Zprávy

V Česku je přes 500 fungujících minipivovarů s ročním výstavem do 10.000 hektolitrů. Na celkové produkci piva v ČR se podílejí zhruba 2,5 procenta. Letos se jejich počet příliš nezmění, za celý rok jich přibude do dvaceti. Prostor pro další tady sice je, ale je otázkou, kdo se do toho pustí, řekl ČTK na vyhlášení ankety Sdružení přátel piva o nejlepší piva a pivovary v Nepomuku prezident Českomoravského svazu minipivovarů (ČMSMP) Michal Voldřich. "K dnešnímu dni jejich počet nejde přesně říct. Jasno bude na konci roku, kdy nám to řeknou celníci podle daňových skladů. Na začátku roku bylo v ČR 508 fungujících minipivovarů," uvedl Voldřich. "Loni jich bylo otevřeno 22, letos zatím 15, možná se to zastaví na dvacítce," uvedl Tomáš Maier z katedry ekonomiky Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Ještě v roce 2015 se každý týden otevřel jeden minipivovar. Voldřich letos neočekává ani 20 nových výrobců. "Rozhodně nemůžeme počítat s tím, že se dostaneme do předcovidového boomu. To bohužel skončilo," řekl. Důvodem je podle něj hlavně nestabilní podnikatelské prostředí pro hospody.

Česká republika je jednou ze 13 zemí, kterým Evropská komise vytýká, že stále ještě do Bruselu neposlaly finální verzi svého národního energeticko-klimatického plánu. Komise proto s Prahou zahájila řízení pro porušení unijního práva (takzvaný infringement), stojí v prohlášení unijní exekutivy. Jeho první fází je zaslání dopisu s příslušným upozorněním. Energeticko-klimatické plány mají komisi informovat zejména o tom, jakým způsobem hodlají jednotlivé státy přispět k cílům unie v oblasti obnovitelných zdrojů a snižování emisí skleníkových plynů. "Evropská komise se rozhodla začít řízení o nesplnění povinnosti zasláním formální výzvy Belgii, Bulharsku, Česku, Estonsku, Řecku, Chorvatsku, Kypru, Maltě, Rakousku, Polsku, Portugalsku, Slovinsku a Slovensku za to, že nepředložily své konečné aktualizované Národní energetické a klimatické plány," uvedla komise. Členské státy měly tyto plány poslat do 30. června letošního roku, komise jich ale zatím obdržela pouze 14. Třináct zemí včetně Česka má nyní dva měsíce na to, aby EK odpověděly.

V roce 2050 bude v ČR žít půl milionu seniorů nad 85 let, proti současnosti dvojnásobek. Dostatek vhodných lůžek pro ně ve zdravotnických zařízeních podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) není už ani teď. V posledních letech svého života často takoví pacienti opakovaně leží v nemocnicích akutní péče. Na konferenci Asociace českých a moravských nemocnic to řekl ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. Podle demografických predikcí bude v ČR v roce 2040 pětaosmdesátníků a starších více než 470.000 a o deset let později 505.000. "Během následujících 15 až 20 let se více než zdvojnásobí počet žijících seniorů starších 85 let. Zhruba 1,7krát větší bude populace sedmdesátníků. A ta nebude zdravá," uvedl Dušek. Očekává, že v příštích deseti letech bude o pětinu více nemocných s cukrovkou a o čtvrtinu přibude nemocných s některým druhem rakoviny. O téměř 60 procent naroste podle odhadů i počet nemocných se srdečním selháním. Na víc než dvojnásobek vzroste za deset let také počet lidí, kteří budou trpět Alzheimerovou chorobou.

Zhruba milion lidí v Česku nemá praktického lékaře. Chybí zejména na venkově. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky se bude problém dál zhoršovat. Skoro polovina praktiků už je totiž v důchodovém věku. Obce a kraje se snaží nalákat na venkov mladší lékaře a nabízejí jim třeba byty nebo vybavené ordinace. Předseda spolku Mladí praktici Vojtěch Mucha v Českém rozhlase řekl, že nesouhlasí s tím, že by mladší lékaři na venkov nechtěli. „Více než polovina mladých praktiků podle našeho průzkumu zvažuje, že by šla pracovat na venkov. Je tam ale plno překážek, které jim v rozhodnutí brání nebo kvůli kterým se nakonec rozhodnou pro práci ve městě,“ uvedl. Odrazuje je například to, že jsou v praxích odkázaní sami na sebe, vadí jim také omezená dostupnost vzdělávání či pracovního uplatnění pro partnery a rodinu. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky by mohly být řešením i týmové praxe, při kterých v ordinaci pracuje víc lékařů nebo zdravotních sester společně.