Zprávy

Vláda vyhověla žádosti olomouckého hejtmana Ladislava Oklešťka (ANO) o další prodloužení stavu nebezpečí v záplavami postižených oblastech Jesenicka a Šumperska. Novinářům to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Okleštěk požádal vládu o další prodloužení stavu nebezpečí, aby i nadále mohly být rychleji likvidovány povodňové škody. Stav nebezpečí byl v celém kraji po ničivých povodních vyhlášen 14. září a jeho původní platnost skončila 13. října. Bývalý hejtman Josef Suchánek (STAN) poté požádal vládu o prodloužení opatření tohoto krizového opatření na Jesenicku a Šumpersku do 12. listopadu. Okleštěk nyní požádal další měsíc navíc, stav nebezpečí by tedy měl v obou horských okresech platit do 12. prosince.

Stav nebezpečí je nejnižším z krizových stavů, které mohou být v České republice vyhlášené v reakci na mimořádné situace. Závažnějšími jsou nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav. Při platném stavu nebezpečí získává vedení kraje zvláštní pravomoci jako například ukládat pracovní povinnost, rozhodovat o pracovní výpomoci nebo možnost poskytnutí věcného prostředku pro řešení krizové situace.

Za spoluúčast na anexi Krymu půjde Rus Alexandr Frančetti na deset let vězení. Pravomocně o tom rozhodl Vrchní soud v Praze. Původní trest mu tak zvýšil o 5 let. Součástí rozsudku je i doživotní vyhoštění z Česka. Soud Frančettiho odsoudil v nepřítomnosti, před dvěma roky totiž odcestoval do Ruska. Podle obžaloby přijel Rus v roce 2014 na Ukrajinu, kde monitoroval pohyb lidí nebo sbíral informace o rozmístění ukrajinských vládních sil. Spoluzaložil tam také organizovanou skupinu, která se mimo jiné podílela na protiprávní anexi Krymu Ruskem. Česká policie ho zatkla v roce 2021 právě na žádost Ukrajiny.

Vědci z Fakulty aplikované informatiky a Fakulty logistiky a krizového řízení zlínské univerzity vyvinuli systém předpovědi nebezpečí vzniku přívalových povodní. Aplikace FLAPRIS umožní významné zpřesnění předpovědi, ať už z hlediska aktuálního stavu nebo predikce na 30 minut dopředu. Novinářům to řekl hlavní řešitel projektu David Šaur, který se zabývá meteorologií. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydává výstrahy pro území obcí s rozšířenou působností (ORP), výhodou nového systému je míra zpřesnění pro úroveň obcí, uvedl Šaur. Aplikace počítá s terénem v daném místě, sklonem, druhem půdy i její nasyceností a schopností absorbovat vodu. Dokáže vypočítat, kudy v případě přívalových povodní poteče voda a v jakém množství. Zapojena je také umělá inteligence. "Aplikace je zaměřena na přívalové povodně, kdy velké množství srážek spadne v jeden okamžik na malém území. Voda často stéká z kopců, bere s sebou bahno. Aplikace zná, jaký je tam typ půdy, jaká je její nasycenost a předpovídá, jaké je riziko, jestli je vysoké nebo nízké a které území je ohroženo," uvedl řešitel projektu Jakub Rak, který se zabývá krizovým řízením. Informace mohou pomoci krizovému řízení k přípravě na blížící se lokální přívalové povodně.

První krůčky začala televize v tehdejším Československu dělat již před druhou světovou válkou a po jejím konci byla tato snaha obnovena. Zkušební televizní vysílání ze Studia Praha v Měšťanské Besedě (ve Vladislavově ulici) bylo zahájeno na začátku května 1953 a v únoru 1954 bylo prohlášeno za pravidelné. A vůbec první televizní reportáž natočil štáb před sedmdesáti lety, 7. listopadu 1954, na manifestaci k výročí Velké říjnové socialistické revoluce na pražském Staroměstském náměstí v Praze. Do dnešních dnů se ale bohužel nedochovala. První televizní reportáži předcházela událost z 1. srpna 1954, kdy hlasatel přečetl text pod sérií snímků z brigády zaměstnanců nuselského pivovaru při sklizni lnu v Břežanech u Prahy. Nejstarší zpravodajské šoty, které se nacházejí v archivu ČT, jsou skoro o dva roky mladší než první reportáž. Potvrzují, že už tehdy zachytila televize řadu unikátních momentů, například reportáž o přesunu barokní kruhové kaple svaté Máří Magdaleny, která vznikla v únoru 1956. Šlo o vůbec první přesun celé budovy v Československu. Kaple podle některých pamětníků "hyzdila skvostný výhled na tehdejší Stalinův pomník na Letné." První přímý sportovní přenos si diváci mohli naladit v únoru 1955, a byl to hokej ze Štvanice. A první barevný přenos, který vysílala Československá televize (ČST) v únoru 1970, byl z mistrovství světa v lyžování ve Vysokých Tatrách.