Zprávy

Německo od ledna zvýší poplatek za tranzit plynu z nynějších 2,50 na 2,99 eura (téměř 76 Kč) za každou megawatthodinu (MWh). V tiskové zprávě to  oznámila společnost Trading Hub Europe GmbH (THE), která je správcem a koordinátorem německého trhu s plynem. Německo přitom po kritice z České republiky a z dalších zemí v květnu slíbilo, že poplatek od ledna zruší. Cenu plynu dováženého ze západního směru do Česka tak poplatek od ledna zvýší zhruba o šest procent, napsal Ekonomický deník. Podle informací českého ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) se ale zvýšení poplatků Česka týkat nebude. Aktuální německé opatření by se totiž nemělo vztahovat na plyn, který teče z Německa přes hranice. Česko tak nadále počítá s tím, že poplatky pro tranzit do ČR budou od začátku příštího roku úplně zrušeny, což v minulosti deklarovala i německá vláda. Na dotaz ČTK to řekl mluvčí ministerstva Marek Vošahlík. „Podle informací MPO je zvýšení poplatků vypočítáváno bez zohlednění objemů na přeshraničních bodech. To znamená, že se zmíněné navýšení poplatku netýká dodávek plynu pro Českou republiku. Resort zároveň očekává, že výběr poplatku bude od 1. ledna 2025 na přeshraničních bodech zrušený, jak několikrát zástupci německé vlády deklarovali. Pro Česko se tedy na základě tohoto oznámení nic nemění,“ řekl Vošahlík.

Česká republika, Slovensko, Rakousko a Maďarsko až do letošního jara stupňovaly tlak na Evropskou komisi (EK), aby proti spornému poplatku zakročila. Důvodem kritiky bylo například to, že poplatek podle nich komplikuje snahu odstoupit od dodávek ruského plynu, protože neúměrně zvyšuje náklady na dovoz plynu ze západní Evropy. Německo poplatek zavedlo na podzim roku 2022, sloužit měl k pokrytí nákladů na ukládání plynu v zásobnících a na zajištění bezpečnosti dodávek. Poplatek se týká společností a spotřebitelů v Německu a dovozců v sousedních zemích, kteří nakupují plyn prostřednictvím německých plynovodů.

Mise LUMI, která má podrobně zmapovat jižní pól Měsíce, byla z více než 70 kandidátů vybraná do programu malých průzkumných misí Evropské vesmírné agentury (ESA). V tiskové zprávě to oznámila brněnská společnost TLR Space, která misi vede. Na misi pracuje mezinárodní konsorcium firem, dohodu o spolupráci podepsaly v úterý na veletrhu v Německu. Cílem mise je vyslat k Měsíci mikrosatelit se speciální kamerou. Jižní pól Měsíce je považován za jedno z nejzajímavějších míst na této oběžnici kvůli přítomnosti ledu skrytého v trvale zastíněných oblastech a jedinečnému geografickému spojení s vrcholy věčného světla, tedy s místy, která jsou na pólech permanentně osvětlena. To z jižního pólu dělá ideální místo pro těžbu vody k výrobě paliva a k přečkání dlouhých 14 dní trvajících měsíčních nocí. "Aktuálně však nemáme k dispozici kvalitní mapu oblasti pro takto složité přistávací mise či povrchové operace, konkrétně neexistuje dostatečně detailní digitální model povrchu a vrstevnic (DEM), který by tyto mise přesně navedl," uvedla Kim Sofgeová, Space Project Manager pro měsíční mise ve společnosti TRL Space. V současnosti jsou dostupné modely pouze deseti procent území jižního pólu Měsíce. Mise LUMI bude vybavená kamerou, která dokáže poskytnout data pro vytvoření digitálního modelu s rozlišením 50 centimetrů pro málo osvětlené oblasti na pólu.

Sněmovna schválila nový zákon o integračním sociálním podniku. Zákonodárci odsouhlasili také vládní novelu vysokoškolského zákona, novelu zákona o majetku České republiky, úlevu pro minipivovary i častější vratku zelené nafty. Novela zákona o spotřebních daních počítá s tím, že by minipivovary mohly snáze dosáhnout na nižší sazbu spotřební daně z piva. Zjednoduší se administrativa u přepravy tabákových výrobků a zemědělci budou moci žádat o vratku části spotřební daně z nafty, takzvanou zelenou naftu, dvakrát do roka místo jednou ročně. Novela také obsahuje celkovou revizi vratek spotřební daně ozbrojeným silám a diplomatům. Hlavním cílem změn je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) zvýšení právní jistoty, snížení administrativní zátěže a lepší výběr daní. Předlohu teď dostanou k posouzení senátoři.

Do Senátu poputuje také nový zákon o integračním sociálním podniku. Úkolem integračních sociálních podniků bude příprava sociálně znevýhodněných pracovníků na nástup do běžné práce a stát jim za to bude poskytovat příspěvky. Integrační sociální podniky by mohly zakládat například kraje nebo obce k řešení místních problémů s nezaměstnaností znevýhodněných lidí. Poslanci schválili také vládní novelu vysokoškolského zákona. Ta upravuje podmínky studia doktorandů včetně jejich lepšího ohodnocení. Zákonodárci předlohou změnili postavení akreditačního úřadu, který má být nově samostatnou právnickou osobou s větší nezávislostí na ministerstvu školství. Úřad by měl nově akreditovat i programy vyšších odborných škol. Univerzity by podle vládní předlohy měly přijímat ke studiu menší množství dobře vybraných uchazečů, kteří ale budou výrazně lépe ohodnoceni. Sněmovna s úpravami odsouhlasila také novelu zákona o majetku České republiky. Ta by měla zjednodušit převádění nepotřebných státních nemovitostí na obce a kraje, pokud o ně projeví zájem. Novelu teď také posoudí Senát, má být účinná od března.

Poslanci na úterním jednání podpořili nárůst platů vrcholných politiků a soudců. Od ledna by se jim měly zvýšit skoro o sedm procent. Novela se teď přesouvá k projednání do rozpočtového výboru. Možnost zrychleného schvalování předlohy zablokovaly opoziční kluby. Opozice dál prosazuje zmrazení platů politiků na pět let. Vládní strany upozorňují, že novelu je nutné schválit zhruba do konce ledna. V opačném případě by nebylo možné stanovit platy asi pro 5 tisíc lidí, nebo by jeho resort musel na základě rozhodnutí Ústavního soudu sám určit hodnotu platové základny.

Poslanci o novele jednali v reakci na rozhodnutí Ústavního soudu, který s platností od ledna příštího roku zrušil platové výměry. Vláda původně navrhla platy zvýšit o 14 procent, po opoziční kritice ale návrh růstu snížila.