Zprávy

Česko poslalo Ukrajině od předloňského začátku ruské invaze z armádních skladů vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun. Na dotaz ČTK to uvedl Karel Čapek z odboru komunikace ministerstva obrany. Válka na Ukrajině dnes trvá 1000 dní, výročí připomíná řada akcí v ČR i v zahraničí. Česko v rámci své iniciativy také shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii.

Vojenský materiál poslaný na Ukrajinu schvaluje česká vláda postupně v utajeném režimu, naposledy seznam darované pomoci odtajnila v červenci. Tehdy celková pomoc od začátku války dosahovala 6,75 miliardy korun, mezi dary bylo osm kusů letecké techniky, 62 tanků, 131 bojových vozidel pěchoty, 26 průzkumných chemických vozidel nebo 16 kompletních speciálních vozidel protivzdušné obrany.

Česko poskytlo Ukrajině od začátku ruské invaze v roce 2022 humanitární a stabilizační pomoc ve výši 1,42 miliardy korun, uvedla Aneta Kovářová z odboru komunikace ministerstva zahraničí. Od roku 2023 Česko poskytuje pomoc v rámci tříletého programu, který má humanitární, stabilizační, rozvojovou i ekonomickou část. Ročně je na něj vyčleněno právě 500 milionů korun. České firmy se také aktivně zapojují do poválečné obnovy země.

Převážně zataženo, místy déšť, zpočátku nad 1000 m déšť se sněhem nebo sněžení. Večer srážky na většině území. V Čechách postupně nad 500 m smíšené nebo sněhové. Nejvyšší teploty 6 až 10 °C.

Zářijové záplavy způsobily v Česku škody za zhruba 60 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) to řekl při návštěvě Jeseníku v Olomouckém kraji. Částka podle něj ale není konečná a pravděpodobně se ještě zvýší, protože odstraňování škod stále pokračuje. Povodně zasáhly hlavně severní část Olomouckého kraje a Moravskoslezký kraj, kde poničily budovy v okolí vodních toků, dopravní infrastrukturu a velké škody způsobily i na vodních tocích. "K dnešnímu dni činí škody zhruba 60 miliard korun. Očekávám, že by ještě mohly vzrůst, jelikož (v zaplavených oblastech) trvá stav nebezpečí a škody se budou ještě upřesňovat," uvedl Stanjura. Připomněl, že ve státním rozpočtu na letošní rok je na odstraňování povodňových škod a obnovu zaplaveného území vyčleněno 30 miliard korun, s dalšími deseti miliardami korun počítá návrh rozpočtu na příští rok. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) může Česko na základě aktuálního vyčíslení škod dostat od Evropské unie přímou finanční pomoc dvě až tři miliardy korun. Další peníze by domácnosti a firmy ze zaplavených oblastí mohly čerpat z operačních programů, ve kterých jsou desítky miliard korun.

Průměrné nájemné v České republice v letošním třetím čtvrtletí vzrostlo oproti předešlému čtvrtletí o 1,6 procenta. Metr čtvereční se pronajímal zhruba za 310 korun. Nárůst cen byl ve všech velkých českých městech. Nejvíce mezičtvrtletně zdražilo nájemné v Olomouci, a to o 5,7 procenta. Nejnižší nárůst zaznamenal Zlín, kde se nájemné průměrně zvýšilo o necelé procento. Vyplývá to z dat poradenské a technologické společnosti Deloitte, které má ČTK k dispozici. Nejvyšší nájemné bylo tradičně v Praze, kde stoupla cena za metr čtvereční nájmu o 3,4 procenta, a nájemníci tak za něj letos v létě zaplatili v průměru 422 korun. V Olomouci ve třetím čtvrtletí po nárůstu o 5,7 procenta zaplatili pronajímatelé 278 korun za metr čtvereční. O necelých pět procent na 361 korun za metr čtvereční zdražily nájmy v Brně a o 4,3 procenta na 269 Kč za metr čtvereční v Plzni. Ředitel oddělení nemovitostí a stavebnictví v Deloitte Petr Hána odhadl, že na podzim a v zimě v ČR nájmy porostou podobným tempem jako ve třetím čtvrtletí. "Cenová hladina vlastnického bydlení stále mírně roste, nabídka nestačí uspokojovat poptávku a úrokové sazby hypoték neklesají tak rychle, jak se původně předpokládalo," dodal Hána.