Zprávy

Muzeum města Brna ve středu předá americkému velvyslanci pravděpodobné ostatky pilota sestřeleného před 80 lety při bojové akci nad Slatinou. Cílem je s jistotou potvrdit, že jde o kosterní pozůstatky Williama L. Kigginse. ČTK to dnes oznámila mluvčí muzea Barbora Sytařová.

Kiggins je jediný americký voják, který přišel o život při bojových akcích v Brně za druhé světové války. Zahynul 11. října 1944 při útoku na vlakovou soupravu s leteckým benzinem u nádraží v Brně-Slatině. Stíhačku P-51B Mustang sestřelilo německé protiletecké dělo z Tuřanského lesíku.

V roce 2020, při přípravě nové výstavby skladovacích hal, prozkoumali místo havárie odborníci z Ústavu archeologické památkové péče Brno. Na místě objevili trosky letounu. Jsou uložené v Muzeu města Brna, momentálně tvoří součást výstavy Poslední let W. L. Kigginse na hradě Špilberku. Spolu s troskami letounu archeologové v kráteru nalezli i fragmenty kostí. Muzeum následně oslovilo agenturu, která pod záštitou amerického ministerstva obrany zajišťuje identifikaci a navracení ostatků padlých vojáků. Ve středu kosterní pozůstatky převezme velvyslanec Bijan Sabet.

Za dobu služby či funkce v někdejším komunistickém režimu má snížený důchod 177 lidí. V průměru se prominentům předlistopadové éry pobíraná částka krátila o 1473 korun. Naopak zvýšenou penzi vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zatím 430 disidentkám a disidentům. Kvůli věznění, emigraci či nemožnosti pracovat měli nízký důchod, v průměru se jim dorovnal o 4400 korun. Na tiskové konferenci to dnes oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vláda připravuje další novely k odškodnění odpůrců bývalého režimu.

"Je to symbolická tečka s odstupem 35 let, co lze dnes ještě udělat. Je to symbolické vyrovnání se s minulostí a některými křivdami, které byly páchány," uvedl Jurečka. Na problém nízkých penzí odpůrců komunistického režimu upozornil loni signatář Charty 77 a zakladatel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Jiří Gruntorád. Od loňského 17. listopadu držel přes týden před sídlem vlády hladovku. Přidal se k němu někdejší disident John Bok. Podle Jurečky jejich protest kroky k řešení urychlil.

Stovky lidí si dnes na brněnském náměstí Svobody krátce po 11:00 připily svatomartinským vínem na největším koštu v republice. Každoročně ho pořádá Vinařský fond, který známku Svatomartinské vlastní a propůjčuje ji vínům, která splňují stanovená kritéria. Svatomartinský košt umožní dnes lidem do 20:00 ochutnat 100 druhů vín od všech 75 vinařů, kteří letos známku získali.

Průvod představující svatého Martina s družinou vyšel od kostela svatého Tomáše na Moravském náměstí a Solniční a Českou ulicí došel až na náměstí Svobody. Ke třem jezdcům na koních a krojovanému doprovodu se desítky lidí přidaly v průvodu, který dorazil na náměstí Svobody. Pětilitrovou láhev se svatomartinským vínem požehnal děkan Vladimír Záleský. Po společném přípitku Petr Štěpán z Městského divadla Brno, který letos představoval svatého Martina, podělil z lahve návštěvníky čekající v první řadě.

Svatomartinského vína je na trhu méně než v loňském roce, přibližně 1,93 milionu lahví, před rokem to bylo rekordních 2,35 milionu. Důvodem je menší úroda kvůli letošnímu vývoji počasí.

Desítky lidí dopoledne na Moravském náměstí v Brně uctily válečné veterány. Účastníci symbolicky „zasadili“ květy máku do travnatého políčka, které bude u sochy Jošta do 12. listopadu. V Den válečných vateránů vyslechli i krátké proslovy a recitaci básně Na polích flanderských. Pietní akce, kterou pořádal Institut paměti národa, se zúčastnili také vojáci a armádní veteráni.

Česká armáda ztratila od roku 1990 na zahraničních misích 30 vojáků, řekl zúčastněným vojenský historik z brněnské Univerzity obrany Tomáš Řepa. "Jsme tu, abychom si připomněli veterány a padlé z minulosti i ze současnosti. Řada z nich nese hluboké tělesné i duševní rány," doplnil. Za mír a prosperitu podle něj český národ vděčí z velké části právě veteránům.