Zprávy

Sněmovní mediální výbor dnes zrušil hlasy koalice svou dřívější výzvu ministru kultury Otu Klempířovi (za Motoristy), aby stáhl z připomínkového řízení návrh zákona o médiích veřejné služby. Stejně naložil i s dalšími usneseními z jednání z konce dubna, které prosadila opozice díky tomu, že měla momentálně většinu. Patřila k nim podpora systému rozhlasového a televizního poplatku a výzva bývalým i současným radním České televize (ČT) k úhradě škody, kterou způsobili před šesti lety odvoláním dozorčí komise Rady ČT.

Nový bod ke zrušení dřívějších usnesení prosadila do dnešního programu koalice podle návrhu místopředsedy výboru Ondřeje Babky (ANO). Sněmovní legislativci podle něho potvrdili pochyby o tom, zda výbor přijal pětici usnesení procesně správně, když o nich poslanci hlasovali v bodě s názvem různé. Šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob podotkl, že jediným procesním pochybením bylo to, že koalice nebyla přítomná v dostatečném počtu. Pozastavoval se nad tím, že koalice dnes zvolila stejný postup jako opozice na jednání koncem dubna.

Klempíř výzvy nevyslyšel, připomínkové řízení k návrhu zákona skončí v pátek. Předloha především převádí financování ČT a Českého rozhlasu (ČRo) z poplatků na státní rozpočet. Opozice mluví o zmetku, jenž ohrožuje nezávislost ČT a ČRo.

Podpora Izraele se v Česku po více než dvou letech války v Gaze zásadně neproměnila. Izraelskou vojenskou operaci v Gaze schvaluje zhruba třetina dotázaných, zatímco přibližně 40 procent s ní nesouhlasí. Za důležitou považují lidé především vzájemnou spolupráci na diplomatické a výzkumné úrovni. Vyplývá to z průzkumu Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK), který mezi roky 2023 až 2025 mapoval názory Čechů na konflikt na Blízkém východě. Univerzita o tom informovala na svém webu.

Škola upozornila na to, že u řady otázek dotázaní nemají vyhraněnou pozici. Příkladem je nevyhraněný postoj u otázky historické odpovědnosti za konflikt. Ačkoliv třetina dotázaných izraelskou vojenskou operaci schvaluje, názory na její rozsah se liší. Stejný podíl respondentů, shodně 26 procent, považuje izraelský postup buď za přiměřený okolnostem, nebo naopak za příliš tvrdý.

"Češi obecně nadále zůstávají vůči Izraeli spíše naklonění, zároveň je však patrné, že zejména mladší generace je výrazně kritičtější k tomu, jak Izrael válku v Gaze vedl," uvedla expertka na česko-izraelské vztahy z FSV UK Irena Kalhousová. Podle ní Česká republika představuje ve srovnání s průzkumy z jiných zemí Evropské unie poměrně specifický případ země, kde stále převažují spíše proizraelské postoje.

Pražský městský soud dnes pravomocně zamítl žalobu bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové, která žádala odškodné 8,5 milionu korun za dlouholeté nezákonné trestní stíhání v kauze armádních letounů CASA. Potvrdil tak loňské rozhodnutí obvodního soudu a zamítl odvolání bývalé političky. Ministerstvo spravedlnosti se Parkanové v minulosti omluvilo a zaplatilo jí 1,6 milionu korun.

Soudy žalobu bývalé ministryně zamítly i v minulosti, rozsudky ale loni v říjnu zrušil Nejvyšší soud (NS). Konstatoval, že v případu nebyly zohledněny klíčové okolnosti - například porušení presumpce neviny. Podle odvolacího senátu však ani další dokazování neukázalo, že by tomu tak bylo. Parkanová se nyní může znovu obrátit na Nejvyšší soud. Zda to udělá, nechtěla její právní zástupkyně Lucie Števiarová novinářům zatím sdělit.

Nákup čtyř transportních letounů zhruba za 3,5 miliardy korun schválila vláda Mirka Topolánka (ODS) v roce 2009. Parkanovou a šéfa ministerské sekce vyzbrojování Jiřího Staňka následně policie obvinila ze zneužití pravomoci a z porušení povinnosti při správě cizího majetku se škodou 819 milionů korun. Obžaloba jim vytýkala to, že před rozhodnutím o nákupu nedali zpracovat nezávislý posudek a že stroje proto byly předražené. Parkanová čelila stíhání od roku 2012, soudy ji definitivně osvobodily v říjnu 2021.

Obce by mohly získat větší pravomoci při plánování výstavby větrných elektráren. Pozměňovací návrh ke koaliční novele stavebního zákona podal dnes poslanec Motoristů a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek. Úprava podle zdůvodnění reaguje na obavy obcí z nekontrolovatelného budování větrných elektráren v jejich bezprostřední blízkosti. Uplatnit ji bude moci při druhém sněmovním čtení stavební novely, které se uskuteční nejdříve koncem května.

Obec nebo kraj by podle pozměňovacího návrhu mohly zpřesnit vymezení akcelerační oblasti v územněplánovací dokumentaci, tak aby se její hranice nenacházela blíž než 900 metrů od ploch s hlavním využitím pro bydlení. V akceleračních zónách se předpokládá jednodušší povolování větrných elektráren.

Pokud by měla být větrná elektrárna v menší vzdálenosti než 900 metrů, s jejím umístněním by muselo souhlasit obecní zastupitelstvo. Mimo akcelerační oblasti by bylo podle Turkova pozměňovacího návrhu schválení zastupitelstvem nutné pro výstavbu větrné elektrárny s výškou do 240 metrů, pokud by měla stát blíž než 1,2 kilometru od ploch vymezených v územním plánu zejména k bydlení. U vyšších elektráren by platila vzdálenost odpovídající pětinásobku výšky elektrárny. Pokud by stavba zasahovala dvě a více obcí, souhlas by musely dát všechny.