Zprávy

Česká republika se zaměří na získání přímého leteckého spojení z Prahy do Šanghaje a Dillí. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) jsou dálkové linky prioritou, kterou bude její resort z pozice stoprocentního akcionáře Letiště Praha aktivně podporovat. Prohlášení přichází u příležitosti obnovení přímých letů mezi Prahou a americkou Filadelfií. První letadlo společnosti American Airlines dnes po více než šestileté pandemické pauze přistálo na Letišti Václava Havla. Dopravce bude na této lince s letounem Boeing 787-8 Dreamliner létat do 5. října a očekává se, že za sezónu přepraví přes 57 000 pasažérů. Od 10. října navíc pražské letiště zprovozní také přímou linku do vietnamské Hanoje.

Nové spojení s Filadelfií má podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) zkrátit cestu k investorům i novým technologiím, jelikož USA jsou pro tuzemsko strategickým trhem. Filadelfské letiště zároveň funguje jako obří přestupní uzel do více než stovky dalších destinací v Americe či Karibiku. Zprovoznění linky má do Česka přivést další bonitní americké turisty. Těch loni do tuzemska dorazilo zhruba 580 000, přičemž v ubytovacích zařízeních strávili v průměru 3,6 dne a jejich denní výdaje přesáhly 5 000 korun na osobu. Prodejci letenek už nyní potvrzují, že zájem o tuto přímou trasu je obrovský.

Rakouské kontroly na společných hranicích s Českou republikou nekončí, díky změně taktiky však už neblokují plynulost dopravy. Po jednání s rakouským ministrem vnitra Gerhardem Karnerem to potvrdil šéf českého resortu Lubomír Metnar (ANO). Rakouští policisté se od poloviny prosince přesunuli ze samotných hraničních přechodů hlouběji do pohraničí, což prakticky eliminovalo dopravní zácpy, které dříve trápily turisty i pravidelně dojíždějící pendlery. Oba ministři se shodli, že navzdory úpravě strategie zůstávají bezpečnostní namátkové kontroly klíčové pro zvládání migračních tlaků.

Rakousko zavedlo opatření na hranicích s Českem v říjnu 2023 v reakci na silnou nelegální migraci. Přestože část tamní vládní koalice navrhovala jejich zrušení, ministr Karner prosadil prodloužení a zavedení nového konceptu ostrahy. K podobnému kroku přistoupilo loni na podzim také sousední Německo, které v současnosti kontroluje hranice se všemi svými sousedy. Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt začátkem května potvrdil, že na zachování tohoto striktního režimu nadále trvá, a to i přes aktuální celkový pokles počtu příchozích migrantů.

Za první čtyři měsíce letošního roku vyhlásily tuzemské soudy 255 firemních bankrotů. Podle analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau jde o šestiprocentní meziroční nárůst a nejvyšší hodnotu od roku 2019. Ještě výrazněji stoupl počet nově přijatých insolvenčních návrhů. Od ledna do konce dubna jich soudy obdržely 447, což představuje nárůst o 18 procent. Podle analytičky Věry Kameníčkové roste počet návrhů rychleji než samotných bankrotů, lze proto očekávat, že celková čísla za letošní rok překonají statistiky z předchozích let. Jen za samotný duben zkrachovalo 62 firem.

Z regionálního pohledu připadá nejvíce bankrotů dlouhodobě na Prahu, kde jich letos soudy vyhlásily už 117. Následují Jihomoravský a Moravskoslezský kraj. V relativním přepočtu na deset tisíc aktivních společností je ovšem riziko krachu nejvyšší v Ústeckém kraji. Z hlediska odvětví zasahují bankroty v absolutních číslech nejčastěji obchod a zpracovatelský průmysl. Nejvýraznější meziroční nárůst krachů o 25 procent však zaznamenalo stavebnictví. Naopak nejstabilnější situace dlouhodobě panuje v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech či ve zdravotní a sociální péči.

Český prezident Petr Pavel a jeho německý protějšek Frank-Walter Steinmeier vydali společné prohlášení, ve kterém ocenili cestu historického usmíření obou národů. Hlavy států vyjádřily naději, že se v duchu vzájemného porozumění a respektu ponesou i události v Brně. Tam se o víkendu v rámci festivalu Meeting Brno historicky poprvé na českém území uskuteční sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Prezidenti v návaznosti na společný telefonát rovněž zdůraznili mimořádně silné partnerství zemí v řadě strategických oblastí. Steinmeier zároveň přijal Pavlovo pozvání k letošní návštěvě Prahy.

Konání sjezdu však na domácí politické scéně vyvolalo silné kontroverze. Zatímco prezident Pavel udělil brněnskému festivalu záštitu, Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ANO, SPD a Motoristů vyzvala organizátory ke zrušení akce. Premiér Andrej Babiš (ANO) označil setkání za nešťastné a potvrdil, že za vládu se ho nikdo nezúčastní. Přiznal také, že se prostřednictvím velvyslance snažil odradit od cesty do Česka německé politiky. Přesto do jihomoravské metropole dorazí například bavorský premiér Markus Söder či spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt. Söder má po skončení akce v plánu i setkání s českým prezidentem.