-
12.11.2024
V Česku za uplynulý týden přibylo dalších 8 ohnisek katarální horečky ovcí. Nová ohniska jsou v Plzeňském, Jihočeském a Karlovarském kraji. Informovala o tom Státní veterinární správa. Celkem je tak na českém území už 82 ohnisek, ve kterých se nachází přes 14 tisíc zvířat. Veterináři proto rozšířili ochranné pásmo kolem katarální horečky ovcí na celé Česko. Zároveň doporučují, aby chovatelé zvířata preventivně naočkovali. Nemoc se v Česku objevila na začátku září, a to poprvé po patnácti letech. Nakažená zvířata mají horečku, otoky a záněty.
-
12.11.2024
Nejpozději od ledna 2026 by se cestující měli dočkat lepšího mobilního signálu ve vlacích. Český telekomunikační úřad na to dopravcům dá dotaci. V těchto dnech jim rozesílá rozhodnutí o jejím poskytnutí. České dráhy, RegioJet a LeoExpres dostanou od státu v součtu 290 milionů korun. Dopravci je budou moct použít třeba na úpravy svých vagonů. Celkově dopravci chtějí zlepšit mobilní signál ve zhruba 670 železničních vozech.
-
12.11.2024
Státní agentura CzechTrade plánuje příští rok otevřít novou zahraniční kancelář v Malajsii. Na konferenci Future of Export Summit 2024 v Praze to řekl ředitel agentury Radomil Doležal. Právě jihovýchodní Asie je podle něj jednou z šesti oblastí, na které by se měl český export více zaměřit. Patří k nim také Afrika, rozšířit svou síť tam agentura plánuje v roce 2026, uvedl Doležal. V důsledku geopolitických výzev Česko musí změnit zažité obchodní vazby a pro odbyt zboží hledat nová teritoria, řekl ředitel CzechTrade. Částečně už se to podle něj daří, zatímco loni export do Evropské unie meziročně stoupl o 0,2 procenta, do zbytku světa růst činil téměř tři procenta. Letos se vývozu do zemí mimo EU dařilo ještě výrazněji, za první tři čtvrtletí byl oproti loňsku vyšší o 16,5 procenta. Z celkového objemu tak export mimo EU tvořil 22 procent a export do EU 78 procent, řekl Doležal.
Nové příležitosti pro české firmy nabízí například jihovýchodní Asie. V zemích, jako jsou Vietnam, Indonésie, Filipíny či Thajsko, roste poptávka po spotřebním zboží, strojírenství a technologiích. Perspektivní je trh také pro exportéry potravin, uvedl Doležal. Naopak Afrika je zajímavá z hlediska infrastrukturních a ekologických projektů. Mezi šest oblastí, na které by se čeští exportéři měli více zaměřit, podle Doležala patří také Latinská Amerika kvůli poptávce po zemědělské technice nebo zdravotnickém vybavení či z hlediska stavebních a energetických technologií Blízký a Střední východ. Střední Asie, tedy například Kazachstán a Uzbekistán, naopak nabízí příležitosti v těžbě. Jedním z nejrychleji rostoucích trhů je ale podle Doležala Indie, české firmy by se tam mohly zapojit do soukromých i státních projektů ve farmacii, zdravotnictví a v průmyslu.
-
12.11.2024
Za podporu Ukrajiny v jejím boji za svobodu proti ruské agresi převzal předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) ocenění od spolku Team4-Ukraine. Spolek se zaměřuje mimo jiné na humanitární podporu ukrajinským civilistům zasaženým válkou, která vypukla v únoru 2022. Pamětní mincí ocenil také Vystrčilovu snahu o posilování česko-ukrajinské spolupráce a také kontinuální odpor proti ruskému či čínskému vlivu v Česku. Vystrčil patřil mezi první zahraniční představitele, který Ukrajinu nedlouho po ruském vpádu navštívil s cílem podpořit její boj o obnovení územní celistvosti a suverenity. Před rokem předsedové Senátu a Nejvyšší rady Ukrajiny, tedy ukrajinského parlamentu, podepsali memorandum, jehož obsahem je podpora Ukrajiny v boji proti ruskému agresorovi, její poválečné obnovy a přičlenění do NATO a EU. Senát tehdy zároveň věnoval ukrajinskému parlamentu dodávku pro přepravu osob a generátor k výrobě elektřiny jako pomoc před nadcházející zimou. Předseda Senátu navštívil Kyjev opakovaně, naposledy před dvěma měsíci při příležitosti summitu Krymské platformy, která má za cíl sdružovat a koordinovat veškeré stávající národní a mezinárodní snahy o ukončení okupace Krymského poloostrova, který Rusko v roce 2014 anektovalo. Ujistil tehdy i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že se může spolehnout na českou podporu.
