Zprávy

České zemědělství čelí podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala kritické situaci způsobené vysokými náklady a propadem výkupních cen. Na olomouckém sněmu organizace varoval, že bez urychleného zásahu státu hrozí oslabení potravinové bezpečnosti i stability venkova. Proto požaduje svolání mimořádného jednání kabinetu. Zemědělce drtí drahé energie, hnojiva i pohonné hmoty, jejichž cena skokově vzrostla po únorovém útoku Spojených států a Izraele na Írán. Rentabilních komodit ubývá, což dokládá například klesající cena mléka. Sněmu se účastní také ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD).

Kromě nepříznivých tržních vlivů ztěžuje farmářům podnikání i narůstající byrokracie. Doležal, který na akci obhajuje svůj předsednický mandát, ostře zkritizoval evropskou klimatickou politiku, systém emisních povolenek a negativní dopady obchodní dohody Mercosur. K záchraně sektoru komora navrhuje osvobodit dotace od daně, zavést úlevy na sociálním pojištění a upravit Společnou zemědělskou politiku. Podle zástupců oboru podíl státních výdajů do zemědělství dlouhodobě klesá, zatímco daňová zátěž a nejrůznější odvody naopak rostou.

Přítomnost amerických vojáků v Evropě zůstává zásadní i pro samotné Spojené státy, protože mají zájem na stabilitě. Na konferenci Globsec to prohlásil prezident Petr Pavel (nezávislý). Reagoval tak na informace agentury Reuters o plánech amerického prezidenta Donalda Trumpa (Republikáni) snížit objem vojsk vyčleněných pro případné evropské krize. Washington má záměr oficiálně oznámit v pátek. Hlava státu zdůraznila, že se nejedná o úplné stažení sil. Případný částečný úbytek by navíc Evropa podle Pavla dokázala kompenzovat nasazením vlastních armád.

Ohlášený krok představuje přímý důsledek Trumpova tlaku na spojence, aby převzali odpovědnost za svou obranu a razantně navýšili zbrojní rozpočty. V této souvislosti čelí kritice i Česká republika. Premiér Andrej Babiš (ANO) připustil, že stát loni nesplnil alianční závazek obranných výdajů ve výši dvou procent HDP a nedosáhne ho patrně ani letos. O budoucím financování a novém cíli pěti procent HDP do roku 2035 bude Babiš jednat na červencovém summitu v Ankaře. Generální tajemník NATO Mark Rutte potvrdil, že americké záměry nejsou pro alianci překvapením.

Tchajwanská společnost i-TRANS Global chystá v Ústeckém kraji výstavbu rozsáhlého evropského logistického centra pro polovodičové chemikálie. Během první fáze plánuje firma investovat bezmála půl miliardy korun a vytvořit šedesát pracovních míst. Ze specializovaného skladu o rozloze 17 tisíc metrů čtverečních bude dodávat potřebné látky a plyny především drážďanské továrně TSMC. Podle zástupců podniku padla volba na severní Čechy díky tamní silné chemické tradici, dostupné pracovní síle a výborné dojezdové vzdálenosti. Zprovoznění celého areálu je po konečném výběru konkrétní lokality naplánováno na začátek roku 2028.

Nový komplex svými technologickými i bezpečnostními parametry výrazně předčí běžné chemické provozy. Primárně poslouží jako regionální distribuční uzel schopný ročně zpracovat bezmála 20 tisíc tun speciálních surovin. Státní agentura CzechInvest vnímá tuto investici jako stěžejní příležitost pro oživení tuzemské chemické výroby a těsnější zapojení české ekonomiky do evropského polovodičového dodavatelského řetězce. Tchajwanská skupina navíc výhledově zvažuje úzkou spolupráci s lokálními výrobci i vysokými školami, aby si do budoucna zajistila dostatek kvalifikovaných expertů pro analytiku a logistiku.

Severoatlantická aliance a Evropská unie nejsou v otázkách obrany konkurenty, musí fungovat jako vzájemně se doplňující pilíře. Na bezpečnostní konferenci Globsec to uvedl prezident Petr Pavel (nezávislý). Ideální propojení vidí ve vojenské mobilitě. Aliance přesně zná strategicky důležité trasy nezbytné pro přesun sil v době krize, zatímco unie disponuje financemi pro jejich cílenou modernizaci. Podle hlavy státu je nutné, aby vojenské požadavky přímo určovaly směr evropských investic. Zapojit by se do toho měli i klíčoví partneři mimo unijní struktury, konkrétně Velká Británie, Kanada nebo Norsko.

Prezident rovněž apeloval na nutnost vytrvalé podpory Ruskem napadené Ukrajiny. Země podle něj Evropu nejen brání, ale svými inovacemi a nezdolností mění samotný přístup k modernímu válčení. Zbrojní i finanční pomoc Kyjevu proto neoznačuje za charitu, nýbrž za přímou investici do evropské bezpečnosti. Pokud by ukrajinská obrana podlehla a stát by byl donucen k nevýhodnému míru, ponese si celý kontinent následky po dlouhá desetiletí.