Zprávy

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) rozšíří projekt na obnovu mokřadů na oblast alpínského bezlesí na hřebenech Krkonoš, zasahuje i na polskou stranu hor. Začne příští rok. ČTK to řekla vedoucí Oddělení ochrany přírody KRNAP Viera Horáková. Na nové fázi prací na zadržování vody v krajině budou spolupracovat český a polský národní park s dalšími institucemi. Celkové náklady na projekt v evropském programu Interreg Česko - Polsko, který zasáhne stovky hektarů v nejcennějších oblastech Krkonoš, jsou 1,5 milionu eur (v přepočtu 38 milionů korun). Do krkonošských rašelinných a podmáčených smrčin v minulosti zasáhl člověk a odvodnil je, proto se v posledních letech Správa KRNAP intenzivně zaměřila na jejich obnovu. Lesu v nadmořské výšce 1100 metrů nedaleko Kolínské boudy ve východních Krkonoších vrátila Správa KRNAP původní charakter již v letech 2018 až 2023. Les se houpe pod nohama, je nasáklý vodou, lépe dokáže vzdorovat dopadům klimatické změny, jakou jsou přívalové deště nebo dlouhodobější suchá období, řekla ČTK Horáková. Tůně zarůstají vegetací, stačí špatný krok a člověk se propadne po kolena do močálu. "Pomocí přehrážek ve starých odvodňovacích kanálech jsme zvýšili spodní hladinu vody. Díky tomu se nám začínají opět rozvíjet rašelinná společenstva, začíná se obnovovat podmáčená rašelinná smrčina," uvedla.

V Česku za uplynulý týden přibylo dalších 8 ohnisek katarální horečky ovcí. Nová ohniska jsou v Plzeňském, Jihočeském a Karlovarském kraji. Informovala o tom Státní veterinární správa. Celkem je tak na českém území už 82 ohnisek, ve kterých se nachází přes 14 tisíc zvířat. Veterináři proto rozšířili ochranné pásmo kolem katarální horečky ovcí na celé Česko. Zároveň doporučují, aby chovatelé zvířata preventivně naočkovali. Nemoc se v Česku objevila na začátku září, a to poprvé po patnácti letech. Nakažená zvířata mají horečku, otoky a záněty.

Státní agentura CzechTrade plánuje příští rok otevřít novou zahraniční kancelář v Malajsii. Na konferenci Future of Export Summit 2024 v Praze to řekl ředitel agentury Radomil Doležal. Právě jihovýchodní Asie je podle něj jednou z šesti oblastí, na které by se měl český export více zaměřit. Patří k nim také Afrika, rozšířit svou síť tam agentura plánuje v roce 2026, uvedl Doležal. V důsledku geopolitických výzev Česko musí změnit zažité obchodní vazby a pro odbyt zboží hledat nová teritoria, řekl ředitel CzechTrade. Částečně už se to podle něj daří, zatímco loni export do Evropské unie meziročně stoupl o 0,2 procenta, do zbytku světa růst činil téměř tři procenta. Letos se vývozu do zemí mimo EU dařilo ještě výrazněji, za první tři čtvrtletí byl oproti loňsku vyšší o 16,5 procenta. Z celkového objemu tak export mimo EU tvořil 22 procent a export do EU 78 procent, řekl Doležal.

Nové příležitosti pro české firmy nabízí například jihovýchodní Asie. V zemích, jako jsou Vietnam, Indonésie, Filipíny či Thajsko, roste poptávka po spotřebním zboží, strojírenství a technologiích. Perspektivní je trh také pro exportéry potravin, uvedl Doležal. Naopak Afrika je zajímavá z hlediska infrastrukturních a ekologických projektů. Mezi šest oblastí, na které by se čeští exportéři měli více zaměřit, podle Doležala patří také Latinská Amerika kvůli poptávce po zemědělské technice nebo zdravotnickém vybavení či z hlediska stavebních a energetických technologií Blízký a Střední východ. Střední Asie, tedy například Kazachstán a Uzbekistán, naopak nabízí příležitosti v těžbě. Jedním z nejrychleji rostoucích trhů je ale podle Doležala Indie, české firmy by se tam mohly zapojit do soukromých i státních projektů ve farmacii, zdravotnictví a v průmyslu.

V testování počítačové a informační gramotnosti (ICILS) ve 34 zemích skončili čeští žáci osmých tříd a jejich vrstevníci z víceletých gymnázií druzí. V informatickém myšlení pak byli v mezinárodním srovnání třetí. Výsledky loňského průzkumu představil na tiskové konferenci ústřední ředitel České školní inspekce Tomáš Zatloukal. Při testování se sledovalo používání technologií i shromaždování, posuzování, vytváření a sdílení informací a jejich bezpečné využívání. "Naši žáci dosáhli v informační a počítačové gramotnosti a v informatickém myšlení jedny z nejlepších výsledků ve srovnání s ostatními zeměmi, které byly do mezinárodního šetření zapojeny. Možná se to na jednu stranu ukazuje jako překvapivé, ale na druhou stranu - pokud všechny skupiny žáků z hlediska jejich socioekonomického zázemí mají podmínky pro vzdělávání - tak se ukazuje, jak pozitivní efekt to může systémově mít," uvedl Zatloukal. Školáci vyplňovali přes aplikaci dva půlhodinové testy k počítačové a informační gramotnosti a dva testy na informatické myšlení, které trvaly 25 minut. Dalších 30 minut zabral žákovský dotazník. V počítačové a informační gramotnosti skončili čeští žáci a žačky za Jižní Koreou. V průměru získali 525 bodů, o 15 bodů méně než korejští vrstevníci. Dosáhli nejlepšího výsledku z EU. Unijní průměr činil 497 bodů. V informatickém myšlení čeští žáci a žačky byli  třetí s 527 body za tchajwanskými a korejskými školáky. Zaostali za nimi o 21 a o deset bodů. Průměr EU i všech testovaných států byl 483 bodů.