-
12.11.2024
V testování počítačové a informační gramotnosti (ICILS) ve 34 zemích skončili čeští žáci osmých tříd a jejich vrstevníci z víceletých gymnázií druzí. V informatickém myšlení pak byli v mezinárodním srovnání třetí. Výsledky loňského průzkumu představil na tiskové konferenci ústřední ředitel České školní inspekce Tomáš Zatloukal. Při testování se sledovalo používání technologií i shromaždování, posuzování, vytváření a sdílení informací a jejich bezpečné využívání. "Naši žáci dosáhli v informační a počítačové gramotnosti a v informatickém myšlení jedny z nejlepších výsledků ve srovnání s ostatními zeměmi, které byly do mezinárodního šetření zapojeny. Možná se to na jednu stranu ukazuje jako překvapivé, ale na druhou stranu - pokud všechny skupiny žáků z hlediska jejich socioekonomického zázemí mají podmínky pro vzdělávání - tak se ukazuje, jak pozitivní efekt to může systémově mít," uvedl Zatloukal. Školáci vyplňovali přes aplikaci dva půlhodinové testy k počítačové a informační gramotnosti a dva testy na informatické myšlení, které trvaly 25 minut. Dalších 30 minut zabral žákovský dotazník. V počítačové a informační gramotnosti skončili čeští žáci a žačky za Jižní Koreou. V průměru získali 525 bodů, o 15 bodů méně než korejští vrstevníci. Dosáhli nejlepšího výsledku z EU. Unijní průměr činil 497 bodů. V informatickém myšlení čeští žáci a žačky byli třetí s 527 body za tchajwanskými a korejskými školáky. Zaostali za nimi o 21 a o deset bodů. Průměr EU i všech testovaných států byl 483 bodů.
-
12.11.2024
Pojišťovny vyplatily za škody způsobené zářijovými povodněmi v Česku zatím 6,9 miliardy korun. Vyřídily jich téměř 66.000. Klienti nahlásili 91.100 pojistných událostí za 18,7 miliardy korun. Celkové škody odhadují pojišťovny na 19,6 miliardy. ČTK to řekl mluvčí České asociace pojišťoven Tomáš Pavlík. Z odhadovaných škod činí 7,65 miliardy korun škody na majetku občanů a 11,85 miliardy korun škody na majetku firem. Podle údajů pojišťoven jde o druhou největší katastrofu od vzniku Česka v roce 1993. Více škod způsobily jen rozsáhlé povodně, které zasáhly zemi v srpnu 2002. Za ně pojišťovny vyplatily 36,7 miliardy Kč. S odstupem následovaly povodně na Moravě v roce 1997 s deseti miliardami, povodně v Čechách v roce 2013 se 7,5 miliardy Kč a tornádo na jižní Moravě z června 2021 s 3,3 miliardy Kč. Záplavy letos v polovině září postihly zejména Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve odhadl rozsah škod na státním majetku na 25 až 30 miliard korun, další desítky miliard škod budou podle něj na soukromém, obecním a krajském majetku.
-
12.11.2024
Pražským Rudolfinem bude v úterý večer znít hudba Karla Kryla. Na objednávku festivalu Prague Sounds vystoupí na společném koncertě dva česko-slovenští umělci, David Koller a Richard Müller. Zazní dvacítka Krylových písní v akustické verzi a v komorních aranžmá, vznikajících jen pro tuto příležitost. Koller s Müllerem vybrali písně mapující všechna zásadní Krylova tvůrčí období: od raných, přes ikonické písně z 60. let jako Bratříčku zavírej vrátka, Salome, Veličenstvo kat, Anděl či Pieta, exilové (Karavana mraků, Děkuji) až po písně z posledního Krylova období od sametové revoluce v roce 1989 do jeho úmrtí v roce 1994 . Pocta Krylovi v Rudolfinu se uskutečňuje symbolicky v Roce České hudby, který připadá tradičně na roky končící čtyřkou, protože touto číslovkou končí letopočty v datech narození nebo úmrtí velikánů české hudby jako byli Dvořák, Smetana, Martinů či Janáček.
