, že by EU měla zvážit nové vlastní zdroje příjmů a případnou společnou půjčku na financování investic.

Česko by mělo být odpovědné a vydávat více na obranu, řekl prezident Petr Pavel při návštěvě Estonska. Ke zvýšení výdajů by podle něj měla ČR přistoupit primárně nikoliv kvůli splnění požadavků Severoatlantické aliance, ale kvůli zajištění vlastní bezpečnosti. "Budeme muset být odpovědní a vydávat více na obranu. Nejde o to učinit někoho v Bruselu šťastným, jde o bezpečnost našich občanů," řekl Pavel po setkání se svým estonským protějškem Alarem Kalarisem. Estonsko letos vydá na svoji obranu 5,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a patří v tomto ohledu k premiantům v alianci. Česko na obranu podle hodnocení NATO vynaloží 1,78 procenta HDP, a nesplní tak svůj dvouprocentní závazek vyplývající z členství v alianci.

Tallinn se předloni navíc zavázal vyčleňovat na vojenskou pomoc Ukrajině 0,25 procenta HDP. Pomoc v takovém objemu navrhl před dvěma týdny zemím Severoatlantické aliance generální tajemník NATO Mark Rutte. Pokud by všichni členové vyčlenili pro Ukrajinu 0,25 procenta svého HDP, zmírnilo by to podle Rutteho rostoucí napětí uvnitř aliance kvůli nerovnoměrné pomoci Kyjevu. Velké země jako Francie, Británie, Itálie či Španělsko ale takové příspěvky podle informací The Daily Telegraph odmítají. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.

Estonsko i další země na východním křídle NATO dlouhodobě varují před hrozbou ze strany Ruska. Litva, Lotyšsko a Estonsko před rokem 1991 bývaly součástí Sovětského svazu.