Zprávy

Zdražení pohonných hmot v posledních týdnech zasáhlo zhruba polovinu českých domácností, přičemž desetina se kvůli tomu potýká s velkými finančními obtížemi. Častější problémy mají majitelé dieselových vozů. Lidé se snaží dopady zdražení zmírnit vyhledáváním levnějších čerpacích stanic, omezím jízd autem nebo šetřením v jiných oblastech. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který se konal od 22. do 30. dubna a účastnilo se ho 1315 lidí. Pohonné hmoty začaly rychle zdražovat po americkém a izraelském útoku na Írán na přelomu února a března. Aktuálně se průměrná cena benzinu i nafty pohybuje v Česku těsně pod 43 korunami za litr. Uskrovnit se kvůli zdražování paliv muselo 41 procent domácností, dalších 11 procent už má značné potíže. Zbylých 48 procent rodin se růst cen zatím nijak nedotkl. "Dle očekávání souvisí pociťovaná úroveň dopadů zdražování nafty a benzinu do značné míry s materiálním zajištěním domácností," uvedla agentura. Tři čtvrtiny materiálně dobře zajištěných rodin žádné potíže zatím nezaznamenaly.

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) požádá eurokomisaře pro zemědělství Christopha Hansena o využití všech dostupných nástrojů pomoci kvůli škodám, které tuzemským zemědělcům letos způsobily mrazy. Požádá také o aktivaci podpory z prostředků krizové zemědělské rezervy, které lze využít při postižení přírodními katastrofami nebo výjimečně nepříznivými klimatickými jevy. Na dotaz ČTK to uvedlo ministerstvo zemědělství. Ovocnářská unie v úterý uvedla, že dubnové mrazy v sadech českých pěstitelů zničily polovinu letošní úrody ovoce. Škody zřejmě půjdou do vyšších stovek milionů korun. "Ministerstvo zemědělství je v úzkém kontaktu se zástupci Ovocnářské unie a vyvíjí maximální úsilí o nalezení řešení, které umožní alespoň částečně kompenzovat našim ovocnářům ztráty na úrodě způsobené v ovocných sadech v průběhu letošního jara," uvedl mluvčí resortu Vojtěch Bílý. Podle něho ministr aktuálně připravuje k odeslání dopis pro eurokomisaře. "Svou žádost ministr komisaři poté osobně zopakuje na jednání nadcházející Rady ministrů v úterý 26. května," dodal.

Obdobně ministerstvo postupovalo i před dvěma lety, kdy dubnové mrazy způsobily nejnižší úrodu za posledních 100 let se škodami zhruba za 1,3 miliardy korun. Po mrazech v roce 2024 získalo Česko podle ministerstva na kompenzace mrazových škod z Evropské unie přes 400 milionů korun.

Prezident Petr Pavel se v Alžbětině paláci v Bukurešti setkal s nevládnoucí rumunskou královnou Margaretou a jejím manželem princem Radem. V zahradě sídla následně společně symbolicky zasadili lípu. Pavel je v Rumunsku kvůli summitu takzvané Bukurešťské devítky (B9), která sdružuje země východního křídla Severoatlantické aliance (NATO). Rumunské království bylo zrušeno v roce 1947, kdy byl sesazen poslední král Michal. Od té doby je královská rodina nevládnoucí. Šlechtický titul sice v zemi téměř nic neznamená, nicméně členů královské rodiny si Rumuni velmi váží. Pokud by se Rumunsko chtělo vrátit k monarchii, což se ale nepředpokládá, byla by první v nástupnictví na trůn právě Michalova prvorozená dcera Margareta. S rumunskou královskou rodinou se v Bukurešti v roce 2014 setkal i tehdejší český prezident Miloš Zeman.

Pavel se v Rumunsku účastní summitu B9. Vedle lídrů členských států mají být části jednání přítomni i zástupci severských evropských zemí nebo generální tajemník NATO Mark Rutte a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Cílem akce je podle české prezidentské kanceláře především koordinace pozic před červencovým aliančním summitem v Ankaře.

Spotřebitelské ceny v Česku rostou nejrychleji za půl roku. V dubnu meziroční inflace zrychlila na 2,5 procenta z březnových 1,9 procenta. Zdražování znovu táhly hlavně pohonné hmoty. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), který potvrdil svůj předběžný odhad. Ve srovnání s předchozím měsícem se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,5 procenta. Dubnová inflace byla nejvyšší od loňského října, kdy spotřebitelské ceny meziročně stouply také o 2,5 procenta. Pohonné hmoty v posledních měsících zdražují v důsledku konfliktu na Blízkém východě, dražší paliva se ale podle dřívějšího vyjádření analytiků zatím neprojevila v dalších položkách spotřebního koše.

Česko si v dubnu v evropském žebříčku inflace o jednu příčku polepšilo. Ze 41 sledovaných zemí ji mělo desátou nejnižší, zatímco v březnu byla 11. nejnižší. Vyplývá to z analýzy investiční platformy Portu, kterou má ČTK k dispozici. Všechny sousední státy měly podle analýzy inflaci vyšší. Na Slovensku činila 3,5 procenta, v Rakousku 3,3 procenta, v Polsku 3,2 procenta a v Německu 2,9 procenta. Nejvyšší inflaci v Evropě mělo Rumunsko s 10,7 procenta, za kterým následovala Ukrajina s 8,6 procenta a Kosovo se 7,5 procenta. Nejnižší inflaci měly Švýcarsko a Lichtenštejnsko, shodně 0,6 procenta.