-
12.11.2024
Prezident Petr Pavel dnes ve Znojmě zahájil dvoudenní návštěvu jihozápadní Moravy, která spadá do tří krajů. Po Znojmě navštíví také Národní park Podyjí, Moravské Budějovice na Vysočině a ve středu jihočeské Dačice a Slavonice. Debatovat bude s představiteli obcí, se studenty, s veřejností i představiteli komerční sféry. Ve Znojmě se prezident setká se starostou Františkem Koudelou (ODS) a se zastupiteli města. Po obědě se přesune do Střední odborné školy Dvořákova, kde bude debatovat se studenty. Studující zde budoucí podnikatelé, zemědělci, ale také například řezníci, cukráři, pekaři či zahradníci. Odpoledne si v Podyjí vyšlápne se zástupci národního parku ke zřícenině Nového Hrádku nad meandrem Dyje. Posledním místem, kam dnes prezident zavítá, budou Moravské Budějovice, kde bude také debatovat s občany. Ve středu navštíví Dačice a Slavonice a poobědvá se starosty Dačic, Telče, Moravských Budějovic, Třebíče, Náměště nad Oslavou, Moravského Krumlova a Znojma.
-
12.11.2024
Volby do Poslanecké sněmovny by v říjnu vyhrálo hnutí ANO. Získalo by 33 a půl procenta hlasů. Ukazuje to volební model agentury Median. Druhá by ve volbách skončila ODS s 12 procenty. 11 procent lidí by hlasovalo pro hnutí STAN. Voličské preference oproti září klesly Pirátům i SPD - pohybují se nad pětiprocentní hranicí. Tu by v říjnu poprvé překonali Motoristé a znovu se nad ní vrátila KSČM. Pod pětiprocentní hranicí potřebnou pro vstup do Sněmovny zůstali lidovci a TOP 09, jejich předsedové ale na konci října podepsali s ODS memorandum o společné kandidatuře v koalici Spolu. Vzrostl zájem lidí jít k volbám. V průzkumu Medianu v říjnu odpovídalo přes tisíc respondentů.
-
12.11.2024
Energetická skupina ČEZ za první tři čtvrtletí vydělala 23 miliard 400 milionů korun. Meziročně tak její čistý zisk klesl o skoro 6 a půl miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které firma zveřejnila. Přesto si firma vydělala víc, než v létě očekávala. "Výsledky hospodaření za tři čtvrtletí naplnily naše očekávání," řekl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. K menšímu výdělku přispěl hlavně nižší zisk z obchodování s komoditami, ale i nižší výnosy z těžby. ČEZ odhaduje, že na konci roku by se čistý zisk mohl pohybovat mezi 26 a 30 miliardami korun. To by při obvykle vyplácené dividendě znamenalo přínos pro státní kasu ve výši kolem 17 miliard. Loni odvedl ČEZ státu na dividendě necelých 20 miliard, dalších 30 miliard ale zaplatil na windfall tax.
ČEZ také oznámil, že prodává své uhelné elektrárny v Polsku. Prodej zahrnuje společnosti, které vlastní a provozují dvě černouhelné elektrárny Skawina a Chorzów s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. Prodej ale musí nejdřív schválit polský antimonopolní úřad. Podle mluvčího ČEZu Ladislava Kříže chce společnost v budoucnu vyrábět elektřinu hlavně z obnovitelných a jaderných zdrojů. ČEZ bude v Polsku i dál podnikat a to třeba v dekarbonizaci. ČEZ chce stále prodat ještě svůj zbývající podíl v tureckém Akenerji, v současnosti však s konkrétním zájemcem nejedná.
Pages
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 58
- 59
- 60
- 61
- 62
- 63
- 64
- 65
- 66
- …
- následující ›
- poslední »