Zprávy

Na 10.000 lidí zamířilo dnes na den otevřených dveří letiště v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku. Program zahájil přelet dvojice stíhaček JAS-39 Gripen, po nich se do vzduchu dostaly i vrtulníky Mi-171Š, Venom a Viper. Návštěvníci mohli vidět i vrtulník Tiger. V Česku dosud tento stroj španělské armády nevystupoval, řekl ČTK velitel 22. základny vrtulníkového letectva Petr Slíva, který dnešní akci zahájil.

První zájemci o prohlídky letecké i pozemní techniky do vojenského areálu přicházeli už okolo 9:00. Neodradilo je ani chladné a deštivé počasí. Přilákala je možnost vidět leteckou i pozemní techniku české armády i jejich spojenců. Kromě Španělska na něj dorazili i zástupci slovenské armády.

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) počítá s prosazením zákona o médiích veřejné služby se změnou jejich financování. V zavedení normy do praxe bude podle něj vládní koalice "obrovsky rychlá". Klempíř to řekl v dnešní debatě televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle exministra kultury a poslance Martina Baxy (ODS) je navržená norma paskvil a opozice bude jejímu přijetí vehementně bránit.

Podle předlohy by Český rozhlas (ČRo) a Česká televize (ČT) měly místo poplatků dostávat pevnou částku ze státního rozpočtu. Z něj Klempířův návrh stanovuje pro ČT na příští rok 5,74 miliardy korun. Letos televize hospodaří s částkou 8,5 miliardy korun. ČRo by měl získat 2,07 miliardy korun, tedy o 400 milionů méně než v tomto roce z poplatků. Záměr kritizují odborníci, opozice i vedení obou médií.

Motoristé čelí kritice za to, že ve vládě změnili názor, do médií veřejné služby původně zasahovat nechtěli. Podle exministra je Klempířova norma paskvil. Argumentoval kritikou i velkým množstvím připomínek od ostatních ministerstev.

Debata o česko-německé historii, kterou vyvolal nadcházející sjezd sudetských Němců v Brně, může být pro českou společnost i terapeutická. V rozhovoru s ČTK to při návštěvě Berlína řekla brněnská spisovatelka Kateřina Tučková, která se tématu věnovala mimo jiné v knize Vyhnání Gerty Schnirch z roku 2009. Odmítavá reakce, kterou krajanské setkání u části Čechů vyvolalo, Tučkovou překvapila, neboť věřila, že už je porozumění poválečným událostem hlubší. Stále ale věří, že chystaný sjezd může nakonec zanechat pozitivní stopu a prohloubit vazby mezi Čechy a Němci.

Tučková patří k nejúspěšnějším českým spisovatelkám. Proslavily ji romány Vyhnání Gerty Schnirch, Žítkovské bohyně či Bílá Voda. K napsání románu Vyhnání Gerty Schnirch ji inspirovaly válečné a poválečné osudy brněnských Němců, z nichž část musela absolvovat takzvaný brněnský pochod smrti. Během jedné noci z 30. na 31. května 1945 muselo z města odejít kolem 25.000 Němců, stovky jich strastiplnou cestu nepřežily. Tučková v letech 2015 až 2018 působila jako programová ředitelka festivalu Meeting Brno, jehož součástí je i takzvaná Pouť smíření z Pohořelic do Brna. Iniciativa Meeting Brno také loni pozvala sudetské Němce na sjezd do Brna.

Pro část lidí, kteří se staví proti konání sjezdu sudetských Němců, má přitom Tučková pochopení. "V České republice jsou rodiny, které si s sebou nesou velkou zátěž z minulosti - jejich předci byli popraveni, totálně nasazeni nebo během okupace trpěli nějak jinak," uvedla. Právě mezi nimi je ale podle ní spousta lidí, kteří byli schopni odpustit a s minulostí se více než 80 let po válce vyrovnat.

Postihy za narušování životního prostředí by se měly výrazně zvýšit, a to až na deset let vězení. Počítá s tím novela trestního zákoníku, která také mění definice současných environmentálních trestných činů a zavádí některé nové včetně postihování pachatelů takzvaných ekocid, tedy nejzávažnějších forem ekologických katastrof. Návrh ministerstva spravedlnosti, jenž vychází z příslušné evropské směrnice, projedná v pondělí vláda.

Autoři novely poukázali na to, že v Česku se zcela zásadní většina protiprávních činů namířených proti životnímu prostředí řeší pouze jako přestupky, což je předmětem kritiky. Nízká je i efektivita postihování tohoto druhu kriminality. V letech 2000 až 2024 bylo za environmentální trestné činy odsouzeno zhruba sto lidí a dále osm firem. Lidé nejčastěji odešli s podmíněným, případně peněžitým trestem. Jen ve dvou případech je soudy poslaly za mříže. Nejvyšší peněžitý trest pro firmu činil 600.000 korun.

Návrh zavádí nový trestný čin "těžké poškození životního prostředí". Ten zahrnuje úmyslné zničení nebo trvalé či závažné poškození půdy, vody, ovzduší nebo ekosystému, a to ve značném rozsahu, na značném území nebo s velkými náklady na odstranění následků.